Vykašlete se na Prahu socani

Volební výsledek v Praze byl trošku zvláštní. V celém městě, kde modrý pták kradl, jé omlouvám se, vládl bez omezení a reálné kontroly, voliči celkem jasně řekli, že chtějí změnu. Ve jednotlivých čtvrtích ale odchovanci mocnějších občanských kleptokratů, sakra sorry, demokratů dostali od stejných lidí vlastně zelenou. Takže velká změna asi nikoho nečeká, jen divné smlouvy budou asi rozdělené na menší částky a decentralizované. Jenže Praha je stále obrovským magnetem, gigantický rozpočet, bohaté firmy s tak dostupnými a skvěle placenými kontrolními orgány a k tomu půl druhého milionu lidí pod palcem. Něco takového láká a není divu, že volání modrých sirén může přitahovat i sociální demokraty. Jenže tady by měli najít svého Odysea, který všem ucpe oši voskem a sám se přiváže ke stožáru. Později třeba všem povypráví o pokušení. Přístup může být ideologický i pragmatický a nejlépe kombinace obého.

Z ideologického hlediska je naprostou sebevraždou se připojit k lidem, kteří z 54 procent před 2 lety udělali 23 nyní. Tady je naprosto jasné, že voliči si řekli ne, takto to už dál nejde a hlasy modrákům odevzdala pouze disciplinovaná část, která by hlasovala i pro Klausovu tenisovou raketu. S těmito lidmi, jakožto potenciálním budoucím voličstvem vůbec není možno počítat. Co chce sociální demokracie voličům případně říci ? Jó kradli, ale oni vyměnili pár loutek v čele a už jsou to noví, krásní hoši. Oni s námi vyšetří tunely a karetní hry, určitě pro všecko se najde správný audit. A když ne ten první, tak určitě druhý nebo třetí, výsledek bude správný a bude se vám líbit. Z ideologického hlediska jediné možné spojení v Praze je s Tůmou, on je pro pražského voliče ten čistý. A normální člověk se spojuje jen s čistým a ne se špínou.

Pragmaticky je záležitost také dosti prostá. Tady je nejvýhodnější zůstat úplně v opozici. Je totiž velmi pravděpodobné, že výsledek pražských voleb bude, kvůli předvolební prasárně ODS (haló vsuvka do ideo odstavce dříve, tohle by byli spojenci) s rozdělením obvodů, před soudem úspěšně zpochybněn. A v takové situaci čerstvě uzavřená velká koala by byla hřebíčkem do rakve pro nějaký smysluplný výsledek v opakovaných volbách. Koalice s TOP 09 by socany neovlivnila až tolik, asi by zůstali na svém jistém, jenže čistě opoziční karta by umožnila nádhernou kampaň (bez ČSSD by Tůma prostě modré ptáky musel políbit na zobáček). Pražákům by ČSSD mohla ukazovat, podívejte, tohle je ta změna co jste chtěli. Volíte TOP 09 a ve skutečnosti zase moc získala ODS, víc než si myslíte.

Oranžový Senát

Volební místnosti jsou na nějaký čas uzavřené a nezbývá než hodnotit. Kdyby se člověk nepodíval na čísla a realitu, ale pouze poslouchal povídačky našich politiků, tak jsme tu měli snad celosvětově unikátní volby, kde vlastně uspěli úplně všichni, a dá se říci, že vládne obecná spokojenost. Rozpočtově odpovědný jediný kandidát na dlouhodobé neschopence dělal radost Radku Johnovi, jak to všecko málem dotahoval. Nejtěsnější porážka náhradníka za fajfku se vlastně dá vykládat jako skvělý úspěch. No a u ptáků je jasné, že již třetí druhé místo ve volbách a ztráta Senátu je něčím dávno očekávaným a asi i výborným. Přece dřívější výhry byly nějakou chorou anomálií, která se nemohla opakovat, normální je prohrávat.

Při těchto nesmyslných plcích z pravé a populistické strany politického spektra až člověk s podezřením naslouchal informacím z Lidového domu o úspěchu oranžových. Ale opatrnost nebyla na místě, tentokrát bůh zaplať, vyhráli i s takovými čísly, které jim dávají relativně dobré karty do rukou. Senát samozřejmě má pouze omezené možnosti, ale ty je nutno využít na maximum. Pravice totiž je tak zvyklá na aroganci, že se velmi pravděpodobně bude několikrát opakovat aktuální situace, kdy zákony budou předkládány příliš pozdě (z hlediska obcházení výroků Senátu). A díky této typické pravicové nafoukanosti nedojde k oněm dnes Kalouskem vysmívaným opožděním o pár týdnů, ale hloupé a nepromyšlené škrty se bez změn odloží klidně na rok či déle. S kartou brzdy v horní komoře může konec konců začít i hrát libovolná koaliční strana, která pokud nebude po jejím, může najednou začít celý proces schvalování různých vládních zákonů v Poslanecké sněmovně brzdit a říkat, my to ovšem schválíme, ale někdy jindy, dopracovanější atd.

Další jasnou výhodou jsou zahraniční mise, změny ústavy či ústavní soudci, tady si pravice bez vůle sociálních demokratů ani neškrtne. V prezidentské volbě, pokud pravice bude podle svých nejlepších zvyklostí lhát a nezavede přímou volbu, je výchozí pozice levicových kandidátů také velmi slušná. Tady se ale sociálním demokratům nabízí docela roztomilý kousek, který mohou provést prozatímnímu favoritovi modrých strak, neboli panu Farmisalovi Subotkovi. Stačí postupovat podle nejlepších, nejslušnějších a také mírně žertovných způsobů pravičáků v Poslanecké sněmovně a oznámit modrým ptáčkům, že jejich velmi pravděpodobný kandidát na místopředsedu Senátu samozřejmě nikým lustrován nebude, ale také nebude do této pozice zvolen (a řadový senátor je rozhodně méně viditelný a pro média je nezajímavý). Podobné žertíky mohou také ukázat představitelům TOP09, například ve jménu úspor a tím pádem omezování počtu různých funkcí jim žádného místopředsedu nedat či při rozdělování různých výborů jim přenechat takový, co se věnuje lepení draků a malování vánočních koulí. Stačí používat pouze pravicové argumenty a slovník a nikdo nebude mít sebemenší právo se ozvat, takové jednání totiž bylo jasně vládními politiky a prorežimními pisálky označeno za dokonalé.

Pravice by si z posledních voleb mohla vzít ponaučení, ale je to dosti málo pravděpodobné. V jejich sebestřednosti a některých manýrech je upevňují hlídací hyeny demokracie a to pro pravici vždy hrálo velmi významnou roli. Proto nejpravděpodobněji i nadále budeme svědky neustálého omílání jakéhosi nic neznamenajícího termínu reformy, ačkoliv jediné co se s tím zatím skoro každému normálně myslícímu spojuje je snižování životní úrovně většiny občanů a zvyšování jí velmi úzce vymezené menšině. Také se jasně ukázalo, že kouzlo bafajícího Schwarzenberga-Brožové má omezené působení, jak do komunálu, tak do Senátu tento pán co oblepil celou ČR, až na výjimky přitáhl méně, než si mysleli. Premiér Nečas ze sebe chtěl udělat také takovouto pop ikonu  a tulil se na plakátech k jednomu modrému kandidátovi za druhým, ale lidi jeho charisma slepičího trusu nijak nevzrušilo. Možná počítal s nějakým Fischer efektem, kdy na nudného ouřadu fanynky začnou házet své kalhotky, ale tady se přepočítal. Protože jeho předchůdce byl opravdu tím nudným ouřadou, který s pilností mravenečka vykonával pouze svojí práci a do ničeho se moc nemíchal, a to lidé ocenili. Nečas je, abychom použili terminologie jedné z koaličních stran, obyčejným dinosauřím politikem druhé kategorie, který byl blízko téměř každé čuňárny, co se zde v posledním dvacetiletí udála. A když navíc neměl fajfku a sto padesát titulů po zdegenerovaných předcích, tak byl jako lákadlo naprosto bez šancí. Nyní by měl jen vysvětlit, jak to je s tím Paroubkem, levice přeci vyhrála, takže to bude jistě náš budoucí prezident. Vůdce ODS by přeci nelhal.

Nečas bude volit Paroubka prezidentem

Očekávané strašení místo řešení ze strany ODS přišlo. Přibralo docela zábavnou formu. Petr Nečas považuje pravicové voliče za kretény, proto vytáhl obzvláště zábavný trumf. Prý pokud vyhraje druhé kolo senátních voleb sociální demokracie, tak nám hrozí, že poslanci a senátoři zvolí ultradémona české politiky prezidentem.

Proč jsem nenapsal poze levicoví poslanci a senátoři ? No z prostého důvodu, ani kdyby získali všech 22 křesel, tak to pro volbu hlavy státu nestačí. Petr Nečas tento malý detail zapomněl ve svém strašícím projevu zmínit. Proto je jasné, že pan premiér a pár jeho kámošů chtějí hlasovat pro Jiřího Paroubka. TOP09 a Věci Veřejné ho rozhodně volit nebudou, takže zbývá pouze koalice ČSSD, ODS a KSČM.

Může Petr Nečas před druhým kolem voleb voličům vysvětlit, kteří politici ODS zvednou ruku při prezidentské volbě pro Jiřího Paroubka ? A také mohl by vysvětlit, když nyní straší údajným zablokováním změny ústavy u systému prezidentských voleb, proč sám tuto změnu znemožnil ? Jsou modří pravicoví voliči hrdí na to, že jejich vůdce si o nich myslí, že jsou naprostí idioti?

---------------
Ústava ČR:
2) Prezidentem republiky je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců i nadpoloviční většinu hlasů všech senátorů.
(3) Nezíská-li žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů všech poslanců a všech senátorů, koná se do čtrnácti dnů druhé kolo volby.
(4) Do druhého kola postupuje kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, a kandidát, který získal nejvyšší počet hlasů v Senátu.
(5) Je-li více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Poslanecké sněmovně, nebo více kandidátů, kteří získali stejný nejvyšší počet hlasů v Senátu, sečtou se hlasy odevzdané pro ně v obou komorách. Do druhého kola postupuje kandidát, který takto získal nejvyšší počet hlasů.
(6) Zvolen je kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců i nadpoloviční většinu hlasů přítomných senátorů.
(7) Nebyl-li prezident republiky zvolen ani ve druhém kole, koná se do čtrnácti dnů třetí kolo volby, v němž je zvolen ten z kandidátů druhého kola, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců a senátorů.

Nyní základní matematická hříčka
Poslanci jednotlivých klubů
Senátoři jednotlivých klubů
Maximální možný zisk ČSSD v druhém kole senátních voleb. 22
Nečas jasně prohlašuje na videu, že levice může získat prezidentskou většinu 141 hlasů. Nejen straší, ale i jasně a prokazatelně lže. Nebo máme premiéra co nezvládá matematiku z prvního stupně základní školy.

Prohry a nevýhra

Poslední volební víkend ukázal jasně jednu věc. Slavit zde nemůže nikdo. A to ani lid, neboli podle našich médií ten jednou třicetikorunový nezodpovědný buřtový póvl, jindy důsledný a korigujicí zlovůle reformní volič (stále jde o tutéž osobu, někdy v rozptylu několika měsíců) a obecně ústavně jediný zdroj veškeré státní moci.

Leckdo by mohl namítnout, že alespoň jednou za čas ten lid měl možnost říci něco více do správy této země. Je to pravda, ale jen částečně. Lid měl sice jistou možnost, ale ta byla předem mocnými v některých případech upravena tak, aby lidé, kteří nesledují každý den politické události (a těch je většina) finální verdikt upravili k jejich naprosté spokojenosti. Zde krystalickým příkladem je Praha, její rozdělení podle vůle modrých mocipánů, pouze decentně kritizované sdělovacími prostředky, způsobilo téměř jednoznačný povolební výsledek, kdy čestná a poctivá TOP09, i před parlamentními volbami brojící proti tunelům a falešnýn kartám, najednou rozloží ručičky a obejme tu zlodějskou modrou straku.

Kde je ta nevýhra z klausoidního slovníku ? Ta je u asi celkem jasného vítěze již druhých a třetích voleb v řadě, neboli u ČSSD. Sociální demokraté, zblblí novináři, kteří jim nikdy nic dobrého nepřáli, získali dojem, že opozice má držet hubu a krok a díky tomu jí někdo bude volit. Dokonce před volbami vyplodili několik smířlivých výzev jakože k veřejnosti, ale při tom šlo o ručku vytaženou k mocným, které logicky z pozice drtivé parlamentní většiny byly ignorovány a mediálně byly brány pouze jako komické vsuvky. Mimochodem jeden z autorů těchto líbivých větiček jakožto kandidát samozřejmě pohořel. Možná to bylo i dáno naprostou vyblitostí kampaně - grilovačky bez obsahu a štáb, který si povídá s kámoši vedle stánku a neoslovuje voliče (opakovaně a dlouhodobě) a jeho řešení jsou kulinární a ne politická. Takový pán ani s bonusem exministerské celebrity nezaboduje. A to racionálně při pokusu o kontaktnější kampaň by mohl mít i slušnou šanci pro první kolo, ačkoliv startoval v pravicovém obvodu. Bohužel, holubi do úst sami nelétají.

Nekonfliktní kampaň se projevila i tak, že některé stranické buňky vůbec žádnou kampaň nevedly. Vystačily si s inzerátem zdarma v obecním tisku, kde prohlásily, že stejně dostanou málo hlasů, tak snad to bude dobrý a jednu sesli v radě stejně obdrží. Ba v rámci své propagace neměly ani nějakých 200-300 korun na jeden rok provozu internetových stránek. A asi se ani neobtěžovaly otázat u centrály, jestli takovýto obnost nebude k disposici. A řeč zde není o nějaké vísce s desítkami voličů, ale o několikatisícovém městečku, které socany nevolí, protože vůbec netuší, že tam nějací jsou (v komunálkách dostali ve finále 3-4x méně než v parlamentních, ale to důležité neboli sesli v radě mají, bez práce).

Strana jako celek šla do boje s představou, že čím více bude řešit vnitrostranické spory na veřejnosti a méně se zajímat o problémy občanů, tím antiparoubkovštěji bude vypadat. Je faktem, že za dob předsednictví pana Paroubka se špína téměř vůbec neprala na veřejnosti, takže jistě to jako jisté odseknutí od minulosti může vypadat. Jíným problémem je ale to, že dokazuje to jistou demenci politických představitelů v ČSSD, kteří si nepamatují ani události z nedávné doby. Vnitrostranické boje v době pana Špidly, zvláště u konce jeho kariéry, ČSSD zajistily naprostý propad ve všech možných volbách. Až jistá disciplína a klid, které přišly s Jiřím Paroubkem, dostaly stranu na určitou úroveň. Ono je to i dost logické, volič nebude volit stranu, kde je důležitější jeslti Pepa nemá rád Frantu než osud peněženky toho voliče. Je pravda, že sociální demokraté mírně před volbami bratrovražedný boj přibrzdili, ale co ho nahradilo ? Pár fádních deklarací, které podpořily demonstraci odborů a jinak naprosté mlčení - přesněji kampaň vyhýbající se čemukoliv kontroverznímu - určitě téměř nikoho neurazí, ale také nikoho nezíská.

Výsledek voleb pro oranžové, jakkoliv je zatím vítězný a o maličko lepší než očekávaný, rozhodně nelze porovnat s fenomenálním výsledkem v krajských a senátních volbách před dvěma lety. A nyní otázka pro jakéhokoliv člena sociální demokracie (a zvláště pro ty, kteří díky tehdejším výsledkům mají skvělé posty, jako například možný kandidát na předsedu pan Hašek). Bylo oranžové tsunami výsledkem mlčení, přikyvování, kolaborace s vládou a lezení do zadku novinářům ? Nebo to byl výsledek jasně nastavené kampani proti zlovůlím vládnoucích, navzdory tvrdé mediální masáži ? Chyba není konflikt jako takový, chybou je špatně vybraný konflikt a nebo kapitulace.

Proher je mnohem více, spojuje je ale jedna věc. Všichni hlavní poražení tvrdí, že vlastně žádná významná porážka to není, jestli to vůbec lze nazvat porážkou. Jako krásný příklad může posloužit pan Nečas a jeho tým modrých ptáčků. Jsou to druhé a třetí prohrané volby za sebou, pokud se oprostíme od veškerých omáček a ideologií a dalších výkladů, toto je pro ODS jakožto stranu smutný fakt. Premiér je si toho samozřejmě vědom a prvni den po volbách vysvětluje, že nejde o neúspěch strany jako takové, ale o kopanec nějakým těm zlým kmotrům, komtřenkám či rybičkám. Druhý den, ale témuž člověkovi nějak naroste hřebínek, a začne občanům vysvětlovat, že lidé vlastně ho podporují, protože vládní strany prý dostaly tolik a tolik hlasů. Naprosto jasný rozpor v tvrzeních ze dne A a ze dne B samozřejmě naši novináři nerozebírají. Přeci je jasné, že když se to nehodí panu Nečasovi, tak se hlasovalo lokálně, ale když se mu to hodí, tak šlo o globální vyjádření. Musíte kurva myslet politicky, Halík.

I přes výhru v Praze dalším poraženým je stana TOP09. Tento mediální miláček samozřejmě má jasnou výmluvu, nejsme silní v regionech a struktury a zkušenost a voliči a ratata a sratata. Takže by stálo za to připomenout, jak se jmenuje takový ten subejkt v parlamentu, který má například ministra financí či ministra zahraničí. Čirou náhodou jméno těchto údajně lokálních nováčků není jen TOP09, ale TOP09 a Starostové či TOP09 s podporou Starostů. Ale tady není co řešit, stačí že kníže dvakrát zabafá fajfčičkou a mladý přeběhlý politolog Miky vyhlásí nějaké to opapouškované z novin moudro a tato strana má klídek. Do miláčků se kope až jak jsou nad hrobem, Unie Svobody by mohla vyprávět.

Naprostý kolaps potkal Věci Veřejné. Radek John sice ještě před zveřejněním výsledků se snažil lidem namluvit, že vlastně cokoliv je úspěch, ale pro stranu s podporou vyšší než deset procent před doslovně pár měsíci je aktuální situace naprosto nepřijatelná. Vysvětlení, že mají pár mandátů navíc z Horní Dolní, když i v baště kde vůbec tato strana vznikla propadli o polovic, je prostě jen komickou výmluvou. Je dost možné, že si to majitel strany pan Bárta uvědomil a proto i ono směšné gesto se vzdáváním se postu manažera (to víte, nesehnal dostatek peněz, Praha byla málo oblepená na bleděmodro, jinak by to jistě vyšlo). Při tom akorát u Véček jde o kupodivu téměř totožnou situaci jako před pár lety u Strany Zelených. Je až zvláštní, že novináři si nejsou schopni dát dvě a dvě dohromady. V obou případech šlo o protestní strany, které nalákaly rozhodně ne pravicový elektorát, ale jejich šéfové se vrhli do náručí ultrapravicových koalicí. A to voliči neodpouští (levicoví odmítnou zradu, středoví lavírování a z pozice nevládní tolerance, kde by šlo plnit program, koryta, penízky, kontakty a velryby nekoukají). Na druhou stranu u komerčních předsevzetí nějaký volič zase není něčím až tak důležitý. Za čtyři roky se dá zajistit majetek a pozice nejen sobě, ale hlavně svým známým na hezkých pár let dopředu.

Ano ovšem, v těchto volbách celkem slušně uspěli lidovci, ale to zas není takové překvapení pro každého, kdo výsledky této strany delší dobu sledoval. Regionálně byli vždy silní, spravovali svěřený majetek celkem úspěšně, novináři je nechávali na pokoji, tak proč by měli nějak výrazněji se svojí pevnou členskou základnu propadnout. Stejně tak jako stabilní pozice komunistů není ničím zvláštním (nedostatek senátorů je spíše normou, výjimkou byl jejich zisk při slabé pozici ČSSD), je jen smutné, že odsávají hlasy pro jinak jasné a silné středolevicové koalice. Ale tady nejsou na vině jen oni, sociální demokraté mohou získat zpět mnoho lidí zblblých knížecí fajfkou či novinářskými žvásty, ale musí se snažit a komunisté jim pak poskytnou větší prostor pro manévry. Nezávislá lokální sdružení vždy v komunálních volbách u nás hrála prim a asi to tak dlouhou dobu ještě bude, dokud členské základny jednotlivých stran budou v řádech dvou tří desítek tisíců u králů politické scény.

Jaké bude druhé kolo senátních voleb ? Je to jedna velká neznámá. ODS, v rámci svého klasického hesla Strašení místo Řešení bude pravěpodobně domalovávat oranžovým kandidátům rudé hvězdy na čelo a přikreslovat jim rohy a kopyta. Samozřejmě vše ve jménu dnes velmi prázdného a nic neznamenajícího termínu reformy a jistých citových výlevů ohledně budoucnosti našich dětí. Novináři asi částečně na tuto hru přistoupí, problémem bude asi jen to, že jejich hlavní kůň neboli TOPka nijak zajímavě nedopadl. Ale nasazení asi nebude plné, protože na rozdíl od premiéra Nečase si jsou pravděpodobně vědomi prostého faktu, že volič ODS je disciplinovaný postkomunista, který půjde volit to co strana nakáže, ale TOPák je člověk, který volí fajfku, protože je trendy a pták se mu hnusí a na výzvy partaje a novinářů nemusí vůbec reagovat. Zůstane doma nebo na truc zvolí nějakou hnusnou socku.

ČSSD se pro změnu zatím netváří, že by pochopila v čem byl problém posledních voleb a asi bude pokračovat ve vyblitosti a nezajímavosti, která nikoho ze židle nezvedne. A při tom nyní, alespoň pro tento rok, konečně Senát získává jistý smysl a zrůdnosti aktuální koalice se tam dá přinejmenším na rok pozastavit. A za rok se může odehrát velmi mnoho věcí.