Theodore A. Postol o protiraketové obraně

Theodore A. Postol, vědec z prestižního MIT, přední odborník na raketovou obranu, při své návštěvě v Praze nekompromisně zkritizoval americkou NMD, jejíž součástí má být radar v Brdech (a rakety v Poslku).

Umístění radaru v Brdech a antiraket v Polsku podle něj není vhodné pro zásah proti íránským střelám, ale hodí se spíš proti ruským střelám mířícím přes pól na USA. Je naprosto zavádějící mluvit o tom, že v Česku budovaný radar je namířen proti Íránu, a přitom tajit, že plánovaný radar nemá pro tento účel požadovaný dosah. Zatímco se nám tvrdilo, že dosah radaru je 4,5 tisíce kilometrů, (v některých materiálech bylo uváděno 2,5 tisíce kilometrů) ve skutečnosti je dosah plánovaného radaru pouze 600-800 kilometrů, což je ovšem informace, kterou USA před českou stranou zatajily.

Nepravdivé je podle Postola rovněž to, když se mluví o deseti antiraketách (interceptorech) umístěných v Polsku, protože ve skutečnosti jde o deset sil, ve kterých každé silo obsahuje čtyři rakety a každá raketa ještě může mít několik válečných hlavic.

Za politováníhodnou lež Postol pokládá také tvrzení o tom, že Írán vyvíjí rakety, které budou schopny doletu dva až tři tisíce kilometrů. Problém je v tom, že tohoto cíle budou schopny dosáhnout pouze bez příslušné zhruba tisícikilogramové nukleární nálože. S takovouto náloží nejsou schopny íránské nebo severokorejské rakety doletět o moc dále než tisíc kilometrů. Když nám američtí představitelé uváděli ony tisíce kilometrů, snažili se nás samozřejmě vystrašit. Podle Postola jde o příklad hrubé manipulace s veřejným míněním, pokud se uvádí dolety raket, které letí bez odpovídající nukleární nálože, jakoby naprázdno.

Postol rovněž zpochybnil, že by úspěšné sestřelení neovladatelného satelitu, které se odehrálo letos v lednu, dokumentovalo schopnosti systému protiraketové obrany: „To nemá nic společného s tím, jak bude systém fungovat. Ani na počátku rozvoje systému protiraketové obrany nikdo nezpochybňoval, že lze přesně zasáhnout cíle ve vesmíru, i když se to zpočátku nedařilo. Satelit se pohybuje po dobře známé dráze a nejsou na něm žádná protiopatření proti zásahu."

Pro úspěšné zničení balistické střely je podstatné zasáhnout nejen raketu, ale přímo samotnou hlavici. A to není možné bez překonání řady zatím nevyřešených problémů: „Je podstatné rozlišit, co je hlavice a co klamné objekty. A když zasáhnete raketu, ale ne hlavici, může zůstat jaderná hlavice nepoškozena. Ve válce v Zálivu v roce 1991 jsme viděli tři případy, kdy raketa byla zasažena, ale hlavice přesto dopadla na zem. Jednou byl scud zasažen hned dvakrát, a hlavice přesto dopadla na zem a explodovala." Podle Postola je jen velmi málo případů, kdy je po zásahu rakety zničena i hlavice: „Hlavice pro balistické rakety jsou navrženy tak, že jsou velmi odolné, aby vydržely vibrace."

Při vystoupení v českém parlamentu Postol řekl: „Jsem velmi znepokojen, že představitelé mé země se zde pokoušeli manipulovat nepřesnými a nepravdivými informacemi. Jsem rozčilen, když zjišťuji, že ředitel naší Agentury pro protiraketovou obranu pan Obering zde říkal věci, o kterých stoprocentně musí vědět, že nejsou pravdivé a že vás vodí za nos. Pan Obering nesmí jen tak odejít do důchodu, pan Obering se bude muset zodpovídat z toho, jak poškodil jméno Spojených států ve světě."

Poslal Tribun