Prezidentské pravomoci

Mediální, ale i politickou, scénu rozvířila slova prezidenta, že by nemusel jmenovat pana Putnu profesorem. K tomuto aktu dochází na základě Vysokoškolského zákona.

§ 73 Jmenování profesorem
 Profesora pro určitý obor jmenuje prezident republiky na návrh vědecké rady vysoké školy podaný prostřednictvím ministra.

V roce 2002 prezident Václav Havel bez jakýchkoliv protestů politiků a novinářů odmítl jmenovat rektora Petera Mikuleckého.

§ 10 Rektor 
2. Rektora jmenuje a odvolává na návrh akademického senátu veřejné vysoké školy prezident republiky. Návrh se podává prostřednictvím ministra školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministr“).

Petera Mikulecký po třech měsících, kdy prezident Havel odmítal změnit svůj názor (neuznával, že má automaticky vše podepsat), rezignoval.

Miloš Zeman se pouští na tenký led rozšiřování, či možná spíše upřesňování, svých pravomocí a pravděpodobně zde dříve nebo později bude muset zasáhnout Ústavní soud, který vytyčí mantinely. Ale je velmi pokrytecké ho kritizovat za něco, co u Václava Havla nevadilo. Zásada a formulace zákona jsou totiž v obou případech téměř totožné. Jedná se o jmenování na návrh podaný prostřednictvím ministra.

Lhaní za naše peníze

Za prachy všech daňových poplatníků vláda spustila reklamní kampaň ve prospěch soukromých penzijních fondů. V televizních spotech pan Duchoslav známý též jako Viky Cabadaj se rozplývá nad tím, že za pět stováků na benzín mu hodná vláda věnuje pohonné hmoty za sedm set padesát korun. A proto bychom všichni měli jít dát své vlastní penízky nějakému milému fondu. Je to samozřejmě lež jako věž.

Mnohem pravdivější reklamní spot by měl spíše vypadat takto. Cabadaj vytáhne pětikilo z rodinného rozpočtu určeného na jídlo a vzdělání svých dětí a poté je věnuje hodnému pánovi na benzín do jeho nadupané káry. Pak by ještě nakráčel státní úředník k Vikyho rodinnému autíčku, odčerpal z jeho nádrže benzín za sedm set padesát a také je nalil tomu budoucímu dobrodinci. Viky nebude moci koupit sušenku svému dítěti a navíc ho nebude moci už odvážet do školky, protože rozpočet na benzín je omezený. A co za to dostane? Slib, že jednou v budoucnu ta kára, kterou jezdí někdo jiný, bude patřit jemu nebo jeho rodině. Pokud se ten pán nerozmyslí a nedá nám tříkolku, neodstěhuje, neonemocní a nebo prostě se na slib nevykašle. A rodinné auto mezitím zreziví.

p.s. kouzlem nechtěného je výběr herce, který ztvárňoval velkohubého křiváka.

Pan sociální karta Nečas

"Vedení ministerstva práce a sociálních věcí ... v podobě minimálně tehdejšího prvního náměstka (Vladimíra Šišky) rozhodlo svévolně, rozhodlo nezodpovědně, rozhodlo proti vůli vlády," prohlásil Nečas. Konkrétní provedení, které provedlo tehdejší vedení ministerstva, vyrobilo neživotaschopný zmetek, který není opravitelný, a tudíž podle mého nejhlubšího přesvědčení nemůže pokračovat," dodal premiér.  http://www.lidovky.cz/obsah-smlouvy-o-skartach-byl-dojednan-proti-vuli-vlady-rekl-necas-py9-/zpravy-domov.aspx?c=A130509_173943_ln_domov_hm 

 b) Prosazené kroky 
 Elektronická sociální karta • V návaznosti na sjednocení výplaty nepojistných dávek v jedno výplatní místo je zřizována karta sociálních systémů, tzv. sKarta. Hlavním cílem zavedení karty sociálních systémů je větší účelovost a adresnost sociálních dávek a také modernizace celého systému. Zavedením sKarty stát na transferech dávek k příjemcům ušetří přes 200 milionů korun.
http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/aktualne/Dva-roky-vlady-13-7-12_final.pdf

Ale Péťa o ničem nevěděl a nic netušil, oni ten úsporný úspěch, kterým se chlubil u dvouletého sumírování, vlastně celý pokazili. A vlastně to nebylo nic dobrého a šetřícího naše peníze, bylo to přeci proti vůli vlády, viz vládní dokument. Každý tam vidí to zhnusení a odpor vůči celému projektu.

Ústavní zvyklosti

Jak se dalo očekávat, noblesní kníže stále ještě nerozdýchal svou porážku ve volbách. A tak v posledních týdnech jsme svědky šaškárny spojené se jmenováním velvyslanců. Nejdříve obhajoba postupu ministerstva zahraničí zněla zhruba tak, že na zastupitelské úřady by měli chodit jen profesionální diplomati. Tento argument již trochu vyčichl, protože se začalo připomínat různé politické nominace s dřívějších dob. Proto se nyní velmi často tvrdí, že naši zemi neřídí Ústava, ale jakési ústavní zvyklosti. Teorii podpořila i výkonná rada ODS, která ve svém usnesení tlačí na prezidenta, aby ctil takovýto postup.

 VR ODS považuje veřejný spor mezi prezidentem republiky a ministrem zahraničních věcí o obsazení postů velvyslanců za nedůstojný a poškozující zájmy České republiky doma i v zahraničí. Odmítáme přitom nestandardní postupy jmenování velvyslanců, které nejsou v souladu s ústavními zvyklostmi a které by vedly k posunu k poloprezidentskému systému.

Občanští demokraté jsou známí a hlavně zásadoví obhájci principu ústavních zvyklostí. Například před hlasováním o nedůvěře vládě Mirka Topolánka vydali takové prohlášení.

Bude-li vládě vyslovena nedůvěra, pak očekávám, že prezident nenaruší dosavadní ústavní zvyklosti a pověří předsedu nejsilnější strany sestavením nového kabinetu.

A o Petrovi Nečasovi asi každý dobře ví, že se vždy důsledně drží ústavních zvyklostí. Proto například po volbách v roce 2010 on a jeho zásadová strana zuby nehty prosazovali, aby vítěz voleb dostal šanci sestavit kabinet. Je to přeci ústavní zvyklost.

Solární soudruh liberál Ševčík

Právo přišlo s informací, že jeden z bojovníků proti solárním panelům čerpá zisky z tohoto "ekonomického zločinu." Jedná se o bývalého komunistu Miroslava Ševčíka, který po převratu obrátil kabát a stal se jednou z nejhlasitějších hlásných trub liberalismu. Pravidelně vystupuje v televizi, kde brojí proti ošklivému státu, dotacím a vychvaluje podnikání bez státní berličky. Sám ale musí také něco papat. No a když podnikání nejde a nebo když je zisk malinký, najednou i soudruzi liberálové v praktickém životě se obrátí na ten nehezký stát. Mohl by jim přeci přisypat pár korunek na kávu. Zásady a plamenné projevy vychvalující liberální utopie jsou přeci pro hlupáky, my chytří víme, jak systém nejlépe dojit. A tak nám erár občas něco přisype ze státního podniku a jeho dozorčí rady a jindy zase čerpáme penízky z dotací na solární elektrárny.

V roce 2010 pan Ševčík hlásal, že tady solární produkce není moc smysluplná, protože i laikovi musí být jasné, že se vyrobí méně elektřiny, než například ve Španělsku. Také ošklivé panely hyzdí krajinu a navíc je to onen v úvodu zmíněný ekonomický zločin. Ale už o rok dříve firma Toma, kde je šéfem představenstva rozjela projekt, jak načerpat trochu zločinných zelených bonusů. A v době kdy hřměl proti ošklivým dotacím, souběžně otevíral peněženku a čekal jak se posypou státní penízky. A ty samozřejmě přišly. Dnes se před novináři hájí, že přeci jde jen o nějaký zlomek firemní činnosti.

Proč bychom mu nevěřili, stačí se podívat do výroční zprávy za rok 2011, kdy už solár běžel na plno. "V hospodaření je oproti loňskému roku patrný jak nárůst tržeb tak i hodnoty zisku. Nárůst tržeb je tvořen hlavně růstem tržeb z prodeje energií. Hlavní příčinnou je vyšší produkce el. energie z fotovoltaických panelů. To se projevilo jednak ve vyšších výnosech (čerpání zelených bonusů), ale také v úspoře provozních nákladů (nižší nákupy el. energie)."  V roce 2012 firma s těmi ohyzdnými a nevýkonnými (nejsme přeci ve Španělsku) panely také netrpěla."Pozitivně se dále projevily především efekty z vlastní výroby a distribuce el. energie a s tím spojené čerpání zelených bonusů a úspory v nákupu energií od externího dodavatele (fotovoltaická elektrárna)."

Možná je to celé tím, že Toma nepodniká v Čechách, ale na Moravě. A tam státní dotace a solární byznys jsou základem liberálního hospodaření.