Tlustá čára za slušností

Počátkem týdne se začaly objevovat informace o tom, že se ministr financí Vlastimil Tlustý dohodl na smírném řešení sporů s Nomurou a ukončení všech arbitráží. Podrobnosti byly slíbeny na čtvrtek. Obával jsem se, že Tlustý přistoupí na cokoliv, jenom aby sám sebe mohl prohlásit za zachránce státu, pochlubit se, jak vyřešil vleklé problémy, a současně vyčíst předchozím socialistickým vládám neschopnost.

Čtvrtek je dnes a ukazuje se, že skutečnost je mnohem horší, než jsem si dokázal představit. Dohoda, kterou Tlustý s Nomurou uzavřel a Topolánek schválil, totiž narýsovala tlustou čáru za politickou slušností. Jeden z bodů dohody totiž zní, že vláda požádá prezidenta, aby tento zneužil (slovo využít se v tomto opravdu nehodí) svého práva a udělil milost manažerům Nomury, stíhaným v České republice za hospodářské delikty. Jak moc je pravděpodobné, že Klaus svým stranickým soudruhům nevyhoví? Ale takové řešení znamená, že jsou pošlapány základy právního státu, protože exekutiva zcela nepřípustně zasahuje do sféry moci soudní. Znamená to, že dnes rozhodují o vině a nevině politici místo soudců? Ať vzpomínám, jak vzpomínám, napadá mne pouze jediný precedent - politické procesy 50. let. Tehdy také dostávali soudci z ÚV KSČ již hotové rozsudky. Signál, který tak vláda vysílá celému světu, je jasný: napříště již budou všemožní hochštapleři vědět, že si v České republice mohou dělat co chtějí, protože stačí zajít na Hrad, domluvit se, a soud na ně nedosáhne.

Je pravda, že Tlustý velmi pravděpodobně zachránil pro stát 40 mld. za prohranou arbitráž (a lze spekulovat o tom, že se stát připravil o zisk 120 mld. z druhé arbitráže). Stojí nám to za to? Jsme opravdu tak chudí, abychom se pro 40 mld. změnili na banánovou republiku? Mám vážné obavy, že i lidožraví afričtí diktátoři se prodávají dráž, než za kolik Vlastík Tlustý prodal poslední zbytky demokracie v ČR. Pamatuji doby, kdy se politici za podobé postupy styděli a snažili se je před veřejností všemožně tutlat. Doba se však, zdá se, změnila. Vlastimil Tlustý se za dohodu (či spíše komplot) s Nomurou nejenom nestydí, ale ještě se jím chlubí. A vlastně, proč ne? Kdo by se odvážil starat se o demokracii, když je třeba bojovat s Paroubkem a komunisty. Voliči, unavení pečlivě naplánovanou neschopností sestavit vládu, a s ústy zacpanými spotředním zbožím, do příštích voleb beztak rádi zapomenou. Vlastimil Tlustý se zasloužil o budování demokratury v České republice.

Pokud tedy ODS trpí ve svém středu muže, jako je Tlustý, znamená to, že jeho jednání schvaluje. ODS tak dává najevo, jaký názor mají její členové na dodržování zákonů a správu státu. Co ještě se musí stát, aby stoupecni ODS pochopili, že této straně jde o demokracii až v poslední řadě?

poslal Tribun