Falešné a zrádné záminky odpůrců referenda

Důvody vlády, na jejichž základě odmítá referendum o vybudování vojenské základny USA v České republice nemohou obstát, pokud je posuzujeme nikoliv z hlediska kýženého výsledku, ale z hlediska toho, jakým způsobem má být výsledku dosaženo a co tento způsob říká o úrovni demokracie v ČR.

Zastánci vybudování vojenské základny USA v České republice, s vládou a parlamentem v čele, důsledně odmítají v této věci referendum. Vědí velmi dobře, že jeho výsledek by mohl být pravým opakem toho, který si přejí oni sami. Jejich odmítavý postoj k referendu se opírá o dvě zásady: 1. politici se nesmějí vzdát své odpovědnosti a musí rozhodnout sami, bez ohledu na názor lidu, 2. jedná se o odbornou otázku, která je pro referendum nevhodná, protože ji správně posoudit mohou pouze náležitě kvalifikovaní odborníci. Jsou to jedovatá slova, zamaskovaná do svůdného hávu, zrádná jako zpěv sirén.

Předně – politici nejsou nic než správci, pověření lidem. Vůle parlamentu nenahrazuje vůli lidu; existence parlamentu je pouze organizační opatření, které má zajistit efektivní fungování státu v rutinních záležitostech. Vybudování vojenské základny cizí mocnosti na území Republiky není rutinní záležitost, protože existencí takové základny se zásadním způsobem změní bezpečnostní situace v ČR, postavení ČR na mezinárodním poli, nebo váha ČR v rámci organizací, jichž je členem, jako je NATO či EU. Navíc se jedná o rozhodnutí, které ovlivní ČR na mnoho let (či spíše desetiletí) do budoucna a které je v podstatě nevratné. Žádný politik k takovému rozhodnutí nemá mandát a chce-li jej získat, musí si o něj říct v referendu či v řádných volbách. Žádný politik nemůže takovou otázku rozhodnout sám o sobě, protože k tomu nemá kvalifikaci. Politici jsou lidé z masa o kostí, stejně jako ti, kteří jim správu věcí veřejných svěřili. Politici nejsou zvláštní kasta vůdců vyvolených Prozřetelností, moudrých a osvícených, kteří jsou uchráněni omylu. Zaklínání se odpovědností je obzvláště pikantní u pravicových politiků, kteří si svoji živnost vybudovali na kritizování paternalistického přístupu státu a zdůrazňování osobní odpovědnosti. A teď, když lidé chtějí sami o sobě rozhodnout v referendu, jsou k tomu náhle nezpůsobilí a moudrý a hodný tatíček Stát musí rozhodnout za ně, protože jen on dokáže rozhodnout správně. Je vidět, že ta tolik vzývaná zodpovědnost je ve skutečnosti pouze výmluva a záminka pro sobectví a lhostejnost k slabým a potřebným.

Falešný je i druhý argument který tvrdí, že tato klíčová otázka je čistě odborná a pro referendum nevhodná. Jaká ale bude otázka v referendu? Nejspíše něco jako „Souhlasíte s umístěním vojenské základny USA na území České republiky?“ nebo „Souhlasíte s tím, aby se Česká republika zapojila do programu americké Národní protiraketové obrany a poskytla Spojeným státům území pro vybudování radarové základny?“ nebo tak nějak podobně. V pozadí těchto otázek pak vystávají otázky další: Souhlasíte se zahraniční politikou USA? Chcete, aby se Česká republika podíle na současné zahraniční politice USA? Jste připraveni bojovat za zájmy USA? Přejete si, aby se Česká republika připoutala k USA a oslabila své vazby na evropské struktury? To všechno jsou otázky především etické. Na takové otázky je způsobilý odpovědět každý, neboť každý má právo na svědomí, každý se sám o sobě rozhoduje, co je dobré a co špatné. Odborné otázky, skutečně nevhodné pro referendum, by zněly například: jaký má být maximální pulsní výkon radaru? Jaký má být výkon záložních agregátů? Jaký bude typ strukturované kabeláže? Jaký bude použitý beton? Jaký výkon MIPS musí mít řídící počítače? Jaká je požadovaná odolnost v ekvivalentu TNT? Kolik poddůstojníků je třeba pro zajištění běžného provozu? Ale na nic z toho se samozřejmě nikdo ptát nebude…

Způsob rozhodování o americké vojenské základně bude prubířským kamenem demokracie v České republice. Pokud národ dovolí, aby politici rozhodli bez referenda, bude to důkazem toho, že si stále pleteme demokracii s kapitalismem a že možnost hromadit majetek je pro nás důležitější, než možnost posilovat své svobody. Bude to jen dalším důkazem toho, že hlavním cílem převratu v roce 1989 nebylo obnovení demokracie, ale změna majetkových poměrů. Pokud se nyní vzdáme ze strachu, lenosti či lhostejnosti svých práv, budeme je jenom horko těžko získávat zpět.

poslal Tribun

--------------------------



obrázek poslal Fudzijan