Pohádka o chytrém Jirkovi
Milé děti, dnes vám povím pohádku o chytrém Jirkovi.
Žil jednou na severu Čech, ve městě známém jako Říšský kopeček, chytrý Jirka. Pracoval ve firmě, která měla takové divné jméno - SYNER - nebo tak podobně. Až budeš Pepíčku větší, tak se podívej do anglicko-českého slovníku, co to znamená. Ta firma stavěla ve městě a i jinde obchodní domy, kam tak rádi chodíte se svými maminkami nakupovat a jak pak tatínek jenom zírá, kolik jste toho zase přinesli. A postavila jich opravdu hodně. Opravovala také staré ošklivé domy ve městě, aby z nich byly nové a krásné. Byla to taková hodná firma.
Chytrý Jirka v té firmě pracoval jako finanční ředitel. Pokud někdo z vás neví, kdo je to finanční ředitel, děti, tak to je takový pán, který má klíč od pokladny, ve které jsou všechny peníze firmy. Chytrý Jirka ji čas od času musel otevřít, vyndat z ní nějaké peníze, aby pak firma SYNER dostala novou zakázku na další
stavbu ve městě. Ona totiž ta firma nestavěla jen tak sama od sebe. Stavěla jen, když si od ní někdo něco objednal. A úplně nejraději byla, když si od ní objednávalo město. Často se jí totiž podařilo přesvědčit lidi na radnici, aby si u ní něco objednali, a protože ti lidé z radnice tu stavbu neplatili z vlastních peněz, ale
z obecních, tak moc jim zase nezáleželo na tom, kolik za ni zaplatí.
To město před časem prodalo skoro všechny domy, které mu patřily a mělo proto svoji pokladnu plnou zlaťáků. Chytrý Jirka si řekl, že by bylo dobré, kdyby ty zlaťáky ležely raději v pokladně jeho firmy SYNER, než v pokladně města, protože od pokladny města on klíč neměl. Chytrý Jirka přemýšlel, jak to udělat a zakrátko ho napadl ten nejlepší způsob. Rozhodl se, že se stane primátorem města. Primátor města, je takový člověk, který nosí okolo krku zlatý řetěz, aby bylo vidět, jak je důležitý. Primátor města má také klíč od městské pokladny. A tak se z chytrého Jirky stal primátor města.
Možná, že se děti budete ptát, jak se mu to podařilo a jestli je snadné, stát se primátorem města. Není to snadné, ale chytrý Jirka měl mnoho pomocníků, kterým se říká bratrstvo a členové bratrstva mu pomohli. V bratrstvu je mnoho chytrých a hodných lidí. Je v něm například náš pan vážený předseda vlády Mirek Kopdodveří a nebo dokonce i náš pan prezident Vašík Mámvásvšechnytakrád.
A bratrstvo tedy pomohlo chytrému Jirkovi stát se primátorem. Předtím ovšem muselo získat zlatý řetěz od zlého pána, který byl primátorem před chytrým Jirkou. Nejdříve se ho zeptali, zdali by jim otevřel městskou pokladnu a když to ten zlý pán odmítl, tak mu zlatý řetěz vzali a dali ho našemu Jirkovi. To jste děti rádi, že to tak dobře dopadlo, že?
Jenže tím pohádka ještě nekončí. Chytrý Jirka začal přemýšlet jak nejlépe přesunout zlaťáky z pokladny města do pokladny firmy SYNER. A přišel na to. Rozhodl se, že firma SINER postaví ve městě obrovskou sportovní halu a město jí za ní nechá všechny svoje zlaťáky. Ta hala bude opravdu obrovská, tak moc, že se do ní vejde skoro celé město, a proto bude stát všechny zlaťáky města. Na radnici bylo vedle chytrého Honzy i několik hloupých lidí, kteří si mysleli, že město tak obrovskou sportovní halu nepotřebuje. Bylo třeba tyto hloupé lidi přesvědčit o opaku. A tak se firma SYNER rozhodla, že jim ukáže, jak ta obrovská hala vlastně bude vypadat. Uspořádala pro ty hloupé lidy zájezd do Ameriky, kde si podobnou halu prohlédli. A představte si děti, ta firma SYNER byla tak hodná, že všem těm lidem ten zájezd chtěla zaplatit ze svého.
A když se ti hloupí lidé vrátili z Ameriky, tak už tomu začali rozumět. A tak se v Říšském kopečku postavila ta krásná obrovská sportovní hala. A byla hodně drahá. Město za ni zaplatilo všechny své zlaťáky a ještě to nestačilo a tak si muselo půjčit další peníze od banky. Půjčilo si tolik, že by za ty peníze mohlo třeba postavit několik set nových bytů. Když tak město zaplatilo tu spoustu peněz, tak už nemělo žádné na jiné potřebné věci. Nemělo dostatek peněz ani na to, aby zaplatilo provoz městské dopravy. Ale to chytrý Jirka snadno vyřešil. Polovina autobusů přestala jezdit a tak ušetřili. Lidé v nich pak jezdili namačkaní tak, že se jim to vůbec nelíbilo a začali brblat.
Myslíte si děti, zdali se s tím chytrý Jirka dokázal vypořádat. Ale ovšem, je přece tak chytrý. Vyvěsil do každého autobusu anketu, zdali lidem, jezdícím v autobusech, ta dopravní obslužnost vyhovuje a jestli nepotřebuje nějakým způsobem zlepšit. A na základě odpovědí poznal, že to vlastně lidem tak moc nevadí.
A jak to dopadlo s tou obrovskou sportovní halou? Využívá ji především hokejový klub "Bílí pudlíci". O něm jsme ještě nemluvili. Hádejte děti: kdo je majitelem toho klubu? Že by firma SYNER? Ano, máš pravdu Pepíčku, je to tak.
Možná děti, že byste chtěli někdy chytrého Jirku vidět. A nevíte, jak to udělat. Ale to je úplně jednoduché. Zapněte si televizi a přepněte si na program, kde vysílá TV GENUS. To je totiž televizní vysílání firmy SYNER. Ano, je to tak, firma SYNER má
vlastní televizní vysílání, kde můžete každou chvilku vidět našeho chytrého Jirku, se zlatým řetězem okolo krku, jak nám oznamuje, co dobrého se mu zase podařilo v Říšském kopečku udělat.
Zrovna tuhle jsem ho slyšel, že zamýšlí vyměnit na radnici všechny dveře od kanceláří. Místo dřevěných tam dá všude skleněné, aby bylo vidět, co se za nimi děje. Chytrý Jirka chce tímhle způsobem vyřešit korupci ve městě, o které se všude hovoří. Korupce ve městě, to je - jak říká chytrý Jirka - když přijde nějaký člověk za úředníkem na radnici a něco po něm chce, a aby to dostal, tak tomu úředníkovi něco dá. Dá mu třeba láhev dobrého vína nebo balíček kubánských doutníků nebo třeba třicet deka tlačenky. A to se nemá dělat. A až budou všude skleněné dveře, tak už nikdo nebude nic úředníkům dávat, protože by to každý viděl.
Ten Jirka - to je ale chytrák. Takhle se vypořádat s korupcí !
A to je konec pohádky.
Co říkáte děti? Že se vám moc nelíbila?
Mně také ne.
Jestli to není tím, že to vlastně žádná pohádka nebyla.
poslal Bobek
Štítky: ods
Komentáře: 9:
Bohužel o dění v onom pohádkovém městečku moc informací novináři na celostátní úrovni nepřinášejí. Jestli si dobře pamatuji, tak po komunálních volbách ! se tomu v jednom článku věnoval týdeník Euro, ale koho by takové prkotiny zajímaly, zvláště, že tématem nebyl oranžový mazlíček novinářů, ale čestní a poctiví.
Stejně tak, jako z prvních stránek na nás několik dní nekoukal člověk ze stejného kraje, čili starosta Nového Boru, samozřejmě také z bratrstva, ačkoliv byl údajně za packu chycen přímo po získání všimného ve výši 150 000 korun. Samozřejmě, že spolustranníci ctí u něho presumpci neviny, kritiku mají pouze pro opozici nebo pro své kolegy, kteří uzavřou špatné koalice.
O sesazení libereckého primátora Ježka, o vyvádění obecních peněz do firmy Syner, o kauze sportovní hala a o cestě radních do USA např:
www.cs-magazin.com/template/print.php?article=articles/cs050806.htm
nebo
www.reflex.cz/Clanek18517.html
Portál o korupci v Liberci www.nasliberec.cz
kde se dočtete mimo jiné i o skleněných dveřích primátora Jiřího Kittnera (ODS):
www.nasliberec.cz/view.php?cisloclanku=2006090007
Když Mirek Shit Topolánek ve svých plamenných předvolebních projevech hřímal o tom, jak ODS,až se dostane k moci, vymýtí korupci,tak pánové - členové ODS jako Petr Syrovátko se museli smát,až se za břicho popadali! Stačí uvést část odkazovaného článku,další komentář netřeba:
O moc sdílnější nebyl ani zastupitel za ODS Ctibor Jech, manažer Syrovátkova hokejového klubu, který figuroval ve dvou společnostech Syneru. „To, jakým způsobem pan Syrovátko ovlivňuje dění v ODS, je vnitřní věc naší strany, do které nikomu nic není,“ říká do telefonu pan Jech. „Pro ODS je přeci dobře, že si vygenerovala takovou velkou a schopnou osobnost, jakou pan Syrovátko je. Ale dál to nebudu komentovat.“
Na způsobu vládnutí svých členů neshledává nic špatného ani předseda ODS Mirek Topolánek. „Upozornil jsem místní organizaci, že není dobré, když se spekuluje o propojenosti radnice se soukromou firmou,“ říká. „Proto Syner zřídil funkci generálního ředitele a spolumajitel firmy, který je členem ODS, už ve vedení nefiguruje. Pro mne je to tímto vyřešené – neexistuje prokazatelně už žádná vazba. A pokud se vám nezdá, jakým způsobem jsou zadávány v Liberci zakázky, tak podejte trestní oznámení. Nerozumím, proč mě s tím vůbec otravujete.“
Tak dlouho jsem při čtení článku přemýšlel, o kterém městě se to přesně mluví, ale "Bílí pudlíci" mě to určili přesně :-)))
Osobně pozadí neznám, ale díky za odkazi, přečtu si je. Co mě však zaráží a očem chci teď mluvit je velká podpora ODS na Liberecku. I v roce 2002, kdy ČSSD vyhrála volby skoro ve všech krajích, tak nedobila jen Prahu a právě Liberecko. Nevím, z čeho ta podpora však pramení. V Liberci nevybočují přijmi z republikového průměru, samotní liberečáci tvrdí, že mají po Praze druhé nejdražší bydlení v zemi. Kraj je to relativné zapadlí, jediné moderní spojení se světem tvoří R11. Tak proč tam tolik ODS boduje?
SYNER = SYrovátko + KittNER.
Výstižnější než jméno SYNER by ovšem bylo SINNER (angl.hříšník)
Za nejděsivější na celé věci považuji, že primátor Kittner se ani nesnaží zakrývat své osobní spojení se stavební firmu Syner. Jeho sebejistota je tak neotřesitelná, že v komunálních volbách v roce 2006 byl jeho obrovský volební billboard
"Mám rád Liberec" pověšen na rozestavěné konstrukci supermarketu Interspar, hned vedle stejně veliké tabule oznamující, že tuto stavbu provádí firma Syner. Když se podíváte na jeho personální stránky www.kittner.cz, zjistíte, že Kittner tam zcela otevřeně hovoří o svých funkcích ve firmě Syner a její televizi Genus.
Uvádím zde odkaz na jeho stránky samozřejmě ne proto, abych mu dělal reklamu, ale proto, že je třeba poznat své nepřátele. Pouze pak lze s nimi bojovat. A Kittner je můj nepřítel - protože je to lump, vykrádající město, ve kterém žiji.
Stejně tak je mým nepřítelem naše současná vláda a Václav Klaus, protože to jsou lumpové, jejichž politikou je rozkradení celé naší republiky, respektive toho, co nestihli v devadesátých letech.
Jeden by řekl, že to je nečestné a nesportovní, že je podvod, zkrátka že je to pěkná sviňárna. Jenže druhý by hned opáčil něco ve smyslu: „Socky líný, zase závidíte úspěšným, co? Nikdo vám přece nebrání dokázat to samé, ale to bysme se museli snažit, víme?“ A druhému přitom ani nedojde že v zemi, kde žije deset miliónů lidí a ve které je asi 6000 obcí včetně těch, které tvoří dvě chalupy a kupka hnoje, každý starostou být nemůže, natožpak primátorem.
A tak zatímco jedni se moří s abstraktní morálkou a klopotně hledají odpověď na otázku co je dobré, a co je špatné, druhé nezajímá nic než zcela konkrétní moc a majetek, protože nepochybují o tom, že kdo je úspěšný, je i dobrý, a po způsobu se neptají. Och pardon, zapomněl jsem na jednu drobnou podmínku – ten úspěšný musí být jeden z NICH.
Politické přesvědčení je prazvláštní směs naivního idealismu a bezskrupulózního oportunismu. Stát se voličem nějaké strany je totéž, jako se zamilovat. Tak jako zamilovaný člověk odpustí milované bytosti cokoliv, ale sobě nepromine ani náznak pochybnosti o své lásce, tak oddaný volič nejenom že nevidí hříchy a chyby své strany, ale neodváží se na ně pohlédnou ani v případě, že mu je někdo ukáže, aby snad jeho láska nezakolísala.
I kdyby existovala nějaká obecně uznaná hranice, za kterou začíná zločin bez omluvy, správný straník vždy vidí ty své daleko před touto hranicí, zatímco ty ostatní vidí vždy daleko za ní, bez ohledu na konkrétní skutky. Můžete stokrát poukazovat na špinavost, které se dopustil primátor Říšského kopečku, členům jeho strany je to lhostejné. Přitom jako supi budou čekat na jakoukoliv chybu někoho z jiné strany, a okamžitě pro něj budou požadovat tvrdé tresty za tak těžké zločiny, jako je zpronevěra dvou bloků kroužkových a pera plnícího, či odvoz dětí do školky služebním autem.
Jsme chyceni v pasti vlastní zaslepenosti, arogance a především – pýchy. Než bychom si připustili, že jsme udělali chybu, raději ji budeme opakovat stále dokola a zničíme tím sebe i své okolí. Moudrý se od blbého neliší tím, že by nikdy nedělal chyby, ale tím, že se ze svých chyb poučí a neopakuje je. Poučí se druzí (však-vy-víte-kteří) někdy ze svých chyb?
Politické přesvědčení je prazvláštní směs naivního idealismu a bezskrupulózního oportunismu. Stát se voličem nějaké strany je totéž, jako se zamilovat. Tak jako zamilovaný člověk odpustí milované bytosti cokoliv, ale sobě nepromine ani náznak pochybnosti o své lásce, tak oddaný volič nejenom že nevidí hříchy a chyby své strany, ale neodváží se na ně pohlédnou ani v případě, že mu je někdo ukáže, aby snad jeho láska nezakolísala.
S tímto bych nesouhlasil, alespoň na základě osobních zkušeností. Měl jsem určitý odstup od domácí politiky a proto ačkoliv mám spíše středo-levicové názory, tak jsem si před dvěma třema lety říkal, že by byla možná nutná nějaká změna, aby vládnoucí strana se příliš nezakoukala do sebe. Proto jsem byl ochoten i hlasovat na ODS, jakožto na jedinou reálnou opoziční sílu. Jednak, aby dostali tu šanci se tzv. historicky znovu znemožnit, jednak, aby levice měla možnost se očistit a nabrat určitý zápal. Své přesvědčení jsem nijak nezměnil, ale zamilování nahradila pragmatická kalkulace. Bohužel pro ODS jsem si přečetl jejich program, začal sledovat jejich vystoupení a uvědomil si, že rotace vládních sil je možná, ale ne za předpokladu, že opozice je naprosto neschopná, lže a sama nevěří vlastnímu programu (jak i posledně přiznal pan premiér).
Pěkné slovo rotace, jako válení sudů, je to pěkná dětská hra, ale bohužel sudy se válejí pouze skopečka
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka