čtvrtek, prosince 10, 2009

Polemika s Alešem Drobkem

Sice na rozdíl od pana Aleše Drobka nejsem členem sociální demokracie, a proto nevidím tolik pod pokličku, ale myslím si, že se ve svém článku "Kdo je nepřítelem sociální demokracie" mýlí.

Komunikace s mladými: Nezdá se mi, že si někdo myslí, že to stačí jen rozjet na "fejsbůku a tvítru" a mladí se k sociální demokracii jen pohrnou. Ale používání módních informačních kanálů je pro každou politickou stranu nutností a tento přístup rozjela i konkurence sociálních demokratů. V jejím případě se tomu však nikdo nesměje, ale u socanů si každý říká „proč to ti blbečkové dělají“, nebo „jak jsou směšní, že to dělají“. Podobné je to i s jiskrou nějaké oné autentické myšlenky, která lidi inspiruje. Kdyby to bylo tak jednoduché a za různými internetovými akcemi stálo pouze nějaké spontánní hnutí. Pan Drobek například jako lidovou tvořivost uvádí heslo KSČSSD a zapomíná, že toto heslo propagovala ne lidová tvořivost, ale politický konkurent ČSSD v roce 2005. A díky rozborům a neustálému opakování ho část voličů pravice převzala. Spontánní a lidové to ale nebylo ani náhodou. Podobné je to s vajíčkovými útoky, na začátku opravdu byla malá spontánní akce několika jednotlivců. Tato akce získala obrovskou podporu mezi novináři, kteří najednou otočili a místo požadování přísných trestů pro vrhače vajec, jak to dělali dříve, najednou začali čtenářům a divákům tuto formu "diskuse" prezentovat jako moudrou a oprávněnou. A všem akcím či fejsbůkovým stránkám, po kterých by jinak ani pes neštěkl, dělali každý den bezplatnou reklamu. Paradoxně, v době kdy píšu tyto řádky, naši hrdí novináři již pracují na vzniku další masové spontánní akce. Před třemi měsíci vznikla petice za odstoupení Ratha (nic nového pod sluncem, po volbách v roce 2006 tu byla zas petice za odstoupení Paroubka), za dobu své existence se jí podařilo nasbírat neuvěřitelných necelých tisíc podpisů. Tak s tím je nutno přeci něco udělat, lid nevedený za ručičku vejce sám od sebe házet nebude a ani nikde se angažovat také nehodlá. A je velmi pravděpodobné, že akce tří studentů bude brzy znovu ukazovaná jako přirozená a autentická myšlenka české mládeže. Na konec k těm mladým lidem – obecně se říká, jak to prý všude podporují levici a jen u nás, díky ošklivému , dosaďte libovolné jméno předsedy, to tak není. A kdyby nastoupil, dosaďte libovolné jméno aktuálního mediálního favorita, tak by se to vše změnilo. V Británii průzkum po volbách v roce 2005 ukázal, že u mladých Labour by skončila na třetím místě. První pozici obsadili Liberálové, které by se dalo brát jako britskou protisystémovou stranu, která má ale jisté mediální sympatie. Mladí lidé obecně o politiku zájem nemají vůbec, a pokud už se angažují, tak to jde vždy po linii něčeho originálního s novinářskou podporou. Velké strany, které můžou za všechno zlo světa, zvláště pokud hrají roli novinářského obětního beránka, nijak úspěšné u mladých lidí nejsou – což samozřejmě neznamená, že by je mladí vůbec nevolili.

Pravá a levá: Pan Drobek zastává názor, že dělení stran 200 let po Francouzské revoluci je již přežitkem a stačí na to upozorňovat a díky tomu se sociální demokracie odpoutá od spojování s KSČM. Pokud si vezmu pravo-levé vidění, jako dělení na ty, kteří podporují aktuální hospodářský a tím pádem i mocenský systém a ty kteří ho chtějí změnit a více méně tak to po Bastile bylo, tak pravo levé vidění rozhodně zastaralé není. Jen mnohem více stran se přesunulo do středu a zastává mírný levý nebo pravý pokrok v mezích zákona. Navíc politici mohou dnes a denně mluvit o odchodu od jednoduchého rozlišování na levici a pravici, změna může nastat jen, pokud tuto vizi přeberou i novináři a to zas není v jejich zájmu. Mnohem jednodušeji se pracuje s černo-bílým viděním a jasným rozdělením do škatulek.

Zlí socialisté: Tak podle člena sociální demokracie, neboli strany od začátku spojené se socialistickým hnutím je špatné, když se členové této partaje nevymezují proti označování socialisté a nebo si říkají se zahraničními kolegy soudruzi. Jen proto, že primitivnější část populace si socialismus dokáže představit pouze v podobě normalizační či stalinistické, není důvod se nad tímto slovem nějak zuřivě ofrňovat. Navíc by mne zajímalo, jestli bychom neměli cenzurovat prezidenta zakladatele. "Vždycky jsem pro dělníky a lidi pracující vůbec, často pro socialism a zřídka pro marxism."

Populismus: Co je populistické. Výkřiky, že progresivní daň okrádá úspěšné nebo že progresivní daň umožňuje spravedlivější redistribuci příjmů. Schvalování šrotovného s odůvodněním proč zrovna nyní a nebo výkřiky o ledničkovných nebo židlovných. Hlásání, že rovná daň je skvělá pro všechny bez uvedení, že díky jiným daním můžou nejchudší zhoršit svou situaci a nebo právě upozornění, že na rovné dani vydělají pouze nejbohatší a ti chudí a střední třída v nejlepším případě pouze neztratí. Tak by se dalo pokračovat. Navíc jakékoliv řešení problémů, lze s trochou zlé vůle označit za populismus. Operování s tímto slovem je velmi často obranou elit před postupy, které můžou přímo nebo v budoucnu ohrozit jejich pozici. Docela hezky to ukazuje případ šrotovného. Leckdo může namítnout, že to je jen ve prospěch jedné úzké skupiny podnikatelů, takže vlastně je to čistě proelitářský krok. Jednak pro podnikatele se to nezavádí, ale to je vedlejší, mnohem důležitější je riziko, že tento státní zásah může být úspěšný. A v tom momentě ohrožuje naše elity v budoucnosti.



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 2:

V 1/05/2010 5:28 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Je tu nějak mrtvo!

 
V 1/12/2010 1:47 dop. , Blogger ods řekl...

Doufám, že bude více času a už tu mrtvo nebude.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka