Schwarzenberg u antisemitů
Václav Klaus mladší minulý týden
upozornil na minulost rodiny prezidentského kandidáta. Okamžitě
to vyvolalo velkou nevoli, protože to přece není fair psát o otci
knížete. Za jeho činy přece malý Karlíček vůbec nemohl. Kdyby
se tím debata uzavřela, vše by bylo v pořádku. Je to sice
legitimní téma (stačí si vzít, jak například v Americe
propírají kandidáty – například rodina Bushů a nacismus),
ale do salónů určitě nepatří. Jenže novináři si téma vzali
k srdci a rozebírají tatíka knížete pána z úplně opačné
strany. Takže nyní se můžeme dozvědět, jaký to byl odbojář a
velký kabrňák. Sice s tím také neměl prezidentský kandidát
vůbec nic společného, ale jak hezký obrázek to vytváří.
Překvapivá je jedna drobnůstka - naše média jsou velmi alergická
na veškeré známky antisemitismu a za takové projevy také
pravidelně cepují. Ale v tomto případě jsou najednou hluchá a
slepá a historie Karla Schwarzenberga staršího pro ně začíná
až druhou světovou válkou.
Dokonce se přímo mate českou
veřejnost. Nejčastější mediální tvrzení totiž zní tak, že
otec ministra zahraničí sice v nějaké Vlajce byl, ale šlo o
hnutí národovecké (ošklivé termíny jako fašismus nebo
antisemitismus nepadají), které se později zkazilo a proto skvělý
Karel starší se s nově vzniklými ošklivými nacisty rozloučil.
Sám kandidát na prezidenta to popisuje takto: Můj
otec byl jako student ve Vlajce, ovšem ihned jakmile tato
organizace, původně velmi národovecká, začala kolaborovat,
okamžitě z ní odešel. Bylo to během mobilizace v roce 1938. Byl
tehdy na Slovensku jako voják, na otočku jel do Prahy a narychlo z
Vlajky vystoupil.
Mediální i kandidátovo tvrzení můžeme brát jako polopravdu či
téměř lež. Karel Schwarzenberg se opravdu s hnutím Vlajka
rozloučil v roce 1938. Přesné důvody dneska už nepoznáme, ale
můžeme se oprávněně domnívat, že o názory až tolik nešlo.
Problém byl spíše někde jinde.
Vlajka tehdy vydala prohlášení, že by chtěla otce našeho
prezidentského kandidáta … na prezidentském stolci. A o necelý
měsíc později byla delegalizována. Karel Schwarzenberg starší
byl v té době mobilizací aktivovaným důstojníkem v Trenčíně.
Kandidaturu podpořila nacistická vysílačka, takže voják asi moc
na výběr neměl. Navíc je faktem, že většina českých
antisemitů měla Němce zhruba stejně rádo jako Židy a Hitler v
roce 1938 nedostal od Vlajky zdravici, která byla zaslána
Mussolinimu a Francovi.
Někdo by mohl namítnout, že zde
stále není nikde antisemitismus a mohlo přeci jít o kombinaci
dvou faktů, změny politiky hnutí a navíc oné divné kandidatury.
Ta změna politiky zde samozřejmě byla, menší část Vlajky se
rozhodla přiklonit ke germánskému dubisku, ale nechuť k Židům …
stála u kořenů tohoto hnutí, jehož aktivním členem byl
tehdejší kníže Karel. V roce 1928 vznikl Národní svaz mládeže
a studentstva odštěpením od Národní obce fašistické. Jeho
zakladateli byli lidé, kteří se angažovali v protestech, jež
měly za cíl … omezení možnosti studia židovským studentům
( požadavek na numerus clausus).
Tento spolek vydával časopis Vlajka a
také se podle něho v roce 1930 přejmenoval. Na ustavující schůzi
se určilo, že cílem je rozbít „buržoazně demokratické
zřízení.“ Podle dostupných informací tam tehdy také
vstoupil Karel Schwarzenberg. Takže je naprosto jasné, že o
antisemitských kořenech organizace tepající „židozednářské“
spiknutí musel vědět. A také v té organisaci dalších osm let
zůstal a aktivně tam psával jako Bojna. Bez ohledu na to,
co jeho kolegové a vedení organizace říkali a dělali.
Jestli Karel Schwarzenberg sám napsal
nějaký antisemitský text není možné online zjistit. Ale jeho
blízké okolí s tím probém nemělo a on s ním také ne. Je asi
každému naprosto jasné, že pokud by mu to opravdu překáželo,
nevystoupil by až v roce 1938. A tak například o duchovním vůdci
a čestném předsedovi Vlajky Františkovi Marešovi náš prezident
Tomáš Garrigue Masaryk prohlásil: pan Mareš, prosím,
univerzitní profesor, odvážil se názoru, že jsem republiku
stvořil pro židy a židovské peníze. I další partneři
knížecího otce ze strany měli velmi negativní vztah k Židům.
Ať to byl pan Nikolau nebo blízký rodinný přítel Schwarzenbergů
Jan Vrzalík, který se děsil toho, jak žido-zednáři zničí
krásnou křesťanskou civilizaci. V polovině třicátých let
se do činností vlajky zapojily i takové kreatury, jako Antonín
Havelka nebo Jozef Rozsévač-Rys. První tak ostře štval proti
židovským spoluobčanům, že to dovedlo později k
atentátům na synagogu a Obřadní síň v Plzni a druhý ještě za
první republiky sepsal a vydal dílo o názvu Židozednářství –
metla lidstva, které naprosto klidně mohlo konkurovat libovolné
tvůrčí práci Goebbelsova úřadu. Bojna byl jejich partajní
kamarád.
Je rozhodně fakt, že prezidentský
kandidát nic z výše uvedeného ovlivnit nemohl. Narodil se v roce
1937. Ale například si osobně nemůže pamatovat důvody
vystoupení svého papá od antisemitů. Informace o této události
dostal až výrazně později, kdy agresivní boj Vlajky proti Židům už rozhodně nebyl salonfahig.
Zdroje:
-------------------------------
Zdrojů k tématu je více, nehodlal jsem ale zde udělat vitrínu nenávistnému antisemtiskému škváru. Kdo chce, tak si po jménech politických i skutečných přátel a vůdců pana Karla Schwarzenberga staršího další materiály najde.
Jisté kouzlo textu napsanému tuto neděli dodává pondělní článek Lidovek, kde se tepe ... antisemitismus pana Bartoše.
Štítky: společnost
Komentáře: 0:
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka