Deníček rozzlobeného socana: Jsem nebezpečný dalajlámista pane premiére, aneb lze léčit lidskou blbost?

"Musíme zabránit některým módním politickým projevům, které objektivně řečeno mají dopad do našeho exportu. Dovolil bych si zmínit dvě - umělé a falešné adorování takových záležitostí jako je ruská skupina Pussy Riot, něco, co je vrcholem nevkusu, v žádném případě to není něco, co symbolizuje svobodu a demokracii, přesto se část politiků nechá unést touto módní vlnou povzbuzovanou především novináři a má to potom dopad v konkrétních exportních teritoriích," řekl Nečas.

"Řekl bych i druhý konkrétní případ, a to je moderní politická móda dalajlámismu. To znamená vzývání dalajlámy. To v žádném případě není úvaha o tom, že máme vyměnit naši proexportní politiku za politiku podpory lidských práv. Podpora lidských práv nadále musí zůstat klíčovou komponentou naší zahraniční politiky. Ale není žádný důvod podívat se tváří v tvář skutečnosti, že opět vzývání tohoto politického směru není podporou svobody a demokracie při všech sympatiích ke kulturní autonomii Tibeťanů. Ale je to vzývání režimu vlády, který by pravděpodobně neměl demokratický charakter, který by měl polofeudální, teokratický charakter se silnými autoritativními prvky."

Toto nejsou slova zmateného předáka KSČ, který není schopen racionálně uvažovat o tom, jak lze nastartovat ekonomický růst ve skomírajícím totalitním státě, nýbrž toto jsou úvahy pravicového premiéra Petra Nečase, zatím ještě demokratické a svobodné země v srdci Evropy.

Je neuvěřitelné, co lze zažít v naší zemi pod vedením vlády, která neviditelně, ale přesto nekompromisně bojuje s korupcí a i přes obří schodek je to stále vláda rozpočtové odpovědnosti. Jako podnikatel a obchodník musím jen tiše doufat, že na výroky pana premiéra naši exportéři velice rychle zapomenou. Skutečně nelze čekat, že naše exportéry spasí bojkot ruské punkové kapely PUSSY RIOT v zemi, kde se politická a samozřejmě i ekonomická situace veskrze vymyká čemukoliv. Předpokládám však, že naší exportéři na rozdíl od premiéra Nečase velice dobře vědí, jak se na specifických trzích pohybovat. Rád bych také připomněl, že to byl jistý předák ODS, který nás v devadesátých letech přesvědčoval o tom, že východní trhy nebudou pro naše podniky a nově vznikající firmy dost dobré. Mimochodem, tento pán nás v minulosti přesvědčoval o mnoha věcech a dnes máme plné ruce práce dostat řadu věcí do jakéhosi normálu.

Další úvaha směřuje k dalajlámismu (podivný hradní termín), i ten nám dle premiéra překáží v tom, abychom byli ještě úspěšnější na svobodném čínském trhu. Mimochodem, rozkvět čínského průmyslu musí být pro většinu ekonomických teorií o tržní ekonomice naprosté tsunami. Když už pan Nečas rozdává své rozumy, měl by ho někdo z našich  úspěšných exportérů do Číny seznámit s problémy našich podnikatelů a jasně formulovat pomoc na vládní úrovni při dobývání čínského trhu. Naprosto neomluvitelné je pak od premiéra demokratického státu faktické popírání okupace Tibetu čínskou armádou v roce 1950. Doufám jen, že věci nedojdou tak daleko, že se bude pan premiér při nejbližší příležitosti omlouvat představitelům Ruska za to, že naši občané házeli v roce 1968 po našich osvoboditelích kameny. Zmatenost premiéra Nečase je velice pozoruhodná už proto, že jedním, kdo se se samotným dalajlámou setkal, byl v nedávné době ideologicky spřízněný premiér Velké Británie David Cameron.

Zklamáním pro pravicové voliče musí být nutně i vlažná reakce TOP 09. Strany, která v tuto chvíli spíše teatrálně akcentuje svobodu jednotlivce, kterou však vždy nechá semlít všemocnou svobodou jakéhokoliv kapitálu! (Ale pana Gazdíka to jako vždy moc trápí.)

Jak je patrné, jediné, co pan premiér zvládá bravurně, je jeho vlastní žaludek. Není to tak dávno, co stál nad rakví bezpochyby nejvýznamnější osobnosti v polistopadových dějinách České republiky Václava Havla.

Vážený pane premiére, Václav Havel byl osobním přítelem dalajlámy, styďte se!

Napsal Leoš Paclík