úterý, května 20, 2008

Buddhistický očistec

Peking se chtěl pořádáním olympijských her vytáhnout. Ukázat světu, co vše dnes Čína dokáže. Ti, co tvrdili, že tyto hry budou zneužité, měli pravdu. Jsou zneužívány dávno předtím, než se nad ptačím hnízdem rozzáří olympijský oheň. Jenže jsou zneužitý pro útoky na Čínu.

Nejvíce vzpomínaným problémem je v současné době otázka Tibetu. Jako obvykle jsou o něm podávány informace selektivní. Příběhu, jenž je nám předkládán, úplně chybí začátek a pro jistotu je zamlžený prostředek vyprávění. Víme o rušení klášterů. Stejně jako o dnešní snaze Tibet počínštit a vytřískat z turistického ruchu maximum peněz. Ale proč se nikde nepíše o tom, jaký byl Tibet před tím, jaká byla vláda dalajlámy, jak se žilo prostým Tibeťanům? Bylo by to zajímavé počtení. Nejspíš právě proto.

Na území dnešního Tibetu vzniklo v 7.století království Tubo. Vydrželo dvě století, než zachvátil chaos sousední říši středu a přelil i do této horské oblasti a ukončil tak etapu plné samostatnosti země. Období chaosu trvalo až do 13. století, kdy byla Čína sjednocena pod nadvládou Mongolů. Druhá nezávislost Tibetu spadá až do první poloviny 20. století. Od roku 1913 se mluví o nezávislosti Tibetu, v důsledku slabé centrální vlády v Pekingu. Ač Čína v té době neměla sílu ovlivňovat dění v provincii, měla po celou dobu v Lhase své úředníky. Snad s ještě větší nelibostí nesla tento stav Velká Británie, která už rok na to požadovala opětovné začlenění Tibetu do Číny. Její motivací byl nejspíše strach ze separatistických tendencí v jejím koloniálním panství.

Vláda dalajlámy začíná koncem 17. století, kdy mu vládu nad provincii předává Čínský císař. Každodenní život v Tibetu, po staletí nikterak neměnil. Obyvatelstvo bylo rozděleno, podobným kastovním systémem jako v Indii, do devíti skupin. Na nejvyšších místech stálo duchovenstvo a šlechta, uprostřed byli obchodníci a úplně dole nevolníci a otroci. Drtivou většinu půdy vlastnila nejvyšší vrstva společnosti. Ta ji pronajímala nevolníkům k zemědělství, nebo vzhledem k nadmořské výšce k pastevectví. Zemědělské nástroje byli jen ze dřeva, protože Tibet trápil nedostatek železa. Ti, kdo se živili pasením dobytka měli zhoršenou situaci o to, že samotný dobytek často patřil jinému pánovi než pastva, takže daně platili dvakrát.

Kromě nejrůznějších daní a poplatků, byli nevolníci zatíženi lichvou. Úrokové míry se lišily. Největší úrok požadovaly kláštery, 40-50% ročně. Dluhem byla zatížena většina populace. Třetina z toho měla dluh dědičný, který přecházel z jedné generace na druhou. Často si lidé ani nepamatovali, kdo si kdy a kolik vlastně půjčil. Až čtvrtinu obyvatel měst tvořily žebráci.

97 % obyvatelstva bylo negramotných, místní vládci se bránili pronikání vnější kultury, ale i nové techniky. Klášterní soudy byly stály nad soudy světskými. Mezi obvyklé tresty patřilo vydloubnutí očí, uříznutí nosu a uší, useknutí rukou, utržení nohou, nošení kamenného klobouku na hlavě nebo sezení v kamenné kleci, či k strčení do hnoje.

Přesně takto vypadal život v Tibetu i v prvé půlce dvacátého století. Jen 13. dalajláma (dnes úřadující je 14.) o něco zmírnil udělované drakonické tresty. Za druhé světové války se stal Tibet blízkým spojencem Německa. Do Himálají byli vypravovány „vědecké“ výpravy, aby v horách pátraly po kořenech arijského nadčlověka. Hledaly obry z Atlantidy. Mladý dalajláma dokonce dostal nacistického učitele.

V roce 1951 byla konečně Čína natolik silná, aby mohla nad Tibetem obnovit svoji vládu. Nikdo se ji nestavěl na odpor. Místní obyvatelstvo mělo dost starostí aby nezemřelo hlady. Neměli však co slavit, ani se proti čemu bouřit. Jejich život dál pokračoval ve stejném rytmu, jako předchozí století. Dalajláma se po několika letech pokusil udělat kariéru. Vstoupil do komunistické strany, a stal se dokonce místopředsedou čínského parlamentu. Možná by se jeho kariéra slibně rozvíjela, kdyby roku 1959 neschválil parlament zrušení nevolnictví a otroctví v Tibetu. Čímž vypuklo ono slavné protičínské povstání.

Je mnoho lidí, a u nás zvlášť, kteří vyvěšují Tibetskou vlajku, snaží se uhasit olympijskou pochodeň, nakupují tibetské suvenýry (na to u nás dokonce existují specializované obchody). Mohlo by se zdát, že oslavují a rvou se za mýtickou zemi, která je jen v jejich představách. Možná je ale chyba, na ně takto nahlížet. Jen jako na „užitečné pitomce“. Historii Tibetu nejspíše vědí, lépe než my. V buddhismu patří mezi důležité učení o karmě. Každý špatný čin se člověku vrátí. Buď už v tomto, nebo v dalších životech. Nadneseně řečeno, byl z tohoto pohledu Tibet dokonalý „buddhistický očistec“.

poslal Elf

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 40:

V 5/20/2008 2:49 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

No a co tento některými s radostí opakovaný argument chce říct? "Je to zaostalá země, nemá právo být samostatná, musíme ji obsadit a zmodernizovat?" Není to náhodou typický evropský koloniální postoj z 19. století?

 
V 5/20/2008 3:21 odp. , Anonymous brtník řekl...

Po celém Tibetu by pes neštěkl, kdyby to nebyl potencionální prostředek k dostání Číny tam, kde byla po Opiové válce.

 
V 5/20/2008 5:02 odp. , Anonymous Martin řekl...

No ja tu hysterii okolo Tibetu, ktera trva cca 2-3 mesice, moc nemusim. Ne proto, ze bych se citil nesvuj pri zaberech nejkomercnejich televizi sveta na peclive vybrane zubozene tibetanky a poslouchal 100+1 povidku o tom, jak zly cinankove vrazdi tibetske mnichy. Clovek za tech x desitek let koukani na opravdovou genocidu a vyvrazdovani lidi v cele Africe uz trosku "otupi". Nelibi se mi hlavne proto, ze je Tibet zneuzivan par "takyhumanisty" k bojkotovani olympijskych her, ktere jsou povazovany za celosvetovy sporovni svatek.
Tisice sporovcu drou denodenne, aby se dostali mezi elitu a pro mnohe to je jedina prilezitost zmerit sily s tema nejlespima na celem svete. Par takyhumanistu rozpouta mezi svoji komunitou masovou hysterii a mysli si, ze kdyz je televize zabere, jak delaji bordel pri zapalovani a noseni pochode, jak jsou hrozne IN a doufaji, ze je nekdo oceni za jejich takyhumanismus. Ja to vidim jako obycejne pokrytectvi, ktere jeste nejaci pravicovi bezmozkove spojili s bojem proti zle komunisticke Cine.
Cina stejne udela olympijske hry a ty hry budou velkolepe, jako vse, cim se Cina chce pred ostatnim svetem chce vytahnout ( jako napr. prehrada Tri soutesky, apod. ). Par blbcu se zviditelni ( treba Tupohlav a jeho tyjatr v PS CR ). Vyberou se penize na pomoc, ktery mozna i do Tibetu vyjimecne dorazi.
A po skonceni olympiady po tehle tibetske aferce nestekne ani pes.

Mozna si myslite, ze jsem nelida a cynik. Jenom me velice irituji takyhumanisti, co z tepla sveho domova a s zadkem zaborenym do pohodlenho kresilka poukazuji na tyto problemy. Pokud chteji jit prikladem, tak at se seberou a jedou do Tiberu a ostatnich destinaci opravdu pomoct. Takovych lidi si vazim. Ne tluchubu.

PS: vsimnli jste si, jak otazka Tibetu pomalu a jiste uticha s blizicim se terminem olympiady?

 
V 5/20/2008 8:06 odp. , Anonymous Vasco75 řekl...

Milý Martine, na jednu stranu tady ohrnuješ nos nad komerčními televizemi a na stranu druhou svými názory předvádíš, jak vypadá člověk komercí zmanipulovaný a pokřivený. Důležité pro Tebe je, že Čína uspořádá velkolepé olympijské hry a vytáhne se před celým světem, tak, jak tomu zákony komerce velí, původní poslání olympijské myšlenky je však pro Tebe věcí zřejmě nepodstatnou. Má symbolizovat přátelství a soutěžení mezi národy a lidmi a každý, kdo není slepý, vidí, že tato idea je současné čínské vládnoucí straně zcela cizí. Nesporné porušování lidských práv v této zemi není příliš slučitelné s olympijskými myšlenkami, které rozhodně nejsou o tom, že sportovci dřou proto, aby vydělali spoustu peněz a zakusili slávu i za cenu používání zakázaných prostředku, tak, jak se tomu děje dnes. Nazýváš pokrytci "pár takyhumanistů", před největším pokrytectvím MOV potažmo politiků demokratických zemí však zavíráš oči. Vždyť co může být větším pokrytectvím, než ve jménu olympijských ideí přidělit pořádání olympijských her zemi, která neustále porušuje nejzákladnější lidská práva a dát tak mocnou zbraň do rukou politiků oné země,kteří v ní zuby nehty udržují diktaturu jedné strany? . A to jen proto, že že Čína se svou obří ekonomikou znamená obrovské příjmy do kasičky této organizace a pro "demokratické politiky" neodolatelné lákadlo pro trhy jejich vlastních "demokratických" zemí!

 
V 5/20/2008 8:46 odp. , Blogger Tribun řekl...

Potíž s Tibetem je v tom, že Tibet, za který se ochránci lidských práv tak hlasitě berou, není Tibet, ale „Tibet“ – romantický mýtus o harmonické zemi obydlené mírumilovnými a spirituálně založenými lidmi, kteří čelí krutému útlaku ze strany materialisticky založených ateistů. Tibet, za který se v Okcidentu tak hlasitě demonstruje, nikdy neexistoval jinak než v naší kolektivní fantazii. Je to zidealizovaná země, do které by se naši intelektuálové rádi utekli před světem, který sami stvořili, ale ve kterém nechtějí žít – Shangri-La. Ano, přesně tak. Tibet, který je v Okcidentu tak ostentativně podporován, je projekcí mýtické země Shangri-La do země sice skutečné, ale vzdálené a neznámé natolik, že v ní mýtus může přežít.

A pak je zde samozřejmě ještě druhá rovina, mocensko-politická. Přes Tibet se útočí na Čínu, na stát, jež by podle v Okcidentu vítězícího neoliberálního paradigmatu měl kolabovat, protože není založen na principech liberálního kapitalismu, a on zatím nejenom že funguje, ale prosperuje a dokonce začíná vážně ohrožovat okcidentální hegemonii a universalistické ambice neoliberálního totalitarismu.

 
V 5/20/2008 8:52 odp. , Anonymous challenger řekl...

Děkuji za informaci. Mohl by autor příspěvku svá tvrzení doložit odkazem na nějaké relevantní zdroje, ze kterých čerpal?

Myslím, že Tibetu by rozhodně neuškodilo, kdyby pravda vyšla najevo.

 
V 5/20/2008 9:19 odp. , Blogger Tribun řekl...

Ale co dělat, challengře, když pravda není taková, jak by bylo potřeba?

Za sebe mohu říct, že Elfova tvrzení jsou v víceméně v souladu s mými poznatky, které vycházejí z knihy Dějiny Tibetu. Tibet není aní dobro, ani zlo. Je to sice krásná, ale nehostinná země, ve které žijí lidé v bídných a krutých podmínkách, a podle toho se také chovají. Je tomu tak již stovky let a nijak to nesouvisí s čínskými komunisty, ale pouze s přírodními podmínkami. Tibet byl historicky velmi chudý a velmi zaostalý, a tamní feudalismus byl velmi tuhý, s extrémním znevolněním obyvatelstva ze strany jak šlechty, tak klášterů (které spolu mimochodem vedli řadu velice krvavých válek).

 
V 5/20/2008 9:32 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Pane Vasco75 a všichni ostatní, zavírání očí ze strany okolních států není pokrytectví, ale nutnost. Bohužel, jak už to na světě chodí a jak jsem na jedné diskuzi mírně popsal ekonomickou situaci světa, Čína by neměla takový ekonomický úspěch, kdyby měla demokracii evropského stylu. Za prvé ji již mentalita lidí nedovoluje (utvářena skoro 5000 let v jednom systému) a za druhé, svět vůbec nepotřebuje, aby byla Čína demokratická. Čína je sice "komunistickou" zemí a pod vládou jedné strany, ale po ekonomické stránce má jeden z nejvíce liberálních systémů skoro bez sociálních jistot (jinak by se komunistický kolos díky přebujelé fantazii Mao Ce Tunga zhroutil). Čína vytváří celosvětový růst a její pád by znamenal opravdový "drtivý dopad" pro globalizovaný trh. On totiž globalizovaný trh má mnoho výhod, ale do doby, kdy dojde všechno možné (ropa, plyn) se prostě nehodí a ekonomové si začínají uvědomovat chybu svého rozhodnutí (někteří to svádí na pubertální věk globalizace, ale když se podívá člověk dál, pád systému je, bohužel, nevyhnutelný. Můžeme jej sice oddálit, a to tak, že se pádu v našich životech nedožijeme, ale princip se určitě zhroutí). A protože Čína má největší dolarové rezervy, které kdyby pustila, americký dolar by se zhroutil, a protože má Čína obří vliv na některé státy, je pro svět opravdu důležitým partnerem. Svět však samozřejmě nechce, aby měla Čína všechny trumfy v rukou, a tak ji může držet v šachu v otázkách Tibetu a diktatury jedné strany. Daleko více však v otázkách Tibetu, protože všichni vědí, že utrpení lidí zařídí mezinárodní tlak (vláda jedné strany už daleko méně; po celosvětovém poklesu v důvěru demokracie po pádu Východního bloku). Politici využili tibetské nepokoje dokonale. Tytyty, dovolili jsme ti olympiádu, ale pořád můžeme olympiádě uškodit natolik, že se nepovede její záměr. Číno, nechovej se tak suveréně (tady bych mohl navázat, že Barroso byl v Číně a jednal o hodně transakcích a dalším vývoji vztahů mezi EU a Čínou, ale bohužel bez velkého zájmu médií (jen trochu čt24 a něco na blistech a jinak jen útržky)).

 
V 5/20/2008 10:03 odp. , Anonymous Vasco75 řekl...

Milý pane anonymní. Čínská ekonomika by nebyla tam kde je, pokud by jí vyspělé státy neposkytly prostor na svých trzích, kde čínské výrobky vítězí díky bezkonkurenčním cenám. Ty jsou možné jen díky téměř otrokářským poměrům panujícím v této zemi, které na jednu stranu kritizujeme a na druhou stranu si nechceme nechat ujet vlak a nechat si obsadit nesmírně výnosný čínský trh jinými z nás (myšleno vyspělé země) V tom tkví ono pokrytectví, o kterém mluvím. Jinak z vašeho příspěvku nejsem schopen pochopit, co jste nám chtěl vlastně sdělit. Pokud by, jak říkáte, měla Čína takové dolarové rezervy, kterými by tuto měnu mohla kdykoliv zlikvidovat, nevím, proč by si měla dělat hlavu z nějakého tytyty, o kterém mluvíte také. To jaksi nedává smysl...

 
V 5/20/2008 10:34 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Dává, protože Čína by zatím puštěním dolarových rezerv (které vůbec nejsou takzvané. Dolarové rezervi potřebuje každý stát kvůli obchodu s ropnými produkty, a stát jako Čína, který potřebuje pro svůj rozvoj obří množství ropy, má také velké dolarové rezervi - 1 bilion dolarů) zníčila sama sebe. Bohužel jsou ale možné kroky, kdy to Číně neuškodí natolik, aby tento krok provedla. To je naštestí ještě budoucnost, na kterou se může svět připravit, jestli o to bude skutečně stát. Vše bude záviset na tom, do jaké míry svět ukáže své trumfy, aby jej trochu poslouchala a nechala se usměrňovat tytyty. Dnes je Čína závislá na státech světa a jeho vývoji. Blížíme se však době, kdy již nebude závislá na státech světa, ale na národních korporacích, které dokážou perfektně ovlivnit trh a na svých mateřských státech již nebudou vůbec závislé. Tímto se dostáváme do tak složité situace, ve které vlastně cestu již nevidí nikdo, protože mluvím o takové budoucnosti, která bude záviset na příští generaci, a ta může mít jiný názor na vývoj a usměrnit ho jinam. Samozřejmě si můžete přečíst zprávy futurologů, ale zprávy přesahující rok 2040 jsou opravdu jen nástin situace.

 
V 5/20/2008 10:37 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Pardon za chyby, píši bohužel rychle a někde mi to ujede

 
V 5/20/2008 10:45 odp. , Anonymous elf řekl...

Anonym 2:49 : Tím chci říce přesně to, co řekl Tribun v 8:46

Vasco75: Proč nepohladá nikdo sportovcům, chystajicím se jet na závody v USA, jestli je nebudou bojkotovat? A jak vypadá země, ve které se zavodit může? Kdo určí, která je ta sprvná?

challenger: Třeba na Britských listej je o Tibetu celé téma: http://www.blisty.cz/list.rb?id=289

 
V 5/20/2008 11:20 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Nu, Elfe a co když to lidé "kteří vyvěšují Tibetskou vlajku, snaží se uhasit olympijskou pochodeň, nakupují tibetské suvenýry....." vnímají takto: (?)

V říjnu roku 1950 čínské ozbrojené síly zahájily rozsáhlou invazi do Tibetu. Poté, co do čínských rukou připadlo město Čhamdo, hlavní město východního Tibetu, a Číňané hrozili dalším postupem do vnitrozemí, Tibet byl donucen podepsat tzv. „Sedmnáctibodovou smlouvu,“ v níž se zcela vzdal své suverenity ve prospěch Číny a umožnil rozmístění čínských vojenských jednotek na svém území. Tibeťanům na druhou stranu měla být zaručena určitá autonomie založená na respektu k náboženské víře, stávajícímu politickému systému, národnímu jazyku a kultuře. Jelikož Tibeťané tyto reformy (prosazované mnohdy za použití násilí a zcela v rozporu se sliby danými sedmnáctibodovou smlouvou) chápali jako nepřístojné zasahování do svých práv a zvyků, zejména na východě Tibetu čínská moc narazila na otevřený partyzánský odboj. Stupňující se napětí vyvrcholilo 10. března 1959 masivním povstáním v hlavním městě Lhase. Číňané této tibetské demonstrace odporu využili jako záminky k úplnému převzetí vlády nad Tibetem. Povstání bylo krvavě potlačeno a 14. tibetský dalajlama spolu s celou tibetskou vládou uprchli do indického exilu.

Odchod dalajlamovy vlády do exilu zbavil Čínu posledních zábran. V průběhu samotného lhaského povstání čínská armáda za pouhé tři dny zabila 10 000 až 15 000 Tibeťanů. Podle tajné armádní zprávy určené pro čínské vojenské velení, kterou ukořistily tibetské partyzánské jednotky, za období od března 1959 do října 1960 bylo jen v centrálním Tibetu zabito 87 000 Tibeťanů. Hlavními obětmi čínských čistek se stali prominenti bývalého režimu, statkáři a mniši a mnišky v buddhistických klášterech. Desetitisíce obětí si vyžádala kolektivizace zemědělství spojená s trvalým usídlováním nomádů do tzv. komun. Jakýkoliv odpor proti záměrům čínské státní moci byl trestán smrtí či deportací do pracovních táborů. Popravy se konaly bez řádného procesu a způsobem, který měl ponížit lidskou důstojnost odsouzených a jejich rodin. V tibetštině se objevilo nové slovo thabdzing vyjadřující stav duševního utrpení a hrůzy, se kterým tyto popravy byly spojeny. Odsouzení obvykle museli před shromážděnou obcí veřejně vypočítat svá provinění a poté byli kamenováni, mučeni a nakonec usmrceni svými rodinnými příslušníky a blízkými přáteli, kteří tak konali pod hrozbou stejného trestu. Děti byly nuceny zabíjet vlastní rodiče, rodiče museli tleskat pověšení svých dětí a ještě zaplatit popravčí četu. Po skončení popravy vojáci nejprve svezli oběti do otevřených hrobů a poté nutili pozůstalé, aby oslavovali a tančili na mrtvých tělech – neboť prý byli vymýceni nepřátelé lidu a socialistického zřízení. Mnohé rodiny, než aby podstoupily takovou proceduru, páchaly hromadnou sebevraždu. Celkový počet popravených přesahuje 150 000, dalších 9 000 osob spáchalo sebevraždu. Časté bylo i bombardování a dělostřelecké oblehání vesnic a klášterů usvědčených nebo podezřelých z odboje. Patrně nejznámějším případem tohoto druhu byl klášter v Lithangu ve východním Tibetu podezřelý z organizování protičínských aktivit, který čínská armáda dne 1.června 1956 srovnala se zemí právě ve chvíli, kdy se zde na náboženské pouti shromáždily tisíce poutníků. Bombardéry nejprve na přelidněný klášter svrhly několik náloží, zbytek uprchlých poutníků pak usmrtily dávky z nízko nalétávajících stíhaček. Guvernér Lithangu byl veřejně umučen k smrti a všichni přeživší mniši, kteří v době náletu nepobývali v klášteře, byli zastřeleni. V povstáních a nepokojích proti čínské okupaci zahynulo celkem více než 400 000 lidí.

Tibeťané byli využíváni jako levná pracovní síla ve vězeních a koncentračních táborech. Jména vězeňských komplexů jako Dabži, Miňa a Si-ning jsou známa po celém Tibetu a vyvolávají v Tibeťanech podobnou hrůzu jako jména Osvětim či Dachau vyvolávají v Evropě. V drsných podmínkách severotibetského vysokohorského plata v oblasti Džhang Cchalakha v pěti věznicích si více než 10 000 Tibeťanů odpykávalo své tresty na nucených pracích při těžbě boraxu; podle svědectví vězňů každý den 10 až 30 Tibeťanů zahynulo následkem hladu, bití a vysílení – ročně tak zemřelo okolo 8000 vězňů, kteří byli průběžně nahrazováni. V tibetských věznicích a pracovních táborech v průběhu čínské okupace zahynulo více než 250 000 vězňů. Přes 90 000 lidí přitom zemřelo následkem mučení. Způsoby mučení a špatného zacházení s tibetskými vězni byly podrobně popsány stovkami vězňů, kterým se podařilo z Tibetu uprchnout do exilu. Mezi obvyklé prostředky patří bití elektrickými důtkami, holemi, železnými tyčemi, kopání, aplikace elektrických důtek do řitního otvoru či pohlavních orgánů, zhášení cigaret o kůži, sexuální zneužívání, pochodování bez obuvi a ponožek po zamrzlém nádvoří věznice či naopak několikadenní pobyt vězně přivázaného ke kůlu ve spalujícím tibetském vysokohorském slunci s vyholenou hlavou.

V roce 1966 nejvyšší představitel čínské vládní moci Mao Ce-tung zahájil celočínskou kampaň za upevnění socialistického systému, tzv. kulturní revoluci. Cílem kulturní revoluce bylo především odstavit od veřejných funkcí všechny osoby podezřelé z kapitalistických tendencí a upevnit Maovo postavení v zemi. Druhotným cílem pak bylo transformovat vzdělání, umění a literaturu, aby sloužily cílům budování socialismu. Kulturní revoluce se pochopitelně nevyhnula ani Tibetu. Zatýkání, mučení, deportace a popravy se opět staly každodenní součástí tibetského života. Hlavním objektem násilí se tentokrát staly kláštery, jejich obyvatelé a vůbec veškerý náboženský život na územích obývaných tibetským obyvatelstvem. Nečetné náboženské budovy a artefakty, které přežily útoky v předcházejících letech, byly zničeny, vypleněny či znesvěceny nyní. Z původního počtu 6 259 klášterů s přibližně 600 000 rezidentními mnichy a mniškami zůstalo po skončení kulturní revoluce jen 8 klášterů a přibližně 900 mnichů a mnišek. Jakékoliv projevy tibetského národního cítění (např. tibetské oblečení) či náboženské víry (např. nošení růžence či hlasité modlení) byly prohlášeny za vlastizrádné a trestány smrtí či vězením. Tibetské umělecké památky a historické písemnosti byly rozprodány a spáleny.

Obsazení Tibetu čínskými vojsky a následné hromadné zabíjení tibetského obyvatelstva v padesátých a šedesátých letech bylo jedním z prvních případů, kdy Úmluva o zabránění a trestání genocidia měla dojít praktického uplatnění a zároveň prvním z případů, kdy uplatněna nebyla.

Existovalo závažné podezření, že se Čína v Tibetu dopouští genocidia (a také zločinu proti míru, válečného zločinu, zločinu proti lidskosti), mezinárodní společenství vůbec nereagovalo.Teprve tehdy, když čínský teror v Tibetu dosáhl takových rozměrů, že jej již nešlo přejít bez povšimnutí, OSN v letech 1959 a 1960 pověřila nezávislou mezinárodní komisi právníků vypracováním studie o situaci v Tibetu.Přestože zpráva potvrzovala tyto podezření, OSN reagovala pouze vydáním tři rezolucí, v nichž Čínu vyzvala k ukončení všech praktik, které zbavují Tibeťany lidských práv a základních svobod. Čína na tyto rezoluce ani neodpověděla.

Podle údajů exilové vlády Tibetu zahynulo v důsledku čínské přítomnosti na tibetském území více než 1,2 mil. Tibeťanů z původního počtu 4–6 mil. – tedy asi jedna pětina.Čína také do značné míry zlikvidovala tamní unikátní buddhistickou kulturu a tak v boji s genocidou lidstvo utrpělo další významnou porážku.


Myslíte, Tribune, že si Tibeťané, které Čína zbavila feudálů, polepšili a nebo spíše naopak?

 
V 5/21/2008 12:10 dop. , Anonymous Ko-ki řekl...

Prosím vás, odkud jste kdo čerpali čísla, týkající se počtu obyvatel Tibetu? Podle Ottova slovníku naučného je ODHAD počtu obyvatel Tibetu 1,5-3 miliony (dost značný rozptyl!) - jedná se pravděpodobně o období kolem r.1910. Kterých let se měl týkat ten "původní počet" 4-6 milionů? Nic nezpochyňuji, na to o tom málo vím, jen se ptám, abych si to upřesnila....

 
V 5/21/2008 12:24 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

pro Ko-ki,
Tak třeba zde: v Ottově encyklopedii :-)

 
V 5/21/2008 8:45 dop. , Anonymous Ko-ki řekl...

Aha, já včera koukala jen do původního Ottova slovníku, text na encyklopedii Seznamu vychází ale zřejmě především z Ottova slovníku nové doby, tj. ze 40.let 20.století - ale v porovnání údajů původního "Otty" a "Otty nové doby mi to stejně nějak nehraje - ty rozdíly jsou příliš velké. Nevím, nejsem na tohle žádný specialista. Pro porovnání vám dávám k dispozici původní podobu obou textů v "Ottovi", posuďte to sám.
OTTO nové doby
http://www.kaaden.ufouni.cz/pub/Tibet_ottoND_1.jpg
Otto původní
http://www.kaaden.ufouni.cz/pub/tibet_otto_1.jpg

 
V 5/21/2008 8:48 dop. , Anonymous Ko_ki řekl...

omlouvám se, že jsem vám přidělala práci tím odkazem-neodkazem

 
V 5/21/2008 11:03 dop. , Blogger Tribun řekl...

A já snad někde tvrdil, že si polepšili, Kamile? Já mluvím jen o tom, že motivace pro současné protibetské aktivisty je založena na romantizujícím mýtu a právo Tibeťanů na "sebeurčení" je na Západě odvozováno pouze z toho, že je utlačují čínští komunisté, bez jakékoliv snahy o reflexi historického kontextu. Kdyby to místo Číny byla například Británie, tak budeme zajisté číst chvalozpěvy na její civilizační misi, nebo nebude situace přinejmenším prezentována tak jednoznačně. Rozumíte, co se snažím říct, Kamile?

 
V 5/21/2008 11:46 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

stávka - konečně
http://e15.cz/udalosti/odbory-planuji-stavku-kvuli-reformam-27379/

"my nyní neprotestujeme proti zaměstnavatelům. Naopak, ti jsou na tripartitě v současnosti často na naší straně."

 
V 5/21/2008 12:25 odp. , Blogger Tribun řekl...

Ještě k té Číně, pokud máte možnost, přečtěte si poslední číslo české edice National Geographic, kreré je celé věnováno Číně. Snad pochopíte, že Čína si zaslouží respekt a že se s ní musí počítat.

 
V 5/22/2008 1:16 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Tribune, já jsem chtěl jen poukázat na to že ne pro všechny aktivisty angažující se za práva Tibetu je důvodem ten "„Tibet“ – romantický mýtus o harmonické zemi obydlené mírumilovnými a spirituálně založenými lidmi.." ale docela prosté rozhořčení nad zvěrstvy o kterých se dozví. Stejní lidé kdysi volali po ukončení války ve Vietnamu (kde se Američtí vojáci také nechovali zrovna zdrženlivě) a přitom o nějakém "romantickém Vietnamu" asi nikdo nepřemýšlel. A nebyl jenom Vietnam středem pozornosti protestujících. Našlo by se dost jiných případů.

Co se samotné Číny a kritiky jejím směrem týká z hlediska mocensko-politického, tak s tím co jste napsal ve svém příspěvku (5/20/2008 8:46 odp.) počínaje slovy: "A pak je zde ...." souhlasím až do poslední tečky a vůbec nepochybuji o tom "že Čína si zaslouží respekt a že se s ní musí počítat.". Jen nerad vidím když se její kritikové (v souvislosti s Tibetem) házejí do jedné škatule.
Řekl bych že jsou minimálně tři kategorie:

1) Ti kteří jdou protestovat protože jde někdo jiný s kým jsou zvyklí souhlasit, aniž by potřebovali jakékoli informace (typ vyskytující se na demonstracích všeho druhu)

2) Ti které jste popsal jako bojovníky za ten "romantický Tibet."

3) Ti kteří jdou protestovat pokaždé když jsou přesvědčeni že se komusi kdesi děje nějaké bezpráví, či cokoli zlého.

No a pak jsou tu samozřejmě kritici z kategorie "Kdo chce psa bít - hůl si najde" kterým jde o kritiku jako takovou, a každá "hůl" je jim dobrá když jde o to praštit s ní toho kdo je jim nepohodlný, provázení těmi které se jim daří o své "pravdě" přesvědčit.

Ale pořád jsou na světě lidé kteří nerozlišují mezi tím kdo páchá něco zlého ale ozvou se proti tomu zlu i kdyby to byla ta Británie na kterou by jiní psali ty "chvalozpěvy na její civilizační misi" a myslím že si nezaslouží aby je kdokoli strkal do stejného šuplíku s účelovými pseudohumanisty.

 
V 5/22/2008 9:20 dop. , Anonymous brtník řekl...

Zapomíná se pořád ještě na jednu věc - už jsem to tu psal:
V čí prospěch - co je cílem - dostat Čínu do situace po Opiové válce, prostě nejhorlivějším zastáncům Tibetu je šuma fuk jakékoliv utrpení, jenom na něm parazitují svými cíli. Prostě ho považují za nejslabší článek Říše středu.
Napadá mne Jugoslávský scénář.

 
V 5/22/2008 9:22 dop. , Anonymous brtník řekl...

Ještě bych chtěl dodat - Tím hůř pro idealisty kteří tak někomu skáčou na špek.

 
V 5/22/2008 10:42 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Brtníku, kdyby idealisté neskákali na špek, nebyli by idealisty. Ostatně, stát se to může každému. Není to tak dlouho co jsme si, za veselého vyzvánění klíči, hupli na špek skoro všichni.
Ten Jugoslávský scénář je určitě hoden úvah. Ale myslím že gigant jakým je Čína si jakékoli scénáře vnucovat nenechá stejně tak jako Amerika a nebo Rusko. Což jistě nevylučuje existenci ochotných producentů kterým v jeho realizaci brání jen strach.

 
V 5/22/2008 11:13 dop. , Anonymous elf řekl...

Nejde jen o jiný počet obyvatel Tibetu, ale i o jeho rozlohu. Jak je Mongolsko, existuje v rámci Číny i oblast vnitřního Mongolska, kde tvoří Mongolové menšinu. Stejně tak Tibeťané nežijí pouze v Tibetu, ale i voblasti severně od Tibetu kde tvoří menšinu. Tato oblast je Dalajlámou nárokována. Takže záleží na tom, jaká oblast se vezmě a kdo všechno je započítán. Pak se dá dojít i k 4-5 milionům obyvatel. Sám jsem se někde dočetl, že samotný Tibet měl v té době milión. Údaj vypadá jako z černé knihy komunismu, kde počet obětí stalinova teroru překonává počet obyvatel v některých místech Sovětského svazu.
Z celého textu, který jsi Kamile napsal vyplývá, že nejvíce lidí bylo zabito za války, kterou započali sami Tibeťané. A za druhé, mezi obětmy byli hlavně přestavitelé, kteří ji vyvolaly, méně už prostí Tibeťané.

 
V 5/22/2008 2:59 odp. , Blogger ods řekl...

Při pohledu na politiky, a to nejenom u nás, se vkrádá jedno základní slovo pokrytectví. Tibet není součástí Číny jen od minulých protestů (rád bych věděl, jak by reagovala naše policie, kdyby šílený dav začal podpalovat například Prahu). Čína je taková jaká je již několik desítek let.

Když jde o olympiádu, tak ministr zahraničí vzývá k bojkotu, protože jde prý o propagandu a politici nemusí dělat levnou stafáž. Když jde o penízky za dva roky později na Expu v Šanghaji, který je kupodivu také v Číně, tak ministerstvo zahraničí předkládá vládě doklady o velmi důležitých vztazích, dobrém partnerství a kdo ví čem ještě a státní rozpočet na to chystá půl miliardy. Při tom pro chod světa, ale i udržení síly Číny je Expo mnohem důležitější propagandovou záležitostí než olympiáda.

Politici by si měli udělat jasno, buď se jim Čína ekluje a v tom případě srmdí i její peníze nebo je Čína normální partner a v tom případě si mohou odpustit laciná a pokrytecká gesta jako v případě olympiády. Když pan Schwarzenberg v souvislosti s olympiádou připomíná rok 1936 a Adolfa Hitlera a souběžně připravuje naši účast na Expu, tak to vypadá, jako by tvrdil, my s nacisty bychom nesportovali, my bychom je jenom financovali.

 
V 5/22/2008 6:12 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Elfe, na to že se lidé zabíjejí si lze zvyknout. Tvá to už dlouho. Ale na některé způsoby toho zabíjení si normální člověk zvyknou nemůže i kdyby to trvalo sebedýl. A není ani tak podstatné kdo, kvůli čemu a kdy. Jde hlavně o to jak.

 
V 5/22/2008 7:37 odp. , Anonymous brtník řekl...

Říše středu je opravdu jiný svět, který je velmi obtížné pochopit a kde platí jiná měřítka a která si nenechá nic vnucovat.
Vzpomínám při tom na slova znalce východních filosofií Egona Bondyho, že Čína si to co přišlo z venčí pokaždé přizpůsobila k svému obrazu, její budhismus je čistě Čínský, ovlivněný taoismem a Konfuciem. Stejně si v Říši středu osvojili Marxe a vše co přišlo odjinud.
S tím souvisí i jedna zajímavost - to že používají k psaní znaky způsobilo jiný způsob myšlení - i při řešení problémů který vlastně nedokážeme pochopit, je to prostě jiný svět.
Vyvěšovatelé Tibetské vlajky jsou mimo realitu, jak to tu už bylo řečení horují za jakousi neexistující bájnou zemi, pikantní je že nejaktivnější jsou radnice pod ODS.

 
V 5/22/2008 10:01 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

No,nevím, Brtníku, nevím. To že někdo píše znaky místo latinky nebo azbuky asi tolik nezmění jeho myšlení aby měl potěšení z toho, že může tleskat popravě svých dětí nebo zabít své rodiče a tančit na jejich tělech z příkazu vojclů kteří zničili jeho vesnici, postříleli ostatní příbuzné a známé a pak vše završili tím že si dotyčného s rodinou vzali takhle do parády.
Budhismu i taoismu jsem věnoval poměrně dost let. Mimo Fišera jsem četl i dost jiných autorů, mám kamaráda který jezdí do Tibetu pravidelně za svým učitelem bojových umění a který byl loni vysvěcen na mnicha. Přesto je to člověk který nechodí ve žlutém či jiném hábitu s modlitebním mlýnkem v ruce. Ví o Tibetu (a potažmo i Číně) mnohem víc než naprostá většina těch co mávají dnes vlajkami a sám nikam Tibetskou vlajkou mávat nechodí, protože nevěří tomu že by to mělo nějaký významný dopad.
Jestliže má nějaký národ jinou kulturu než my, neznamená to že mají tito lidé jiné city ke svým blízkým a že by jejich utrpení mělo proto nějakou menší váhu.

 
V 5/22/2008 10:25 odp. , Anonymous elf řekl...

Chápu Kamile.
Kolik lidí tohle ale ve skutečnosti zasáhlo? Skutečně to bylo tak rozšířené, že s tím měli zkušenost všichni? A co mrtvý čínští vojácí? Nepředpokladám, že když proti nim Tibeťané vytáhli, tak to bylo jen s holíma rukama.
Kolik lidí doplatilo na vládu Dalajlámů? Dočetl jsem se, že počet obyvatel se snižoval. Za posledních několik století se počet obyvatelstva v Tibetu snížil na polovinu.
Mám hodně otázek, ale vlastně je jen jedna zásadní: Skutečně by si Tibeťané pomohli, kdyby se vrátila vláda Dalajlámy?

 
V 5/23/2008 1:15 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Elfe, Tibeťané se už nemají k čemu vrátit, stejně tak jako není možné vrátit téhle civilizaci to duchovní bohatství které zmizelo společně s klášterními knihovnami a pamětí usmrcených mnichů. Současným obyvatelům Tibetu už nezbývá nic jiného než zapomenout na minulost a přizpůsobit se novému životnímu stylu, aniž by ho čímkoli zpestřili či obohatili. Jen díky tomu že se dost lidí, žijících mimo Tibet, o tuto kulturu zajímalo a napsali o ní mnoho knih, nezmizí úplně z povědomí lidstva, tak jako se to stalo třeba s kulturou Mayů, Olméků, Etrusků atd.

 
V 5/23/2008 1:04 odp. , Anonymous brtník řekl...

Kamile, nemá cenu vytrhávat jednotlivosti z obrovské množiny jevů kterou tvoří svět - i ten v Říši středu. I svět tvého přítele je maximálně světem jeho kláštera a je tvořen jen malou výsečí reality. Já jenom říkám, že nejsme povoláni soudit co se děje v tomto vzdáleném světě o kterém toho víme velmi málo.
Jsou tu ale dva faktory, které jsou přinejmenším podezřelé:
1) že současní "přátelé" Tibetu jsou krajně nevěrohodní
2) že se jedná o opakování scénáře jak mocensky opanovat nějakou oblast.
Zánik jakékoliv kultury nebo rasy či národa je obrovskou ztrátou pro lidstvo, obecně tomu bránit nelze, ale lze dosáhnout toho, že se zachová alespoň povědomí a dědictví. Mám obavy, že zatím nikdo programově v historii lidstva toto nepřijal jako prvotní poslání (ale i tuto myšlenku kdy mu vadí kulturní genocida jde najít v Bondym).
K tomu myšlení, je ověřeným faktem, že vytváření pojmů a operování s nimi je jiné u lidí, kteří se naučili psát a číst pomocí abecedy je jiné u těch co používají znaky, ale jen v systému jeden znak jeden pojem (jsou písma, kde znak nahrazuje slabiku, napři. Korejci) a složitější pojmy skládání jednodušších pojmů - znaků. Proto Číňan skutečně používá ve svém mozku jinou strategii řešení problému a je tedy zákonitě i jeho jiný pohled na svět. S tím souvisí i to, že mají vlastní filosofický systém (Tao a Konfucia) který je naprosto rovnocenný Evropskému vycházející z Řecka a Budhismus z Indie. A proto je Indie o trochu líp pochopitelná. (To ale není vyslovitelné v jednom odstavečku, tady musí nutně dojít ke zkreslení informace a tedy i k nepochopení.)
V tak vzdáleném světě nelze být soudcem.
A jako dítě tleskající při popravě svého rodiče si dokážu představit i ledaskoho v této kotlince uprostřed Evropy, jde jen o to, jestli je na to dost zralá doba.
Život mne prostě naučil být skeptikem a naučil mne být ostražitým, dokud nevím "co z toho vyleze".

 
V 5/23/2008 1:14 odp. , Blogger Tribun řekl...

Už když se to zmínil prvně Kamil, přišel mi na mysl Pavka Morozov...

 
V 5/23/2008 7:47 odp. , Anonymous elf řekl...

Co třeba takový Lužičtí Srbové, Kamile? Jejích kultura je na tom o dost bídněji, než tibetská. Proč nejsou mezinárodní protesty proti tomu, že jim Němci zavýrají školy? Proč se na každém setkání nepředkládá jejich problém německým politikům? Vždyť si srbové taky vytrpěli dost, třeba za druhé světové války. Proč nebojkotujeme sportovní akce v Německu? Jak naší fodbalisté mohli jet třeba na mistorvství světa do Německa? Vždyť jsou to neprostí nelidi! Všechny zajmají jenom peníze. Obchod s Německem. Práva Lužických Srbů tak musí jít stranou... ;-)

 
V 5/23/2008 11:43 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Elfe, položil jsi mi otázky a sám si na ně odpověděl. Šlo mi o to upozornit že existují i jiné úhly pohledu než jen ten, který jsi prezentoval ve svém článku. Rozebírat situaci všech utlačovaných etnik či národů je nad mé síly. Konec konců, vždy jde o to samé: ten silnější se obuje do toho slabšího a na názory přihlížejících obvykle kašle. Důvodem je pokaždé moc nebo mamon a zdůvodnění se vždycky nějaké najde. Pozorovatelé reagují podle svého přesvědčení a nátury, nebo nereagují vůbec. No a co se týče Lužických Srbů - mohou být tématem pro tvůj další článek. Tento byl o Tibetu.

 
V 5/24/2008 12:02 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Přiznám se Tribune že je mi docela záhadou který můj příspěvek (či jeho část) vás inspirovala k úvahám o Pavkovi Morozovovi. Ten přece své rodiče udal dobrovolně.

 
V 5/24/2008 7:35 dop. , Blogger Tribun řekl...

Kamile, byl to strýc a Pavka ho udal víceméně právem. Ale přesto - byl příslušní naší civilizace, který se postavil za systém, proti vlastní. Jak můžete vědět, že to někteří ti "tanečníci" nedělali dobrovolně? A když si vzpomenete, co se dělo za Druhé války... neřekl bych, že máme sebemenší důvod hrát si na to, že to víme lépe, a můžeme je poučovat.

 
V 5/24/2008 8:52 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Však Tribune - druhá válka, když se do jejího mlýnu dostala rodina v Sudetech - půl česká půl německá ... s chodskými geny v krvi. A ti "vlastenci" po válce ...

 
V 5/24/2008 10:11 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

http://fokus.respekt.cz/Kdo-zaplati-10-bilionu-dolaru-1862.html
USA náš vzor
s USA na věčné časy a nikdy jinak
USA brání světový mír
viditelná dělnická pěst versus neviditelná ruka trhu (už je tu)

 
V 5/25/2008 8:11 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

http://www.literarky.cz/?p=clanek&id=5312

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka