neděle, července 17, 2011

Je ponižování lidí s nižším příjmem vzorem pro společnost?

Také jste si všimli, jak se všude možně vyrojili lidé, kteří označují spoluobčany s nižším příjmem za nejrůznější „socky“, „lůzy“ a póvl společnosti? A naopak sami sebe považují za něco hogofogo nad které není?

Já ano a je mi z takovýchto lidí zle. Oni to jistě ode mne nečekají, oni si totiž myslí, že jsou něco víc, ale pro mne jsou takovýto jednotlivci ti poslední, před kterými budu „padat na čumák“. Člověk, který rozděluje lidi výhradně podle majetku, je totiž podle mne jen pouhým výplodem, či dokonce obětí tzv. konzumní společnosti, která nezná jiné hodnoty, než peníze.

A co když si někdo z nich navíc přeje, aby se ti méně zajištění lidi měli ještě hůře? Jednoduše řečeno, říkat těm lidem, kteří vždy měli hluboko do kapsy například: „Do teď jste měli mejdan, a to teď skončí“,je silně neadekvátní. Je smutné, že vůbec existují lidé, kteří něco takového dokáží vypustit z úst. Vždyť je to vlastně to samé, jako kdyby někdo řekl nějakému dlouhodobé nemocnému, jenž se již řadu let snaží vyléčit z několika těžších nemocí: „Vždyť jste do teď jste byl zdravý a od zítřka čekejte, že vám bude špatně!“ Zkrátka a dobře, pokud se bude mít hůř většina obyvatelstva, bude se mít zkrátka hůř i celá naše společnost! To jsou prostě spojité nádoby.

A tak člověk, který rozděluje lidi jen na základě jeho ekonomické situace na „lepší“ a naopak na tzv. „lůzy“ a sám sebe řadí mezi tzv. „úspěšné“, je ve skutečnosti morální ztroskotanec konzumní společnosti. Není to vzor pro mne a doufám, že pro žádného slušného člověka.

Hodnoty, které vyznávám já, jsou totiž založeny na trochu jiných věcech. A tak některé z nich bych zde rád trochu nastínil.

Za prvé chci však říci, že lidí, kteří dokážou nashromáždit určitý majetek, si velice vážím. Ale musí ho nabýt poctivě a slušně! A nikoliv tzv. „vychcáváním“ s ostatními lidmi a bůhví s jakými dalšími pochybnými cestami! Jestli mi čtenář dobře rozumí. Ale pokud ho nabude poctivým a slušným způsobem, je třeba naopak smeknout klobouk a udávat ho jako příklad pro ostatní!

Za druhé. Velký morální kredit má u mě každý člověk, který něco umí, který něco zná, který dokáže něco pěkného či užitečného vytvořit či vymyslet a nebo přijde s nějakým zajímavým objevem, jenž nás posune zas o něco dále. To je člověk, kterému jde o dobro všech, celé společnosti či dokonce celé naší planetární civilizace. Je to další typ člověka, před kterým je třeba smeknout klobouk.

Pak jsou to samozřejmě i všichni slušní lidé, kteří odmítají někomu ubližovat. Ať už po fyzické či po psychické či ekonomické stránce. Kéž je takových lidí co nejvíc.

A v neposlední řadě jsou to i lidé, kteří se dokážou obětovat pro společnost. Dám příklad. Nyní je léto. A většina lidí odjede na nějakou dovolenou, ať už k moři nebo třeba jen na chatu. Jenomže jsou i takoví lidé, kteří se dovedou obětovat tak, že místo, aby se jeli někam rekreovat, tak jdou nasadit svojí kůži vlastní zodpovědnosti, a jedou například dělat vedoucí či další pomocníky na dětské letní tábory. A myslím, že se najdou jiné podobné případy lidí obdobně pracující pro nejrůznější spolky a sdružení.

To vše výše uvedené jsou samozřejmě jen příklady morálních hodnot, které považuji u lidí za cennější, než bezohledné hromadění majetku a ponižování méně zajištěných lidí. Věřím, že nejsem jediný, kdo má na společnost takový názor, že si přeje, aby v první řadě byla právě na takovýchto hodnotách založena.

---------
Také bych chtěl doporučit můj předešlý článek na obdobné téma „S nucenými pracemi pro nezaměstnané skončí svoboda v ČR“

Napsal Libor Čermák
původně publikováno na http://liborcermak.blog.idnes.cz/



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 1:

V 7/17/2011 9:05 odp. , Blogger Tribun řekl...

Někdy si říkám, jestli v těchto případech neplatí ono pověstné poturčenec horší turka. Nebo mezi slepými jednooký samozvaným diktátorem.

A je rovněž otázka, zda jde k velkému majetku přijít slušně a poctivě. Slušně a poctivě totiž znamená v mezích zákona za stejných podmínek, jako ostatní. Jenže v takovém případě nelze získat rozhodující výhodu, která by akumulaci majetku vedla. Prostě když většina hraje podle pravidel, menšina, která švindluje, vždy vyhraje.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka