Náš agent, dobrý agent
ODS smlouva s občany, bod číslo 13. "Zabráníme zrušení lustračního zákona. Znemožníme návrat příslušníků i spolupracovníků StB a dalších exponentů minulého režimu do vysokých postů ve státní správě."
Ivan Langer po odvolání, z důvodu spolupráce s komunistickým režimem a StB, ředitele správy nemovitostí Jaroslava Šaldy, šéfa gastronomických provozů na vnitru Jiřího Slaniny a zástupce ředitele pro zahraniční vztahy Aleše Kolešky: „Takoví lidé nemají ve vedoucích funkcích co dělat. Nebylo jiné řešení. Jde o jasný signál, že to s otevřenou minulostí myslíme vážně.“
Ivan Langer po jmenování náměstka policejního prezidenta pro ekonomiku Tomáše Kužela: "Pan Kužel má čerstvé čisté lustrační osvědčení a má prověrku Národního bezpečnostního úřadu na stupeň tajné. To je pro mě rozhodující,"
Tomáš Kužel pracoval v roce 1989 u IV. správy SNB, která spadala pod StB. Čtvrtá správa měla na starosti sledování lidí, včetně vnějšího i vnitřního nepřítele. Ale pozitivní osvědčení získávají jen policisté z vyšších funkcí u StB.
Nehodlám jakkoliv posuzovat schopnosti, minulou vinu či nevinu nového náměstka nebo bývalých zaměstnanců vnitra. Tento případ je zajímavý jen proto, že těžko lze najít krystaličtější příklad naprosté bezcharakternosti největších antikomunistů a lovců estébáků z ODS a zvláště aktuálního ministra vnitra.
Komentáře: 7:
Nic z toho by se nestalo, kdyby se spálili ty archivy jak sem navrhoval v článku Zpátky do totality, ale bez komunistů.
superzurda
Vše se již začíná zvrhávat do naprosté absurdity:
"Já jsem kontrarozvětce nic nepodepsal, já jsem ji řídil"
Generál Vacek
Osobně bych všem radil, pokud u vás zazvoní BIS, vykopněte je obloukem. Nikdy nevíte, jak rychle se zase věci změní ;-)
To: Elf
"Osobně bych všem radil, pokud u vás zazvoní BIS, vykopněte je obloukem. Nikdy nevíte, jak rychle se zase věci změní" ;-)
Tak to by snad bylo lépe pozvat je na dobrou kávu a tvářit se loajálně. :-)
To: Anonymní
"Nic z toho by se nestalo, kdyby se spálili ty archivy jak sem navrhoval ...."
A k tomu bychom ještě mohli zlegalizovat krádeže, podvody a vraždy následkem čehož tu budeme mít samé obyvatele s čistým trestním rejstříkem a nebudeme potřebovat kriminály.
Kamil Mudra :
Problematika archivů je velmi složitá, zejména v rovině morální. Srovnání s krádežemi či vraždami je naprosto nemístné a velice nerozvážně tuto otázku bagatelizuje, což mi k vašim - většinou kvalitním a promyšleným - příspěvkům příliš nesedí. Ale tomuto diskutabilnímu tématu se věnoval jeden z předchozích článků - myslím "Zpátky do totality..."
Já osobně souhlasím se Superzurdou, jsem pro spálení. Seznamy jsou nekompletní, velké ryby dávno uplavaly, bývalí kovaní bolševici pořádají čarodějnické procesy s mnohdy nevinným potěrem... Zveřejňování je mocnou zbraňí v rukou bezcharakterních pokrytců, převlékačů kabátů... Můj názor.
Pokud je licoměrnost ohavnou, avšak nedílnou součástí morální výbavy každého z nás, potom v ODS byla přivedena k absolutní dokonalosti a stal se z ní základní kvalifikační předpoklad pro úspěch ve straně.
Nicméně v tomto případě pan Langer není první ani poslední. Různé lustrační zákony, co jich svět zatím poznal, se sice vždy tváří jako nástroj očisty společnosti, ale ve skutečnosti představují účinný způsob, jak zajistit aktuální moci oddané a všehoschopné holomky. Všechny podobné zákony totiž vyjímají ze společnosti nějakou skupinu, kterou autoritativně označují za špatnou a méněcennou, a činí z ní obětního beránka. Není pak nic snazšího, než vydírat jednotlivce tím, že buď bude moci po vůli, nebo bude veřejně označen za příslušníka takové skupiny občanů druhé kategorie. A naopak, pokud někdo do této skupiny opravdu patří, ale jeho příslušnost k ní je zamlčena, bývá většinou vděčný a loajální k tomu, kdo jeho pravou identitu zná, ale mlčí o ní. Všechny lustrační zákony jsou tak více než co jiného nástroje vydírání a manipulace.
Což neznamená, že bychom se neměli svojí minulostí zabývat. Znamená to, že cesta zákonů a institucí (viz můj názor na Ústav paměti národa) je k ničemu, pokud není vůle uvnitř národa samého. Jak správně napsal Vesemir: v sítích, které jsou z těchto zákonů utkány, se totiž chytí jen malé ryby. Velké nikdy, protože by do nich museli chytat sami sebe.
Ostatně situace po Druhé světové válce budiž nám příkladem. Kolik nacistů tehdy zůstalo ve vysokých funkcích, nebo do nich bylo vráceno, často pod ochranou vítězných mocností? Milosrdnost? Ne, politika podle hesla: účel světí prostředky. Aneb kdo úspěšně pronásledoval komunisty za války, bude je úspěšně pronásledovat i po válce (jako třeba Reinhard Gehlen). Ovšem ani ČSR tehdy nezůstala mimo tuto špinavou hru a československé bezpečnostní složky neváhali naverbovat několik gestapáků a dozorců z koncentračních táborů, které mohli díky jejich minulosti celkem úspěšně vydírat.
To: Vesemir
Srovnání s krádežemi či vraždami je naprosto nemístné a velice nerozvážně tuto otázku bagatelizuje...
Moje reakce na Superzurdův příspěvek byla ironickou nadsázkou na jeho konstatování že by se ve článku zmíněné události neodehrály kdyby byly spáleny archivy.
Ale právě kvůli tomu oblíbenému převlékání kabátů jsem proti spálení archívů. Jen ať si někteří manekýni občas připomenou minulost pohledem na kostlivce ve skříni. Alespoň některé to trochu zkrouhne.
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka