Vlada jako Pravda

Aby naše nejpoctivější vláda Mirka Topolánka odvrátila pozornost od různých podtextů kauzy VAE, nulových efektů Kubiceho zprávy, pokusů o velmi specifický výklad ústavy a personálních čistek na ministerstvech prováděných v situaci, kdy pravděpodobnost získání důvěry ve Sněmovně je stále velmi blízká nule, propagandisté modré strany potřebovali přejít do protiútoku.
Začalo to slavnou tiskovkou na které Langer s Topolánkem obvinili předchozí vládu z odposlechů politiků a novinářů ve spojitosti s tzv. kauzou Kubice. Když na veřejnost proniklo, že jejich obvinění se opírá na tak skvělém důkazu, jako je sms zpráva, tak začali velmi rychle vycouvávat a dnes naši dva šibalové již tvrdí, že to byl jen takový nevinný dotaz a pouhé co by bylo kdyby. První Topolánkova slova jsou ale jasná, může za to minulá vláda a v kontextu toho, čeho se měly údajné odposlechy týkat, je nesporné, že nešlo o vládu Špidly či Klause, ale že šlo o vládu Jiřího Paroubka. Pro připomenutí přesná slova aktuálního premiéra: "Já do toho vstoupím, pane redaktore, protože paradoxně na vaší straně i na této straně sedí oběti tohoto fízlování, takže rozčilujete se na současného ministra vnitra zbytečně. To je samozřejmě "dračí vejce" té minulé vlády, minulého ministra vnitra, a já chci říci, že Ivan Langer má pravdu v tom, jestli mě necháte domluvit, prosím vás, děkuji. Ivan Langer má samozřejmě pravdu v tom, že to je v pravomoci soudce, že to je v pravomoci státního zástupce, nicméně, to, že je tady fízlována celá řada novinářů a politiků, je určitě s podivem, a od toho je tady sedmá velmoc, aby na tu věc upozornila. My samozřejmě můžeme dělat jenom to, co nám umožňuje zákon."
Aby ODS rychle zamaskovala velmi špatný dojem, jaký vzbudila pseudoodposlechová aféra, Mirek Topolánek vytáhl další "trumf". Nařkl Jiřího Paroubka, že chce zaútočit na nezávislost České Televize a případně odvolat ředitele, informace měla jistě stejně kvalitní základy jako v předchozím případě, protože samozřejmě do dnešního dne nikdo nepředložil žádné reálné důkazy potvrzující tuto teorii. Jako určitá pikantnost vypadá, že premiér si nevšiml útoku na nezávislost České Televize vedeného z vlastních řad. V úterý poinformoval portál Hospodářských Novin iHNed, že Vlastimil Tlustý rozeslal médiím zprávu, ve které se brání proti reportáži Jiřího Hynka o spisu Krakatice a dává ji samozřejmě do souvislosti s jeden den starým setkáním Jiřího Paroubka se členy Rady. To, že ministr financí útočí na reportáž, kterou ještě neviděl jistě je nějakou novou verzí obrany nezávislosti ČT (a představa, že televizní dokumenty se připravují během jednoho dne nevypovídá příliš dobře o inteligenci člověka zodpovědného za finance našeho státu). Z toho, že naši jinak velmi citliví na svobodu slova novináři a komentátoři to ignorují, můžeme pravděpodobně usoudit, že sekýrování žurnalistů před zveřejněním jejich práce je něčím správným, ale kritika tendenčních materiálů poté, co veřejnost je má možnost sama posoudit, je největším hříchem.
Posledním vtipem ODS a přesněji znovu Vlastimila Tlustého je dnešní inzerát uveřejněný v Lidových Novinách, Mladé Frontě a Hospodářských Novinách. V tomto inzerátu ministr financí vymyslel nový způsob počítání státního dluhu a nafoukl ho téměř o polovinu. Místo 900 miliard (uznaných Evropskou Unií) kolečkové počítání nám sugeruje, že dluh je o 400 miliard vyšší. Problém je ale v tom, že čísla která ministr Tlustý ukazuje, jsou věcí budoucnosti. Pokud nám ministersvo vyčísluje jako reálný dnešní dluh náklady na neziskové nemocnice, které možná vůbec nevzniknou, ekologické závazky, které se budou hradit během dalších let a to v různé výši v závislosti na výhodně či nevýhodně uzavřených smlouvách a do kterých se pravděpodobně přileje peníze z dalších privatizací, či IPB v době kdy v kauze Nomura je stále stav buď 110 miliard pro Českou Republiku nebo 40 miliard pro Nomuru, tak to vypadá na velmi primitivní propagandu. Všimli si toho dokonce i většinou pravici příznivěji nastavení nevládní ekonomové a podle iHNed Vlastimila Tlustého kritizují. A nejsmutnější na tom je, že tyto ministerské hlouposti jsou publikovány za naše peníze a to v situaci, kdy ministr financí stále křičí, jak musíme šetřit a snižovat deficit.

Dodatek: Co můžeme čekat od reformátorů vyčíslujících nám skvělé příjmy rovné daně, pokud si pletou 30 až 50 miliard s 3 až 5 miliardami ?

Rozpoctove Zerty

Když před půldruhým měsícem Bohuslav Sobotka předložil rozpočet s deficitem ve výši 88 miliard korun, čelní představitelé ODS nás začali zahrnovat zprávami, jak je ten rozpočet sestaven v rozporu s pravidly, že jsme u snědeného krámu a že pravý rozpočet jistě výrazně překročí sto miliard korun. S nastupující Topolánkovou vládou byl proveden audit a Vlastimil Tlustý společně s Petrem Nečasem pravidelně slibovali, že rozpočet upravený ODS bude realistický, průhledný, nebude nic kamuflovat, nebude nic flikovat, nebude nic skrývat a schodek sice bude o desítky miliard vyšší, ale aspoň bude konečně poctivý.
Po těchto všech katastrofických a moralistických zprávách ODS zase překonala sama sebe. Nově navržený rozpočet počítá se schodkem 91,3 miliardy korun, co je velmi podobné původnímu Sobotkovu návrhu. Dokonce při snědeném krámu a mnohokráte modrými ptáky slibované nutnosti a schopnosti šetřit ministr Tlustý dokázal najít pro ministerstvo sociálních věcí navíc 4 miliardy, pro školství a vědu 2,5 miliardy, totéž pro ministerstvo zemědělství, vnitro dohromady s obranou si polepší o 1,2 miliardy, stejná částka se v drasticky zadluženém státě objevila i pro ministerstvo dopravy a jednu miliardu ministr financí zázračně našel na regionální programy pro čerpání peněz z fondů EU. Poctivý, realistický, úsporný a sestavený shodně s pravidly rozpočet počítá také s příjmy z privatizace ČEZ co ještě před měsícem bylo základní chybou prvního návrhu.
Jistě bude zajímavé pozorovat, jak staronoví trojkoaliční partneři zareagují na tento nový návrh. Ještě před třemi týdny v Otázkách Václava Moravce předsedové Strany Zelených a KDU-ČSL podporovali Petra Nečase, který nenechal ani nitku suchou na Bohuslavovi Sobotkovi za údajně neprůhledný rozpočet a byli ochotni přemýšlet o schválení jen nového a transparentního návrhu, pravděpodobně i za cenu schodku vyššího než sto miliard.

Ulhana Fronta

Hrdinové z Mladé Fronty se zase předvedli. Ve čtvrtek se na portálu Idnes objevil článek s názvem Já jsem předseda ČSSD. Zeman jen důchodce. V článku se objevuje formulace: "zůstane jen důchodcem z Vysočiny," pravil Paroubek rozzlobeně ve čtvrtek odpoledne. Sáhněme po jiných denících, Hospodářské Noviny, Právo, České Noviny a dokonce i ostře antiparoubkovské Lidové Noviny citují Jiřího Paroubka trošičku jinak: "Pokud tak nechce učinit, zůstane důchodcem z Vysočiny." Přidáním tohoto malého "jen" do citátu a exponováním ho v názvu článku najednou Mladá Fronta, v stylu své svazácké činnosti před rokem 1989, z Jiřího Paroubka udělala hulváta opovrhujícího nějakým nezajimavým důchodcem z Vysočiny.
Tuto lživou formulaci nadšeně zopakoval i Jiří X. Doležal ve své glose pro Idnes Někdo zůstane důchodcem, někdo hulvátem. Možná by příště před psaním podobných elaborátů měl odložit marihuanu a ověřit si pár zdrojů. Protože jako nafoukaný a ulhaný hulvát působí spíše on a jeho přátelíčkové z Modré Fronty.
Modrofrontovním ignorantům doporučuji si přečíst (a v rámci možností aspoň z deseti procent pochopit) slova Miloše Zemana, který se najednou z největšího nepřítele stal jejich velkým miláčkem: "Nikomu nevnucuji své subjektivní mínění, byť podložené dlouholetými zkušenostmi, že nejpitomějším tvorem na zeměkouli je současný český novinář. Uvádím toto mínění pouze proto, abych vyvrátil názor, že mediokraty jsou novináři. Novináři jsou pouze jakousi transmisí, mám-li použít komunistického termínu, tedy převodovou pákou mezi první skupinou neúspěšných podnikatelů, leč finančně vlivných podnikatelů či pseudopodnikatelů, a cílovou skupinou neúspěšných politiků."

Ďábel Paroubek

Na idnes.cz vyšel článek o další, tentokrát líbací, akci proti expremiérovi Paroubkovi. V článku je přirovnáván více méně k biblickému ďáblovi. Opět se mi dere na mysl otázka, proč je demokraticky zvolený předseda demokratické strany považován částí populace za nepřítele státu. Nepatřím k jeho obdivovatelům, neboť vidím jeho populistické a účelové kroky, které né vždy korespondují s tím, co si představuji pod sociálnědemokratickou ideologií. Nicméně uznávám, že svůj účel splnily a Paroubek dovedl stranu k volebnímu úspěchu. Ale to nejspíše nebude ten důvod.

Mám v živé paměti nechutné veletoče okolo Czechteku, kdy zcela nesmyslně byli zbiti mladí lidé a ministr Bublan a premiér Paroubek se postavili za policii. Teprve když vřejné mínění odsoudilo toto nesmyslné a možná i nezákonné násilí, snažil se Paroubek uhladit vše tvrzením, že nevěděl o co jde. Toto je krásný obraz člověka, který se snaží získávat popularitu seč to jde.

Velmi jsem byl znechucen, když si premiér Paroubek pozval do své vlády pány Ratha a Jandáka. Pana Ratha považuji za vulgárního rozmazleného a namyšleného fracka, nebo se tak alespoň projevuje. Pana Jandáka jsem vždy považoval za né příliš chytrého a příjemného tlučhubu, myslícího si o své důležitosti vyplývající z jeho bývalého povolání. Navíc jeho cesty napříč politickým spektrem také nedávaly záruku kvalitního politika. Jaké však bylo mé překvapení, když ministr Rath dokázal zamávat s generální ředitelkou VZP, zatl tipec farmaceutickým firmám a akcím pana Julínka, když jako první přišel s jasnou koncepcí reformy zdravotnictví a když měl podporu nemocničních lékařů. Když naštval lékárníky a velké soukromé ordinace, tedy místa, kde odtéká nejvíce peněz ze zdravotnictví atd. atd. atd. Jaké bylo překvapení, když památkáři hovořili o tom, že před ministrem Jandákem se s nimi nikdo nebavil o ochraně kulturních památek. Kdy jsem doslova slyšel větu, že o těch pánech, co byli před ministrem Jandákem nemá smysl ani hovořit. Nezměnilo to nějak výrazně můj názor na tyto pány. Jen jsem si jej musel doplnit tím, že nejspíš se snaží dělat svoji práci opravdu dobře a alespoň částečně se jim to daří.

Pokud rozdělím pohled na pana Paroubka, tak jsem jej vnímal dvakrát. Jako člověka před volbami, kdy můj názor byl, že ČSSD se jej má snažit zbavit. Po volbách se ale ukázalo, že jako politik, bez ohledu k politické příslušnosti, je opravdu schopný. Tvrdé a účelové jednání zatím přináší ČSSD maximum možného, což se o krocích pana Topolánka z konkurenční ODS rozhodně říct nedá. Předpokládám, že pokud by byl pan Paroubek předsedou ODS, tak ta již čtvrt roku vládne a má důvěru parlamentu.

Proč vidí někteří příznivci pravice v panu Paroubkovi "ďábla" je tedy zřejmé. Je to pragmarický politik, jakého by si přála každá strana, zejména pak konzervativci. Zcela nepokrytě vystupuje jako představitel levice, přez marné pokusy KSČM tvářit se, že za ně nemůže mluvit, neboť je mu zcela jasné, že KSČM musí, pokud nechce ztratit svoje voliče ještě více, podporovat jeho nesmiřitelný útok na trojkoalici a vládu pana Topolánka. KSČM se ocitla v situaci, kdy ji vlastně představitel konkurenční strany diktuje další kroky napříště a ani k tomu nepotřebuje jakoukoliv dohodu nebo jejich souhlas. Tato situace bude přetrvávat do doby, než nějaká vláda získá důvěru parlamentu. A pokud bude vládu sestavovat pan Paroubek, musí ji KSČM podpořit, byť by to nebylo některým její představitelům milé. KSČM je v pasti vlastního radikalizmu a Paroubek to dobře ví a nepokrytě to využívá.

Tak tedy Paroubek se stal pro některé příznivce pravice a ODS zvlášť personifikací politického nepřítele, tedy celé levice. Proto můžete nalézt na internetu spoustu stránek, které se snaží většinou hlavně zesměšnit Paroubka, nebo jeho bývalé ministry. S racionální argumentací je to již horší. Popravdě, Kubiceho zpráva do jisté míry posunula dohady o různých aférách již do polohy vyšetřování, které zatím nepřinesly žádný výsledek a momentálně se jeví závažnějšími přestupky pana Topolánka, než údajná pedofilie pana Paroubka.

Část voličů pravice si tedy konečně našla svého nepřítele, proti kterému je třeba mobilizovat (někdejší heslo ODS), proti kterému je třeba pořádat demonstrace za odstoupení (v době, kdy podával demisi) a proti kterému je třeba se líbat. Nejčastejší argumenty proti panu Paroubkovi jsou jeho emoční povolební projev, kde zjevně přestřelil, jeho postava a vzezření jeho ženy. Osobně mi to přijde dost málo. Ale chápu že někdo potřebuje mít svého nepřítele, do kterého se dá hrdině kopat. Zvlášť když za to nic nehrozí. A navíc, není nám na společných demonstracích při líbání tak krásně ;-)

Sampis

Text původně vyšel na blogu Odvrácený Svět

Dluhy a korupce

V kauze týkající se dluhu VAE bude nejpravděpodobněji nemožné jasně prokázat korupci. Pro spoustu lidí je asi samozřejmé, čestné a správné, že velké firmy odpouštějí nejdůležitějším politikům v této zemi část jejich podnikatelských dluhů. Mirek Topolánek a jemu naklonění komentátoři nám sice sugerují, že v době jednání s ELTODO nebyl příliš významný, ale tomu, že předseda nejsilnější opoziční strany, stínový ministr průmyslu a obchodu a místopředseda Senátu je nějaká nula bez ohromného budoucího potenciálu, do kterého se vyplatí investovat, uvěří snad jen hodně naivní člověk. Bez většího echa (zvláště pokud pamatujeme novinářskou hysterii týkající se různých Grossových "upřesňování") Topolánkovi prošel i jeho první pokus zbavit se vazeb na vyřizování dluhu s Eltodem, když veřejnosti sugeroval, že odešel z orgánů společnosti v roce 2002. Ve skutečnosti až do roku 2003 byl členem představenstva VAE a do roku 2005 jeho čtvrtinovým vlastníkem.
Ono není divu, že i Mirek Topolánek cítí potřebu se zbavit veškeré možné zodpovědnosti (ačkoliv z porovnání dat je jasně vidět, že neúspěšně) za jednání mezi společnostmi VAE a ELTODO, které vyvrcholilo odpuštěním části dluhu a zničením směnky (chování majitele směnky trochu připomíná pana Simkaniče z Grossovy kauzy). ELTODO je totiž firmou, která má dosti nadstandartní vztahy s ODS a tam kde občanští demokraté vládnou stále získává lukrativní zakázky v hodnotě stovek miliónů.
Tyto vztahy mají kořeny již v devadesátých letech, kdy společnost byla spojena i s antihrdiny kupónové privatizace. V letech 1993 až 1997 jedním z členů představenstva této krystalicky čisté firmy, která vyhrává zakázky pouze nejlepšími nabídkami, byl neblaze proslulý partner Viktora Koženého, Boris Vostrý. Dokonce i samotný idol tzv. kupónovky, dnes bytem ve věznici Fox Hill na Bahamských ostrovech, svého bývalého spolupracovníka a místopředsedu představenstva ELTODO (1995-1997), teď nazývá podvodníkem, zlodějem a lhářem.
V roce 1998 bylo ELTODO zmíněno i jako jeden z možných tajných sponzorů ODS. Tehdy šéf pražské organizace ODS Jan Koukal přiznal přijetí darů, ale manažer městské stranické organizace Václav Růth a bývalá hlavní účetní ODS Marie Krčmářová o nich samozřejmě nic nevěděli. ELTODO se ústy svého prezidenta Libora Hájka dušovalo, že ODS žádné peníze ani služby neposkytli. Bohužel Milan Šmerda, člen místního sdružení ODS Praha 1 si vzpomenul trochu lépe a přiznal, že na předvolebním mítinku Václava Klause a Lucie Bílé na Staroměstském Náměstí jim ELTODO poskytlo osvětleni. A novináři tehdy měli také trochu lepší paměť než dnes, když si připomenuli slova pana Hájka z července 1998, která o dva měsíce později popřel: "Když potřebují zapojit elektřinu na Staroměstském náměstí na Klause, tak my jim to zapojíme. Kdybychom si to nechali zaplatit, stojí to třeba čtvrt milionu korun. Já jim to neúčtuju." Při takovémto přístupu, není divu, že firma, která si později zaměstná bývalého člena Výkonné rady ODS a primátora Prahy Jana Koukala, neúčtuje předsedovi občanských demokratů skromných pět miliónů.

Progres Invest

Tak nám odsoudili další modré podnikatele, paní Müllerová. Zakladatelé společnosti Progres Invest Vladimír Michek a Pavel Dvořák podle rozsudku soudu v Hradci Králové si mají odpykat 9 a 6,5 roku. Oba pseudopodnikatelé v letech 1994 až 1997 vylákali od více než 21 tisíc klientů téměř půl miliardy korun. V roce 1997 Michek Progres Invest (a další svoji firmu NTC) prodal a od té doby je nezvěstný, zatím po něm neúspěšně pátrá jak česká policie, tak Interpol. Mezi věcmi, které po jeho odchodu zůstaly v honosném sídle společnosti, je i děkovný list za podporu ODS, podepsaný Václavem Klausem. V listopadu 1995 Vladimír Michek přispěl, oficiálně jen dvěma, sponzorskými dary ODS, jak potvrdil i tehdejší chrudimský oblastní manažer této strany Ivan Pištora. Jeden dar pocházel od Progres Investu a druhý od NTC.

Vzpominky na Kubice

V sobotu Jiří Paroubek zveřejnil dokument, který popisuje různé varianty, jak pošpinit jeho osobu před podzimními volbami. Původ této nové zprávy není znám, ale její zveřejnění výrazně oslabuje jakékoliv snahy ODS znovu zneužít policii a pomluvy ve volební kampani. To, že takovéto snahy nejsou nějakým nesmyslem ukazují i vazby ODS na původní Kubicovu zprávu.
Když se předvolební preference ODS zastavily na mrtvém bodě a začaly se objevovat informace, že volby může znovu vyhrát sociální demokracie, předseda Topolánek v Nedělní Partii z 21. května na adresu Jiřího Paroubka řekl, že má kontakty s hlavami pražského podsvětí a s "opravdu organizovaným zločinem." Tehdy nějakou zprávu Kubice nikdo neznal (aspoň z různých pozdějších prohlášení politiků i plukovníka to vyniká), proto o dva dny později zveřejnil v tiskovém prohlášení 15 podezřelých kauz spojených s některými představiteli ČSSD. Bohužel, když se podíváme na tento seznam, není mezi celou patnáctkou jediná, která by dokazovala jakoukoliv vazbu předsedy vlády na oranizovaný zločin a hlavy pražského podsvětí. Takovou vazbu sugerovala teprve až "náhodně" zveřejněná, velmi špatně a účelově poskládaná z různých drbů a pomluv, které můžeme najít na každého politika, Kubicova zpráva o pár dní později. Jak ODS tak plukovník Kubice se stále zapřísahají, že se neznali - o nalezené u Topolánkova asistenta Dalíka vizitce plukovníka Kubice jsem psal již dříve zde. Pokud se neznali a Dalík vizitku našel na smetišti, jak je možné, že Mirek Topolánek v televizní debatě obžaluje svého politického protivníka (to že nemohl mluvit o čemkoliv jiném ukazuje právě jeho tiskové prohlášení, kde již ony hlavy pražského podsvětí záhadně zmizely) stejným způsobem, jak to o pár dní později udělá i ona zvláštní zpráva Kubice ?
Plukovník Kubice svůj elaborát údajně vytvořil, protože politici tlačili na tým prověřováním dvou jeho členů. Automaticky si to spojil s kauzami, které vyšetřoval teprve pár týdnů. Do dnešního dne se nátlak politiků neprokázal, ačkoliv by člověk logicky předpokládal, že pan Kubice pro svá tvrzení měl pádné důkazy. Ono to bude nejspíš dáno tím, že pochybení jeho podřízených inspekce začala vyšetřovat mnohem dříve (od podzimu loňského roku), než plukovník dostal do ruky papíry nalezené u Pitra.

Upovidany Topolanek

V nedělní Partii na Primě náš novopečený premiér veden nepředstavitelně podlézavým moderátorem Šimůnkem (je zajímavé, že naši bystří novináři tak sledující, jak který redaktor mluví s Paroubkem si tentokrát Šimůnkovy, místy až nechutné, servility vůbec nevšimli), znovu před námi roztočil vizi, jak on tvrdě stál a v jednáních ODS s ČSSD vyjednal vše ve shodě s volebními hesly své strany. Není nutné znovu opakovat, že se to nezakládá na pravdě (rovnou daň odpískali, zmírnili přístup ke "špatným" zákonům co je bylo nutno ihned po volbách změnit atd.). Není ani nutno se příliš zabývat neustále opakovanou Topolánkovou a Langrovou lží, že ČSSD chtěla zabránit vyšetřování nějakých kauz - tam stačí logicky pomyslet, proč nikdy ODS (tak upovídaná ve spoustě detailů jednání) nepředložila sebemenší důkaz na něco tak nebezpečného pro náš stát - s výjimkou dosti hloupé formulace "bude mi muset veřejnost věřit, že to tak bylo", přece by to byl příslovečný hřebíček do rakve Sociální Demokracie. Zaujalo mne tentokrát spíše to, jak náš poctivý a neústupný Mirek Topolánek začal vyprávět, jak hrdinsky odmítal požadavky ČSSD na změnu volebního zákona, na vliv při obsazování různých stanovisk a privatizaci. Volič ODS jistě musel být jeho slovy nadšen. Bohužel hodný redaktor se zapomněl našeho premiéra zeptat na jednu maličkost. O čem tedy chtěla ODS s ČSSD dále jednat, když program byl dojednán a jinde ustoupit odmítli ? Možná nám pan Topolánek zapomněl říci, že to on chtěl ukončit jednání, jen ho předseda ČSSD o pár minut předběl.
V Mladé Frontě z 5.9. premiér kritizuje svého předchůdce za budování dobrých vztahů s Čínou a Ruskem. Každý podnikatel, který přemýšlí o nějakých aktivitách na východ od České Republiky by měl zbystřit. V Kramářově vile sídlí teď člověk, který nepochopil, že šlo o navázání dobré hospodářské spolupráce a zlepšení podmínek pro naše firmy na ruském a asijském trhu. Nikdo s Čínou či Ruskem nejednal o vytváření nějakých politikých bloků, šlo jen o normální obchodní jednání, jaká vedou představitelé všech vyspělých zemí na těchto velmi slibných trzích. Dobré vztahy chce udržet i prezident Klaus, který za měsíc bude mimo jiné v Číně, Rusku a Vietnamu. Pokud náš premiér chce rozbořit ekonomické vazby a orientovat nás jen na Spojené Státy (doporučuji podívat se na Polsko, USA velmi liknavě dodržuje různé hospodářské úmluvy, které uzavřeli s Poláky výměnou za nákup vojenské techniky či za politickou podporu - zvláště v Iráku), protože naše obchodování s Čínou a Ruskem se prý "vymyká geografické i civilizační logice", tak jistě v mnoha západních firmách právě otevírají šampaňské. Díky ideologickým nesmyslům Mirka Topolánka a jeho elementární neznalosti světové politiky a hospodářských vztahů jim možná brzy zmizí část konkurence.

ODS Minus

Stále v podvědomí některých pravicových voličů přetrvává myšlenka, že kampaň ODS Mínus byla první negativní kampaní u nás a byla založena na lži. To, že ODS již dříve ráda využívala negativní kampaně, bylo popsáno zde již dříve. S nově nadcházející (doufejme jen třicetidenní) vládou menšinové modroprýstáletrojkoaliční šance a jejím programovým prohlášením stojí za to připomenout, co o těch "lžích" říkali nejdůležitější představitelé ODS.
Mirek Topolánek těsně před volbami v rozhovoru pro Hospodářské Noviny z 25.05. přiznává, "když říkáme "zrušíme minimální mzdu", říkáme tím také: Je to větší šance pro handicapované, pro méně kvalifikované, snižuje to nezaměstnanost." Jeho výklad jaké bude mít efekty zrušení minimální mzdy není nějakou absolutní pravdou, ale pouze jednou z možností, o které ekonomové stále na celém světě diskutují. Ale ať je to pravda či není, tak stejně to nic nemění na faktu, že ODS chce zrušit minimální mzdu - čili v tomto kampaň ODS Mínus jistě nelhala. Ve stejném rozhovoru přiznává při dotazu na výpověď bez udání důvodu, "ano, bude to možné. Za odstupné. Na tom nevidím nic divného." Takže ani tady o nějaké lži nemůže být řeč. Navíc jsem si nějak nevšiml, že by ODS při kritice ČSSD kdykoliv podtrhávala pozitiva sociálnědemokratického programu či různých vládních zákonů.
Zajímavě celou kampaň ODS Mínus podtrhl i Václav Klaus, když u něj opadl první čestně strannický záchvat bránit svoji panenskou stranu. V rozhovoru pro Hospodářské Noviny z 5. května říká: "Dva týdny jsem si opravdu myslel, že jde o plakáty ODS, až mě někdo upozornil, že ta šipka vlastně vede dolů. Třeba plakát: Zrušíme minimální mzdu. Já jsem si říkal: ODS jde na to fakt takhle odvážně? To docela zírám, to se pochlapili..." Pokud zakladatel a čestný předseda ODS hesla z kampaně ODS Mínus bral za své (nebo si snad někdo myslí, že založil stranu a je čestným předsedou něčeho co vůbec nezná) a spíše pozitivně (termín pochlapili přece chválí odvahu strany jít s jasně pravicovým programem), tak proč tolik zbytečného křiku ? To někomu vadí ukazování lidem jaký má poctivá pravice bez daňových koleček a tisícovek pro důchodce opravdový program ?