Reformy

Už měsíce či snad roky hlavním tématem na všech politických diskusích "nutné reformy". Většina lidí si pod tímto slovem už vybaví jen reformy podle ODS. To je chyba. Reformy nemusejí být jen bolestivé dopadající na sociálně slabší. Není nutné zpoplatňovat zdravotnictví, což je mimochodem dokonce protiústavní. ("Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon." ~ Listina základních práv a svobod, jejíž dodržování je zapsáno v ústavě.) Tento článek je reakcí na častá slova příznivců pravice, kteří říkají, že levicoví lidé jen kritizují reformy pravice, ale sami řešení nemají. (Aby nevznikl omyl, osobně jsem založen spíše levicově, ovšem tvrdím že nejlepší je tzv. zlatá střední cesta, která kombinuje výhody levice a pravice a hlavně používá zdravý rozum, který chybí stranám oběma.) V následujících řádkách bych tedy rád nastínil svoji představu reforem nebo alespoň směru, kterým by se měly ubírat.

Zdravotnictví
Začnu odvětvím, které je pravděpodobně diskutované nejvíce, zdravotnictvím. Pan ministr Julínek tvrdí, že je nutné zvýšit spoluúčast pacientů na léčbě, zavést poplatky za recepty a další, již tolikrát opakované a známé věci. Jedním z nejzajímavějších aspektů této reformy je mimochodem to, že by měly platit za návštěvu u lékaře i třeba pětileté děti. Důvod, proč něco takového nezavést, je například ten, že lidi tento zákon přiměje své nemoci spíše přecházet a podceňovat. Pokud bych pominul fakt, že to samo o sobě je špatné (a protiústavní), tak stejně existuje i další argument pro lidi, kteří za vším potřebují vidět jen peněžní prospěch státu - a to, že lidé, kteří podcení svou nemoc, budou pak potřebovat mnohem nákladnější zdravotní péči než balíček antibiotik. Teď tedy, ale k návrhu, jak situaci řešit jinak. Osobně navrhoval citelné zvýšení placení pojistného pro lidi, kteří se svým zdravím naschvál hazardují. Zejména by měli tyto poplatky pocítit kuřáci a alkoholici, kteří tvoří velmi početnou skupinu nemocných. Podobně by to mělo třeba být i u lidí, kteří jsou kvůli své špatné životosprávě obézní. Toto řešení má i další pozitivum - lidé, kteří se takto chovají ke svému zdraví, budou mít další důvod s tím přestat. Jako druhý krok, jak přidat do státní pokladny a zároveň zlepšit zdravotní stav obyvatelstva, by mělo přijít velmi citelné zdražení cigaret a alkoholu. A zde je důležité, aby to bylo zdražení jednorázové, protože jinak by nesplnilo kýžený efekt. Tohle je skutečně nepopulární reforma.
Z poplatků za zdravotnictví jako takové souhlasím pouze s poplatkem za jídlo v nemocnici, který celkem dává logiku. Musí však být jen malý. Ta padesátikoruna až stokoruna je celkem optimální. Nesmí však platit pro děti a důchodce.
K tématu zdravotnictví do jisté míry patří i zda zakázat kouření ve veřejných prostorách či ne. Toto je snad jediná oblast, kde nejde o preference u stran, ale skutečně o vlastní pohled ovlivněný do značné míry tím, zda kouříte či ne. Zde argumenty pro zákaz převažují ty proti. Každý má právo na ochranu svého zdraví a práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého. Na všech veřejných prostranstvích by měl být jednoznačný zákaz kouření.
A k smíchu jsou argumenty kuřáků, že oni jsou taky zhnuseni pohledem na tlusté lidi, přejídající se tlačenkou. To je rozdíl a velký. Jedno je jen pocit a druhé je smrtelné onemocnění. Zdravotnictví je jeden z mála sektorů státu, kam je potřeba peníze dávat a nikoliv brát, ale na druhé straně je potřeba lidi donutit se svým zdravým nehazardovat, ovšem ne tím stylem, že pak nepřijdou kvůli poplatku k doktorovi. Směřování k něčemu jako výdělečné zdravotnictví je však chyba.

Daně
V oblasti daní nesdílím představu "rovné daně", která lidi lépe motivovat, ale jsem pro daň progresivní, ovšem v trochu jiném smyslu než ji známe dnes a pouze u příjmů a zisků. Progresivní daň dneška má chybu, že je skoková. Já navrhuji, aby šlo o stoupání lineární. Něco ve smyslu jako: u příjmu 7000 Kč, daň 7%; u příjmu 15 000 Kč, daň 15% a pod. Nemyslím ovšem s těmito konkrétními čísly. Ty by samozřejmě museli stanovit nějací odborníci. A daň by také samozřejmě musela u určitého čísla např. 35% nebo 40% končit a dál už nestoupat. Tím bychom docílit toho, že by zaměstnanci neodmítali zvýšení platů, protože by si kvůli nelineárně stoupajícím daním vydělali méně. A byl by to tedy určitý částečný kompromis mezi progresivní a rovnou daní.

Doprava
Tohle sice není zrovna vlajkové téma politiky, ale i tohle je oblast, kde jsou potřeba udělat změny. Především je potřeba zabránit korupci. Proč tedy nezavést jako v jiných zemích státem placené provokatéry, kteří se poruší nějaký předpis, nechají se chytit a nabídnou úplatek. A pokud policista úplatek přijme, tak se jde k soudu. Ono by si pak každý rozmyslel zda přijmout či nepřijmout. A co se týče bodového systému - je v něm potřeba odstranit pár nesmyslů a přílišných tvrdostí od překročení rychlosti o dva kilometry až po trestu za zranění sama sebe při nehodě na kole. Ale hlavně je ho potřeba buď důsledně kontrolovat, nebo je na nic a odnesou ho akorát smolaři.

Sociální dávky
Tohle téma je omílané snad už úplně všude. Dávat či nedávat? Můj názor je, že ano, ale. Je potřeba dávat dávky jen tam, kde jsou potřeba a jen lidem, kteří si je zaslouží. Komu tedy ano a komu ne? Například: Někteří lidé se práci pokoušejí najít doopravdy, jiní na to kašlou. Tohle je jedna ze základních mezer. Nikdo tohle nijak důsledně nekontroluje. A hlavně je potřeba při kontrole uplatnit zdravý rozum a ne jen se řídit podle nějakých papírů. Dál je potřeba sebrat dávky lidem, kteří kradou, ničí své okolí. Ano, zde narážím zejména většinu romů. Tím nechci být rasista, ale tím konstatuji fakta. A bez nějakého rasismu říkám, že oblasti, kde žijí nějaké takovéto a obdobné rizikové skupiny by měl být zvýšený policejní dohled v zájmu zachování pořádku. A tito lidé by se za své přestupky neměli vyhýbat soudům, tak jak se to mnohdy dělo dosud.
A pak samozřejmě je potřeba i některé dávky škrtnout. Některé snížit. Tohle se už nedá při současném množství různých dávek rozebírat moc konkrétně. Za všechny, co škrtnout mohu opět jmenovat například "pastelkovné".

Drogy
Ano. O drogách se v poslední době mluví víc než často. A překvapuje mě jak všechny strany jsou víceméně pro dekriminalizaci a legalizaci a neexistuje tu opačný názor. Je to podle mě chyba. Legalizace je jednodušší než postihování. Důvodem pro legalizaci drog je svoboda, důvodem proti je zdraví. Co je víc? Drogy jsou škodlivé a se současným přístupem je za chvíli začne brát pomalu každý mladý člověk. Navíc takovíto lidé neškodí jen sobě, ale mohou ohrožovat i lidi kolem sebe a zvyšují mimo jiné i výdaje ve zdravotnictví. Mělo by se postihovat i jejich držení - už jenom z důvodu, že se dealeři pak mohou vymlouvat, že je mají pro vlastní potřebu. Je potřeba nasadit lidi - policisty, kteří se je budou pokoušet koupit a po té usvědčí pachatele.

Trestní hranice a tresty
Tohle téma se už také několikrát objevilo v různých debatách, i když ne nijak vyhroceně. Otázka zda snížit či nesnížit však už nastolena byla. Osobně jsem pro snížení, protože nevidím důvod proč by 14-tiletý člověk nebo i 12-tiletý člověk nemohl nést odpovědnost za to, co dělá. Ono si takové dítě víc než dobře uvědomuje, že krade nebo ničí věci. A minimálně na takovéhle věci bych tu trestní odpovědnost rozšířil. Na druhou stranu není potřeba trestní odpovědnost rozšiřovat na méně závažné přestupky. Ale krádeže, vraždy a vandalství si jednoznačně každé dítě uvědomí i ve 12-ti letech a naopak si ještě spočítá, že není trestně odpovědné. A také nevidím důvod, proč by se neměla zveřejňovat jména a fotografie takových dětí. Řekněme si upřímně, kdo věří, že z takového dětského vraha bude jednou slušný člověk?
Dál je velký nedostatek dnešního systému, že lidé ve vězení nemusejí pracovat a vlastně se tam můžou deset let jen tak válet a my jim to platíme. To je chyba. Vězni by si na sebe měli vydělat, protože takhle ten trest nemá patřičný efekt. A navíc toho někteří dokonce chytráci zneužívají. (Bezdomovci se nechají zavřít na zimu do vězení.) Být ve vězení by neměla být za žádných okolností výhoda.

Korupce
Tenhle problém jsem si nechal že ke konci článku. Hodnotím ho totiž jako nejzávažnější z celé dnešní politiky. Byla, je a bude to korupce, která stát připravovala o miliardy ať už v podobě Koženého či gripenů. Nebýt korupce jsou státní dluhy troufám si odhadnout o desítky miliard menší. Korupce je ovšem problém, na který není žádné reálné řešení. Korupce je napříč celým politickým spektrem. Tady si strany mohu podávat ruce. Korupce je oblast, na kterou neexistují odborníci ani teorie, jak ji řešit, protože korupce začíná u těch nejvyšších a končí u těch nejnižších a tím pádem ji někdo nechce řešit. A i kdyby se třeba jeden, dva nebo i deset takových lidí, kteří by ten zájem měli našlo, stejně by neměli šanci uspět.

A něco na závěr: Reforma sama sebe
Čím víc politiku sleduji, tím víc mi připadá, že největším problémem dnešní politiky je přemíra korupce a nedostatek zdravého rozumu. Abychom se mohli správně rozhodovat měli bychom si první řadě uvědomit, co je důležitější. Zda svoboda či zdraví (a to jak fyzické, tak i duševní). Také je důležité vědět, že na všechno nemusí a ani neexistuje jednostranné absolutní řešení. A podstatné je také nebát se dokázat změnit názor, pokud zjistíme, že jiný je lepší, i přesto, že jsme předtím hlásali i třeba úplný opak. Je potřeba vidět jaké chyby dělá ČSSD i jaké ODS a je potřeba si uvědomit, že i ta druhá strana má na některé věci lepší řešení než my.

poslal Celebi