Oranžový Senát

Volební místnosti jsou na nějaký čas uzavřené a nezbývá než hodnotit. Kdyby se člověk nepodíval na čísla a realitu, ale pouze poslouchal povídačky našich politiků, tak jsme tu měli snad celosvětově unikátní volby, kde vlastně uspěli úplně všichni, a dá se říci, že vládne obecná spokojenost. Rozpočtově odpovědný jediný kandidát na dlouhodobé neschopence dělal radost Radku Johnovi, jak to všecko málem dotahoval. Nejtěsnější porážka náhradníka za fajfku se vlastně dá vykládat jako skvělý úspěch. No a u ptáků je jasné, že již třetí druhé místo ve volbách a ztráta Senátu je něčím dávno očekávaným a asi i výborným. Přece dřívější výhry byly nějakou chorou anomálií, která se nemohla opakovat, normální je prohrávat.

Při těchto nesmyslných plcích z pravé a populistické strany politického spektra až člověk s podezřením naslouchal informacím z Lidového domu o úspěchu oranžových. Ale opatrnost nebyla na místě, tentokrát bůh zaplať, vyhráli i s takovými čísly, které jim dávají relativně dobré karty do rukou. Senát samozřejmě má pouze omezené možnosti, ale ty je nutno využít na maximum. Pravice totiž je tak zvyklá na aroganci, že se velmi pravděpodobně bude několikrát opakovat aktuální situace, kdy zákony budou předkládány příliš pozdě (z hlediska obcházení výroků Senátu). A díky této typické pravicové nafoukanosti nedojde k oněm dnes Kalouskem vysmívaným opožděním o pár týdnů, ale hloupé a nepromyšlené škrty se bez změn odloží klidně na rok či déle. S kartou brzdy v horní komoře může konec konců začít i hrát libovolná koaliční strana, která pokud nebude po jejím, může najednou začít celý proces schvalování různých vládních zákonů v Poslanecké sněmovně brzdit a říkat, my to ovšem schválíme, ale někdy jindy, dopracovanější atd.

Další jasnou výhodou jsou zahraniční mise, změny ústavy či ústavní soudci, tady si pravice bez vůle sociálních demokratů ani neškrtne. V prezidentské volbě, pokud pravice bude podle svých nejlepších zvyklostí lhát a nezavede přímou volbu, je výchozí pozice levicových kandidátů také velmi slušná. Tady se ale sociálním demokratům nabízí docela roztomilý kousek, který mohou provést prozatímnímu favoritovi modrých strak, neboli panu Farmisalovi Subotkovi. Stačí postupovat podle nejlepších, nejslušnějších a také mírně žertovných způsobů pravičáků v Poslanecké sněmovně a oznámit modrým ptáčkům, že jejich velmi pravděpodobný kandidát na místopředsedu Senátu samozřejmě nikým lustrován nebude, ale také nebude do této pozice zvolen (a řadový senátor je rozhodně méně viditelný a pro média je nezajímavý). Podobné žertíky mohou také ukázat představitelům TOP09, například ve jménu úspor a tím pádem omezování počtu různých funkcí jim žádného místopředsedu nedat či při rozdělování různých výborů jim přenechat takový, co se věnuje lepení draků a malování vánočních koulí. Stačí používat pouze pravicové argumenty a slovník a nikdo nebude mít sebemenší právo se ozvat, takové jednání totiž bylo jasně vládními politiky a prorežimními pisálky označeno za dokonalé.

Pravice by si z posledních voleb mohla vzít ponaučení, ale je to dosti málo pravděpodobné. V jejich sebestřednosti a některých manýrech je upevňují hlídací hyeny demokracie a to pro pravici vždy hrálo velmi významnou roli. Proto nejpravděpodobněji i nadále budeme svědky neustálého omílání jakéhosi nic neznamenajícího termínu reformy, ačkoliv jediné co se s tím zatím skoro každému normálně myslícímu spojuje je snižování životní úrovně většiny občanů a zvyšování jí velmi úzce vymezené menšině. Také se jasně ukázalo, že kouzlo bafajícího Schwarzenberga-Brožové má omezené působení, jak do komunálu, tak do Senátu tento pán co oblepil celou ČR, až na výjimky přitáhl méně, než si mysleli. Premiér Nečas ze sebe chtěl udělat také takovouto pop ikonu  a tulil se na plakátech k jednomu modrému kandidátovi za druhým, ale lidi jeho charisma slepičího trusu nijak nevzrušilo. Možná počítal s nějakým Fischer efektem, kdy na nudného ouřadu fanynky začnou házet své kalhotky, ale tady se přepočítal. Protože jeho předchůdce byl opravdu tím nudným ouřadou, který s pilností mravenečka vykonával pouze svojí práci a do ničeho se moc nemíchal, a to lidé ocenili. Nečas je, abychom použili terminologie jedné z koaličních stran, obyčejným dinosauřím politikem druhé kategorie, který byl blízko téměř každé čuňárny, co se zde v posledním dvacetiletí udála. A když navíc neměl fajfku a sto padesát titulů po zdegenerovaných předcích, tak byl jako lákadlo naprosto bez šancí. Nyní by měl jen vysvětlit, jak to je s tím Paroubkem, levice přeci vyhrála, takže to bude jistě náš budoucí prezident. Vůdce ODS by přeci nelhal.