pátek, března 07, 2008

Kouzla statistik

A jsme v období zveřejňování čísel hospodářského růstu. Česká republika a její postkomunističtí sousedé dosáhli podle statistik velmi dobrých výsledků. Prim hraje Slovensko. Hned se samozřejmě vyrojila spousta liberálních komentářů, téměř výlučně se koncentrujících na slovech reforma či rovná daň. Slovenský úspěch má však jednoho mnohem důležitějšího otce, než dva pěstouny výše zmíněné. Jednorázové vlivy jako předzásobování způsobené změnou spotřebních daní lze ze strukturálního hlediska ignorovat. Základem slovenského růstu jsou nesporně velké investice - například do automobilového průmyslu - přilákané investičními pobídkami. Díky těmto investicím se rozhýbala výstavba infrastruktury a poklesla nezaměstnanost (Vloni 1/3 vzniklých pracovních míst připadala přímo na projekty z investičních pobídek, které za sebou nepřímo táhnou vznik dalších míst. Další místa vznikala i díky pobídkám staršího data.). Snížila se zátěž státního rozpočtu (místo vyplácet peníze nezaměstnaným začal rozpočet od nich získávat příjmy z daní přímých i nepřímých), zvedla se poptávka po službách a začala růst i spotřeba. Vysoké meziroční růsty se překrývají se zahajováním a zvyšováním produkce nejvýznamnějších podniků.

Je však třeba pamatovat na jednu základní věc: zjednodušeně řečeno, pokud ekonomika jednoho roku vyrobí nula aut a druhého roku sto tisíc, dojde k velmi výraznému růstu HDP. Následující rok automobilka většinou navýší produkci jen o deset či dvacet procent. Je sice tažená poptávkou, ale zároveň ji brzdí omezená kapacita. Zvýšení produkce logicky nemá tak výrazný vliv na další růst hrubého domácího produktu jako její zahájení. Stejně další zcela nová továrna, jež v následujícím roce vyrobí dalších sto tisíc aut, nezapůsobí na procento růstu HDP stejně jako první automobilka, protože základ je samozřejmě již vyšší. To je kouzlo příčiny růstu většiny chudých ekonomik, jejichž základ je tak nízký, že i relativně nevelký příliv investic se dokáže v porovnání se zámožnějšími státy v jejich hospodářství výrazně projevit. Číselně to lze jednoduše vyjádřit následovně: přidám-li k základu sto deset, mám desetiprocentní růst, pokud mám základ třista, tak i když vydělám dvacet, tak bude růst představovat sotva sedm procent.

Pozitivní vliv státu, investičních pobídek či zásahů do ekonomiky je vidět i na jiných zemích. Liberály často zmiňované Irsko opírá svůj růst na dlouhodobé investiční strategii vlád, která velmi výrazně podporuje moderní technologie s vysokou přidanou hodnotou. Ani rovnou daň tam nezavedli - nejbohatší lidé jsou zdanění čtyřicetiprocentní sazbou. Rovnodaňové Rusko růst opírá o vysoké ceny surovin a zároveň o konsolidaci vlastnictví pod státní kontrolou, tedy tvorbou úspěšných národních šampiónů. Země roste více než sedm procent, zároveň více než 40 procent hospodářství je v rukou státu a nevyvádí zisky do zahraničí. Stát tyto příjmy reinvestuje a příjmy obyvatel rostou výrazně rychleji, než když byl tento majetek v soukromých rukou. Paradoxně tytéž firmy, které v rukou soukromých podnikatelů nebyly schopny vydělat ani na daně či sociální odvody, v rukou státu své povinnosti pravidelně plní. A nejrychleji rostoucí Čína za růst z velké části vděčí velmi pečlivému dlouhodobému plánování určujícímu, který region je nutno a čím podpořit. Pak politbyro rozhodne o investičních pobídkách pro dané území, výstavbě infrastruktury a naláká investory (které samozřejmě přitahuje i velký trh a levná pracovní síla). Čína díky rozumným státním zásahům dlouhou dobu trhá všechny rekordy hospodářského růstu a také tam během posledních 20–30 let regulovaného kapitalismu nebývalým tempem klesá chudoba (ačkoliv v některých regionech je z evropského hlediska stále otřesná).

Je trochu nepochopitelné, proč tyto souvislosti naši novináři tak neradi zveřejňují. Ukazují jasně, že i země s velmi rozdílnými podmínkami spojuje jedno: státní zásahy do ekonomiky, především plánování a podpora investic. Výše zmíněné státy mají rozdílné daňové systémy i jejich sazby, rozdílnou ochranu zaměstnanců, rozdílný přístup ke zdravotnictví i důchodům a také pozice na žebříčku ekonomické svobody je v nich různá (Takové rychle rostoucí Rusko ji má na úrovni Vietnamu a Laosu, dokonce i Čína je na tom lépe, i když z tohoto pseudohlediska stále spíše bídně. A paradoxně stále vychvalované, podnikatelsky vstřícné, daňově ideální a rychle rostoucí Slovensko je na žebříčku ekonomické svobody níže než socialistická, nefungující a dusící podnikatele Česká republika.). Samozřejmě i liberální recepty vykazují určitou úspěšnost a pozitivní vlivy, ale nejsou jediným možným řešením. Hlavně, jak ukazují příklady zemí s nejlepšími hospodářskými růsty v historii, nejsou nejkvalitnějším řešením, díky němuž vliv státu na ekonomiku můžeme automaticky označit za zlý. Je to přesně naopak - jen stejně jako v životě vše záleží na míře, kvalitě a důslednosti.

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 14:

V 3/08/2008 11:33 dop. , Anonymous Jaromír Eybl řekl...

Jen bych doplnil ještě jedno kouzlo našich statistiků a to je průměrná mzda. Ta prý neustále roste. Bohužel nikde neuvádějí medián, který je mnohem víc směrodatný než aritmetický průměr. A samozřejmě hrátek s čísly je mnohme víc, jen samotné průzkumy veřejného mínění jsou na celý nový článek.

 
V 3/09/2008 9:40 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Inu ta statistika, na to sedí nejlíp teorie tzv. kuřecího průměru, zbodnul jsem včera k obědu jedno kuře, inu Jaromíre (promiň jseš první na ráně) měli jsme včera spolu v průměru každý půl kuřete.!
Taky se říká, statistika je přesný součet nepřesných údajů....
Ten medián by mě zajímal - neví někdo?

Brtník

 
V 3/09/2008 10:28 dop. , Anonymous Legolas řekl...

Z rozvoje vyspělých ekonomik ve světě je jednoznačně prokázáno,že úspěch je zaručen vždy tam,kde jsou prvky liberální a regulační ze strany státu vyvážené.Tam,kde některé z nich začnou výrazně převládat,to začne v ekonomice vždy skřípat.Na př. přílišné prosazování liberálních prvků má nevyhnutelně za následek prohlubování rozdílů mezi jednotlivými vrstvami společnosti,což má za důsledek snižování koupěschopnosti většiny obyvatel a v konečném důsledku snížení výkonosti ekonomiky.Tento zákon už dávno zjistili liberální ekonomové.Naproti tomu přílišná regulace ze strany státu podvazuje ve svém důsledku ekonomický rozvoj a působí negativně na rozvoj společnosti.Článek správně zdůrazňuje,že jediným lékem na zdravý a úspěšný rozvoj ekonomiky je vyváženost.Tak to nakonec platí i pro normální lidský život.

 
V 3/09/2008 10:29 dop. , Anonymous Ahura řekl...

Brtníku - medián je hodnota vzorku, který je přesně uprostřed, když seřadíš hodnoty vzorků vzestupně.....Mně by zajímal u platů také modus, tedy hodnota, která se vyskytuje nejčastěji. Mám takový špatný dojem, že by to byla minimální mzda....

Jinak trochu si do článku rýpnu - když jeden rok vyrobím 0 aut a druhý rok 1, tak nárůst nelze procentuelně vyjádřit:-)

 
V 3/09/2008 5:12 odp. , Blogger ods řekl...

Ahuro, nárůst HDP (ne narůst produkce aut) ale lze při takovéto změně procentuelně vyjádřit. Hospodářstvi ve stavu nula neni, jen ona produkce aut. Ale máte pravdu, že s jedničkou místo nuly by to bylo přinejmenším přehlednější. :)

K platům tady je více tabulek, které zahrnují i medián. Jsou to sice údaje za rok 2006, ale pro ilustraci mohou stačit.

 
V 3/09/2008 7:24 odp. , Anonymous Mirka řekl...

Je neděle, pro mě den ještě více vhodný k sebezpytu. ráno jsem si četla vytištěný článek z BL, proč se máme vrátit ke Spinózovi, potom jsem něco uvařila a rozhodla se jít trochu projít ven. Nakonec jsem skončila u kamarádky katoličky, neviděli jsme se rok, tak jsem s nimimi zašla do katedrály, tam hrál mladý kluk krásně na kytaru a zpíval, trošku jsem tam pobyla a porozjímala, potom jsem navštívila hip-hopový klub kam chodí moje dcera a pozdravila se s provozovatelem. Za rohem je místní divadlo, tak jsem si přečetla co hrají, něco o Hitlerovi, taky Zemanovi a taky o Klausovi, rozhodla jsem se že se tam určitě chci podívat. Nakonec jsem vešla do čokoládovny a objednala si čokoládu Montezuma. Vešel pan autor z divadla a příjemě rozprávěl s majitelkou. Nahlédla jsem do kabelky a zjistila že jsem si zapoměla peněženku doma, omlouvám se a domlouvám stažení objednávky. Paní majitelka však prohlásí že mi dá čokoládu na sekeru. Sedím a lžičkou pojídám dobrotu a užívám si dobrotu majitelky.
Je to hezká slunečná neděle.

 
V 3/09/2008 7:34 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Jako naprostá statistický analfabet, ovládající pouze kuřecí průměr případně průměrnou teplotu vhodnou pro zimní spánek nejsem z těch tabulek chytrej - vykutá nejen pro mne, ale i pro další podobné ignoranty z toho někdo ono jedno jediné číslo?
A děkuju předem.

Brtník

 
V 3/09/2008 8:23 odp. , Blogger Tribun řekl...

Co se dezinterpretace statistik týče, tak bych novináře spíše než ze zlého úmyslu podezříval z neznalosti a touhy po laciné senzaci. Vždyť si vzpomeňte, že kdykoliv novinář o něčem píše, tak to musí být největší/nejmenší/nejdražší/nejošklivější/nej-nej- prostě supr-dupr-mega hyper, a tomu se také přizpůsobuje zvolený etalon. Prostě se vždy dá najít okamžik, kdy se stalo něco podobného, ale bylo to menší. Například dnešní hromadná nehoda byla největší za poslední dva dny.

Mirko, skoro to vypadá, že u vás v Brně se stále žije v klidu a pohodě, tak nějak skoro bych řekl lidsky ;-)

Brtníku, co konkrétně byste z těch čísel rád vyčetl? Je jich přehršel a určitě nečekáte, že vám to někdo převypráví celé. Například já jsem z toho vyčetl, že až to praskne (no, ono už to prasklo, jen se to zatím tutlá), vyhodí mne a já začnu padat dolů, tak si pěkně namelu, protože budu padat ze slušné výšky (sakra, doufám, že neprotrhnu sociální síť :). Ale to jsem věděl i bez těch tabulek. Konkrétně mě například zaujal údaj o tom, že výše příjmu kulminuje mezi 13-14 pracovního životaběhu. I když teď je to možná o rok dva dříve.

P.S. Brtníku, co kdybyste se příště podepsal ne do textu, ale to jednoho z těch okének, co je pod ním? Usnadnilo by nám to orientaci. Prosím...

 
V 3/10/2008 9:35 dop. , Anonymous brtník řekl...

Musí vyzkoušet jak to funguje

 
V 3/10/2008 9:37 dop. , Anonymous brtník řekl...

OK - už se polepším
Nemělo by se tu taky věnovat pozornost tomuhle?
http://www.blisty.cz/2008/3/10/art39417.html

 
V 3/10/2008 11:19 dop. , Anonymous Ahura řekl...

Brtníku:

nemohu si pomoct, ale z toho článku na mě jako hlavní téma křičí ukřivděnost jeho autora, kterému ten ošklivý Thon Taddeo nejenže odmítl spolupráci, ale navíc si, hajzl jeden, dovolil neprozradit své jméno, a kvůli tomu se stává značně nedůvěryhnodným a "bůhví jestli nekecá".Jo kdyby to jméno řekl, tak to už by ta důvěra byla jinde...

 
V 3/10/2008 12:54 odp. , Anonymous brtník řekl...

1) Jde mi o téma jako takové, nikoliv o formu.
2) Nenazval bych to ukřivděností ale lítostí.
3) Pozornost si zaslouží onen web se svou problematikou jako takový.
4) Ono "bůhví jestli nekecá" naprosto nepřichází v úvahu, pokud jeden četl víc autorových článků. Jde spíš o konstatování, že fatalismus, různé Noemovy archy, případně sázení na úspěch silného individua (Friedrich Nietzsche by měl radost) nikam nevede.

 
V 3/10/2008 12:57 odp. , Anonymous brtník řekl...

Pokud by někdo hledal onen web, tak je tady:
http://zlomropy.blogspot.com/
za čtení stojí i diskuse.

 
V 3/11/2008 10:56 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

To řešení s "opevněnou farmou" je k ničemu. Farmu nikdy nelze dostatečně uhlídat protože platí: čím více hlídačů - tím větší prostor ke střežení.
Druhá varianta: "pevnost se zásobami" je také dost pofidérní:
1) zásoby jednou dojdou,
2) do té doby než dojdou stává se její obyvatel vězněm hájícím své vězení.

Sloučení obou variant a jejich aplikace na území o rozměrech středně velkého státu je pouze zdánlivým řešením protože protože zde fungují stejné mechanismy. Vždy tito "zabezpečení a připravení" musí čelit těm kteří nemaje takovou "výhodu" nemají co ztratit. Jsou to oni kdo určují "pravidla hry" (způsob a čas útoku) a mají k dispozici celý zbývající (nehájený) prostor.

Tak že individualistické řešení je jen o krátkodobém odkladu. Buďto se zachráníme všichni (případně velká většina) a nebo půjdeme do kytek všichni (někdo dříve a někdo později).

To ovšem neznamená že by člověk neměl být připravený na to aby překlenul nárazové krizové situace než se "rozkouká". A to tak, že bude mít k dispozici alternativní zdroj tepla, světla, nouzové zásoby jídla, pití a základních léků, případně po ruce nějaké to nářadí se kterým by měl umět zacházet.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka