pondělí, září 17, 2007

Americká základna – co zbude z předvolebních slibů?

Analýza volebních programů politických stran vzhledem k americké radarové základně v Brdech.

Nezanedbatelná část české politické scény – od straníků přes sympatizanty až k užitečným idiotům – odmítá referendum o umístění americké vojenské (radarové) základny v Brdech s odůvodněním, že o tak zásadní a odborné otázce by měli rozhodovat pouze poslanci, kteří se nemohou vzdát své odpovědnosti a vyvléci se z ní tím, že ji přehodí na voliče. Ponechme teď stranou podezření, že hlavním důvodem pro odmítání referenda je zřejmě ten fakt, že naprostá většina obyvatelstva je proti, a je výsledek hlasovaní by tak byl přesným opakem toho, který naši přičinliví politici Velkému bratru slíbili.

Vše nasvědčuje tomu, že referendum nebude, hlavně proto, že by všichni ti lékaři, právníci, stavební inženýři a profesoři, co jich v parlamentu sedí, souhlasem s referendem přiznali, že jsou v otázkách vojenství stejní „odborníci" jako lékaři, právníci, stavební inženýři a profesoři, kteří v parlamentu nezasedli. A protože takovéto bezprecedentní přiznání rovnosti s ostatními spoluobčany nelze v naší elitářstvím nemocné zemi očekávat, budeme se muset smířit s tím, že referendum zřejmě nebude.

Pokud tedy bude rozhodovat pouze parlament, jak rozhodne? Základním vodítkem by měl být volební program té které strany – vždyť na jeho základě byli poslanci zvoleni a jeho naplňování je důvodem jejich zasedání v parlamentu. Samozřejmě, že téma americké základny u nás žádná z politických stran ve svém volebním programu neměla. Přesto volební programy stran obsahují – zejména v pasážích týkajících se obrany a zahraniční politiky - body, které se základny více či méně dotýkají a které naznačují, jak by poslanci té které strany měli ve věci základny hlasovat, pokud by se řídili svým volebním programem. (Samozřejmě pouze v případě, že neudělí sami sobě tzv. melčákovsko-pohankovskou morální výhradu, která umožňuje hlasovat zcela po libosti.) Vraťme se nyní do volebních časů roku 2006 a podívejme se, co k tématu základny říkají vybrané části volebních programů jednotlivých stran:

Občanská demokratická strana
Nejprve se podívejme na program ODS. Jednak proto, že jde o stranu nejsilnější (či spíše nejsiláčtější), jednak proto, že právě ODS je nejhorlivějším zastáncem budování základny u nás a nejradikálnějším popíračem práva na referendum. Obecně lze říci, že program ODS je spíše protievropský a spíše pro americký, to je jasné již na první pohled. Bohužel, bez znalosti plánů na vybudování americké vojenské základny v Brdech působí řada bodů volebního programu ODS celkem nevině, jako pouhé rétorické cvičení na téma „Se Spojenými státy na věčné časy a nikdy jinak" (ti dříve narození si pro lepší pochopení mohou nahradit slova „Spojenými státy" slovy „Sovětský svaz").

Co tedy ODS ve svém volebním programu sděluje? Kupříkladu že: „Zásadou obranné politiky je princip přiměřenosti, věrohodného odstrašení a akceptace přijatelných rizik. Žádná země, a tedy ani Česká republika nemá dost obranných zdrojů, aby dokázala eliminovat všechny potenciální hrozby. I když je hrozba globálního konfliktu v současnosti nízká, patří mezi vojenské hrozby i rozšiřování zbraní hromadného ničení a raketových technologií, dále mezinárodní organizovaný zločin, terorismus, nekontrolovaná migrace, náboženský, etnický či politický extremismus. Naším cílem je reagovat a připravit se na tato rizika." Pokud tedy uvěříme tomu, že se radar někoho odstraší, pokud přijmeme za svou stokrát vyvrácenou lež o tom, že nás radar ochrání před nebezpečím terorismu, a pokud je hrozba jaderného útoku na Českou republiku jakožto hostitele vojenského cíle prvního pořadí ničení (což je vojenský terminus technicus), tedy radaru, přijatelným rizikem, potom nezbývá než konstatovat, že ODS plní svůj program.

Další slova prozrazují, proč je ODS tak lhostejná k názorům ostatních evropských států, které americké základny odmítají, a trvá na radaru přes odpor nejbližších a nejvýznamnějších sousedů: „Primární z hlediska obranného plánování a plánování sil musí být pro nás NATO. Do cílů v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky se zapojovat, pouze pokud se kryjí s cíli výstavby sil v rámci NATO. Vyhnout se jakékoliv aktivitě jdoucí nad rámec našich závazků vůči cílům výstavby sil NATO. Dvěma základními pilíři cílů výstavby sil musí být orientace na NATO Response Forces a vybudování robustní kapacity v oblasti ochrany proti ZHN a odstraňování následků jejich použití jak proti vojenským uskupením, tak proti civilním cílům." A aby nikdo nemohl pochybovat o tom, kde bije srdce ODS, ta mu jasně vysvětlí že: „Americká angažovanost v Evropě v rámci NATO je pro nás zárukou obrany obecných zájmů euroatlantické civilizace a dlouhodobě nezbytnou podmínkou evropské bezpečnosti a stability." Takže sabotování úsilí EU o vlastní bezpečnostní politiku je ze strany ODS zcela programové. Pravda, ODS zde mluví o americké přítomnosti v rámci NATO, jenže zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se USA nechaly ve věci protiraketové obrany NATO jakkoliv omezovat. Pochybuji však, že by ODS řekla ne základně, která by byla mimo NATO, na to je ODS příliš flexibilní a konstruktivní.

Také by se mohlo jednat o tvořivost, o které mluví následující věta z volebního programu ODS: „V případě potřeby však musí česká zahraniční politika projevit dostatek odvahy, ofenzivního jednání a tvořivosti místo tradičního opatrnického vyčkávání." Být za každou cenu v opozici, jenom proto, že to je opozice k EU a Rusku, přijmout základnu jenom z trucu, aby všichni viděli, že když chceme, navzdory všem radám a varováním třeba z okna skočíme, a od nikoho si to zakazovat nenecháme, to chce opravdu notnou dávku „odvahy" a „tvořivost", jen co je pravda.

A na závěr zlatý hřeb z volebního programu ODS, vpravdě machiavelistické prohlášení: „Základním měřítkem úspěšnosti české zahraniční politiky musí být její účelnost, a ne abstraktně pojímaná „správnost". Konečně je to venku – takové přežitky jako morálka, slušnost, humanita nesmí omezovat ODS v rozletu.

Křesťansko demokratická unie – Československá strana lidová
Křesťanští demokraté (je třeba dodávat že již opět ve vládní koalici, tentokrát s ODS?) to mají již s podporou základny mnohem složitější a jen obtížně byste v jejich programu hledali tak jednoznačnou podporu základny a USA, jako u ODS. Pouze jediný bod je formulován tak, že není s plány na budování základny v rozporu: „Podporujeme transatlantické vazby, a proto budeme prosazovat převzetí výraznější odpovědnosti evropských členů NATO za společnou bezpečnost. Jsme však zásadně proti takové evropské „emancipaci" v oblasti evropské obranné a bezpečnostní politiky, jež by vedla k oslabení NATO." Jedině snad „převzetí výraznější odpovědnosti evropských členů NATO" by se mohlo stát oním pověstným drobným písmem ve smlouvě, nad kterým splakalo již tolik lidí. Tedy klauzulí, která při dostatku drzosti a vytrvalosti umožní zcela otočit smysl smlouvy, v tomto případě volebního programu, tedy smlouvy s voliči.

Snad ještě lehce militaristické: „Cílem křesťanských demokratů je efektivně zapojovat naši armádu do evropského bezpečnostního systému jako plnohodnotnou součást euroatlantických ozbrojených sil." by se dalo s trochou úsilí vykládat jako podpora základně, stejně jako: „Cílem bojové připravenosti ozbrojených sil je především: zajišťovat ochranu vzdušného prostoru; efektivně bránit území našeho státu s přihlédnutím k zapojení do systému kolektivní obrany; (… ; zabezpečovat podmínky pro přijetí sil aliance v případě nebezpečí vojenského ohrožení území státu (…)" Otázkou zůstává, zda se ochranou vzdušného prostoru rozumí vzdušný prostor USA, zda americké vojenské základny, rozeseté po celém světě, jsou systém kolektivní bezpečnosti, a zda je americký radar ta zmiňovaná síla aliance a náš stát je vojensky ohrožen, abychom jí museli zajišťovat přijetí.

Ovšem další body volebního programu KDU-ČSL jí nedávají jinou možnost, než základnu odmítnout. KDU-ČSL totiž tvrdí, že: „Členství ČR v NATO a v dalších mezinárodních organizacích je nezbytné využívat v souladu se zahraniční a bezpečnostní politikou státu (tak, aby byla minimalizována rizika ohrožení především vlastního území).", ovšem existence radaru na našem území nejenom že bude představovat reálné riziko ohrožení státu, ale jde i proti zahraniční a bezpečnostní politice státu, protože země o velikosti s síle ČR může nejlépe prosperovat pouze v míru a kooperaci s ostatními státy světa. Radar je však jednoznačným signálem, kterým Spojené státy dávají celému světu na vědomí, že válka je legitimní nástroj zahraniční politiky a že ji nebudou váhat použít.

Nelze vynechat ani prohlášení, že: „Prioritou zahraniční politiky křesťanských demokratů je ochrana míru a stability v Evropě i ve světě." Jak s tím jde dohromady podpora plánu, proti kterému má námitky celá Evropa, je mi záhadou. A i další programové body KDU-ČSL podporu základy v podstatě vylučují, protože tvrdí, že: „K pilířům zahraniční politiky KDU-ČSL patří zejména: podpora dialogu mezi národy, prevence a řešení konfliktů mírovou cestou, zvládání krizí, kontrola zbrojení a pomoc při obnově a udržování míru, multilaterální diplomacie, upevňování spojenectví s ostatními partnery v Severoatlantickém obranném společenství; aktivní podpora hospodářských zájmů naší země; efektivní a silné zapojení ČR do EU jako ekonomického i politického projektu." Jenže zastrašování – a o nic jiného v případě radaru nejde – není nejlepší nástroj dialogu. Stejně jako tvrzení, že: „budeme usilovat o to, aby ČR i nadále hrála významnou roli v multilaterální diplomacii." Pokud zde radar bude, je s multilaterální diplomacií konec. Vždyť zahraniční politika USA je – a v poslední době stále silněji – dominantně unilaterální a souhlas s umístěním radaru je zároveň bezvýhradným souhlasem s touto politikou.

Strana zelených
Se SZ, třetí z vládní koalice, je potíž. Její program je v oblasti obranné a zahraniční politiky skoupý na slovo. I těch pár slov ale ukazuje, že podpora americké základně ze strany Zelených se jen stěží může opírat o volební program. Vždyť Zelení tvrdí, že: „Evropské státy stojí před výzvami, které nemohou vyřešit samy, nýbrž pouze užší spoluprací a integrací. Zelení usilují o posílení spolupráce v zahraniční politice tak, aby Unie svou vahou hrála důležitější roli v mezinárodních organizacích, především OSN, i při předcházení konfliktům a jejich řešení." - což vše je v příkrém rozporu s postoji USA, které odmítají autoritu OSN a na silné Evropě mají pramalý zájem, protože by pro ně představovala nepříjemnou konkurenci.

SZ rovněž: „Zdůrazňuje řešení konfliktů civilními prostředky, rozvojovou spolupráci, boj s chudobou, ochranu životního prostředí, zasazuje se za lidská práva, demokracii, nenásilí, vytváření právního státu a podporuje dialog kultur a náboženství." Jak bude radar bojovat s chudobou? Jak jde radar, jehož umístění je (alespoň u nás) zdůvodňováno obranou proti islámskému terorismu, dohromady s dialogem kultur a náboženství? A jak jde podpora USA, válčících po celém světě, dohromady s ideou nenásilí? Na takové otázky by určitě horko těžko odpovídaly i větší kalibry, než je Bursík s Kuchtovou.

A ovšem nejlepší nakonec: „Zelení považují prohloubení projektu evropské bezpečnostní a obranné politiky za nezbytnou součást evropské integrace. Úspěch této politiky bude závislý na celkovém vývoji EU, především na rozvoji společné zahraniční politiky. Zelení budou usilovat o to, aby evropské bezpečnostní síly v budoucnu mohly nahradit NATO v Evropě. Zelení prosazují, aby se státy EU i v bezpečnostní a obranné politice výrazněji řídily zájmy společné evropské zahraniční politiky a aby vůči USA vystupovaly sebevědoměji, a to i v rámci NATO, zvláště bude-li zahraniční politika Spojených států nadále tak jednostranná a z řady závažných důvodů sporná, jak tomu je v rámci tzv. boje proti terorismu po 11. 9. 2001." Zejména věta: „bude-li zahraniční politika Spojených států nadále tak jednostranná a z řady závažných důvodů sporná, jak tomu je v rámci tzv. boje proti terorismu po 11. 9. 2001" znamená jednoznačné odmítnutí amerických plánů na rozmisťování prvků PRO v Evropě a budování dalších základen mimo USA. Četli zelení poslanci svůj volební program?

Komunistická strana Čech a Moravy
V případě této strany je situace nejjednodušší, protože „Zrušení NATO jako dlouhodobý cíl a pozastavení členství ČR v jeho vojensko-bezpečnostních strukturách jako cíl první etapy. Revidovat nepřijatelnou strategii této organizace z roku 1999, která obsahuje ‚právo preventivních úderů' a působení daleko za hranicemi členských zemí i bez mandátu podle mezinárodního práva." prostě možnost souhlasu a americkou základnou nepřipouští.

„KSČM prosazuje zahraniční politiku založenou na mírové a vzájemně výhodné spolupráci. Je proti panující aroganci síly vedoucí až k válečným zločinům.", „V zahraniční politice považuje za klíčovou roli Organizace spojených národů, její Rady bezpečnosti, Charty a dalších obecně závazných norem mezinárodního práva. Odmítá agresivní politiku USA a NATO vycházející z doktríny ‚preventivní války'." a „Dosažení cílevědomé a efektivní kontroly ozbrojených aktivit EU a NATO na evropském území i mimo kontinent Evropským parlamentem a národními parlamenty členských zemí se zvláštním zaměřením na vysílání ozbrojených kontingentů do akcí." již pouze stanovisko KSČM potvrzují a posilují záruky, že komunisté řeknou bez vytáčení jasné ne.

Česká strana sociálně demokratická
Situace této strany je poněkud schizofrenní, vytváří však dostatečný prostor pro flexibilitu a konstruktivnost, kterou již někteří její poslanci předvedli. Obecně lze říci, že ČSSD klade důraz jak na silnou Evropu, tak na silné spojenectví s USA, a její vyjádření jsou dostatečně vágní na to, aby jí ponechávala otevřená zadní vrátka pro obě varianty. Byť příklon k USA a základně bude znamenat, že bude zapotřebí trochu více drzosti vůči voličům a trochu více tvořivosti při vysvětlování volebního programu.

ČSSD se například hlásí k tomu, že chce: „Upevňovat spojenecké vztahy v rámci Severoatlantické aliance tak, aby nadále byla jedním z garantů bezpečnosti v Evropě, euroatlantickém prostoru i v celosvětovém měřítku, s důrazem na zachování a rozšíření její schopnosti čelit hlavním globálním bezpečnostním hrozbám, kterými jsou mezinárodní terorismus a šíření zbraní hromadného ničení, včetně odpovídajícího přínosu České republiky." Platí zde obdobně jako v případe KDU-ČSL, že s trochou dobré vůle a drzosti se dá případná podpora základny obhajovat poukazem na tento bod, stejně jako na tvrzení, že: „Sociální demokracie přikládá velký význam rozvíjení transatlantické dimenze zahraniční politiky, upevňování strategických partnerských vztahů mezi Evropskou unií a Spojenými státy americkými a Kanadou." Je však takováto vágní a obecná formulace dostatečným podkladem pro tak zásadní rozhodnutí, jako je instalace cizího vojenského zařízení na našem území, které se navíc vyznačuje tím, že je určeno k obraně cizího státu a ČR není ze své podstaty schopno žádným způsobem ochránit?

ČSSD ovšem chce též: „naplňovat priority Bezpečnostní strategie Evropské unie, s důrazem na realizaci cílů a úkolů Evropské bezpečnostní a obranné politiky;" To znamená, že uznává EU jako vážného partnera v bezpečnostních otázkách, a že nechce ostatní evropské státy obcházet a ignorovat. Pokud tedy Evropa ve své většině říká americkým plánům ne, měla by ne říct i ČSSD, už jenom z přátelství k Evropě.

Ještě silnější je prohlášení, že: „Silná EU znamená silnou ČR, silná ČR přispívá k posílení EU." Souhlas a americkou základnou by byl v jednoznačném rozporu s tímto bodem, protože základna Evropu oslabuje, už jenom tím, že ji rozděluje. O tom že silné Spojené státy (protože jsou až příliš silné) znamenají slabší Evropu, ani nemluvě.

I dále se ČSSD hlásí k hodnotám, které jsou vlastní Evropě, ale USA jsou poněkud vzdálené: „Budeme se zasazovat o mírovou, bezpečnou a sociálně odpovědnou Evropu, o rozvíjení vzájemně výhodné mezinárodní spolupráce a vytváření bezpečného světa bez krizí a konfliktů, tedy o světový řád založený na principech legitimity lidských práv, multikulturního uznání, sociální spravedlnosti, solidarity a ekologické udržitelnosti rozvoje." A dále se ČSSD hlásí k: „Sociální demokraté budou prosazovat mnohostranný přístup k řešení mezinárodních problémů. ČSSD se staví za řešení konfliktů především mírovými prostředky. Významnou roli při řešení naléhavých otázek mezinárodního míru a bezpečnosti nadále bude mít Organizace spojených národů." Souhlas se základnu by však znamenal přihlášení se k hodnotám americkým, které jsou s těmi deklarovanými když ne v přímém rozporu, tedy rozhodně ne v souladu.

Pokud chce ČSSD, aby ČR: „Přispívala jako plnoprávný členský stát Evropské unie k dalšímu rozvíjení evropské integrace. Jsme přesvědčeni, že evropský sjednocovací proces nemá alternativu. Zajišťuje mírovou spolupráci, bezpečnost, hospodářskou prosperitu a regionální i sociální soudržnost v Evropě." Musí brát více ohledů na názory Evropanů, musí více respektovat partnery a spojence z EU a nemůže činit jednostranné kroky proti vůli celé Evropy, jak by tomu v případě podpory radaru nepochybně bylo.

Závěr
Zní to jako špatný vtip, ale jediná ODS tím, že podporuje americký radar v Brdech, dodržuje svůj vlastní volební program, navíc bez vážnějších kompromisů. Ostatní strany zvolily formulace méně jednoznačné a je otázkou, zda záměrně, nebo prostě proto, že o plánech Američanů na stavbu radaru v Brdech nevěděly a neměly tedy potřebu zaujímat jasnější stanovisko.

Obtížné je postavení další strany současné vládní koalice – KDU-ČSL a Strany zelených. Přestože program KDU-ČSL mluví celkem jasně v neprospěch základny, nabízí několik nouzových východů pro případ, že Lidovci budou chtít základnu podpořit. Bude to násilné, křečovité, upachtěné, ale pokud si pak Lidovci zajdou ke zpovědi, je dost dobře možné, že budou hlasovat proti svému programu s čistým svědomím.

V opravdu prekérní situaci je třetí z vládní koalice – Strana zelených. Její volební program jí nedává jinou možnost, než říct základně jasné ne. A nebo v opojení z vládních křesel říct ano a svůj program – a tedy i voliče – zradit.

Stejně jednoznačné, jako stanovisko ODS je stanovisko KSČM, která je však příliš slabá na to, aby mohla cokoliv ovlivnit, nehledě k tomu, že pro část hysterických antikomunistů je jakýkoliv postoj KSČM záminkou k tomu, aby se bez rozmýšlení rozhodli zcela opačně.

Zůstává ČSSD, která v současné době radar odmítá a ve svém volebním programu klade důraz na Evropskou unii, spolupráci, mírové řešení konfliktů. Pokud by se přesto nakonec rozhodla radar podpořit (jediný „racionální" důvod, který mne napadá, je korupce), musela by v podstatě popřít svůj volební program, protože ustanovení, která by snad souhlas s radarem zakládala, jsou příliš vágní ve srovnání s těmi, které jej vylučují.

Situace je tedy taková, že pokud by měly politické strany hlasovat podle svého volebního programu, bez toho že by jej znásilňovaly, překrucovaly a chytračily se slovíčky, potom by – s výjimkou ODS – měly by teoreticky do jedné říct základně jednoznačně ne. Budoucnost ukáže, jaká bude praxe. Pak bude jasné i to, do jaké míry považují politické strany vlastní volební program za závazný, a nakolik je to pro ně jen cár papíru, určený k nalákání voličů, kteří jsou tak naivní, že stranám uvěří.

napsal Tribun
původně publikováno na http://tribun.bloguje.cz/

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 15:

V 9/18/2007 9:42 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

...Poctivost, morálka, svědomí - věci které jsou lidem naprosto cizí. Neměli bychom se zatěžovat způsoby, které nás zavedou pouze do slepé uličky manipulace člověka člověkem, jistého kanibalistického způsobu lovu pro potěchu, motivovaného po většinu strachem...

 
V 9/18/2007 4:33 odp. , Anonymous čtenář řekl...

K obsahu článku nemám co dodat, jen upozorňuju, že v několika případech je u podmětu 'strany' přísudek s '-i' na konci.

 
V 9/18/2007 11:17 odp. , Blogger ods řekl...

Chyby snad již opraveny.

 
V 9/18/2007 11:29 odp. , Anonymous Ahura řekl...

Hezké shrnutí a dobrá práce, Tribune! Bohužel je to vpodstatě jedno, co z volebního programu budou strany plnit a co ne, jelikož ho 90% voličů nečetlo ani před volbami, ani kdykoliv jindy a je jim to vpodstatě jedno, stačí jim xichty na všech možných i nemožných reklamních plochách a jednoduchá a úderná hesla...

 
V 9/18/2007 11:38 odp. , Blogger ods řekl...

Mně se vždy připomíná vykrucování politiků těsně před volbami.

23. 5. Pro Rytmus Života

Americký list Washington Times uvedl, že USA chtějí v Evropě umístit třetí protijadernou základnu a zatím váhají mezi Polskem a Českou republikou. Jek se v této otázce zachováte – podpoříte americkou základnu v ČR, anebo budete hlasovat proti?“

Pozn. aut.: vzhledem k okruhu oslovených, otázka trochu nepřesně položená, někteří z účastníků ankety nemají kde relevantně hlasovat.

Odpověď:

Jiří Paroubek, předseda ČSSD: Zatím se v této věci na českou vládu nikdo neobrátil, je to otázka z říše spekulací. Není o čem hlasovat. Každopádně – v této věci by neměly rozhodovat politické elity, ale občané prostřednictvím referenda. ČSSD se dnes kloní k názoru americkou základnu v ČR nezřizovat.

Miroslav Kalousek, předseda KDU–ČSL: Nemáme žádnou informaci o tom, že by se o této záležitosti vedla jakákoliv jednání. Pokud be se o něčem takovém uvažovalo, muselo by dojít k širokému politickému i společenskému konsensu a následně souhlasu parlamentu.

Vojtěch Filip, předseda KSČM: Komunisté udělají vše pro to, aby se už samotnému hlasování o takové nehoráznosti dalo zabránit. Doufáme, že snad lidé konečně pochopí, proč KSČM má ve svém programu zrušení NATO a aktuálně vystoupení alespoň z vojenské složky tohoto paktu.

Mirek Topolánek, předseda ODS: ODS vždy podporovala systém protiraketové obrany, takže jsme připraveni tento projekt podpořit.

Pavel Němec, předseda Unie svobody: Nechceme se stát válečným státem v první linii. Chceme bezpečí pro naše občany, raketová základna přinese pravý opak.

Martin Bursík, předseda Strany zelených: Nepodporujeme další jaderné základny v Evropě a budeme hlasovat proti.

24. 5. Podle Lidovek

Jiří Paroubek, premiér: „S celým projektem se musím seznámit, nic o tom nevím. V tuto chvíli to pro mě není věc, o které bych chtěl nebo mohl mluvit.

Mirek Topolánek, předseda ODS: V této chvíli je moje stanovisko neutrální. Žádnou informaci o základně nemám. My bychom se nebránili umístění takovýchto jednotek, kdyby o to někdo požádal, a kdyby to mělo smysl. Poté dodal, že si nemyslí, že by bylo Česko vhodným místem pro americkou základnu.

Miroslav Kalousek, předseda KSDU- ČSL: Nejdříve by nás o to někdo musel požádat. Potom by muselo být řečeno, za jakých podmínek, následně by musela být vedena veřejná debata a na základě té bychom se nějak rozhodli v tuto chvíli neexistuje relevantní odpověď.

Martin Bursík, předseda Strany zelených: Dokážeme si to představit, pouze pokud by šlo o součást zahraniční politiky Evropské unie. Na bilaterální jednání to nevidíme.

Vojtěch Filip, předseda KSČM: Jde o největší bezpečnostní riziko, které by Českou republiku mohlo potkat. Nemá to nic společného s evropskou obrannou ani naším členstvím v NATO. Je to obrana amerického území, ke které je zneužíváno území jiného suverénního státu. Je to v rozporu se zájmy České republiky i se zájmy Evropské unie.

A po volbách to už známe, zbytek politiků se držel buď předchozích výroků nebo opatrnější linie a ODS se vrátila k heslu které je mottem těchto stránek. Z nejistoty, jestli ČR je vhodným místem a bez jediné nové informace (američtí specialisté začali zkoumat podmínky jestli se nemýlím až o dva měsíce později, do té doby se nevědělo jestli vůbec požádají a hlavně co zde bude jestli rakety nebo radar nebo třeba nic) najednou zjistili, že ČR je vhodná a projekt si zasluhuje plnou podporu.

 
V 9/18/2007 11:41 odp. , Blogger ods řekl...

Odkazy
K Rytmu Života
http://www.blisty.cz/art/28542.html

K výrokům z lidovek
http://www.blisty.cz/art/28567.html


A poslední, bohužel nedoložitelný přímým zápisem z programu
http://www.blisty.cz/art/28606.html Zde jeden dopisovatel BL upozorňuje, že v předvolebním speciálu Otázek se představitelé všech stran vyslovili pro referendum.

 
V 9/19/2007 7:05 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Široká veřejnost byla v Česku z politické života politiky vytlačena, vypreparována a s podivem tento hybridní systém o to více funguje. Je možná otázkou, že z dlouhodobého hlediska jsme na začátku konce jako národ, ale rozhodně to drtivá většina místních zatím nepociťuje jako újmu na své kvalitě života. Pokud bude docházet k úpadku a zatracení vše se bude odehrávat pozvolna, povětšinou nad rozlišovací rámec místní většiny občanů. Svolností s danou gumovou relativitou reality a schopnosti se přizpůsobit věcem obecně odporujícím i zdravému rozumu, bez ztráty kytičky na akceschopnosti, výrobní produkci a duševním zdraví, dávají místní prostor pro rozšíření , zbytnění neosobního systému, který jaksi ani s lidma jako s důležitým a rozhodným faktorem nepočítá. Tento multi-levelní způsob existence, dovedený vyhoněným technickým rozvojem k dokonalosti, se ukazuje, za absence lidskosti a přiměřených duševních schopností, jako dokonalý "evoluční" nástroj k vyřazení svých strůjců...

 
V 9/19/2007 10:04 odp. , Anonymous Martin Tesař řekl...

Četli zelení poslanci svůj volební program?

Zapomněl jste napsat, z čeho by bylo možné usoudit, že nečetli. Ačkoliv se ještě nehlasovalo (kromě toho, zda se bude ve sněmovně pár schůzí o radaru tlachat bez jakéhokoliv efektu = opozice na koni a nevýhodná pozice vládních stran, které musejí být zároveň diplomatické), jako byste sugeroval, že poslanci SZ se vyjadřují PRO základnu. Oni se pouze hlasitě nevyjadřují proti, což je rozdíl - zvlášť v pozici vládní strany.

To jen tak na okraj kvůli této sugestivní otázce, s celkovou analýzou lze jistě souhlasit.

 
V 9/20/2007 9:01 dop. , Anonymous Amenre řekl...

2 Martin Tesar
Ja bych to spis videl tak, ze Zeleni se od dob trapnych populistickych vykriku " Bud Cunek nebo my" radeji hlasite nevyjadruji :)

 
V 9/23/2007 12:57 odp. , Anonymous fudzijan řekl...

Asi všechny zklamu, ale humbuk s vládní akcí "Proti raketám", který má na oko za cíl zvýšit podporu veřejnosti ve prospěch radaru je zbytečný... veřejnost to ví a vláda to ví taky. Podle zákulisních informací tady radar na 100% - občané můžou třeba dělat stojky na hlavě... občané voliči jakbysmet. Radar tu bude - firmy, které se podílejí na stavbě radaru již přesunuli "všimné" do správných kapes a na správné účty vlastněné českou stranou. Jediná možnost jak vše zvrátit je zvrátit proamerické směřování Českého státu - vykopat strany z Parlamentu... státních institucí, dozorčích rad atd. Začít s čistým štítem... jediná parlamentní strana, která se nezpronevěřila je bohužel jen KSČM. Jiří Paroubek věděl, že by bylo dobré (aby získal body před volbami), aby postavil kampaň postavil na postoji k radaru - neučinil tak. Stejně jako toto důležité téma nebylo č. 1 snad jediné strany. Proč asi? Proč nikdo nic otevřeně neřekl? Proč tak neučinila ani ČSSD, které toto bylo doporučeno? Mimo komunistů jsou do toho namočení všichni. Takže jak se říká: "Drží hubu a krok"

 
V 9/23/2007 1:01 odp. , Anonymous fudzijan řekl...

PS: Radar byl dohodnut už před volbami... jen se čekalo, kdo vyhraje a s kým bude Americká strana "veřejně" jednat

 
V 9/23/2007 9:27 odp. , Blogger ods řekl...

Fudzijane, důvěryhodnost všech politických stran je nízká, to je nepopiratelný fakt. Ale u radaru bych nesouhlasil s tím, že vše bylo rozhodnuto již před volbami. A to z jednoduchého důvodu, teprve po volbách a několika návštěvách expertů se američané rozhodli, jakou část PRO zde chtějí. Ještě do července (čili dva měsíce po volbách) se stále operovalo ne s radarem, ale se silama pro deset antiraket.

K Jiřímu Paroubkovi bych dodal takovou věc, že on sám mnohokráte říkal (a jestli se nepletu tak tento názor má stále), že jemu radar nevadí, respektive, že by s ním souhlasil, ale že je předsedou strany, která si ho nepřeje a proto prosazuje názor vlastní strany.

A teď takové co by bylo kdyby. Nemyslím si, že kdyby volby dopadly trošku jinak, že by zde stál radar. Ve volbách mohla sociální demokracie zvítězit nebo dosáhnout stejného výsledku jako ODS. Ale po volbách byl její výběr dost omezený. Nejpravděpodobnější by byla menšinová vláda s podporou KSČM a ta pokud by chtěla přežít, tak by radar nikdy nemohla nabídnout. Mnohem méně pravděpodobná by byla vláda ČSSD a SZ s podporou KSČM a ta by také radar sem umístit nemohla. Se Zelenými a Lidovci tvořit většinovou koalici by už nikdo nechtěl (a navíc je velmi málo pravděpodobné, že by tato kombinace dala 101) a velká koalice je jedinou variantou, ve které by radar mohl projít, ale velká koalice se silnější sociální demokracií je ještě méně pravděpodobná než opačná varianta, která jak ukázal čas stejně realizovatelná nebyla.

 
V 9/23/2007 10:33 odp. , Anonymous fudzijan řekl...

Bylo to už předjednáno či téměř dojednáno před volbami - kdyby jste chodil na obědy do parlamentní jídelny věděl by jste víc.. sice tam jsou dvě - do jedné chodí jen členové ODS - kam mají přístup "vetřelci" jen se členy ODS a do druhé zbytek, ale i tak lze občas získat nějaké "zajímavé" informace... apropo Jak by se Vám líbil Marek Dalík jako ředitel privatizované soukromé České televize? New Deal Communication má dlouhé prsty

 
V 9/23/2007 10:55 odp. , Blogger ods řekl...

Fudzijane, na určitou předjednanost věřím, nahrává tomu i velmi opatrné vyjadřování sociálních demokratů dokud ještě vládli po volbách. Ale nevěřím na prosaditelnost, protože si myslím, že jediná životaschopná vláda bez ODS by se musela opírat o tichou podporu KSČM a pokud komunisté mají aspoň trochu pudu sebezáchovy, tak by okamžitě po odsouhlasení radaru vládu odstřelili a vyvolali nové volby, kde by přebrali část levicového elektorátu.

Jediná hypotetická možnost, kdy by mohli být proti a přitom by radar prošel a vláda nepadla, je podle mne varianta NATO. Tam by si mohli komunisté jako Pilát umýt ruce, my jsme proti, ale náš stát má závazky.

 
V 9/26/2007 11:51 dop. , Anonymous Jiří Weiss řekl...

Myslím, že je načase diskusi k radaru trochu odlehčit. Proto sem dávám url odkaz na klípek parodující radar a rektální alpinismus modrého ptactva k USA. Skutečně mě to dostalo a vás to určitě pobaví taky:-))) Viz:

http://www.youtube.com/watch?v=_uN-5lPqySM

:-)))))))))))))))

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka