Jak se stát politikem

Dnešní krutá doba nepřeje úspěch každému. Jsou mezi námi lidé, kteří nedosáhli seberealizaci přes kariéru v práci, ve sportu nebo v zálibách. Jste mezi nimi? Pak jistě oceníte následující rady, jak konečně dokázat, že jste také důležitou osobou, jak získat pověst odborníka s vysokoškolským titulem, a jak získat živobytí bez nutnosti chodit do práce nebo podnikat. Myslíte, že jste nedoceněni, máte na víc? Práce vás nebaví, a nemůžete se dočkat až vás povýší a získáte všeobecné uznání? Nesplnil se váš sen stát se slavným zpěvákem či spisovatelem? Pak možná nadešel čas zkusit prorazit v politice.

Aby bylo už od začátku jasno, tak politik je povolání jako každé jiné, třeba exekutor, pornoherec nebo zubař. Rozhodně je velice nevhodné pro lidi, kteří do něj vstupují s nějakými vlastními představami, či nedejbože vyššími cíly. Ti brzy končí pod zemí, pod mostem nebo aspoň za mřížemi. A to by jistě nikdo nechtěl.

Co se týče požadavků, tak nejsou nikterak náročné. Pro vysokou politiku je sice skoro nutné mít vysokoškolský titul, pokud možno rovnou doktorát (aspoň nějaký čestný), nicméně pro začátek nevadí, že jste třeba jen strojvůdce. Než se dohrabete na premiérský post, tak si stihnete nějakou školu dodělat. Třeba práva, ty jsou zrovna v kursu. Mnohem důležitější je zvolit si stranu, za kterou nastoupíte. Pro hladký start je nejlepší volbou ODS. Pokud je však již delší dobu u moci, je lepší zvolit ČSSD. Věrnost se v politice nenosí, takže vaše úvodní rozhodnutí není zas tak fatální. Malé strany nedoporučuji, protože obsazují málo postů a některé se často mění. Pokud si však věříte, že v tom zvládnete chodit jako Bursík, tak se vám zde otvírají netušené možnosti. Nejhorší volbou jsou komunisté. U nich si tak maximálně poslanci pošlou přes pomníčky v rozpočtu peníze na opravdu hotýlku, jak to předvedl Filip. Jinak vaše cesta u nich bude strastiplná a o žebrácké holi.

Když už jsme si vybrali stranu, kterou poctíme možností, nám udělat kariéru, je potřeba začít v ní pracovat. Každá strana (jiné, krom ODS a ČSSD jsme už vyloučili) má v místě spřátelené mafiánské, eh pardon podnikatelské kruhy, jimž dohazuje veřejné zakázky. O přesvědčování voličů se nemusíte moc starat. Velká část lidí stejně volí i v komunálních volbách podle vysoké politiky. A aby se náhodou přece jenom něco nezvrtlo je dobré permanentně uzavírat velké koalice. O to více musíte však věnovat energii práci uvnitř vaší strany, protože nesmíte zapomenout, že všem ostatním jde o to samé, co vám. Tedy o (vlastní) blaho. Ideální je se dostat na místa nejrůznějších asistentů lidí nad vámi. Z takových míst se šplhá nejlépe. Vedení musíte permanentně podkuřovat. Jakýkoliv náznak rebelie musíte potlačovat a rebelům navrhovat exemplární vyloučení. Pozor však na to, pokud vedení jde od jedné porážky k druhé, pak je nutné v pravý čas přejít přes barikádu a o to silněji poukazovat na jeho chyby.

Ve chvíli, kdy to dotáhnete na poslance, je nutné si začít trénovat vystupování. (pokud to ovšem není vaše nejvyšší meta, o kterou se chcete snažit. Mnozí poslanci nevystoupí v plénu, jak jsou čtyři roky dlouhé.) Je potřeba si zaplatit hodiny u nějakého mediálního poradce, třeba Dimuna. V případě, že byste rádi vynikli při mluvení k voličům své strany, je potřeba číst Mladou Frontu. To v případě, že jste za ODS. Za Soc. Dem. to je těžší, nicméně si stačí sehnat pár hesel z dob Velké hospodářské krize z třicátých let. Lidé na to slyší, a stále si naivně myslí, že jim ty sliby jednou i splníte. Zahraniční politika je ještě jednoduší. Stačí opakovat to, co hlásají představitelé Spojených států. Pokud jste toho času zrovna sociální demokrat je ještě nutné přihlédnout k veřejnému mínění, a některé názory korigovat. (bohatě stačí zpětně, jako třeba při humanitárním bombardování Jugoslávie).

Pro to hlavní, co se teď musíte rozhodnout je styl. Lidé si cení slušnost. Asi proto, že sami ji zrovna přespříliš neoplývají. Slušnost má tu výhodu, že nepožaduje nic dalšího. Člověk může dělat klidně ministra obrany a „odborně“ vybírat nadzvuková letadla na kde jaké air show dle toho, jak se mu fyzicky libí, a s jeho postavením v očích veřejnosti to nikterak nepohne. Pokud to však chcete dotáhnout až na předsedu vlády, je nutné projevovat ráznost. Třeba při interpelacích musíte každého vás interpelujícího poslance povinně urazit.

Pokud se budete řídit výše popsanými radami, tak vám závratná kariéra v politice nemůže utéct.

poslal Elf