Já jsem Čunek, kdo je víc

V korupční kauze místopředsedy vlády Jiřího Čunka došlo k nečekanému obratu. Tedy k nečekanému pro ty, kdo považují Českou republiku za právní stát. Stalo se totiž to, že den před vypršením lhůty, po jejímž uplynutí mohl státní zástupce trestně stíhaného Čunka obžalovat, byl případ dosavadnímu státnímu zástupci Obstovi odejmut a předán do Jihlavy státnímu zástupci Salichovovi. Rozhodla tak nejvyšší státní zástupkyně Vesecká s odůvodněním, že práce dosavadního dozorujícího státního zástupce, stejně jako vyšetřovatele, vykazuje zásadní pochybení. Dost možná, že věcná podstata výhrad na adresu státního zástupce i vyšetřovatele je správná. Ale kauza Jiřího Čunka není záležitostí tohoto týdne. Táhne se již několik měsíců a nejvyšší státní zastupitelství mělo dostatek příležitostí se do věci vložit a konat. Učinilo tak až na poslední chvíli a v podstatě tak znemožnilo předání Čunkovy kauzy soudu, protože nově přidělený státní zástupce bude přinejmenším potřebovat čas na to, aby se seznámil se spisem, tedy pokud již není předem rozhodnut, že věc nakonec odloží.

Nejvyšší státní zástupkyně zneužila své pravomoci k tomu, aby administrativním zásahem zabránila obžalobě Jiřího Čunka. Ať již konala z vlastní iniciativy, či na popud vlády, jíž je podřízena, prokázala vládě cennou službu. Nelze totiž pochybovat o tom, že obžaloba Čunka by vedla k roztržce ve vládě buď proto, že by byl Čunek odvolán (jak neochotně naznačoval premiér), nebo v důsledku rezignace ministra zahraničí Schwarzenberga, který odmítl svoji účast ve vládě, jejíž člen je soudně stíhán pro trestný čin. Skutečnost, že k odebrání případu a jeho předání jinému státnímu zastupitelství došlo v poslední možné chvíli nasvědčuje tomu, že se jedná o krok čistě účelový, jehož cílem je zabránit projednávání Čunkovy kauzy před soudem.

V této konkrétní věci totiž vůbec nejde o to, zda je Čunek vinen, či nevinen. Ostatně o vině či nevině může autoritativně rozhodnout pouze soud. A to je, oč tu kráčí. Podle všeho je vyvíjena snaha, aby se případ před soud vůbec nedostal, a nebyl veřejně projednáván. Státní zástupce, který podle všeho směřoval k tomu, že případ předá soudu, byl odvolán a nahrazen jiným, který celou kauzu přinejmenším protáhne, ale také nemusí věc soudu vůbec postoupit a sám ji může uzavřít s tím, že se trestný čin nestal. Nelze se zbavit dojmu, že je hledán takový státní zástupce, který bude ochoten „dívat se na věc tím správným způsobem."

Tento vývoj je velmi alarmující a vyvolává vážné obavy o osud, ne-li existenci samu, právního státu v České republice. Právní stát znamená totiž především to, že stejná pravidla platí pro všechny a že před zákonem jsou si všichni rovni. Jak se ovšem ukázalo, někteří lidé mohou počítat s tím, že bude-li jim státní zástupce, mající na starost jejich případ, nepohodlný, bude vyměněn. Tito lidé již vědí, že lze dosáhnout toho, aby jejich případ byl s pomocí obstrukčních zásahů státu uchráněn projednávání před soudem. Stát zjevně zmanipuloval celou kauzu takovým způsobem, aby ochránil člena exekutivy před soudní mocí. Stát, který by měl především dbát o dodržování zákona, a zajištění rovného zacházení všem svým občanům, si s pomocí čistě formálního postupu vymohl pro člena vlády zvláštní zacházení, pro které neexistuje opora v zákoně.

Čunek si prosadil svou, aniž se musel hájit před soudem a riskovat prohru. A tak opět se potvrdila stará pravda, že i když jsou si všichni rovni, někteří jsou si rovnější.

poslal Tribun