A začneme šetřit

jak nám doporučuje náš vyznamenaný ministr financí. Jen mi chybí vysvětlení, proč tak zarputile prosazoval (a s pomocí zmasírovaných přeběhlíků prosadil) rozpočet na rok 2009 s výhledem hospodářského růstu 4,8 %, když v té době už bouchala krize na dveře!
To, že ČSSD takový rozpočet odmítala, je bezesporu plusem v její prospěch.

Co je to státní rozpočet?
Státní rozpočet je bilance, která stanovuje předpokládané příjmy a výdaje státu na jednoroční období. Výsledkem je peněžní fond, který je tvořen příjmy a z něhož se financují výdaje státu.
Příjmy jsou běžné (opakované) a jednorázové (prodej majetku státu). Zrovna tak jsou výdaje opakující se a povinné (mandatorní) a jednorázové (investiční v daném období). Dále do rozpočtu patří splácení státních půjček. Pokud se při tvorbě státního rozpočtu předpokládá schodek, musí být řešeno i jeho zafinancování (návratné půjčky od českých či mezinárodních bank).
Jednou ze zásad tvorby státního rozpočtu je i zásada reálnosti a pravdivosti. Domnívám se, že tato zásada byla při loňské tvorbě letošního rozpočtu hrubě politickým rozhodnutím porušena.
Pokud se totiž tvrdošíjně prosazovalo, že HDP bude růst o 4,8 %, došlo k výraznému zkreslení příjmové stránky rozpočtu do nereálných nadměrných hodnot. Pokud byly k tak nereálně definovaným příjmům postaveny obdobné výdaje, tak aby vznikl schodek jen 38 mld. Kč, je letošní rozpočet absolutně mimo jakoukoliv realitu.
Přitom už při schvalování vláda pohodově prohlašovala, že očekává, že skutečný rozpočet musí být jiný, ale protože se prý dá jen těžko odhadnout jaký, tak prostě budeme čekat. Hned v novém roce začala být veřejnost oťukávána – nejdříve, že schodek bude maximálně 80 miliard (na to reagovalo ČSSD odhadem schodku na nejméně 130 miliard Kč), pak se i vláda přiklonila k tomuto číslu, ovšem dnes už někteří ekonomové hovoří o schodku až 200 miliard Kč!
A zaplať Pánbůh, že parlamentem neprošel návrh zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi, to by ten schodek ještě dále narostl.
Dnes se tedy manipuluje s odhady schodku, ale mlčí se o loňské nesmyslné tvorbě tohoto rozpočtu. Ministr Kalousek operoval tehdy hlavně prohlášeními, že v turbulentní době „neví, čeho se při tvorbě držet“. Pokud se zamyslíme nad výše definovanými pojmy rozpočtových příjmů a výdajů, je zřejmé, že už tehdy bylo možno bez zaváhání počítat s mnohem nižšími příjmy, protože i staré Blažkové bylo jasné, že letos žádný růst produkce o 4,8 % nebude (ale vzpomeňme si, že Topolánek, Kalousek a dokonce i guvernér ČNB ještě na podzim hovořili o tom, že finanční krize se Česka nedotkne, zamlčeli ovšem přitom, že světová recese se státu s otevřeným proexportním hospodářstvím dotkne velice značně).
Máme tedy rozpočet s nereálnou příjmovou stránkou a udržení výdajů (které možná nemusely být tak vysoké) půjde na vrub schodku. A schodek to je přece zadlužení do budoucna; kde jsou tedy nyní ty řeči o tom, jak ČSSD zadlužuje budoucí generace, což ODS nedovolí?

Pro rozhodování v podzimních předčasných volbách bude účelné se zamyslet nad principy, které strany pro ekonomiku státu volí.
Pravicoví ekonomové kritizovali vlády ČSSD, že v době rozmachu pracují se schodkovými rozpočty.
Levicoví ekonomové nyní kritizují vládu ODS, že pracuje od samého počátku s nereálným mocensky prosazeným rozpočtem (lze si připomenout parlamentní diskusi při jeho schvalování, kritizován byl silně, ale jeho obhajováním a zdůvodňováním se vláda příliš neobtěžovala, své hlasy měla jisté).

K zodpovězení pro rozhodování občanů ve volbách by dnes bylo žádoucí:
a)prezentovat, jaký dopad dnes mají proinvestované schodky za vlád ČSSD – kladný nebo záporný?
Byli bychom na tom lépe nebo hůře? Jak se proinvestované prostředky vrací?
b)prezentovat, jak by se dnes hospodařilo, kdyby letošní rozpočet byl vloni postaven na reálném sníženém odhadu příjmů, kdyby tedy plánované výdaje byly od samého počátku osekány.
Dnes jsou totiž tyto výdaje zaplánovány a počítá se s nimi. Kdyby se byl rozpočet postavil na reálném odhadu příjmů, musela by dnes ministerstva hospodařit velmi úsporně a nemuselo by se hovořit o obrovském nárůstu schodku (asi bychom se obešli bez transportérů Pandur a podobně). To se možná mohlo zajistit i zvýšením částky na vládní rozpočtovou rezervu na úkor jmenovitě určených výdajů.

Pro rozhodnutí voleb by tedy neměly stačit stále nám v novinách podstrkované sympatie či nesympatie k jednotlivým politikům, ale dobře udělaná volební kampaň, zaměřená na ekonomiku.

Napsal Onlooker