Nekompetentní teta Klausová

Lidovky s nadšením citovaly článek komentátora SME, pro kterého je nová velvyslankyně na Slovensku nekompetentní a připomíná postarší tetu. To druhé je taková typická slušnost fanoušků našeho knížete Schwarzenberga a není nutno se tím více zaobírat. Zajímavější je obvinění z nekompetentnosti.

Devět desetin komentáře považuje za známku nekompetentnosti to, že řekla před nástupem do funkce doslovně pár vět ohledně voleb. A že prý měla ošklivého tatínka. Celé se to opírá o fascinující otázku velmi kompetentní novinářky: Po tom, ako ste povedali v narážke na Schwarzenberga, že nechcete, aby prvá dáma nevedela po česky, vyšla najavo minulosť vášho otca, že bol funkcionárom Tisovho vojnového štátu. Není to kouzelné spojení? Nelíbí se vám něčí neznalost jazyka? Váš otec, bratr, dědeček či jiný prastrýc byl fuj a vy se obhajujte. Existuje někdo, kdo dokáže obhájit spojení dvou těchto naprosto rozdílných věcí dohromady a vysvětlit, co to má společného s posláním diplomata?

Schopnosti novinářky a také komentátora nejlépe ukazuje jiná část rozhovoru. Vlastně jediný moment, který místo primitivního bolševického kádrování se zabývá skutečnou prací velvyslance. Padla otázka: Prezident Ivan Gašparovič udeľoval štátne vyznamenania. Na akciu bol pozvaný aj banskobystrický župan Marian Kotleba, ktorého mnohí kritizujú za extrémistické a antisemitské názory. Má takýto človek dostávať pozvánku na podobné oficiality? 

Vynechme na chvíli jména a zjednodušme význam tohoto dotazu. Má právo prezident naší země zvát nějakou osobu na významné oslavy? Velvyslankyně byla tlačena pisálkem do pozice, kdy by buď začala kritizovat hlavu hostitelského státu a nebo by její odpověď jasně vyzněla jako podpora extremismu a antisemitismu. Místo toho se paní Klausová obratně vyhnula odpovědi, která by mohla poškodit vztahy mezi našimi zeměmi. Je toto známka nekompetentnosti nebo naopak ukázka, že svou práci zatím vykonává dobře?