Nechte pohádky na pokoji

Aktuálně Hermanův Ústav pro falšování dějin si jistě v dnešní době plné šetření zaslouží navýšení financí na platy. Jeho činnost je totiž velmi užitečná, jak dokládají i aktuálně pořádané kurzy pro učitele. Ti totiž nerozumí, že dějepis se musí vykládat správně, politicky. A to na velmi konkrétních příkladech.

Krkonošské pohádky jsou totiž tvrdá a jistě neoprávněná normalizační propaganda, kde se ubližuje šlechtici a Sudeťákovi. Moudří studenti jasně vidí, že tlustý boháč v pohádce jasně znamená symboliku z padesátých let, ale ti méně moudří ještě přesvědčeni nejsou. Člověk by mohl podávat stovky příkladů pohádek, které jsou založené na velmi podobném principu, jako tyto dnes asi nevhodné příběhy. Mohl by také namítat, že jde o konflikt dvou pánů, jednoho co vládne v horách a druhého co vládne pod horami - ano, Krakonoš je také jasně označen za pána - takže jde o souboj dvou kapitalistů či šlechticů či pánů, podle vůle a výkladu a pohádky stojí na straně jednoho a ne jasně bojují proti kapitalistům nebo aristokracii. A také by mohl připomenout, že jméno Trautenberk není něčím násilně vnuceným mimo kontext pro politické potřeby, ale je naopak naprosto logickým pro region, kde se děj odehrává.

Zajímavějším hřebíčkem do rakve stupidity těchto školení jsou ale osoby autorek. Tento tvrdě normalizační příběh je dílem paní Boženy Šimkové. Šiřitelka komunistické propagandy byla po roce 1970 donucena odejít z televize a jako strážná pracovala při výstavbě metra. K autorství bolševické zrůdnosti se přiznala až po roce 1989. Dílo mohlo vzniknout mimo jiné díky spisovatelce Marie Kubátové, která se pod ním tehdy podepsala. Je také možné, že příběh obohatila o svoji vlastní práci. Tato paní totiž již pravděpodobně od válečných let sbírala různé příběhy a pohádky z Krkonoš. Takže i v její práci máme odraz spíše lidové slovesnosti a ne nějaký normalizační befel.

Zde doporučuji normalizační obrázek Krakonoše z roku 1859. A to není vše, komunisté zaútočili ještě o tři staletí dříve, jak dokazuje toto první zobrazení Krakonoše z roku 1561.