Po Volbach

Konečně skončil letošní volební maratón a můžeme očekávat, že se někteří politici začnou více věnovat hledání nějakého vládního řešení a ne neustálé kampani. Ať si ODS říká cokoliv, tak výsledky hlasování na naší situaci nezměnily vůbec nic. O budoucí vládě přece nebudou rozhodovat radní ani jedna třetina Senátu, ale stále poslanecká sněmovna, ve které jsou rozdané karty již od června.

Občanští demokraté a zelení nejvíce teď tlačí na předčasné volby. U ODS je to při slušných výsledcích a zatím stabilních preferencích pochopitelné. Strana Zelených to má ale těžší. Ačkoliv její preference často naznačují lepší budoucí výsledek než v posledních volbách, tak malá zkouška, jakou byly komunálky a volby do senátu, nedopadla příliš dobře. Pro stranu s ambicemi kolem deseti procent výsledek půl procenta zastupitelů a žádný senátor nejsou signálem k optimismu. Samozřejmě volby do poslanecké sněmovny jsou úplně jiné a dá se očekávat i výrazně lepší volební účast, slabší u nás zatím vždy nahrávala ODS, KDU-ČSL a KSČM.

K předčasným volbám nejsolidnější a pravděpodobně i nejrychlejší (pokud předpokládáme, že se strany nedokážou domluvit) cestou je vyčerpání všech tří pokusů, jaké nám předepisuje ústava. Ani případná volba předsedy sněmovny tady není problémem, jestli někomu jde opravdu jen o nové volby a ne o zarputilé setrvávání na vládních křeslech, tak může podpořit jakéhokoliv kandidáta, jehož premiér stejně důvěru nemusí získat a předčasné volby jsou před námi.

Další variantou jsou různé menšinové vlády. Jestli chce takovou vládu sestavit ODS, tak musí získat buď podporu KSČM, nebo ČSSD. S těmi prvními to teoreticky mají velmi složité, ale při dostatečné slovní obratnosti jistě Mirek Topolánek vysvětlí části svých skalních voličů, že podpora či tolerance komunistů pro modrou vládu žádnou podporou není a jde o něco úplně jiného. Ale samozřejmě to by ještě KSČM musela chtít a zároveň počítat s silným propadem preferencí. Podpora sociálních demokratů pro aktuální vedení ODS je také málo pravděpodobná. Zvláště, když premiér téměř nedokáže říci jedinou větu bez vysvětlení, že Jiří Paroubek je zlý, poražený a neschopný, a že s nekonstruktivní a nestátotvornou ČSSD nebude jednat. Vše se ale může změnit po kongresu ODS.

Sociální demokraté mají situaci při sestavování menšinové vlády trochu jednodušší. Je po volbách, takže není nutno tolik mávat antikomunistickým mečem a již několikrát různí představitelé lidovců naznačovali určitou vstřícnost pro jednání s ČSSD. Ani u zelených není vyloučen nějaký povolební posun směrem ke své tradiční více levicové orientaci, zvláště, pokud se nestále odvolávají na evropské zelené, kteří do koalic s pravicí nechodí. Strana Zelených je ale ve velkém pokušení stavět svou křehkou budoucnost na bývalých voličích Unie Svobody a tam se ostentativní antikomunismus stále nosí. Bohužel příliš silný příklon do prava v budoucnu zbaví zelené důvěryhodnosti a na delší čas, až přelétavý středový elektorát přesune svou pozornosti jinam, jim může zavřít dveře do poslanecké sněmovny.

Ve všech variantách menšinových vlád jistou roli mohou odehrát i takzvaní přeběhlíci. Sice se ODS a její prezident nad nimi hlasitě pohoršují a zatím před veřejností odmítají vládu opřenou o jejich hlasy, ale předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tlučhoř naznačil, že skupiny racionálních přeběhlíků by se neštítil. Jistou perličkou je, že svá slova o racionalitě vyřkl po odchodu poslance Pohanky a ve chvíli, kdy novináři spekulovali, kolik poslanců může odejít z důvodu nějaké kauzy.

Zajímavou možností je stále velká koalice. Výraznou výhodou tohoto řešení je stabilita, kterou by přinesla. Také pokud stále mluvíme o nutnosti reformovat, tak toto řešení by reformy přineslo. Navíc reformy by byly vyváženým a pravděpodobně i trvalým kompromisem a ne zvůlí jedné strany, kterou by hned po dalších volbách druhá strana rušila nebo modifikovala. Nevýhodou velké koalice by bylo další rozdělování republiky mezi dvě nejsilnější strany. Změny volebního zákona, ačkoliv jich se nejvíce malé strany obávají, jsou při otevřené velké koalici spíše neutrální. Po několika letech její vlády by unavení občané hledali alternativu a nějaký koaliční blok původně drobných stran by mohl jasně vyšachovat jak ČSSD, tak ODS. U této varianty je ale pravděpodobně nutné počkat také na kongres ODS, i když není vyloučeno, že s koncem voleb ODS přestane pokřikovat a začne jednat.

-------------------------------------


obrázek poslal Roman Catholic

Nekroparty

Zprávy z večírků naší smetánky se v naších mediích vyskytují často. O to je s větším podivem, že večírek, uskutečněný v pátek na Vítkově, většině médii ušel.

A nebyl to večírek ledajaký. Pořádala ho firma Carollinum k 10. výročí vstupu na český trh. Firma Carollinum obchoduje s luxusními šperky a hodinkami. Akce byla hlášena jako charitativní. Mělo se na ní předat 900 000 dětským domovům. Proto taky byla povolena v Národním památníku na Vítkově. Ten byl vybudován za první republiky na uložení ostatků našich legionářů. Po únoru 1948 však začal sloužit jako pohřebiště komunistických presidentů. Dnes je opět slouží ke svému původnímu účelu, v poslední době jste mohli zaznamenat, že do něj byli uloženi hrdinové z druhé světové války: protektorátní premiér generál Eliáš, nebo váleční letci z Anglie generál Peřina, či generál Fajtl.

A jak tento večírek, na něhož byly vstupenkou hodinky v hodnotě aspoň 100 000kč probíhal? Dle deníku Blesk, protože ostatní se k nějakému živějšímu popisu prostě neměli, se na mramorových náhrobcích tančilo za zvuku diskotékových rytmů. Orchideje za statisíce, červené koberce, francouzské šampaňské Möet chandon a hosté ve večerních róbách, kteří si jako pozornost na památku jubilea odnášeli i luxusní šátky firem jako Hermes či Emergeldo Zegna nebo peněženky.

A kdo že se tam tak královsky bavil? Kromě hvězd showbyznysu Ivě Kubelkové, Blance Matragi či Janu Rosákovi, se tam dostavili i špičky ODS. Mirek Topolánek s přítelkyní Lucii Talmanovou, Miroslav Macek, Jan Zahradil, Petr Bendl. Právě manželka Středočeského Hejtmana Bendla Tamara Bendlová je majitelkou pořádající firmy Carollinum.

Hlavně že máme Pavla Béma, který nám jasně vysvětlil, jak se na tuto akci dívat: „Ať si každý pořádá, co chce, v tom je krása té demokracie a svobody naší společnosti. Když na to někdo má, tak proč ne… Třeba i na Vítkově.“

Tak nezáviďte a šetřete. Pak si budete moci na naších hrdinech taky pořádně zatrsat.

poslal Elf

Od Voleb k Volbam

Červnové volby do parlamentu i přesto, že zvítězila ODS, vlastně dopadly vítězstvím levice. Protože levici akorát rozdělené na dvě strany připadlo 100 křesel. Zatímco pravici (ODS) připadlo 81 křesel a středu (Zelení+KDU) 19. Jedinou smůlou levice je, že je rozdělena na 2 strany, což pravice není.

Hned po volbách udělal Jiří Paroubek velkou chybu když pronesl víceméně pravdivý, ale špatnými slovy řečený projev. Byla to chyba, kterou udělal ve stresu, kdy bylo jasné že nebýt Kubiceho zprávy měla by dnes ČSSD většinu. Protože k tzv. 101. hlasu scházelo jen 321 hlasů, což je číslo, které mohla zpráva ovlivnit.

Nyní by se hodilo pozastavit nad změnou ČSSD od příchodu Paroubka. Po neschopném Grossovi, který stranu začal vést ke středu a nedokázal odolávat propravicovým mediím, nastoupil člověk, kterému se podařilo sjednotit ČSSD a začal odrážet pravicové útoky stejnými metodami. Nepouštěl si k média moc k tělu a nezabýval se menšími kauzami, které novináři museli asi hodně dlouho promýšlet, aby se z nich vůbec něco dalo vytěžit (například, to že se zasmál vtipu o romovi). Média tedy přitvrdila. Vytvořila obraz diktátora, který hrozí demokracii tím, že se spojuje se stranou, proti které exituje jediný argument - a to její název. Mimochodem tady bych podotkl, že po revoluci většina těch nehorších komunistů - prospěchářů - přešla opět na stranu, kde měla nyní největší prospěch - a to k pravici. Čím víc se blížily volby tím jsem víc sledoval jak novináři od "jakobyobjektivnosti" přecházeli k přímé podpoře ODS a už se ani nepokoušeli zakrývat své preference. Vrcholem tohovšeho byla podpásová Kubiceho zpráva.

Kubiceho zpráva vydá na samostatný odstavec. Kubice musel vědět, že zpráva obsahuje absolutní hlouposti - jako například informace o Paroubkově pedofilii. Zde je otázkou proč nejdříve některá nejhloupější fakta neodstranil a teprve pak ji nepředložil parlamentu. Každý ať si důvod domyslí sám. S přímým únikem podle mě přímo nic společného nemá, protože ji s nějvětší pravděpodobností úmyslně zeřejnil Ivan Langer tím, že ji nechal ležet o přestávce na svém stole, kde do ní mohli nahlédnout reportéři.

Po volbách v nichž vznikla patová situace se jasně ukázaly schopnosti politiků. Zatímco vítěz Topolánek se pokoušel na x-krát neúspěšně zvolit předsedu sněmovny a hledal řešení očividně bez budoucnosti (trojkoalice), Paroubek ačkoliv prohrál dokázal svého postavení využít jednoznačně lépe, což nepopřou ani příznivci pravice. Po volbách začal ODS tvrdě vracet politiku nulové tolerance. Topolánek se zmohl tak akorát na stěžování na nestátotvornost ČSSD. Z jakého důvodu předpokládal, že ho Paroubek zvlášť po politice nulové tolerance a vyhrocené předvolební kampani podpoří jen tak za nic, to opravdu netuším. Tohle nebyla nestátotvornost ČSSD, ale neschopnost ODS. ČSSD totiž hájila program svých voličů a odmítala ho jen tak za nic odhodit.

Po zvolení předsedou sněmovny sociálního demokrata, kde se ukázalo jak pevná je bez kontroly trojkoalice (napoprvé plných 98 hlasů ze 100), se ODS dál pokoušela neúspěšně prosadit trojkoalici, ale nakonec začaly jednání o tzv. "opoziční smlouvě 2". Ani zde se ODS nepokoušela zrovna příliš o dohodu ačkoliv, když mám být objektivní, ČSSD o dohodu taky příliš nestála. Ale Výměnou za podporu vlády by ODS přeci jen měla nabídnout nějaké přijatelné podmínky pro ČSSD. Mimo jiné mě zaujalo, jak ODS odmítala připustit posílení většinových prvků systému, které už dlouho měla v programu. A mimo to bych se pozastavil nad tím jak ODS původně slibovala 6 nestraníků a z toho nejméně polovinu žen z čehož se nakonec vyklubaly 2 ženy a celkem 5 nestraníků. Navíc Topolánek zdůrazňoval, že to budou nezpochybnitelná jména odborníků, což nakonec také tak jednoznačně nelze říct jak moc byla nezpochybnitelná.

Všechno skončilo Kalouskovým zoufalým pokusem sestavit vládu s ČSSD, který ODS označila za neústavní. Kde se zakazuje, aby o vládě vyjednávaly i jiné strany? To jen ODS má právo na všechny pokusy a vyjednávání?) ČSSD mimochodem KDU-ČSL nabídla mnohonásobně lepší podmínky než ODS včetně míst ve vládě a možnosti uskutečnit svůj program. Zde bych jen podotkl, že já osobně si nedělám iluze, že Kalousek udělal tento krok z nějakých ušlechtilých pohnutek, ale prostě dostal strach o koryta.

Ke krokům vlády toho moc co říct není. Vyházela spoustu lidí bez ohledu na to jestli jsou schopní nebo neschopní, zvýšila schodek rozpočtu a po té ho opět snížila a celé to korunovala dalším snižováním daní.

Topolánkova vláda jako historicky první nedostala důvěru a nadstranický prezident odmítl dát další pověření až do voleb. Zde bych se opět pozastavil nad paradoxním postojem ODS, která kritizovala, že by strana, která se umístila jako druhá měla mít šanci sestavit vládu. Je zajímavé, že na Slovensku proti dvěma pokusům pro poraženou stranu pravice ODS nijak neprotestovala a neviděla v nich vůbec nic špatného.

1. kolo voleb dopadlo jak dopadlo. ODS se umístila po nezávislých kandidátech na 2. místě a v mnoha městech (jako například v Praze) získala nadpoloviční většinu. Do 2. kola senátních voleb postoupila 26 kandidátů ODS. Abych pravdu řekl zde věřím, že se zdaleka ne tolik lidí z těch 26 se do senátu skutečně dostane už jen díky podpoře ČSSD a KSČM všech protikandidátů ODS.

Můj názor je, že lidé jsou nepoučitelní a musí znovu zažít, to co se bude dít za ODS. Nakonec to je možná dobře, že ODS získala v komunálních volbách někde i více jako 50% většinu. Alespoň se budou moci pořádně projevit (ne)schopnsoti ODS a nebude se moci vymlouvat na nestátotvornost ČSSD.

poslal Celebi

Vykonna rada ODS 22.10

Děkujeme za důvěru občanů, vyložíme si ji po svém!

Co nám výkonná rada ODS svým tiskovým prohlášením sděluje?

1. Vysmívá se všem voličům, kteří pochopili smysl a význam komunálních i senátních voleb. Kdy v obou z nich lidé nevolí strany, nevolí programy ani styly, ale volí hlavně lidi, volí osobnosti, své zástupce, kteří budou rozhodovat na radnici o regionálním dění – kdy občanům nevadí všemožné koalice včetně komunistů. ODS nijak nevadí a zcela ignoruje, že absolutním vítězem jsou nezávislí – jinými slovy na regionální úrovni se na hru na politiku kašle zvysoka a to tím více, čím blíže má obec-zastupitelstvo k lidem!!! Senátory pak volíme a vybíráme podle toho jak náš region budou reprezentovat v té vysoko politické džungli, lidově jak velký koláč jsou schopni urvat pro ten náš region, tím spíše když vláda jinak na nás kašle. Je tady pak převaha postoupivši senátorů ODS za současné všepreference ODS překvapivá? Poděkování tedy patří tomu tupému stádu, které šlo volit do komunálních, případně senátních voleb proto, aby zastavili Paroubka, byť ty volby byly úplně o něčem jiném. Děkujeme těm co nepochopili základní pilíře demokracie jakou jsou volby jejich smysl a význam.

2. Obzvláštní pozornosti si zaslouží třetí bod, výkonná rada ODS výsledek voleb hodnotí jakožto porážku Jiřího Paroubka, jeho konfrontačního stylu, který snížil a dále snižuje koaliční potenciál ČSSD v komunálních volbách i v povolebních jednáních. Opravdu jsem si nevšiml že by Jiří Paroubek kandidoval, podle ODS ale ano, převtělil se do každého senátora za ČSSD, každého komunálního zastupitele za ČSSD, kam volič přišel, tam kde viděl kandidáta ČSSD neviděl nikoho jiného než toho Jiřího Paroubka. Neviděl, neslyšel, nečetl co ten či onen kandidát na zastupitele či
senátora chce prosadit pro obec/kraj, jen ten dunící všeničící hřímot Jiřího Paroubka. On je snad pro ODS přízrakem, bohem či ďáblem (vyberte si podle vašich preferencí), je všude kde se jen slovo ČSSD mihne. Pan Topolánek s Jiřím Paroubkem vstává bdí i usíná, je jím tak posedlý, že by nejraději již řídil i ČSSD za něj (viz jeho poslední doporučení členům ČSSD..) Netřeba snad zdůrazňovat, jak je celé prohlášení konfrontační, kterak ústředí ODS byla zděšeno přirozenou snahou řady radnic o koalice ODS s ČSSD, konečně i v tak anonymní Praze, kde ODS má jasné vítězství a může vládnout sama, s Bémem, který na rozdíl od Topolánka má 5 pohromadě a raději počká, až se ta antisocdemácká vlna aspoň trošku přežene a on bude moct se socdem alespoň normálně jednat. Kdo vlastně tedy brání a snižuje koaliční potenciál na regionální úrovni? Snaha Topolánka se omezila na jediné a to likvidaci Jiřího Paroubka, kdyby měl atomovou bombu, hodil by mu ji s vítězným rykem na hlavu lhostejno že zbytek ČR bude měsíční krajinou, kde si ani on nekopne. Hlavně když bude diablo zničen.

3. I kdyby se pan Topolánek na hlavu postavil 101 hlasů ve sněmovně stejně nezíská, i když možná dostane od nestranického prezidenta další pokus (nějak tu nestrannost holt zdůvodnit musíme). 100 zůstává 100 a bude jím do předčasných sněmovních voleb, tam ať pak ODS jásá nebo pláče, teď ale nechť nedělá z lidí blbce! Jak hrůzostrašně a nedemokraticky pak působí obecná doporučení předsedů ostatních stran voličům v porovnání s cílenými personálními útoky a spojováním dvou vzájemně nesouvisejících věcí, to nechť si každý z nás přebere sám!

poslal E. Valín

Ritualni antikomunismus "demokratickych" stran

Velmi často čtu noviny a sleduji různé debaty našich politiků. Co je nejvíce zarážející je ten rostoucí antikomunismus. Antikomunismus, který nemá vůbec racionální základ. Antikomunismus, který slouží jako populistické gesto na nerozhodnuté občany, co poslední týden před volbami neví koho volit. Naši „demokratičtí“ politici tvrdí, že je to zločinecká organizace. Co asi nevidí je fakt, že KSČM už není KSČ. Nevidí, že spousta aktivních členů KSČ dnes funguje v ostatních stranách. A nevidí, že se KSČM dostala do parlamentu zcela regulérní a demokratickou cestou bez ovlivňování voličů. KSČM neposílala své členy narušovat práci policistů za doprovodu dětí ani nezveřejňovala tajné informace, které se doteď nepotvrdily.

Antikomunismus u nás hodně posílil bývalý prezident Václav Havel. Při každém jednání o vládě pozval všechny strany kromě KSČM. To je ohromně demokratické gesto, které posilovalo mou víru v nestrannost prezidenta (ne, že by to nyní bylo lepší). „Je to jeho právo!!“ , „Víš co mu komunisti udělali?“ , „Můžeme být rádi, že ho máme, dyť toho pro nás tolik udělal.“. Já sám nevím, co udělal kromě toho, že se nechal zavřít a napsal pár knih popřípadě her, které nikdo nečte. Pan Havel by měl komunistům poděkovat. To, že ho zavřeli bylo to nejlepší, co pro něj mohli udělat. Udělali z něj mučedníka, který se stal prezidentem. Neumím si představit, jak by tento člověk obstál v kapitalismu. Nevím proč ho mám obdivovat. Možná, že zapálit si na jednání s paní Thatcherovou nebo se při první diplomatické cestě do Moskvy ožrat jako prase s celým disentem, je velmi reprezentativní. Každopádně dlouhodobý přínos pro naši republiku v něm nevidím.

Říkal sem si, že s odchodem pana Havla z úřadu prezidenta skončí i ten fanatismus. Zejména ve chvíli, kdy panu Klausovi nevadila podpora komunistických poslanců při volbě prezidenta. To mě samozřejmě přešlo ve chvíli, kdy pan prezident kritizoval ČSSD, že se o jejich hlasy opírá. Iracionální a slepý antikomunismus přešel z prezidentské kanceláře do sněmovny a malých stran. Pánové jako Topolánek, Kalousek či Bursík vehementně okolo sebe rozkřikovali, že by se nikdy nemohli účastnit jakéhokoli projektu, na kterém by se jakkoli podílel někdo z komunistů. Že to jsou účelové řeči pochopil už snad každý, když pan Kasal z nejčestnější strany šel prosit kabinet komunistů o podporu při hlasování o sněmovně. Panu Kalouskovi taky nevadila podpora komunistů při jeho politické akrobacii. Nutno říct, že si pak lidovci svou vzpourou podřezali větev, protože Kalousek u Paroubka vyjednal dobré podmínky. Nakonec panu Topolánkovi by taky nevadila podpora komunistů při hlasování o překlenovací vládě, která by naši zem dovedla k předčasným volbám.

Nejlépe tento projev neobjektivnosti a politické šikany definovala paní Parkanová. Ta řekla, že i kdyby komunisté navrhli sebelepší zákon, ona pro něj ruku nezvedne. To je další důkaz, jak moc se u nás daří demokracii a odbornosti. Jen se bojím, aby naši „demokratičtí“ politici jednoho krásného dne takto nekomentovali dění : „Zatím nemáme pevné stanovisko, to zveřejníme až se vyjádří komunisti.“

poslal Superzurda



obrázek poslal Fudzijan

Dva postrehy

První postřeh:

Tak se mi dnes (v sobotu 21.10.) po nějakém čase zase dostalo do rukou
čerstvý výtisk deníku MF Dnes, no a co nevidím - přímo z titulní strany mne bije do očí hlavní téma dnešního vydání s patřičně vyčerněným nadpisem: "Sto poslanců říká Paroubkovi NE." Jak již nadpis článku napovídá, pointou dotyčného textu pak není nic jiného, než "zaručená" zvěst, že Jiří Paroubek údajně nemá šanci získat pro svou vládu podporu byť jen jediného poslance, jenž není z řad ČSSD či komunistů. Lačně se vrhám do čtení, abych se dozvěděl, kde k této "zaručené" zvěsti naši investigativní
mladofronotovní žurnalisté přišli. Další text článku mi to objasňuje - páni redaktoři prý v poslanecké sněmovně provedli na vlastní pěst(sic!) anketu, v níž každému z poslanců "nelevicové triády" ODS, SZ, KDU položili dotaz, zda by svým hlasem podpořil menšinovou vládu Jiřího Paroubka opírající se o hlasy KSČM. Dle dotyčného článku Všichni oslovení poslanci v anketě podporu menšinové vlády Jiřího Paroubka vyloučili. Bez ohledu na onen "zaručený" výsledek dotyčného průzkumu si nemohu odpustit prostinkou triviální otázku: "Udělala Mladá Fronta podobný výzkum mezi poslanci, když se nedávno pokoušel sestavit vládu a následně pro ni získat důvěru Mirek Topolánek?" Že by se naši "objektivní a nestranní" mladofrontovní pisálkové před pokusem o získání důvěry pro vládu Mirka Topolánka s podobným průzkumem vůbec namáhali? Tehdy podobné úvahy o reálné nemožnosti sestavit vládu s podporou stoprvního poslance (pochopitelně by muselo jít o "přeběhlíka" z levicového bloku) v našich pravici nakloněných sdělovacích prostředcích "mladofrontovního" typu nebyly vůbec na pořadu dne. V těchto dnech, kdy by měl z logiky věci dostat pokus o sestavení vlády Jiří Paroubek, to se nám to v našich k ODS tak servilních médiích podobnými "ujištěními" o tom, že on vládu nesestaví, jenom hemží, kdežto při předchozích Topolánkových pokusech o vládu bylo nad jakýmikoliv úvahami o nemožnosti sestavit vládu ticho po pěšině - zcela jistě čistě náhodou. Chcete snad lepší důkaz o "objektivitě a nestrannosti" našeho nejčtenějšího plátku a dalších ODS nakloněných médiích, jež se "úrovní" svého zpravodajství podobají jako vejce vejci?

Postřeh číslo dvě:

Můj další postřeh se týká volebního magazínu ODS, jenž vyšel před právě proběhnuvšími volbami do obecních zastupitelstev a třetiny Senátu. Za zmínku stojí přinejmenším dvě věci. Tou první jsou slova některých kandidátů do senátu či obecních zastupitelstev. Za všechny mohu jmenovat např. slova Milana Balabána, senátorského kandidáta za jeden z ostravských obvodů. Ten občanům mimo jiné slibuje, že "svým jednáním a politickou podporou bude pomáhat vstupu zahraničních investorů do Ostravy i celé ČR." Že by nám pan Balabán tak nějak pozapomněl, jaký vztah má jeho politická "alma mater" k investičním pobídkám? Druhou věcí, která mne zaujala, a která čiší prakticky z celého vydání předvolebního magazínu, je "zdárné" pokračování v již dříve nastoupené cestě negativní kampaně z letošních sněmovních voleb á la klipy "KSČSSD." Již ve svém úvodním proslovu na titulní stránce dotyčného volebního magazínu se Mirek Topolánek místo prezentace volebního programu ODS a vlastních kandidátů v prvé řadě naváží do Jiřího Paroubka a ČSSD, aby nakonec své bezduché antisocialistické výpady korunoval označením zákonů z dílny levicových stran za "nebezpečné." Že by se nám však odvážil prozradit, a především zdůvodnit, kteréžto zákony z dílny levice jsou dle něj ty "nebezpečné," to našeho "velkého modrého vůdce" ani nenapadlo. Nu co, asi přesně tak to Mirek Topolánek chtěl. Osočování, laciná teatrální gesta, mediální ikony, to byly totiž odjakživa vábničky na vidinou vlastní nadřazenosti se opájející voliče pravice, zejména na ty mladé, kteří, aniž by kdy měli svůj vlastní názor, se dnes houfují v organizacích typu "Mladí konzervativci," aby pak bezmyšlenkovitě brojili proti smyšlenému nebezpečí "návratu socialismu" (aniž by jej kdy zažili). Přesně na utvrzení takovýchto lehce zmanipulovatelných oveček v jejich přesvědčení byly zřejmě verbální ataky na ČSSD a slova o "nebezpečných zákonech z dílny levice" z pera Mirka Topolánka zacílena. V podobném duchu jako úvodní slovo Mirka Topolánka se pak nese i jedna ze stránek na samotném konci zmíněného volebního magazínu, která celá obsahuje rádobyvtipné poučky o levicových stranách, sesmolené samozřejmě volebním štábem ODS. Pro ilustraci, jaká "převeliká moudra" se na uvedené stránce ODS-áckých pranostik nacházejí, dovolím si jednu z nich ocitovat: "Poslední fází budování sociálního státu blahobytu je naprosté zchudnutí všech." Zkrátka styl předvolební kampaně skutečně hodný ODS. V dané souvislosti si nemohu nevzpomenout, jak v předešlém čísle svého předvolebního magazínu před letošními volbami do poslanecké sněmovny ODS vydala prohlášení, v němž se srdceryvně dušovala, že odmítá agresivitu a negativní způsob vedení volební kampaně. V dotyčném prohlášení ODS mimo jiné stálo, že Mirek Topolánek vyzval všechny ostatní politické strany, aby se soustředily na prezentaci vlastního programu, s tím, že ODS chce "slušnost akorektnost." Dnes můžeme vidět, jakým způsobem si Mirek Topolánek se svými spolustraníky vzal svá slova o "slušnosti a korektnosti" během předvolební kampaně k srdci. Co jiného bychom od něj a jeho ODS také mohli čekat, že?

poslal Jiří Weiss

Komunalni volby

Toto je malý apel ke každému, kdo čte tyto stránky a k tzv. komunálkám nechce jít, aby případně svůj přístup přehodnotil.
Volte lidi podle Vašeho přesvědčení, jen pamatujte, že nevolíte Paroubka nebo Topolánka, nerozhodujete o rovných daních, raketových základnách, komunismu či antikomunismu. Rozhodnete o Vašem nejbližším okolí, o školkách, dopravě, zeleni, možnostech využití volného času, ale i o přístupu lidí na různých obecních úřadech nebo jistě i o korupci. Podívejte se na aktuální obsazení radnic a rozhodněte jestli se to v okolí Vašeho bydliště zlepšilo, jestli máte sympatické úředníky a jestli korupci znáte jen z novinových titulků neboť Vaši zastupitelé jsou vzorem poctivosti, tento přístup vnutili i úřadům o kterých rozhodují a obecní finance vydávají průhledně a nefinancují firmy známých a přátel.
Nebojte se dát hlas mimoparlamentním stranám a lokálním sdružením, v komunálních volbách nepropadne a často těmto lidem jde více o dobro Vašeho bydliště než o nějaké kariérní postupy na stranických žebříčcích. Hodně štěsti a dobrou ruku při výběru přeji.

Výsledky Hlasování

Podobnost ciste nahodna ?

Svým způsobem se světonázor Strany prosazoval neúspěšněji u lidí neschopných ho pochopit. Ty bylo možné přimět, aby přijímali i nejkřiklavější překroucení skutečnosti, protože nikdy plně nepochopili obludnost toho, co se od nich žádalo, a nezajímali se o veřejné dění natolik, aby si všimli, co se děje.
George Orwell, 1984

Co mají dnešní dvacátníci a sedmdesátníci společného? Více, než by mnozí čekali. Těm, kdož dnes mají sedm křížků na krku, bylo v padesátých letech dvacet. Oběma generacím se otevřely možnosti, které generace před nimi neměly. A vydělaly na tom. Se stejnou vervou, jak dnešní generace buduje kapitalismus, tak oni budovali socialismus. Boj proti kulakům a buržoustům, nahradil dnes boj proti sockám a nemakačům. Násilí, prováděné mladými příslušníky STB na politicky nespolehlivých osobách, se zatím realizovalo na pár levicových politicích. Ale kdyby mohli splnit vyhrůžky, zanechávané v tisících kopií na zpravodajských serverech, tak by nejradši každého levičáka odstřelili. Místo Stalina a Sovětský svaz, je dnes vzorem Pinochet a USA. Co však je naprosto totožné je víra, že jedině má cesta je správná a naprosté přehlížení jakýchkoliv chyb. Nápor propagandy, tehdy i dnes, je prostě pro každého jedince bez silné vůle zdrcující. A ty další podlehnou názoru již zpracovaného davu. To celé vede k „sektářské“ víře ve správnost mojí cesty.

Minimálně dalších 50 let budeme muset fungovat s touto zátěží. Společenská zátěž je správný termín. Protože generace z let padesátých se učila kolektivismu, zatímco dnes je lidem do hlavy vtloukán naprostý individualismus. Jakékoliv pokusy o nápravu společnosti se budou muset potýkat s velkou skupinou egocentrických lidi, jenž se k okolí chovají sobecký. To, že by všichni prohlédli, se dle zkušeností bohužel předvídat nedá.

poslal Elf

Vyzva

Při procházení internetem jsem objevil na několika místech tuto výzvu.
----------------------------------------------------------
Výzva za spravedlnost a demokracii pro všechny slušné lidi a demokratické politické strany.
Opět se před volbami vyzdvihuje ODS na úkor ostatních stran. Načasovaná akce Doležel má zdiskreditovat celou ČSSD ve volbách a zajistit většinu pro ODS. Zprávy, které nejsou příznivé pro ODS, se jen mihnou , ale všechny televize(hlavně ty soukromé) a většina tisku a rozhlasových stanic o nich mlčí.
-korupce, kvůli které odešel Kasl, Mikeska atd z ods do SNK-ED???
-kandidát za ODS(vyšlo údajně v moravskoslezských novinách)ve Frenštátě, který
je v podmínce za fyzické napadání své ženy???
plus kandidátky za ODS na Jesenicku hlásící k trvalému pobytu známé a pracovníky???
-protekční spojeni firmy Eltodo, která je věřitelem VAE s ODS, díky čemuž ods dostala protekční plochy k pronajímání na úkor SZ, SNK-ED, ČSSD a KDU-ČSL (informovala údajně MF DNES)???
-utichly zprávy o Noci dlouhých nožů kdo kde je opět odvolán???
-nezájem soukromých televizí i dalších médií o informování o malé politické strany
Bojujme prosím za objektivitu a demokracii, nenechme se zmanipulovat a nenechme opět vyhrát někoho neférovou cestou. Pošli dál všem známým, hnutím, demokratickým stranám a demokratickým médiím. Moc jedné strany už jsme tu měli před rokem 89.
----------------------------------------------------------

K této výzvě bych pár drobností doplnil. Je opravdu zvláštní, jak složitě se hledají informace o průšvizích kandidátů ODS v nadcházejících volbách. Ale něco se přece jen objevit dá.

Ve skandálu s přihlašováním nových voličů jde o obec Ostružná. Podnikatelé kandidující pod hlavičkou ODS se snažili získat nové voliče tím, že přihlašovali své známé a zaměstnance k trvalému pobytu v obci.

Ve Frenštátě pod Radhoštěm na Novojičínsku kandidoval za občanské demokraty do zastupitelstva muž, který byl odsouzen za násilné trestné činy. Milan Štefek, sedmý na kandidátní listině ODS, dostal podle listu podmíněný trest na tři roky se čtyřletým odkladem a dohledem. Násilí se dopustil zejména na své manželce. Štefek se podle soudu dopustil také násilí proti skupině obyvatelů a jednotlivci či vydírání, obvinění z daňových úniků se neprokázalo. Zajímavá byla i reakce předsedy frenštátské ODS Bohuslava Šouláka, který novinářům Moravskoslezského deníku vysvětlil, že mu to nevadí, protože sám byl kdysi v podmínce. Také novinářům na začátku rozčíleně pohrozil, že chtějí vědomě poškodit ODS, a že pokud se něco objeví v novinách, tak ODS bude postupovat jinak.

A do třetice všeho dobrého TV Nova 27.09. (v archivu s datem 28.09.) v pořadu Na Vlastní Oči přinesla informaci o Karlu Kučerovi. Tento člen ODS a kandidát do zastupitelstva ve Slaném v srpnu loňského roku dostal za únos exprezidenta Českomoravského fotbalového svazu Františka Chvalovského a brněnského podnikatele Františka Martínka dvouletou podmínku s odkladem na dva roky. Samozřejmě považuje se na nevinnou oběť a okamžitě se proti rozsudku odvolal (proto má stále čistý trestní rejstřík). Karel Kučera také figuruje jako nic netušící řidič spojený s událostmi kolem tzv. Berdychova gangu, který se proslavil loupežemi a brutálními vraždami.

Pokud k tomu přidáme například i člena vedení ODS a bývalého poslance Doležala a jeho korupční kauzu, či bývalého kladenského primátora Volfa, tak se člověk jen diví, že ministr Nečas má tu drzost mluvit o ČSSD jako o synonymu pro korupci. Pokud použijeme slovník pana Nečase, tak ODS je asi dalším synonymem pro korupci, násilí, vydírání, únosy a možná i vraždy.

Všiml si někdo nějakých pečlivějších několikadenních analýz těchto případů v tak zvaných mainstreamových médiích ? Přece první tři případy se týkají posledních dnů a týdnů a určitě by mohly mít nějaký vliv na nadcházející komunální volby a rozhodování voličů. Možná se ale naši modří novináři bojí velmi škodlivé pro ODS reakce Mirka Topolánka, který téměř za každým obviněním občanského demokrata větří zločinecké spiknutí a rozhodně by se od svých přátel nedokázal distancovat (jak výrazně ukázal případ korupce poslance Doležala) a možná by i znovu pohrozil nějakému státnímu zástupci či tentokrát dokonce policistovi vyhazovem, jak to již jednou ukázal veřejnosti v roce 2004.

Obecne informace o strance

Stránky se nacházejí na blogovacím systému Blogger. O jejich umístění zde, rozhodl kromě různých technických záležitostí i fakt, že z českého internetu občas záhadně mizí stránky kritické vůči ODS (jako příklad z posledního volebního období např. stránka Modré Tykve hostovaná na www.webzdarma.cz ).

Nadpisy článků jsou bez háčků a čárek, protože při jejich použití se odkaz mírně deformuje a z technických důvodů zatím preferuji přesnou formu. U čtenářů předpokládám inteligenci a proto se mi zdá, že dosazení potřebné diakritiky není velkým problémem.

Při komentování je nejpohodlnější buď mít konto v Bloggeru nebo překliknout na Other (tam stačí vyplnit při odesílání jen políčko Name). Samozřejmě je možné komentovat cokoliv jako Anonymous, jen to později, jak autorovi příspěvku tak lidem kteří na něj chtějí reagovat komplikuje život. Ale výběr je samozřejmě na komentujícím.

Komentování je možné pouze u pěti nejnovějších článků. Je to způsobeno tzv. komentářovým spamem, který by postupně zahltil starší a "nepoužívané" odkazy.
Pravidla pro komentování:
1. není zde žádná cenzura názorů, Vaše názory mazány nikdy nebudou
2. je možné (ale ne vždy jisté, záleží většinou od množství opakování), že budou mazány stále se opakující "hotové" příspěvky - triky ze změněním pár slov nepomohou, jestli chcete dodat něco nového a Váš předchozí příspěvek byl důležitý pro pochopení přidaného, můžete přece uvést k němu odkaz. Jestli máte potřebu stále opakovat jedno a to samé, nikdo Vám přece nebrání založit si vlastní stránky.
3. zde je seznam linků (samozřejmě týká se to i podstránek), které budou z komentářů odstraňovány, pokud je umístíte riskujete smazání nebo úpravu celého příspěvku

http://www.paroubek.tv/
http://www.sinagl.cz/
různé verze spojené s těmito stránkami, Šináglem a Jehličkou

plus
http://jiri-paroubek-neni.borec.net/
http://www.cssd.unas.cz
http://volby.kategorie.cz/
http://nasrath.kvalitne.cz/
a různé jejich klony či strany tohoto stylu
seznam bude postupně doplňován - po objevení se nežádoucího linku
Vlepování obsahu výše uvedených stránek do komentářů může způsobit smazání daného komentáře.
Chápu, že je to krutou cenzurou a znakem toho, že chci zatajovat před čtenáři některé stránky s velmi utajovanou pravdou, čehož je i důkazem seznam výše.
4. nevlepujte celé články z jiných stránek do komentářů, pokuste se prosím zestručnit, vybrat citát případně doplnit link - jestli nedojde k neustálému opakování, tak mazáno to nebude, jde spíše o přehlednost a čitelnost jednotlivých komentářů.
5. Nový bod, pravděpodobně jen pro jednoho trolla. Jakékoliv rozbíjení diskusí (záleží jen na mém posouzení) bude přesouváno do smetiště.
Děkuji za pochopení, případné výhrady můžete popsat v komentáři níže.
6. Pro neustálé porušování pravidel mohou být příspěvky pana Nejedlého pod různými loginy kdykoliv smazány i bez uvedení důvodu.

Odkaz pro newsreadery je http://modra-sance.blogspot.com/atom.xml. Blogy na Bloggeru ho mají většinou automaticky aktivovaný a ma vždy tuto podobu. Momentálně je atom zkrácený do prvního odstavce nebo prvních 255 znaků článku, podle toho, co je kratší.

Nové články přidávám podle možností, událostí a času. Snažím se, aby přinejmenším jednou týdně zde bylo něco nového a doufám, že i zajímavého. Rád bych aktualizoval mnohem častěji, ale bohužel nelítostný časi při nejlepší snaze a nápadu tomu často brání. Proto rád přivítám i nějaké Vaše příspěvky, které mi pošlete na mail (dejte jen přitom vědět, jaký chcete podpis).

Jestli umístíte odkaz na tuto stránku na Vašem webu dejte mi vědět - buď mailem nebo zde v komentářích. Budu se snažit vložit Váš odkaz co nejrychleji do tohoto článku, samozřejmě bez parametru nofollow (ten je automaticky vkládán v komentářích).

Šíření materiálů z této stránky je volné, ale byl bych Vám vděčný při citacích či kopírování celých článků za uvedení zdroje (čili linku buď na hlavní stranu nebo přímo na článek, kterého se to týká).

Za veškerou podporu velmi děkuji, za věcnou kritiku také. Nadávky, hlouposti (např. v stylu jsi Jiří Paroubek, Zdeněk Škromach, zednář či cyklista) mne neuráží, spíše ukazují, jak část voličů a českých uživatelů internetu těžce snáší svobodu slova. Ti kteří mi v emailech vyhrožují toto potvrzují ještě více a pro ně mám jen jeden stálý vzkaz, tyto stránky nesmažu i kdybyste se postavili na hlavu a co více, pokud se mi podaří v budoucnu najít čas, tak se je pokusím rozvinout na alternativní informační portál/magazín.

Pokud Vás napadá ještě něco co by stálo přesněji vysvětlit (nebo chcete návod na vytvoření vlastního blogu na bloggeru či konta), dejte vědět. Rád to sem ještě doplním nebo odpovím v komentářích. Tento příspěvek bude stále přístupný z hlavní stránky a bude mít otevřené komentáře.


Stránky které odkazují na Modrou Šanci (o kterých to vím).
Tribun, Outsider Media, Pupíkův Blog, Modré Bratrstvo,
Politicky Nekorektní, Odvrácený Svět , Extempore , Ne ODS , Horoskopy , http://www.artrus.estranky.cz/ , Pigdog, Letadla, Antikomunismus, Profesor Klaus, Faustův svět ticha, http://www.gloucester.estranky.cz/, Modrý Mráz, http://www.anticapitalista.com/revo-cz/


kontaktní email: modrasance[at]yahoo.com - z důvodu ochrany před spamboty [at] nahraďte @

Kdyz dva delaji totez, pry to neni totez

Když čestný předseda ODS několik dní před volbami hrozí, že pokud vybereme sociální demokracii, tak se vracíme ke komunismu, vše je v pořádku. Stejně rozumné a racionální je i strašení Mirka Topolánka toutéž komunistickou hrozbou a případným nástupem nové Národní Fronty. Pokud ale Jiří Paroubek ve svém povolebním projevu říká, že volební výsledek dosažený za pomoci policejní manipulace, je pro demokracii ranou srovnatelnou s rokem 1948, hned je oheň na střeše.

Když Martin Bursík říká, že nebude zvedat telefony představitelům sociální demokracie, tak máme do činění s žertovným chováním velmi konstruktivního politika. Pokud ale totéž směrem k ODS učiní Jiří Paroubek, tak tu máme nekonstruktivního buldozera odmítajícího důležitá jednání.

Když klub ČSSD se domluví na odevzdání v sekretariátu hlasovacích lístků, tak tu máme útok na demokracii a svobodu vykonávání poslaneckého mandátu. Pokud ale poslanci ODS (a později pod nátlakem silnějšího partnera i poslanci lidovců a zelených) chodí hlasovat v párech a vzájemně se kontrolují, jestli hlasují správně, tak jde o normální parlamentní procedury. Obranou demokracie a svobodným vykonáváním poslaneckého mandátu je i podpis lidovců pod závazkem, že nebudou podporovat jakoukoliv vládu opírající se o hlasy komunistů.

Když Mirek Topolánek prohlašuje, že chce podporu pro trojkoaliční projekt a později menšinovou vládu od nějakého sociálnědemokratického poslance, tak se jedná o hledání rozumného a čestného politika, který chce stabilní vládu. Pokud de facto totéž řekne Jiří Paroubek, tak se ihned mluví o nějakém bezcharakterním a možná i zkorumpovaném zrádci volebního programu své strany.

Když ODS kritizuje Sobotku za zahrnování příjmů z budoucí privatizace do rozpočtu či přilévání peněz do dopravního fondu, tak jde o špatný návrh připravený v rozporu s pravidly. Pokud totéž o pár týdnů později učiní vláda ODS, tak je to najednou přijatelný způsob potvrzený praxí minulých let.

Když Martin Bursík zakazuje členům Strany Zelených účast na ekologických debatách, tak jde o konstruktivní a správné nezatahování politiků do aktivit ČSSD. Pokud ale Jiří Paroubek odmítá účast ČSSD na Tlustého expertním týmu, tak se mluví o škození zájmům státu a agresivní politice.

Když Jiří Paroubek kritizuje některé novináře za tendenční články či jim vyčítá výrazně promodrou orientaci, tak velká část tisku křičí o omezování svobody slova. Když Vlastimil Tlustý kritizuje neodvysílanou reportáž, tak nikdo z modrých médií ani nepípne.

Když vláda ČSSD prováděla po volbách personální změny, tak jsme měli do činění s nemravnými personálními kroky. Když ODS bez mandátu začala se svou „nocí dlouhých nožů“ a objevují se náznaky, že i v demisi po porážce v parlamentu v ní bude pokračovat, tak jde o správnou výměnu starých kádrů a hledání kvalitních spolupracovníků, které je samozřejmé pro každou rozumnou vládu.

Takovýchto příkladů za poslední měsíce můžeme najít ještě mnoho. Jasně ukazují, že mluvení o výrazně stranickém přístupu velké části, prý objektivních, novinářů k aktuálním událostem není jen nějakým Paroubkovým výmyslem, ale smutnou realitou.

Bez duvery

Podle očekávání vláda Mirka Topolánka, jako první v historii samostatné České Republiky, nezískala důvěru. Už po volbách a během neústavního jednání o trojkoalici bylo jasné, že pokud ODS chce vládnout, tak musí získat podporu nebo toleranci buď KSČM nebo ČSSD.

Komunisté navenek vypadají pro občanské demokraty jako nepoužitelný partner, ale jak se ukázalo v průběhu voleb předsedy Poslanecké sněmovny poté v noci po Kalouskově saltu a nakonec při tvoření expertního týmu ministra Tlustého, nepřekonatelný odpor ke KSČM je věcí spíše předvolební rétoriky. Podporu komunistů samozřejmě nezískali, ale pokud si vzpomeneme na slova hejtmana za ODS Petra Zimmermanna možná stačí už jen přejmenování KSČM a modrý pták si rád sem tam uzobne nějakou třešničku.

Se sociálními demokraty ODS, navzdory velmi ostrým předvolebním výkřikům o mafiánech, jednala celkem ráda. Bohužel hledání podpory se podle Mirka Topolánka vede tak, že v průběhu jednání partnera pravidelně urážíme a obviňujeme ze všeho možného. Vleklých vyjednávání a oprávněné obavy z marginalizace malých stran využil bývalý předseda lidovců a jeho veletoč prozatím zmařil vytvoření nějaké verze velké koalice či opoziční smlouvy a zároveň definitivně připravil aktuálního premiéra o většinovou podporu parlamentu.

Třicet dnů Topolánkova kabinetu dosti jasně ukázalo, jak si ODS představuje správu naší země a reformování. Naivní člověk věřící předvolebním výrokům mohl čekat desítky návrhů na změnu zákonů, reforem či koncepce vládnutí České Republice (vše mělo být dokonalými experty předem připraveno). Takovéto navrhy, ke kterým nebyla potřeba předjednaná podpora by pravděpodobně ukázaly, že ODS má nápad a předpoklady k úspěšnému vládnutí. Místo toho jsme byli svědky "noci dlouhých nožů", která by měla nějaké oprávnění pouze pokud by vláda od začátku mohla počítat s podporou a hysterických útoků na opozici, které rozhodně nějakou formu tolerance získat nepomáhaly. Dokonce i rozpočet je nakonec sestaven podle nezávislých ekonomů velmi podobně, jako tisíckrát zatracovaný občanskými demokraty Sobotkův návrh.

Jasný debakl při hlasování o důvěře zachránil náš stát před definitivním pošlapáním ústavy a uzurpováním si vlády na základě argumentace "nemáme důvěru, ale to neznamená, že nám byla vyslovena nedůvěra". Jistě by bylo zajímavé pozorovat občanské demokraty a objektivní česká média, jak by reagovali, kdyby s něčím podobným přišel třeba Jiří Paroubek. S téměř stoprocentní jistotou bychom se dočkali výkřiků o únoru 1948 (tento argument je prý povolen pouze pravici a jí nakloněným novinářům), stalinismu či Lukašenkovi.

Nyní musíme počkat, až čestný předseda ODS umožní druhý pokus. Podle různých výpovědí z Hradu a okolí je málo pravděpodobné, že by se tak stalo do senátních a komunálních voleb. Do té doby Topolánkova vláda bez mandátu a důvěry bude moci dále provádět různé nemravné personální kroky, které její nástupce téměř jistě okamžitě zruší.