středa, května 09, 2007

Jak se stát politikem

Dnešní krutá doba nepřeje úspěch každému. Jsou mezi námi lidé, kteří nedosáhli seberealizaci přes kariéru v práci, ve sportu nebo v zálibách. Jste mezi nimi? Pak jistě oceníte následující rady, jak konečně dokázat, že jste také důležitou osobou, jak získat pověst odborníka s vysokoškolským titulem, a jak získat živobytí bez nutnosti chodit do práce nebo podnikat. Myslíte, že jste nedoceněni, máte na víc? Práce vás nebaví, a nemůžete se dočkat až vás povýší a získáte všeobecné uznání? Nesplnil se váš sen stát se slavným zpěvákem či spisovatelem? Pak možná nadešel čas zkusit prorazit v politice.

Aby bylo už od začátku jasno, tak politik je povolání jako každé jiné, třeba exekutor, pornoherec nebo zubař. Rozhodně je velice nevhodné pro lidi, kteří do něj vstupují s nějakými vlastními představami, či nedejbože vyššími cíly. Ti brzy končí pod zemí, pod mostem nebo aspoň za mřížemi. A to by jistě nikdo nechtěl.

Co se týče požadavků, tak nejsou nikterak náročné. Pro vysokou politiku je sice skoro nutné mít vysokoškolský titul, pokud možno rovnou doktorát (aspoň nějaký čestný), nicméně pro začátek nevadí, že jste třeba jen strojvůdce. Než se dohrabete na premiérský post, tak si stihnete nějakou školu dodělat. Třeba práva, ty jsou zrovna v kursu. Mnohem důležitější je zvolit si stranu, za kterou nastoupíte. Pro hladký start je nejlepší volbou ODS. Pokud je však již delší dobu u moci, je lepší zvolit ČSSD. Věrnost se v politice nenosí, takže vaše úvodní rozhodnutí není zas tak fatální. Malé strany nedoporučuji, protože obsazují málo postů a některé se často mění. Pokud si však věříte, že v tom zvládnete chodit jako Bursík, tak se vám zde otvírají netušené možnosti. Nejhorší volbou jsou komunisté. U nich si tak maximálně poslanci pošlou přes pomníčky v rozpočtu peníze na opravdu hotýlku, jak to předvedl Filip. Jinak vaše cesta u nich bude strastiplná a o žebrácké holi.

Když už jsme si vybrali stranu, kterou poctíme možností, nám udělat kariéru, je potřeba začít v ní pracovat. Každá strana (jiné, krom ODS a ČSSD jsme už vyloučili) má v místě spřátelené mafiánské, eh pardon podnikatelské kruhy, jimž dohazuje veřejné zakázky. O přesvědčování voličů se nemusíte moc starat. Velká část lidí stejně volí i v komunálních volbách podle vysoké politiky. A aby se náhodou přece jenom něco nezvrtlo je dobré permanentně uzavírat velké koalice. O to více musíte však věnovat energii práci uvnitř vaší strany, protože nesmíte zapomenout, že všem ostatním jde o to samé, co vám. Tedy o (vlastní) blaho. Ideální je se dostat na místa nejrůznějších asistentů lidí nad vámi. Z takových míst se šplhá nejlépe. Vedení musíte permanentně podkuřovat. Jakýkoliv náznak rebelie musíte potlačovat a rebelům navrhovat exemplární vyloučení. Pozor však na to, pokud vedení jde od jedné porážky k druhé, pak je nutné v pravý čas přejít přes barikádu a o to silněji poukazovat na jeho chyby.

Ve chvíli, kdy to dotáhnete na poslance, je nutné si začít trénovat vystupování. (pokud to ovšem není vaše nejvyšší meta, o kterou se chcete snažit. Mnozí poslanci nevystoupí v plénu, jak jsou čtyři roky dlouhé.) Je potřeba si zaplatit hodiny u nějakého mediálního poradce, třeba Dimuna. V případě, že byste rádi vynikli při mluvení k voličům své strany, je potřeba číst Mladou Frontu. To v případě, že jste za ODS. Za Soc. Dem. to je těžší, nicméně si stačí sehnat pár hesel z dob Velké hospodářské krize z třicátých let. Lidé na to slyší, a stále si naivně myslí, že jim ty sliby jednou i splníte. Zahraniční politika je ještě jednoduší. Stačí opakovat to, co hlásají představitelé Spojených států. Pokud jste toho času zrovna sociální demokrat je ještě nutné přihlédnout k veřejnému mínění, a některé názory korigovat. (bohatě stačí zpětně, jako třeba při humanitárním bombardování Jugoslávie).

Pro to hlavní, co se teď musíte rozhodnout je styl. Lidé si cení slušnost. Asi proto, že sami ji zrovna přespříliš neoplývají. Slušnost má tu výhodu, že nepožaduje nic dalšího. Člověk může dělat klidně ministra obrany a „odborně“ vybírat nadzvuková letadla na kde jaké air show dle toho, jak se mu fyzicky libí, a s jeho postavením v očích veřejnosti to nikterak nepohne. Pokud to však chcete dotáhnout až na předsedu vlády, je nutné projevovat ráznost. Třeba při interpelacích musíte každého vás interpelujícího poslance povinně urazit.

Pokud se budete řídit výše popsanými radami, tak vám závratná kariéra v politice nemůže utéct.

poslal Elf

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 10:

V 5/09/2007 6:30 odp. , Blogger Feri Macfričkins řekl...

Nemôžem súhlasiť s touto vetou: "Aby bylo už od začátku jasno, tak politik je povolání jako každé jiné, třeba exekutor, pornoherec nebo zubař."

Povolanie politika nie je to isté ako ostatné spomínané. Je to totiž neproduktívne povolanie, ktoré nevytvára, alebo nepretvára kapitál, ale ho iba prerozdeľuje.

http://iness.sk/themes/Milo/texty/INESS%20-%20Triedny%20konflikt.pdf

 
V 5/10/2007 1:18 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

To: Feri Macfričkins

Je to totiž neproduktívne povolanie, ktoré nevytvára, alebo nepretvára kapitál, ale ho iba prerozdeľuje.

Toť otázka. Byl Karel IV. politik? Pokud ano - lze ho vnímat jako někoho kdo nevytvořil svým rozhodováním žádný kapitál? Pokud nevytvořil - vytváří svým rozhodováním nějaký kapitál třeba ředitel ČEZu? Lze vládním rozhodnutím o výnostné investici vytvořit kapitál? Pokud ano - platí stále výše citovaná věta?

 
V 5/10/2007 1:20 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

To: Elf

Jak dlouho už jste poslancem? :-)

 
V 5/10/2007 10:36 dop. , Anonymous elf řekl...

Feri Macfričkins:
:-D No ale já to bral uplně z jiné stránky. ;-) Přepíšu to do normální řeči: Politiku bohužel nedělají lidé, kteří by něčemu věřili, či se něco snažili změnit. Ale lidé, kteří si jenom "odsedí svých 8 hodin". Pokud je přecejenom někdo jiný, tak nedopadne dobře...
Je už jasnější, co tím chtěl básník říci?
Kamil: Vzhledem k tomu, že já nikdy nekonal "rozumně", tak se to stěží někdy nastane.

 
V 5/10/2007 7:52 odp. , Blogger Feri Macfričkins řekl...

ad Elf: pochopil som ten skrytý význam, ale upresním to v odpovedi Kamilovi

ad Kamil: možno by bolo fajn rozlýšiť medzi panovníkom ako vlastníkom krajiny a politikom ako byrokratom. Ak by som mal analógiu, ktorú si použil preniesť k súčasným politikom, tak...

1. Manažér v podniku je osobne hmotne zainteresovaný v rozhodovaní a chode podniku. Ak sa niečo po.. nesie plnú zodpovednosť práve on, narozdiel od politika, ktorý vďaka prebujnelosti štátneho aparátu roznáša bremeno zodpovednosti neviem kam. Politik jednoducho nie je postihnuteľný, legislatíva je šikovná a funguje. Funguje aby politik, ktorý ju robil nebol postihnuteľný.

2. Vytvára politik svojím múdrym rozhodnutím nejaký kapitál, respektíve priťahuje kapitál? Odpoviem otázkou: je efektívnejší trhový systém, alebo centrálne riadená ekonomika? Ak predpokladám, že odpovieš trhový systém, tak je to jedine trhový systém. Ak je tam akákoľvek autorita, ktorá učinila svoju legitímnosť na základe sily napríklad štát, alebo politik, tak to potom už trhový systém nie je. Hybridy neexistujú.

Moja veta, ktorú si citoval, platí.

Uf, dlhé to je.
Ináč k článku, podstata je pekne vystihnutá.

 
V 5/11/2007 2:51 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

To: Feri Macfričkins a Elf

možno by bolo fajn rozlýšiť .......

Politiku bohužel nedělají lidé, kteří by něčemu věřili, či se něco snažili změnit.

Tak především bych rozlišoval mezi politiky. Odmítám házet do jednoho pytle Masaryka, Gottwalda a Havla. A pokud rozlišuji u špiček, tak musím rozlišovat i u těch pod nimi. Dvojí metr se mi příčí.

 
V 5/11/2007 2:54 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

To: Feri Macfričkins

1. Manažér v podniku je osobne hmotne zainteresovaný v rozhodovaní a chode podniku. Ak sa niečo po.. nesie plnú zodpovednosť práve on,

Stejně tak je třeba rozlišovat mezi manažery. Zlatých padáků bylo manažerům rozdáno příliš mnoho než aby se daly přehlédnout a to i od krachujících firem které neměly peníze na výplaty pro ostatní zaměstnace. Tak že tu odpovědnost bych také nepaušalizoval.

Politik jednoducho nie je postihnuteľný, legislatíva je šikovná a funguje. Funguje aby politik, ktorý ju robil nebol postihnuteľný.

Politik je postihnutelný. Bohužel chybí vůle k tomu aby byl postižen a to nejen u institucí k tomu určených ale i obecně. Jsme příliš ochotni "odpouštět" a "přehlížet".

Odpoviem otázkou: je efektívnejší trhový systém, alebo centrálne riadená ekonomika?

Jde o zorný úhel. Pokud jsou průvodním jevem tržního systému takoví politici které popisuje Elf a manažeři které jsem zmínil pak je takový systém pro kterýkoli národ velice neefektivní a osvědčenou cestou do pekel. Samotné centrální plánování není špatné z principu. Může být prováděno dobře nebo špatně. Velké (i nadnárodní) firmy přece také centrálně plánují a nijak jim to nebrání v prosperitě.

Hybridy neexistujú.

Pokud máte na mysli firmu vlastněnou společně státem i soukromými subjekty, tak takové přece existují.

Moja veta, ktorú si citoval, platí.

A platí také i pro banky? Ty rovněž přerozdělují a přece jim kapitál přibývá.
Je povolání lékaře nebo učitele také neproduktivní? Nebo umělci, spisovatelé, filosofové? Pokud ano, tak nejsou politici ve špatné společnosti.

 
V 5/11/2007 5:50 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Politik včetně prezidenta jsou státem tedy i mnou placení zaměstnanci s dobrým platem, jejichž jediná práce by měla spočívat v co nejlepším řízení státu, nevměšování se do činnosti nezávislých státních soudů, a nezávislých státních médií(a ty u nás nejsou). Pokud se ale v zákonodárné i výkonné moci uvelebí státní mafiáni propojení s se soukromými mediálními mafiány, tak je nic v kradení lhaní ničení s jediným cílem nakrást a nebýt za to zavřený, kromě obživlého jejich svědomí.. chacha... nezastaví. Pánové a dámy učme se jazyky ať to máme v emigraci lehčí Mirka

 
V 5/11/2007 10:03 odp. , Blogger Tribun řekl...

Lehce parafrázovaný výrok Raymonda Chandlera by mohl znít: „Politika si žádá ty nejlepší lidi, ale není v ní nic, co by ty nejlepší přitahovalo.“ Odtud je již jen krůček k přesvědčení Gabriela Lauba, že ten „Kdo se ničemu nevyučil, má jen dvě možnosti - buď se stát pomocným dělníkem nebo jít do politiky.“ Skoro by se zdálo, že politika není nic víc než žumpa, do které společnost vyvrhává svůj morální a intelektuální odpad (a bolestně se potom vyrovnává s následky, které toto naivní odpadové hospodářství přináší).

Já si to (pro někoho možná překvapivě), nemyslím. Nemyslím, si že být politikem automaticky znamená být padouchem. Avšak být úspěšným politikem, to je jiná. Tak jako v jiných oborech, je i v politice úspěch podmíněn vůlí – uspěje pouze ten, kdo uspět chce. Chtít uspět v politice znamená toužit po moci, protože politika není nic víc než kultivovaná moc (nekultivovaná moc je tyranie). Ovšem pokud budeme souhlasit s Erichem Frommem, že „touha po moci nekoření v síle, ale v slabosti“ (blíže viz zde), potom to znamená, že lidé úspěšní v politice jsou ti nejméně vhodní. Skutečně vynikající lidé jsou totiž zároveň (vnitřně) silní, a proto u nich touha po moci není tak rozvinutá, jako u těch méně kvalitních, kteří tím pádem nemají v boji o moc, to jest v politickém zápolení, konkurenci.

Ti skutečně vynikající se tak v důsledku stahují do ústraní, protože je boj o moc nejenom unavuje a znechucuje, ale především rozptyluje od pro ně důležitějších činností. Je pod jejich úroveň hadrkovat s hlupáky o slovíčka, a protože stejně jako Sókratés „vědí, že nic nevědí,“ nemají drzost nutit ostatní, aby žili podle jejich představ, což je pohříchu jeden ze základních principů politiky. Ti, kteří by byli hodni vysokých úřadů, většinou postrádají ještě jednu stěžejní vlastnost úspěšného politika, kterou k dokonalosti dovedli jezuité, a to je schopnost „být každému vším.“ Úspěšný politik má pro každého něco. Každému slíbí, co dotyčný očekává, a nakonec nikomu nedá nic. Zkrátka jak říká Karel Poláček: „Politika je nekompromisní oportunismus.

Není těžké vstoupit do politiky. Co je však bezmála nemožné, to je vstoupit do politiky, zachovat si tvář, neslevit ze svých zásad a být zároveň úspěšný. Protože ti, kteří již v politice jsou, udělají vše proto, aby ten, který do ní nově vstupuje, svojí velikostí neodhalil jejich slabost. Buď ho zkorumpují, nebo zdiskreditují, nebo znechutí a odradí. Mezi slepými bývá jednooký králem, ale pouze v případě, že jej ti jednoocí neoslepí na obě oči.

I v politice jsou dobří a špatní. Špatných je samozřejmě více, protože je jednodušší být špatný. Jde jenom o to se jich nebát, nerezignovat a podporovat ty dobré. Samozřejmě, že dobří nikdy vysoké úřady neobsadí, ale již jen svojí přítomností maličko pozvednou ty špatné. A i to málo může znamenat rozdíl mezi dobrým a špatným životem, mezi svobodou a tyranií, mezi demokracií a diktaturou.. Tak jako se nesmí vzdávat boj s blbostí, i když se nedá vyhrát, neměl by se vzdávat ani boj o čistou a obecně prospěšnou politiku. Protože nad každým politikem visí Damoklův meč, který Zdeňka Ortová vtělila do slov: „Nejhorší kocovinou bývá postižen politik, jenž se tak dlouho opájí vlastní mocí, až způsobí vystřízlivění národa.

 
V 5/12/2007 2:19 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

To: Tribun

„Nejhorší kocovinou bývá postižen politik, jenž se tak dlouho opájí vlastní mocí, až způsobí vystřízlivění národa.“

Obávám se že si naši politici na svou kocovinu ještě hodně dlouho počkají. :-(
Stejně jako se tahle "hvězda" zřejmě nedočká bojkotu filmu ve kterém hraje ačkoli by si to jistě zasloužila.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka