Stávka a vydírání

Právo na stávku je dáno naší ústavou, tím by se vlastně celé téma dalo uzavřít a remcaly odeslat ke studiu Listiny základních práv a svobod. Z druhé strany, bylo by asi správné upozornit na jeden drobný fakt. Odpůrci stávky z řad novinářských i politických často mluví o jakémsi vydírání a to nejenom nyní, ale vlastně v případě jakékoliv stávky a takové vydírání je špatné, neetické či možná dokonce by mělo být zakázáno.

Samozřejmě čirou náhodou, je to zase další klasický příklad pravicového pokrytectví. O vydírání totiž křičí ti samí novináři a politici, kteří jinak vydírání považují za naprosto správné, pokud je v souladu s jejich ideologií. Kdo nás dnes a denně citově vydírá polopravdami, kde kardinálním argumentem je něco, o prý špatné budoucnosti našich dětí ? Nechcete radar, vraždíte naše děti, máte jiné ekonomické názory, okrádáte naše děti atd. Tento blábol je pravicovou mantrou posledních let a rozhodně si nezaslouží jiný termín než vydírání a to navíc dost podpásové.


Ale je to jen jeden z příkladů na to, jak ti co dnes křičí, jindy s vydíráním nemají nejmenší problém. Na čem je založena ekonomická vize pravicových novinářů a politiků ? Na souhlasu s vydíráním, které nám často předvádějí někteří podnikatelé či jejich mluvčí (chvála těm, kteří toto nečiní). Nesnížíte nám daně nebo nám je zvýšíte ? Budeme na daních podvádět a nebo utečeme do daňového ráje. Nesnížíte nám sociální pojištění ? Vyhodíme hodně zaměstnanců a totéž vám učiníme, pokud nám neulevíte v zákoníku práce. Dnes by proto pravice, jejíž celá politika je založena pouze na vyděračství, měla spíše mlčet a její novinářští slouhové taktéž.