Pozapomenutý článek
V poslanecké sněmovně vrcholí bitva o osud zdravotnických poplatků. Nejvýznamnějším argumentem zastánců Julínkova systému je údajná úspora, která umožnila náročnější léčbu, přínos se vyčísluje na nějakých deset miliard. V tom je zahrnuto i kapesné lékárníků, lékařů a investiční náklady nemocnic. Pro obhajobu svých tezí zastánci rádi mávají různými statistikami, kde vypočítávají kolik dražších léků se nakoupilo, kolik protéz se objevilo či o kolik více pacientů kde kdo léčil. Prostě poplatky jsou krása.
Při pečlivějším zkoumání ale celá tato argumentace získává velmi výrazné trhliny. Jak upozornil Petr Wagner na Britských listech, nemocní doplatili loni ze své kapsy více a souběžně pojišťovny vydaly celkově na léky méně. Ale ještě důležitější je jistý pozapomenutý článek na Aktuálně, který upozornil, že loni došlo k rekordnímu nárůstu celkových výdajů zdravotních pojišťoven. Tyto výdaje byly vyšší o 17 miliard, čili výrazně překračují všechny odhady údajného přínosu poplatků, za který se prý zaplatila lepší péče. Stačí pouhý selský rozum k tomu, aby si člověk uvědomil, že pokud do celého zdravotnictví naleji více peněz, tak se i logicky zvedne počet různých výkonů a bajky o přesně vyčísleném přínosu poplatků můžeme nechat malým dětem.
Štítky: zdravotnictví
vystavil ods @ 5/13/2009 06:50:00 odp.
Komentáře: 3
Komentáře: 3:
Nějak nerozumím tomu, co se nám autor článku snažil sdělit.
1. Pojišťovny vydaly celkově na léky méně. Vzhledem k tomu, jak se u nás s léky plýtvalo – což dokazují již jen počty neotevřených léků, kterých se u nás vrátí zpět do lékáren každým rokem za několik miliard – a vzhledem k tomu, o kolik vzrostlo financování onkologických léků a lůžkových pacientů s vážnými chorobami, myslím, že v tomto ohledu poplatky svůj účel splnily.
2. Pokud došlo k celkovému nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven, tak to znamená, že lékaři a sestry dostali lepší platy, tudíž nemusejí naši odborníci odcházet za vyšším platem do zahraničí v takové míře jako dříve a více peněz šlo na léčbu pacientů. Proti tomu také přece nemůže nikdo nic namítat.
3. Jak se ve zmiňovaném článku dočteme, tak dříve dostávaly nemocnice navíc stejnou sumu peněz bez ohledu na objem, kvalitu a efektivitu poskytované péče. Nyní dostávají více ty nemocnice, které se o pacienty starají lépe a nabízejí nové služby, jako je případ nového programu operací páteře v Karvinské nemocnici. Proti tomu snad také nemůže nikdo nic namítat.
4. Není mi jasné, co míní autor větou „…pokud do celého zdravotnictví naleji více peněz…“. Pokud vím, tak stát do zdravotnictví více peněz nenalil. A pokud pojišťovny ušetřily miliardy na zbytečných receptech, na pacientech, kteří si pletli nemocnici s hotelem a na těch, kteří chodili na pohotovost, aby nemuseli čekat u svého lékaře, a tyto ušetřené peníze investovaly do zdravotnictví, tak snad ani proti tomu nemůže nikdo nic namítat.
Dopady poplatků popisují například tyto články:
VZP hlásí 4 miliardy na poplatcích. Vrátí 8 milionůFilipiová vyčíslila zisk z poplatků. Víme, komu pomohlyA zajímavé je i srovnání s vychvalovaným Švédským sociálním modelem:
Poplatky: kýžený švédský sociální model konečně v Čechách.
Uvádění nejedlostí na pravou míru.
Ve zdravotnictví pracovalo loni 156 000 zaměstnanců. Průměrný plat vzrostl z 23 513 korun na 23 914 korun. Nárůst mzdových výdajů 156 000x401x12=750 672 000 Celkový nárůst výdajů pojišťověn 17 000 000 000
No tak to je přece dobrá zpráva, že kromě vyšší mzdy byly peníze na rekonstrukci nemocnic, na nákup nových přístrojů a na drahou onkologickou léčbu, jak dokládá zpráva Státního zdravotního ústavu.
Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]
<< Domovská stránka