Po Volbach

Konečně skončil letošní volební maratón a můžeme očekávat, že se někteří politici začnou více věnovat hledání nějakého vládního řešení a ne neustálé kampani. Ať si ODS říká cokoliv, tak výsledky hlasování na naší situaci nezměnily vůbec nic. O budoucí vládě přece nebudou rozhodovat radní ani jedna třetina Senátu, ale stále poslanecká sněmovna, ve které jsou rozdané karty již od června.

Občanští demokraté a zelení nejvíce teď tlačí na předčasné volby. U ODS je to při slušných výsledcích a zatím stabilních preferencích pochopitelné. Strana Zelených to má ale těžší. Ačkoliv její preference často naznačují lepší budoucí výsledek než v posledních volbách, tak malá zkouška, jakou byly komunálky a volby do senátu, nedopadla příliš dobře. Pro stranu s ambicemi kolem deseti procent výsledek půl procenta zastupitelů a žádný senátor nejsou signálem k optimismu. Samozřejmě volby do poslanecké sněmovny jsou úplně jiné a dá se očekávat i výrazně lepší volební účast, slabší u nás zatím vždy nahrávala ODS, KDU-ČSL a KSČM.

K předčasným volbám nejsolidnější a pravděpodobně i nejrychlejší (pokud předpokládáme, že se strany nedokážou domluvit) cestou je vyčerpání všech tří pokusů, jaké nám předepisuje ústava. Ani případná volba předsedy sněmovny tady není problémem, jestli někomu jde opravdu jen o nové volby a ne o zarputilé setrvávání na vládních křeslech, tak může podpořit jakéhokoliv kandidáta, jehož premiér stejně důvěru nemusí získat a předčasné volby jsou před námi.

Další variantou jsou různé menšinové vlády. Jestli chce takovou vládu sestavit ODS, tak musí získat buď podporu KSČM, nebo ČSSD. S těmi prvními to teoreticky mají velmi složité, ale při dostatečné slovní obratnosti jistě Mirek Topolánek vysvětlí části svých skalních voličů, že podpora či tolerance komunistů pro modrou vládu žádnou podporou není a jde o něco úplně jiného. Ale samozřejmě to by ještě KSČM musela chtít a zároveň počítat s silným propadem preferencí. Podpora sociálních demokratů pro aktuální vedení ODS je také málo pravděpodobná. Zvláště, když premiér téměř nedokáže říci jedinou větu bez vysvětlení, že Jiří Paroubek je zlý, poražený a neschopný, a že s nekonstruktivní a nestátotvornou ČSSD nebude jednat. Vše se ale může změnit po kongresu ODS.

Sociální demokraté mají situaci při sestavování menšinové vlády trochu jednodušší. Je po volbách, takže není nutno tolik mávat antikomunistickým mečem a již několikrát různí představitelé lidovců naznačovali určitou vstřícnost pro jednání s ČSSD. Ani u zelených není vyloučen nějaký povolební posun směrem ke své tradiční více levicové orientaci, zvláště, pokud se nestále odvolávají na evropské zelené, kteří do koalic s pravicí nechodí. Strana Zelených je ale ve velkém pokušení stavět svou křehkou budoucnost na bývalých voličích Unie Svobody a tam se ostentativní antikomunismus stále nosí. Bohužel příliš silný příklon do prava v budoucnu zbaví zelené důvěryhodnosti a na delší čas, až přelétavý středový elektorát přesune svou pozornosti jinam, jim může zavřít dveře do poslanecké sněmovny.

Ve všech variantách menšinových vlád jistou roli mohou odehrát i takzvaní přeběhlíci. Sice se ODS a její prezident nad nimi hlasitě pohoršují a zatím před veřejností odmítají vládu opřenou o jejich hlasy, ale předseda poslaneckého klubu ODS Petr Tlučhoř naznačil, že skupiny racionálních přeběhlíků by se neštítil. Jistou perličkou je, že svá slova o racionalitě vyřkl po odchodu poslance Pohanky a ve chvíli, kdy novináři spekulovali, kolik poslanců může odejít z důvodu nějaké kauzy.

Zajímavou možností je stále velká koalice. Výraznou výhodou tohoto řešení je stabilita, kterou by přinesla. Také pokud stále mluvíme o nutnosti reformovat, tak toto řešení by reformy přineslo. Navíc reformy by byly vyváženým a pravděpodobně i trvalým kompromisem a ne zvůlí jedné strany, kterou by hned po dalších volbách druhá strana rušila nebo modifikovala. Nevýhodou velké koalice by bylo další rozdělování republiky mezi dvě nejsilnější strany. Změny volebního zákona, ačkoliv jich se nejvíce malé strany obávají, jsou při otevřené velké koalici spíše neutrální. Po několika letech její vlády by unavení občané hledali alternativu a nějaký koaliční blok původně drobných stran by mohl jasně vyšachovat jak ČSSD, tak ODS. U této varianty je ale pravděpodobně nutné počkat také na kongres ODS, i když není vyloučeno, že s koncem voleb ODS přestane pokřikovat a začne jednat.

-------------------------------------


obrázek poslal Roman Catholic