Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením
Ústava ČR
Článek 19
(3) Mandát poslance nebo senátora vzniká zvolením.
Budou moci ve čtvrtek vykonávat svůj mandát (například při projednávání radaru) nově zvolení senátoři?
Tento dotaz jsem zaslal i na Britské Listy neboť nikde v Ústavě jsem nenašel nic co by nově zvoleným senátorům v tom mělo bránit.
Je pak sice ještě:
Článek 23
(2) Senátor složí slib na první schůzi Senátu, které se zúčastní.
Ale ani zde nevidím důvod, proč by právě čtvrteční schůze nemohla být ta první, které se nově zvolení senátoři zúčastní. Ale možná někdo má přesné vysvětlení, proč na nejbližší schůzi mohou být staří senátoři s pochybným mandátem a nově zvolení, kterým podle Ústavy vznikl mandát ne.
Štítky: základny
vystavil ods @ 10/29/2008 12:23:00 dop.
Komentáře: 7
Komentáře: 7:
V této věci asi opravdu není úplně jasno. Tady citáty:
„Naše funkční období končí 2. listopadu, do té doby můžeme jednat o čemkoli, co uznáme za vhodné,“ uvedl předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Sociální demokraté se tomu však pokusí zabránit. „Ústava říká, že nově zvolení senátoři získávají mandát okamžikem zvolení, není podle mne tedy možné vzít jim právo se vyjádřit k tak zásadní věci,“ sdělil místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Proto je přesvědčen, že i stávající klub ČSSD mů-že vznést k projednávání veto.
Deník
Citát Přemysla Sobotky je tak nechutným příkladem arogance, že to snad ani není možné.
Také je možno vzít do úvahy jednací řád Senátu zák. 107/1999 Sb, a jeho §24 bod (2)
(2) Funkční období začíná okamžikem zahájení první schůze Senátu konané poté, co po pravidelných volbách do Senátu byla nově zvoleným senátorům vydána osvědčení o zvolení; tím zároveň končí předchozí funkční období.
Z toho bych vyvozoval, že pokud bude po volbách svolána schůze, je to "první" schůze, které se nově zvolení účastňují. A nemohou se jí už účastnit nezvolení.
Úcta k zákonům je v případě ODS stejná, jako jejich úcta k občanům - veškerá žádná. ODS, jako každá správná elita, respektuje pouze ty zákony, které jí vyhovují, ostatní obchází a ignoruje, a ještě se tím chlubí.
Situace, kterou se snaží ODS v Senátu vytvořit, si vyloženě říká o přeskoumání Ústavním soudem. Bude zajímavé pozorovat, zda a kdo dá tuto věc k soudu. To bude totiž vypovídat i těch ostatních, kteří se rétoricky proti ODS vymezují. Teď mohou přejít od slov k činům, počkejme, zda se tak stane.
Tak nakonec couvli a projednávat to budou až v prosinci v novém složení. Tak alespoň že tak.
Sobotka se sice bije v prsa, že on je slušný a proto jinak nemůže, ale spíš si myslím, že si nejsou jistí, zda by jim to prošlo u ÚS z důvodu zde zmiňovaných ustanovení o zisku mandátu senátora, a tak raději couvli, než by riskovali blamáž.
Však oni se zahojí dnes na Sněmovně. Pátá kolona ve složení Melčák-Pohanka-Wolf tlačí radar co to dá.
Předpokládám, že pozitivní motivací bylo tentokrát i riziko sestřelení pana Sobotky. A tento možný kandidát ODS v dalších prezidentských volbách potřebuje být šéfem Senátu.
I když stejně by mne zajímalo, jak to přesně je s oním mandátem. Zdá se mi, že je to další z děr v naší Ústavě. Je sice v jednacím řádu poznámka o onom osvědčení o zvolení, ale kdy je přesně definován moment zvolení ? Nezdá se mi, že až chvílí, kdy dostanou nějaký papír do rukou.
IMHO - senátor je zvolen, ale běží lhůta pro podání námitek proti volbě. Po jejich vyřešení (případně proběhne-li lhůta bez námeitek) může dostat nově zvolený osvědčení o zvolení (od kanceláře senátu) a na nejbližší schůzi začnš fungovat.
onlooker:
Podle mého skromného názoru je to klasické použití ex tunc a ex nunc.
Je to stejné, jako když dědíte: dědicem se stáváte okamžikem, kdy zůstavitel zemřel, ale "papír" na to dostanete, teprve až když o tom rozhodne soud (po proběhnuvším notářském řízení).
blekota
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka