Ideál modrých vysokých škol

Nedá mi abych nezareagoval na diskuzi, která se rozvinula kolem školného. V době kdy jsem končil VŠ jsem v posledním ročníku byl ve značné depresi při představě toho co my vlastně VŠ dala a jak mne připravila na budoucí povolání. Můj dojem byl spousta akademické teorie, pitvorných detailů a žádná praxe. Dnes po 5 letech, kdy zavítám na webové diskuze naší Alma Mater, jsou názory studentů stela stejné. Stejný názor jsem míval při hodnocení gymnázia.

A dnes? Považuji obě instituce tak jak byly za nenahraditelné právě v té námi tak kritizované podobě. Právě pro ono množství “nepotřebných“ informací z nichž 95% člověk zapomněl. Ale VŠ nám umožnila chápat jak ty pitvorné detaily do sebe zapadají, umožnila nám vnímat souvislosti i získat postupně komplexní nadhled (který třeba i část VŠ profesorů ponořením se do svého problému ztratila). Dala nám možnost poznat všechny možné komplikace, jejich příčiny, následky i způsoby jejich řešení. Nastínila nám i historický vývoj.

To vše dohromady, byť 95% jsem již zapomněl, mi dalo nadhled, nutnost uvažování v kontextu onoho podvědomí možných rizik, získal jsem jinou dimenzi myšlení – myšlení svobodnějšího komplexnějšího nečernobílého. Jakákoliv rozhodnutí a převzetí odpovědnosti tak neděláte podle jednoduchých šablon ale na základě těchto poznatků.

Jízdní manuál praktických zkušeností, po kterém jsme tak na VŠ volali, se naučí každý i cvičená opice, jen jde o to za jak dlouhou dobu a jaké úsilí a zájem tomu vynaložíte (která nesouvisí ani s oním studiem). Čili nikoliv v praktickém umu je ten rozdíl, který dělá lékaře od špičkové sestry, VŠ vzdělaného Ing. od nadaného technika, Mgr. od geniálního laboranta.

Bohužel ale současná vláda tyto lidi nechce, jsou pro ni hrozbou právě pro všechny ty aspekty, které jsem zmínil. Snaží se zdeformovat střední i vysoké školy na studium onoho praktického manuálu, částečně je nahradit různými vyššími odbornými školami a kursy. Jejich potenciál bagatelizovat. Představou našich politiků je odborník zvládající úzce svou problematiku, vidící jen v zúženém úhlu toho, co právě potřebuje a těch informací byť vysoce odborných, které mu kdosi předloží. Prostě skvělý dostihový všemi zbožňovaný kůň šampión, který netuší, že ten příkop, kde se za chvíli zabije, by se dal taky obejít a že by třeba nebyl už tím šampiónem, ale aspoň by důstojně žil někde ve stáji a byl by jistě oceněn aspoň částí z těch laciných fanoušků za svou inteligenci a předvídavost. V tomto aspektu logiky kontextu a polychromatického vidění světa vidí současná vláda tu obrovskou sílu a hrozbu vysokých škol. Mezi současnou vládou a vládou komunistů toho nejhoršího zrna není v tomto rozdílu.

Proto se nijak neřeší odchod lékařů, inženýrů, magistrů do zahraničí. Nahradí je zubaři z rychlokursů, bakaláři z vyšších škol nebo absolventi ze zahraničí, kteří díky jazykové bariéře aspoň na pár desítek let budou rádi, že tu vůbec mohou být. Budou to ale už jen odborně skvěle pracující včeličky bez královny matky. Naše vláda by tím byla dozajista nadšená - vysoce odborná slepá pracující třída. Ani těm ultrasovětským komunistům se to ale nepovedlo. A tak nezbývá ničeho jiného než alespoň živit ve zbytku lidí představu, jak jsou tito VŠ vzdělaní lidé vlastně zbytečně drazí, kolik let proflákali na studiích, jak by si to všechno měli zaplatit sami. Ono totiž vůbec nejde o problém školného (navrhovaná částka je v porovnání s náklady symbolická a schválně symbolická) ale o podvědomé vsouvání národu, že ti lidé žijí a studují z cizího, zatímco ostatní na ně dřou.

Kdyby se současné hrůzovládě onen záměr podařil (a že se snaží viz rušení PNP), pak za chvíli nikomu nepřijdou ti Topolánkové, všeználkové Klausové, vydavatelé skutečných a jediných pravd divní. Pak teprve by byl ráj na zemi podle modré vize superkomunistů ODS.

poslal E. Valin

Vykonna rada ODS 22.10

Děkujeme za důvěru občanů, vyložíme si ji po svém!

Co nám výkonná rada ODS svým tiskovým prohlášením sděluje?

1. Vysmívá se všem voličům, kteří pochopili smysl a význam komunálních i senátních voleb. Kdy v obou z nich lidé nevolí strany, nevolí programy ani styly, ale volí hlavně lidi, volí osobnosti, své zástupce, kteří budou rozhodovat na radnici o regionálním dění – kdy občanům nevadí všemožné koalice včetně komunistů. ODS nijak nevadí a zcela ignoruje, že absolutním vítězem jsou nezávislí – jinými slovy na regionální úrovni se na hru na politiku kašle zvysoka a to tím více, čím blíže má obec-zastupitelstvo k lidem!!! Senátory pak volíme a vybíráme podle toho jak náš region budou reprezentovat v té vysoko politické džungli, lidově jak velký koláč jsou schopni urvat pro ten náš region, tím spíše když vláda jinak na nás kašle. Je tady pak převaha postoupivši senátorů ODS za současné všepreference ODS překvapivá? Poděkování tedy patří tomu tupému stádu, které šlo volit do komunálních, případně senátních voleb proto, aby zastavili Paroubka, byť ty volby byly úplně o něčem jiném. Děkujeme těm co nepochopili základní pilíře demokracie jakou jsou volby jejich smysl a význam.

2. Obzvláštní pozornosti si zaslouží třetí bod, výkonná rada ODS výsledek voleb hodnotí jakožto porážku Jiřího Paroubka, jeho konfrontačního stylu, který snížil a dále snižuje koaliční potenciál ČSSD v komunálních volbách i v povolebních jednáních. Opravdu jsem si nevšiml že by Jiří Paroubek kandidoval, podle ODS ale ano, převtělil se do každého senátora za ČSSD, každého komunálního zastupitele za ČSSD, kam volič přišel, tam kde viděl kandidáta ČSSD neviděl nikoho jiného než toho Jiřího Paroubka. Neviděl, neslyšel, nečetl co ten či onen kandidát na zastupitele či
senátora chce prosadit pro obec/kraj, jen ten dunící všeničící hřímot Jiřího Paroubka. On je snad pro ODS přízrakem, bohem či ďáblem (vyberte si podle vašich preferencí), je všude kde se jen slovo ČSSD mihne. Pan Topolánek s Jiřím Paroubkem vstává bdí i usíná, je jím tak posedlý, že by nejraději již řídil i ČSSD za něj (viz jeho poslední doporučení členům ČSSD..) Netřeba snad zdůrazňovat, jak je celé prohlášení konfrontační, kterak ústředí ODS byla zděšeno přirozenou snahou řady radnic o koalice ODS s ČSSD, konečně i v tak anonymní Praze, kde ODS má jasné vítězství a může vládnout sama, s Bémem, který na rozdíl od Topolánka má 5 pohromadě a raději počká, až se ta antisocdemácká vlna aspoň trošku přežene a on bude moct se socdem alespoň normálně jednat. Kdo vlastně tedy brání a snižuje koaliční potenciál na regionální úrovni? Snaha Topolánka se omezila na jediné a to likvidaci Jiřího Paroubka, kdyby měl atomovou bombu, hodil by mu ji s vítězným rykem na hlavu lhostejno že zbytek ČR bude měsíční krajinou, kde si ani on nekopne. Hlavně když bude diablo zničen.

3. I kdyby se pan Topolánek na hlavu postavil 101 hlasů ve sněmovně stejně nezíská, i když možná dostane od nestranického prezidenta další pokus (nějak tu nestrannost holt zdůvodnit musíme). 100 zůstává 100 a bude jím do předčasných sněmovních voleb, tam ať pak ODS jásá nebo pláče, teď ale nechť nedělá z lidí blbce! Jak hrůzostrašně a nedemokraticky pak působí obecná doporučení předsedů ostatních stran voličům v porovnání s cílenými personálními útoky a spojováním dvou vzájemně nesouvisejících věcí, to nechť si každý z nás přebere sám!

poslal E. Valín

Promrhanych 2,5 mesice ? - Omyl

Média nám prezentují, jaká je to katastrofa nemít 2,5měsíce
vládu (jaksi se již zamlčuje, že ekonomika je vzdor tomu stabilní,
koruna nijak dramaticky nekolísá, systémy se nehroutí) a přitom těch
2,5 měsíce ukázalo pravou barvu všech zúčastněných hráčů
naší politické scény. O to více pikantní je skutečnost, že se
strany a politici odhalili sami bez skandálů pseudokaus atd… Začněme
u vítěze voleb ODS, strana která svůj předvolební boj postavila
na fóbii z rudého bolševika sice nepřesvědčila většinu a nebýt
konstrukce Kubiceho, bůh ví, zda by vůbec byla vítězem (ona ta
paměť z let 90 je přeci jenom lepší a navíc dát si do antirudého
úderného komanda profláklé komunisty…) nicméně za její úspěch
se dá považovat vytvoření mediálního obrazu spojenectví
ČSSD-KSČM, čimž de facto znemožnila středovým, ale do té doby spíše
mírně levicově orientovaným stranám SZ a KDU ČSL, orientovat se v
první fázi spíše nalevo. I s touto podporou však jasný vítěz
voleb nedosáhl na nadpoloviční většinu. Vzápětí, když se
ukázalo, jak nedemokraticky jednotná je ČSSD, že opovrhuje i miliónovými
úplatky, jsme tedy byly svědky nevídaného obratu a to jednání ODS
s KSČM zřejmě ve víře, že když tato strana pomohla Klausovi na
Hrad, že by mohla vypomoci i nyní. K tomuto obratu však nedošlo,
komunisté moc dobře znají své voliče a stejně tak si moc dobře
uvědomili, jak je podpora Klause u svých voličů poškodila. Tento krok
byl pro strany středu prvním zemětřesením, jako strany vezoucí se
na antibolševickosocdemácké vlně, která jim částečně svazovala
ruce, zůstaly náhle osamoceni, nicméně se svou tvář v této fázi
rozhodly tak lacino jako ODS neprodat. Uchýlily se tedy ku kampani
antidemokratické ČSSD jakožto strany neuznávající výsledek voleb.
Druhé zemětřesení však přišlo v zápětí, ODS ve své touze po
moci za každou cenu, vzápětí hodila přes palubu i je a to nejen
vládní podporou, ale především ochotou změnit volební systém. ODS
a hlavně pak Topolánek tímto krokem vykopali sami sobě hrob. ODS
totiž předchozími obraty sama popřela antibolševickou a
antisocdemáckou politiku a tím těmto stranám zcela rozvázala ruce. Realita
dnešních dní je tak následkem výsledného. Abych nebyl neobjektivní,
spatřuji hlavní prohru ODS nikoliv v jejím programu či členské
základně (ve které vyrůstají opravdoví pravicoví členové) ale v
tom, jaké si postavila vrcholové vedení – složené ze
zakomplexovaných neschopných lidí, navíc z poloviny komunistů a to je
bohužel důsledek doznívajícího vlivu Václava Klause. Snad chování
pánů Topolánků přiměje členy této strany, aby do svého čela
postavila takové zástupce, za které se pravicově orientovaný volič
nebude muset stydět. Dnešní prohlášení ODS vybízející opět k
antibolševickému a antisocdemáckému boji, který má nastolit vládu
vševítězné ODS lze brát snad už jen jako špatný vtip z
vlastních voličů…
Přejděme tedy k druhému velkému hráči ČSSD – Jiří Paroubek
udělal hned v úvodu kapitální chybu, nezvládl tlak posledních
dnů, Kubiceho aféru a spolu s hladinkou alkoholu svým projevem vstřelil
vlastní gól v situaci, kdy většina masmédií vytvářela jeho
obraz autoritářského rudého vůdce. Český národ není na omluvy
zvyklý, čili ani ta jeho moc nepomohla, po vystřízlivění se nicméně
zhostil své úlohy mistrovsky. Byl v mírné výhodě, neboť díky
předvolebním bojům dostal od své strany důvěru a jeho obraz
autoritářského vůdce již média vyprodukovala dávno předtím ať se
zakládal na pravdě nebo ne. Jeho úloha přitom byla prostá: vydržet
mediální tlaky (což by pro vrcholového politika měla být
základní látka), nechat situaci běžet, neukvapit se a počkat si na svou
chvíli až ODS ukáže středovým stranám, čeho je schopna. Dokázal
toho za cenu neústupnosti, za kterou mu ale jeho voliči jsou
vděčni, navíc volič ČSSD spíše zkousne pasivní podporu KSČM než ODS
(tím spíš při vedení jaké ODS má: komunista jako komunista).
Události dalších dnů ukážou, jak autoritářský a nedemokratický je
Jiří Paroubek při nastávajících jednáních s Kalouskem. ČSSD
má obrovskou výhodu, dokázala vyplnit vakuum po Miloši Zemanovi a
pokud se jí podaří sestavit vládu, pak po pár měsících ochabnou
antisocdemáckobolševické pressfobie (bohužel mnohem více nám hrozí
nacionalismus než bolševismus což je přirozená daň za stále
mladou a nevyzrálou EU ) a jako strana bude mít nejlepší šanci být budoucím suverénním vítězem voleb. Nutno ale dodat že před Jiřím Paroubkem ovšem teprve stojí rozhodující kop a tím bude obsazení vlády a programové ujednání.
KSČM v podstatě neměla v povolebním boji příliš na výběr,
nemůže si dovolit spolupráci s pravicovými stranami a přestože počet
komunistů-poslanců v ostatních stranách převyšuje počet
zvolených poslanců za KSČM, je stále obrazem bolševického zla, které i
já mám stále v živé paměti. Nicméně, jak jsem již psal,
spatřuji opravdové nebezpečí pro demokracii jinde. A není to ani tak
politikou KSČM jako takové, nýbrž vývojem okolního světa a Evropy
především. Doba SSSR je nenávratně pryč a nebýt SSSR komunisté by
v CSR nikdy nevládli. Ani to se ale do dnešní bolševické fobie
nehodí a dnešní mladí neví ani kdy a kdo rozdělil ČSFR.
Vyčkávací pozice KSČM nicméně přináší své ovoce, jejich pole
působnosti se jim pomalu otevírá a nezmění to ani uměle vytvářený
obraz ODS.
KDU-ČSL strana doufající ve volební vítězství ODS, musela být
výsledkem voleb šokována nejvíce, jejich postup nijak nepřekvapuje,
je stranou která se snaží být jazýčkem na pomyslné misce vah,
má už v tom letitou praxi a navyklé voliče. Kalousek rozhodně není
hloupým politikem a již dávno seznal, že Topolánek či Paroubek
jsou z jeho pohledu prašti jako uhoď. SZ strana, která se s svým
původně levicovým programem propadla, se pokusila orientovat na střed a
vyplnit místo po US-DEU, což se jí i podařilo, bohužel za cenu,
kdy přestřelila a z původního konceptu, zůstal jen název,
naštěstí pro ni, se v jejich řadách nepodaří navěky tutlat snahu
orientovat se tak, jako je tomu u ostatních evropských zemí, tedy spíše
vlevo. I oni se teď musí cítit být postojem ODS podraženi, navíc
jim v případných dalších volbách neskýtá naděje na
znovuzvolení už pro změnu programu a politické orientace. Jestli do budoucích
let máme mít z něčeho obavu pak to není naše politické spektrum
a to v celé své šíři ale sílící nacionalismus a neobjektivita a
nízká kultura médií, v tom vidím pravou hrozbu demokracie.

Emil V.

Děkuji jednomu ze čtenářů za tento příspěvek a nezměněný ho zde publikuji.