pátek, června 08, 2007

Staří na odstřel?

Staří lidé by měli začít „náhodně mizet“, bylo by potřeba vyhlásit soutěž „zastřel si svého důchodce“, důchodci si pořád stěžují, ale nosí si plné tašky… Takové a další věty jsou slyšet na adresu starých lidí dnes a denně. A to se nezdá, že by jim doopravdy starší lidé nějak překáželi.

V práci totiž rozhodně „nezavazí“. Člověk přes padesát místo sežene těžko. A když se mu to povede, tak jsou to vyloženě pomocné práce. Inženýr před důchodem je rád, když ho zaměstnají aspoň jako kvalifikovaného dělníka. Od kdy přesně je člověk ale „starý“? Hranice v mnoha podnicích pro přijímání zaměstnanců je stanovena na 40 let. Protože to nemohou takto udat přímo, tak v rámci přijímacího pohovoru je prozkoušena u uchazeče o zaměstnání plynulá znalost angličtiny. Mladším zájemcům stačí pronést věta: „Ve škole jsem se něco učil…“, a jsou přijati. Ale ani čtyřicítka možná není ta konečná hranice. Doslechl jsem se o případu vyučené švadleny, s věkem něco málo přes třicet, která se v jednom podniku ucházela o místo zástupkyně mistrové. Neuspěla, neboť prý mají mladý kolektiv a ona by do něj prostě nezapadla… Firmy mají požadavek, aby se noví zaměstnanci chtěli učit novým věcem a praxe je nezajímá. Projevuje se to i na platovém ohodnocení, kdy výše platu je nepřímo úměrná věku.

Na první pohled by se mohlo zdát, že takové chování postrádá logiku. V Japonsku už dávno přišli na to, že největší přínos pro firmu mají zaměstnanci ve věku 35 až 55 let, protože se v nich snoubí zkušenost s ještě velkou aktivitou. Avšak upřednostňování mládí má důvod ideologický. Je to součástí tažení, proti „starému myšlení“. Mladí jsou přesvědčení, že mají na lepší postavení v práci oproti starším morální právo. Protože ti staří mají ještě socialistické pracovní návyky, a nadosmrti to budou jen flákači, se kterými se není třeba mazlit.

Nejde jen o práci, útočí se na všech frontách. Školné je zatím vždy smeteno ze stolu – protože by dopadlo právě na mladé. Ale proti zdravotní péči se bojuje skvěle. Mladý člověk chodí k doktorovi minimálně. Leda tak k zubaři, nebo když se zraní při sportu. Je jasné, že se nechá lehce přesvědčit, že by vydělal na tom, kdyby lékařská péče byla hrazená přímo. Snadno také bude považovat staré lidi za hypochondry, když pořád chodí k tomu doktorovi. On se prostě nezadýchá po výstupu třech schodů, ve vedrech mu nehrozí infarkt, a ráno ho budí rádio, ne bolest celého těla.

Důchodci jsou braní jako cizopasníci. Ty peníze které jsou na ně vyhazovány by se přece daly použít na zábavu. Nikdo ale už nevidí, že vydávají tisíce měsíčně za léky. Další tisíce plynou na bydlení. Naší důchodci opravdu nemají na to, aby jezdili na zájezdy po celém světě. Oni mají co dělat, aby s těmi penězi vůbec nějak vyžili.

Tažení proti starším lidem má jedno zásadní odůvodnění. Není to pouze jejich nižší fyzická výkonnost. Ač kult mládí opanoval celý svět, tak do takových mohutných rozměrů jako u nás, to nikde na západě nejde. Je to dle mého dané tím, že mají paměť. Pamatují si, že věci bývaly jinak. Postupnou demontáží sociálního státu jsou vzpomínky těchto lidí nebezpečné. Proto se musí označit za protivníky, musí se zdůrazňovat jejich zastaralé názory. Cílem je vykopat co nejhlubší příkop mezi generacemi. To, že takové zapomnění je možné, je dobře vidět na pobělohorské době. Cílené ničení knih a opětovné uvrhnutí obyvatelstva do negramotnosti, mělo za následek, že velice rychle bylo Římskokatolické vyznání vzato za vlastní, a lidé v něm dokonce hledali útěchu před tvrdým životem, jenž jim tato nelehká doby přinesla.

Dnes si mladí lidé neuvědomují, že tu nenávist, kterou dští proti starým lidem si oni sami vyžerou do posledního drobečku. Šrouby se utahují postupně, a tak se dá třeba přechod na plně fondový systém vyplácení důchodů přejde až kolem roku 2050. To bude ale doba, kdy se to bude týkat i jich. Průběžný systém financování důchodů má jednu výhodu, která nezmizí ani kdyby ho provázely jakékoliv těžkosti – nedá se rozkrást. Z něj bude vždy aspoň kapat. Ale při spoření do fondů mnoho lidí neuvidí na stará kolena vůbec nic. Mohlo by o tom mluvit mnoho lidí v USA, jaké to je, když krachne jejich důchodový fond. Opravdu stěží může někdo předpokládat, že mu někde vydrží ležet peníze 40 let. Místo vysněné penze nebudou mít dnešní mladí ani na zubní protézu, kterou si budou muset zaplatit. Ale to už jim nebude vadit. Protože nebudou už ani mít co s ní kousat.

poslal Elf

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 18:

V 6/08/2007 3:13 odp. , Anonymous Winter řekl...

Přesně tak, onehdá jsem to tu u říkal. Až nadejde doba k vyplacení prvních ročníků, všechny fondy do jednoho krachnou a zase o něco vzroste podíl Čechů žijících na Bahamách.

Pochybuju, že by se, echt u nás, všechno nerozkradlo.

 
V 6/08/2007 10:48 odp. , Anonymous Ahura řekl...

Promiňte Elfe, ale v tomto článku se Vám nestrannost trochu zakutálela, zdá se mi dost tendenční - ačkoliv s mnoha názory v něm naprosto souhlasím

 
V 6/08/2007 11:16 odp. , Anonymous elf řekl...

ahura: A jde být úplně nestraný? Napsal jsem to, co slyším za názory od svých vrstevníků. I to, co slýchávám od lidí starších.
Co se týče důvodů, proč to tak je, je to přiznávám má hypotéza. Avšak sám jsem byl už obviněn, že mám staré myšlení (Jen tak pro pořádek, je mi 22). Pravice je u nás zobrazována jako mladá, dynamická, zatím co na vyobrazení levice defiluje vždy banda důchodců.
Proč třeba ve Francii má pravice více voličů mezi staršími lidmi, než mladšími? Je to dané asi tím, že tam se nejistota dotýká více mladých, než starých. Mají problém se zháněním místa, bydlení... Zatím co díky celkem usté sociální siti se ti, kdo už něco získali nemusí bát, že by nějak spadli. Naopak doufají, že si příjdou na další. (tohle by bylo možná na samostatné téma - kryze sociálního státu) Aspoň prozatím, po Sarkoziho reformách to může být uplně jinak...

 
V 6/10/2007 6:01 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Samozřejmě máte pravdu. Zdravé společnosti ctily starce právě proto, že si pamatovali a pamatují. Kultem mládí prosluli kdysi komunisté. "Všichni jsme mladí ... mladý je každý komunista" se zpívalo v padesátých létech. No a ta dnešní fraška na bolševizmus to opakuje.
J. H.

 
V 6/10/2007 7:52 odp. , Anonymous Winter řekl...

Kultem mládí proslula drtivá většina diktátorských režimů.

Nakonec nacisti by mohli taky vyprávět.

 
V 6/11/2007 3:39 dop. , Blogger ods řekl...

Osobně za největší problém považuji moment, kdy lidé starší autoritativně prohlásí za vše může bolševik a bez nejmenšího pohledu co se děje kolem nich odevzdají hlas pravici (aby náhodou je kamarádí od piva nenazvali bolševiky), která skrouhne extrémně jejich možnosti (na tlustého litr věřil snad jen hlupáik), ale i jejich potomkům omezí možnosti stabilizace budoucnosti. Vše ve jménu - dnes si oškubej systém jak to jen jde a pak dostaneš daňové prázdniny.

 
V 6/11/2007 7:09 odp. , Blogger Miroslav řekl...

Tento komentář byl odstraněn autorem.

 
V 6/11/2007 7:11 odp. , Blogger Miroslav řekl...

Článek založený na mylném tvrzení nemůže být dobrý.

 
V 6/11/2007 9:23 odp. , Blogger Tribun řekl...

Mám nějaký optimistický týden, ale vem to nešť. Tak tedy: nemyslím si, že by situace byla až tak zlá, či přesněji řečeno, že by byla horší než dřív. Procento blbců v populaci lidské je dle mého odhadu víceméně konstantní. To co se změnilo je možnost blbců šířit svoji blbost a otravovat s ní okolí. Zatímco dříve bylo nutné sepsat knihu (v ruce), pak najít tiskaře, zajistit distribuci a čekat, že si knihu někdo koupí, dnes stačí sednou ke sčotu, ťuk ťuk a hle - kolosální myšlenka intelektuální giganta je na světě, všem k dispozici pro okamžitou konzumaci. Na internetu mají názory kdejakého zamindrákovaného nácíčka stejnou váhu, jako myšlenky uznávaného myslitele. Koho je víc, zakomplexovaných umrněnců, vyděšených z vlastní existence, nebo intelektuálů, kteří pečlivě váží každé slovo a nakonec nenapíší nic autoritativního, protože si uvědomují složitost světa, která většině internetových přispěvatelů, co jsou hned se vším hotovi, zcela uniká?

Dobrým příkladem jsou blogy na aktualne.cz. Píší tam lidé jako Zaorálek, Havel, Sobotka. Všichni spojeni s ČSSD. Čtete někdy komentáře? Nadávky, nenávist, zášť, výhružky, ale argument (pokud tedy chápeme argument jako tvrzení faktu spolu s jeho příčinami i následky, byť subjetivně determinovanými) veškerý žádný. Většina kometujících si přečte jméno autora a má hned jasno, že autor je vůl a že se mýlí, což se pozná z těch čtyřech písmen - ČSSD. A takto předem vybaveni letmo přelétnou článek očima, aby potom v komentářích dali průchod své hlouposti a zlobě. Pokud vás zajímá, kde má Zaorálek ve své argumentaci chybu, máte smůlu. Z komentářů se to nedozvíte, zato si uděláte celkem jasný obrátek o tom, z jaké sorty lidí se rekrutovali revoluční gardy.

Ono je to totiž tak, že zatímco ještě nedávno se intelektuální omezenost většiny našich spoluobčanů manifestovala především v kostele a v hospodě, protože i ti nejscetovalejší z nich byli nejdále v okresním městě, dnes se projevují globálně a okamžitě a není před nimi úniku. Zatímco dříve byli v jisté míře cenzorování tenchnologickými omezeními, ta dnes padla. Takže si tu cenzuru musíme udělat každý sám za sebe pro každý konkrétní případ zvlášť. To je daň za svobodu. Myslím, že není zase až tak vysoká.

 
V 6/11/2007 9:28 odp. , Blogger Tribun řekl...

Miroslave, pominu-li fakt, že článek založený na mylném tvrzení může být dobrý (vemte si třeba takovou Bibli - jako celek je to blábol, což neznamená, že neobsahuje pozoruhodná a podnětná místa), měl bych na vás jednu prosbičku: mohl byste nám objasnit, které tvrzení je chybé, v čem se mýlí a jak podle vás zní pravdivá verze? Zajisté to pro vás bude hračka.

(Promiňte mi ten sarkasmus, ale nemohu si pomoci, když vidím, jak někdo rozdává autoritativní soudy, aniž je podpořil jediným argumentem. Četl jsem o jednom, ten také nepochyboval. A toho pelyňku, co po Evropě roznesl, máme všichni plnou hubu ještě dnes. A to je to více než 60 let.)

 
V 6/12/2007 11:18 dop. , Blogger Miroslav řekl...

Ptáte se v čem je základní myšlenka chybná? Neexistuje kult mládí.

Lidská přirozenost je mládí podporovat, prosazovat opatření ke spokojenému a úspěšnému životu mladého člověka. Kojenec, adolescent nebo člověk nižšího produktivního věku je investice společnosti - dává mu co největší šanci se prosadit a zabezpečit sebe i spoluobčany postproduktivního věku. Věřím, že se mnou v tomto budete souhlasit.
Naše přesvědčení se zřejmě rozchází v tezi, že je starý člověk společností záměrně hendikepován, že se mu dostává jakéhosi ponížení, útlaku nebo dokonce posměšku.
Autor hovoří o nenávisti mladých, ale nepředstavuje argumenty, pouze konstatuje, že nenávist je. A kárá. Cítí se morálně nadřazen, stává se profesorem, který žáka kárá za to, že by určitě nepustil důchodce v MHD sednout.

 
V 6/12/2007 2:25 odp. , Anonymous Winter řekl...

Já bych tedy prohlásil, že kult mládí skutečně existuje.

Stačí se podívat na asijský postoj ke stáří - je to úplně jiné kafe. Tam mají kult stáří (tedy pokud nepočítáme maoistické kroužky, ale to souvisí, s tím, jak jsem napsal, že totalitní režimy si v mládí libují). Stejně jako v mnoha jiných kulturách je vševědoucný místní stařešina.

On to v současnosti je kult ne možná propagovaný halasně a v sektářských společenstvích, ale schválně, člově se podívá na bednu a všude sami mladí a krásní. V hlavním porudu hudby to samé...

Možná to vzniká nevědomky, protože komu se nelíbí mladá a lepá diva, ale i obdiv musí mít své meze.

 
V 6/12/2007 4:24 odp. , Blogger Miroslav řekl...

to winter: Mladí jsou krásní, je to lidská přirozenost a nic nenaznačuje o pozici starých lidí ve společnosti. Národy východní asie opravdu ctí stáří příkladně, ale vycházíte-li z rovnice, že primární preference mladých znamená útlak starých, pak nefungují ani asiaté.

 
V 6/12/2007 8:27 odp. , Blogger ods řekl...

Stačí se rozhlédnout kolem sebe, mladí volí správnou stranu, k mladým míří většina reklam, pro mladé je většina bankovních produktů, mladým vychází zaměstnavatelé vstříc a tisíce dalších věcí. Můžeme to nazvat kultem mládí, můžeme to nazvat racionálním přístupem či můžeme to nazvat vyrovnáváním s temnou minulostí. Faktem zůstává, že glorifikace mládí přinejmenším v porovnání s neutrálním (a spíše mírně negativním) přístupem ke stáří v naší společnosti existuje.

 
V 6/12/2007 10:02 odp. , Anonymous elf řekl...

JAN NERUDA: DĚDOVA MÍSA

V kamnech praská, dědek každou chvíli
svadlé ruce sobě zahřívá,
kolo vrčí, syn si s prací pílí,
nádobu si z dřeva vyrývá.

Kolečko si divnou píseň šumí,
vnoučeti se očka kmitají -
"Hele, co náš táta všecko umí,
jak mu tříšťky z rukou létají!

Dřevo ukradl jsi v panském lese -
komu děláš z něho koryto?
"Dědovi; - již se mu ruka třese,
nádobí už všechno rozbito."

"Nauč mne to!" - "Vida toho kluka,
nač by tvá to ruka uměla?!"
"Až se tobě třásti bude ruka,
koryto ti synek udělá!"

V kamnech praská, dědek shrben pláče,
svadlé ruce syn mu zulíbá,
kolo mlčí, vnouče kolem skáče -
"Táto, proč se kolo nehýbá?"

 
V 6/12/2007 10:04 odp. , Blogger Tribun řekl...

Tady jde o to, že kult mládí nevznikl nějakou dohodou společnosti na tom, že bude podporovat svoji budoucnost, jak naznačuje Miroslav, ale že si jej vytvářejí sami mladí tím, že sami sebe považují za etalon. Co nepotřebují oni, to nepotřebuje nikdo. Jejich omezená životní zkušenost jim brání uvědomit si, že i oni jednou budou staří a slabí. A samozřejmě, že kult mládí vyhovuje vládě, protože mládí se dá snadno zmanipulovat. Vzpomeňte na hitlerjungend, čínskou kulturní revoluci, nebo dětské vojáky dnešní Afriky.

 
V 6/13/2007 4:38 odp. , Blogger Miroslav řekl...

Poslední věta pána se jménem tribun mne utvrdila, že nemá žádnou cenu s vámi diskutovat. Nechtěl jsem vás přesvědčovat, chtěl jsem pouze ukázat na argumenty, které jsou protiváhou vašich tvrzení. Demagogie a hrušky vydávané za jablka v gulášové omáčce jsou dostatečně odrazující.

 
V 6/13/2007 11:31 odp. , Blogger Tribun řekl...

Poslední věta zní: Vzpomeňte na hitlerjungend, čínskou kulturní revoluci, nebo dětské vojáky dnešní Afriky.. Kde se v ní skrývá demagogie? Nehádám se, chci se poučit. Jestli jsem udělal chybu v argumentaci chci ji znát, abych se jí příště mohl vyvarovat. Bude vám to snad znít méně "demagogicky", když do seznamu přihodím Pavku Morozova?

I tak to bude stále o tom samém, totiž o tom, že mladí a nezkušení se dají snadno zmanipulovat. To je prostě rub skutečnosti, jejíž líc spočívá v tom, že mladí nejsou odsouzeni k tomu opakovat chyby starých, protože začínají vždy znova - jsou ona pověstná "tabula rasa" - a mohou si volit vlastní cestu. (Což sice často znamená, že chyby starých opakují zas a znova, ale ta možnost, ta zde je.)

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka