JE Temelín

Rád bych tento článek pojal hlavně jako odbornou přednášku o fungování JET a v menší míře jako článek politický, přesto si myslím, že na tyto stránky patří a že se zabývá současnými politickými problémy ČR. Proto se předem omlouvám, pokud někdo nebude něčemu rozumět. Alespoň bude mít ten dotyčný podmět k dalšímu studiu:-)

Začnu tím, jak vlastně Jaderná Elektrárna Temelín (dále jen JET) funguje. Je to typ jaderné elektrárny s tzv. „tepelným reaktorem“, nebudu zabíhat do technických podrobností, ale důležité je to, že v ní je zapotřebí moderátor, který umožňuje a řídí štěpnou reakci. Moderátorem v JET je obyčejná voda (obyčejná znamená destilovaná H2O, dělají se i reaktory s těžkou vodou) a právě to některé (neznalé) odpůrce zvedá ze židlí – JET přece vypouští vodu do Vltavy! Tak se uklidněte, milý aktivističtí přátelé, vysvětlím – základem elektrárny s tepelným reaktorem jsou totiž hned 3 okruhy – primární je reaktor obklopený vodou, která pod velkým tlakem (řádově v MPa) a s vysokou teplotou (přes 300°C) cirkuluje potrubím primárního okruhu. Ještě připomenu, že i přes takto vysokou teplotu se jedná o kapalnou vodu, je to právě díky obrovskému tlaku, který zvyšuje teplotu varu. Tato voda je opravdu radioaktivní a při požití by mohla způsobit vážné zdravotní problémy. Upozorňuji, že pouze při požití, při kontaktu s pokožkou nebo pouze při pohybu v jejím okolí by vám vážnější riziko nehrozilo. To je tedy primární okruh. Sekundární okruh „začíná“ v tzv. parogenerátoru, který si velice zjednodušeně můžeme představit jako nádobu naplněnou vodou, kterou prochází potrubí primárního okruhu. Tepelná výměna tedy probíhá přes trubky a voda v sekundárním okruhu již NENÍ radioaktivní. V parogenerátoru se vytváří pára, která cirkuluje přes lopatky turbín, které dále přes alternátor vyrábějí elektrický proud. Pára poté pokračuje do tzv. kondenzátoru – tudy prochází potrubí terciárního okruhu, ve kterém proudí studená voda, která páru sekundárního okruhu ochlazuje a ta zpětně kapalní. Terciární okruh prochází nejvýraznější částí elektrárny – chladícími věžemi. V nich je voda terciárního okruhu zpětně ochlazována (technické podrobnosti opět vypustím). Jediná voda, která je tedy vypouštěna do okolí, je ta z terciárního okruhu, je tedy naprosto nezávadná a neradioaktivní.

Další obavou aktivistů je možnost jaderného výbuchu elektrárny. Tak na to zapomeňte, reaktor nemůže vybouchnout jaderným výbuchem jako třeba atomová bomba, hned vysvětlím. Ještě odbočka – někdo by mohl argumentovat výbuchem v Černobylu – v Černobylu došlo k explozi vodíku, nikoliv k neřízené jaderné reakci. Tepelný reaktor je totiž závislý na přítomnosti vody ve svém okolí – ta totiž zpomaluje neutrony na rychlost, při které jsou schopné rozštěpit jádro. Pokud by se s elektrárnou začalo cokoliv dít ( k bezpečnostním opatřením se dostanu za chvíli), voda bude vypuštěna nebo (pokud by to nešlo, v případě opravdu katastrofického scénáře) se sama začne vypařovat a než reaktor dosáhne kritické teploty, při které by se začalo tavit jaderné palivo nebo se začala voda rozštěpovat na vodík a kyslík, bude štěpná reakce sama zastavena.

Bezpečnostní opatření. Těch je v Temelíně nespočet - začnu aktivními, tedy elektronikou – elektrárnu je možno ovládat „ručně“, pokud by však došlo k selhání lidského faktoru – jako se to stalo třeba v Černobylu – má Temelín jištění v podobě 3 záložních systémů, které převezmou kontrolu nad elektrárnou ihned, pokud by lidské jednání vedlo k ohrožení bezpečnosti. Tyto systémy se po „převzetí kontroly“ stávají jediným řídícím prvkem elektrárny a lidský zásah do systému je od té chvíle vyloučen. Jak už jsem řekl, systémy jsou 3 a jsou plně zastupitelné, tudíž i když dojde k selhání 2 počítačů, je tam ještě 3. Vezmu tedy čistě hypotetickou možnost, že se obsluha elektrárny zblázní a někomu se podaří zničit všechny tři řídící systémy. V takovém případě je elektrárna vybavena pasivními bezpečnostními prvky – jak už jsem říkal a jak je známo, jediná potenciálně nebezpečná věc v jadrné elektrárně je jaderný reaktor. Mnoho lidí má představu, že je to obrovské monstrum, ale ve skutečnosti jsou ty v Temelíně velké asi jako malý autobus postavený „na čumák“. Reaktor je zapuštěn v železobetonovém lůžku, navíc celý primární okruh je uzavřen v tzv. Containmentu, což je železobetonová kopule s tloušťkou několik desítek centimetrů, která je navíc zevnitř vyztužená silnými ocelovými lany. V USA byly provedeny zkoušky na odstavené elektrárně, kdy do Containmentu narazilo letadlo Boening 737 s plnou nádrží paliva. Containment přežil bez větší újmy (asi 10 cm „krátery“ na povrchu v místě, kde narazily motory letadla). Tím je tedy vyloučena i možnost dokonaného teroristického útoku (nehledě na to, že trefit velkým dopravním letadlem containment je věc velice složitá i pro špičkového armádního pilota).

Další hypotetickou hrozbou je zemětřesení v oblasti elektrárny. Tato hrozba je vyloučena tím, že se jaderné elektrárny stavějí vždy na žulovém masivu – JET není výjimkou.

Zatvrzelý odpůrce JET a jaderné energetiky by mohl namítnout další dvě věci – ekologická zátěž v podobě vyhořelého paliva a to, že i přes ty pohádky co tu vyprávím se pořád dočítá o nějakých selháních a poruchách v JET. Nejdříve se zaměřím na to druhé – už v dávné minulosti jaderné energetiky byla ustanovena Mezinárodní stupnice jaderných havárií – se stupni od 0 (odchylka bez vlivu na bezpečnost – například teplota v primárním okruhu vzroste nebo poklesne neplánovaně o 10°C) až po 7 (Velmi vážná havárie s velkými dopady na okolí – např. havárie v Černobylu). V Temelíně se doposud nestala odchylka nebo havárie, která by byla natolik vážná, že by dosáhla byť stupně 0 na MSJH. Veškeré poruchy nabývaly závažnosti prasknutí jednoho ocelového lana v containmentu (může jich prasknout až 10 bez toho, aby se blok elektrárny musel odstavit), toho, že nezodpovědný technik nedovřel kohoutek od potrubí a do připravené havarijní nádoby vyteklo několik desítek litrů lehce radioaktivní vody apod. Ekologický dopad elektrárny je dvojí – okamžitý dopad je nulový, jediné zplodiny vycházející z elektrárny jsou teplá voda a vodní pára vycházející z chladicích věží. Dlouhodobá ekologická zátěž je vyhořelé jaderné palivo. To je v současné době u nás dost neaktuální problém, protože první palivo vyprodukované našimi JE, které bude potřeba trvale uložit, bude asi za 30 let. Celosvětově už je to problém trochu závažnější, musí se stavět nákladná trvalá úložiště hluboko pod zemí. Toto bude odstraněno nástupem elektráren s reaktory tzv. IV. generace – ty se liší v mnoha technických aspektech od současných reaktorů, hlavními výhodami jsou vyšší účinnost (až 50%), výroba vodíku termochemickou cestou (např. pro zásobu vodíku do palivových článků pro provoz všech tuzemských automobilů by stačila elektrárna s výkonem 4 dnešních Temelínů) a hlavně možnost přepracování vyhořelého paliva – to je zpracovávané v mnoha krocích až do fáze, kdy obsahuje pouze málo nebezpečné izotopy s krátkým poločasem rozpadu, které nebudou potřeba dlouhodobě skladovat. Se zkušebním provozem reaktorů IV. generace se počítá okolo roku 2010 a první komerční elektrárna s tímto typem reaktoru bude spuštěna kolem roku 2030.

A teď bych se rád vrhnul na politické pozadí „problému“ JET – proč proti ní tak hrozně brojí organizace jako Jihočeské matky a další podobné v Rakousku? U Jihočeských matek je to způsobeno buď jejich neznalostí jaderné energetiky a z ní vyplývajících obav živených médii (omlouvám se, bude to znít asi povýšeně, ale většina členů této organizace nemá o tom, jak funguje JET ani páru) nebo záměrnou činností proti našemu státu (odvážné tvrzení, ale já bych se nebál lidi, kteří i přes své znalosti v oboru podporují zastavení JET, označit za vlastizrádce – při zastavení JET se staneme obrovsky závislí na energii z ostatních států, protože Temelín produkuje asi 30% tuzemské elektrické energie).

Z důvěryhodných zdrojů (rodinný přítel pracuje v JET) vím, že Jihočeské matky jsou placeny z Rakouska. A proč tedy tak brojí Rakušané? Je to to samé jako u nás – lidé jsou buď zastrašováni autoritami a bojí se, nebo se snaží JET zastavit v politicko-ekonomickém zájmu. Když se podíváte na oficiální brožuru EU, zjistíte, že ČR, Rakousko a Dánsko jsou jediné země EU, které jsou schopné dlouhodobě a trvale vyvážet elektrickou energii do jiných států. JET produkuje nesrovnatelně levnější elektřinu než rakouské vodní elektrárny a navíc je schopná jí dodávat stabilně a celoročně. Zabrala tedy rakouským energetickým společnostem velkou část jejich trhu s elektřinou a to je jediný pravý důvod, proč se blokují hranice a proč se v Rakousku pořád křičí něco o žalobách na ČR. Na závěr tohoto odstavce ještě dodám, že na oficiálních stránkách ČEZu můžete najít tabulku aktuálních vývozů a dovozů el. Energie z a do ČR. Do Rakouska stále proudí okolo 600 MW, což odpovídá skoro 1\3 výkonu Temelína. Jinými slovy, pokud by se Rakousku podařilo zavřít Temelín, začne ČR, a Rakousko ještě víc, dovážet hodně drahou elektřinu ze zahraničí a oni sedláci na hranicích a Jihočeské matky by se nestačili divit účtům za proud.

To je ode mě asi vše, doufám, že jsem vás nezahltil termíny a že si každý z mého článku něco odnesl. Případné dotazy a nejasnosti můžeme vyřešit na diskuzi pod článkem. Děkuji za přečtení článku,

poslal Ahura