10 bodů o radaru

Na TYDEN.CZ byla 8.7.2008 uveřejněna redakční úvaha o brdském radaru ve formě 10 bodů. Úvaha však pomíjí řadu souvislostí a skutečností. V následujícím textu je uvedena většina konstatování ze serveru tyden.cz s doplněním o opomenuté skutečnosti.

1/ Co to je protiraketový deštník a k čemu je dobrý?

Má ochránit USA a některé její spojence před raketami nepřátelských států či teroristů. USA tvrdí, že radar v Česku a raketová základna v Polsku by měly zabránit především potenciálním útokům Íránu.

Jedním problémem je ovšem spolehlivost antiraket, která zatím není doložitelná. Druhým problémem je strategická úvaha o síle možného potenciálního útoku Iránu. Zatím nelze vyvrátit konstatování, že Irán teprve (možná) mezikontinentální raketu vyvíjí a ještě dlouho jich nebude mít takové množství, aby USA (a jeho spojence) vojensky eliminoval. Vypuštění iránské rakety proto bude znamenat možná její zničení zrovna fungující antiraketou, ale určitě zničení Iránu mohutnou odvetnou sílou.
Je tedy útok Iránu pravděpodobný? Není, ale radar s antiraketami by mohl mít smysl jako prevence škod v důsledku vypuštění ojedinělé iránské rakety po preventivním útoku USA na Irán.

Kromě toho může mít radar smysl jako špionážní zařízení, doplňkové k družicovému průzkumu v oblasti jeho dosahu (od severovýchodní po jihovýchodní směr vůči jeho stanovišti v Brdech s udávaným dosahem 6 000 km).

2/ Proč chtějí Američané radar postavit právě v Česku? Co radar umí?

Speciální radar ve spolupráci s družicí - stručně řečeno - zjistí, že na USA či Evropu letí balistická střela, armáda proto vystřelí ze sila obrannou raketu. Američtí experti vyhodnotili, že umístění ve střední Evropě je pro monitorování útoků z oblasti Blízkého Východu ideální. Argument, že stanice může sledovat i blízké Rusko, Washington odmítá.

Umístění ve střední Evropě skutečně poskytuje pro území USA velikou výhodu včasného varování, pokud ovšem bude raketa letět po balisticky nevýhodné dráze z východu na západ proti směru otáčení zeměkoule. Tento fakt poněkud výběr umístěn radaru zpochybňuje a spíše dává plusové body výše zmíněnému monitorování oblasti jeho dosahu.

3/ Je radar zdraví nebezpečný?

Spojené státy tvrdí, že ne, totéž říká i český premiér Mirek Topolánek (ODS). Českou veřejnost o tom letos přesvědčoval například Henry Obering, šéf americké Agentury pro protiraketovou obranu. Odpůrce vojenské základny v Brdech zatím ale nikdo nepřesvědčil, naopak jim pomohl bývalý náměstek ministra obrany USA Philip Coyle, který během návštěvy v Praze uvedl, že radar považuje za nebezpečný. Nejasnostem aktuálně nahrál také ministr životního prostředí Martin Bursík (zelení). Jak upozornil on-line deník TÝDEN.CZ, vicepremiér před měsícem v dopise šéfovi sněmovního kontrolního výboru Vladimíru Koníčkovi (KSČM) připustil, že informace o stanici jsou povšechné a nepřesné.

Nikdo z vládních kruhů si zatím netroufl polemizovat s fakty, na které upozornili kritici, tj. že umístění údajně shodného radaru na atolu Kwajalein není srovnatelné s umístěním v hustě zabydleném středoevropském prostoru (včetně provozu v prostoru vzdušném). Pomíjeny byly rovněž i upozornění, že nejde jen o vládními kruhy garantované omezení vyzařovacího pole dostatečně nad brdský terén, pokud se rádiové vlny odrážejí o nehomogenity v atmosféře, o bouřkové mraky a p. Při vyzářeném výkonu radaru (MegaW) by stálo za úvahu se zamyslet, že na stejných kmitočtem dosahují radioamatéři ve stejném středoevropském prostoru spojení na vzdálenost stovky km při vyzářeném výkonu stovek miliW (!).

4/ Ochrání deštník i Česko? Staneme se terčem útoků?

Deštník ochrání většinu evropských spojenců USA z NATO a EU, tedy i Česko. Nedosáhne ale na jih Evropy, neskryjí se pod něj Turecko, Bulharsko, Řecko nebo Rumunsko. Hrozba teroristické či vojenské akce proti základně je jedním z hlavních argumentů odpůrců stavby. Znamenalo by to ale automaticky počátek mezinárodního konfliktu, který by se nás vzhledem ke spojeneckým smlouvám dotkl, i kdyby zde radar nestál.

Tato úvaha nebere v úvahu připomínku k bodu 1), kdy raketový útok „Iránu“ nebude počátkem útoku, ale důsledkem útoku. Jde dále o těšínské jablíčko, protože na likvidaci rakety, mířící na střední Evropu, je mnohem méně času a mnohem méně dat o dráze letu, než v případě rakety, pokračující směrem na USA na více než dvojnásobnou vzdálenost. Ochrana Evropy bude tedy mnohem méně spolehlivá.

Preventivní „teroristická“ akce vůči radarové základně je naopak nutnou úvahou pro Iránskou vládu v případě, že se Irán bude obávat „preventivního“ napadení ze strany USA.

5/ Kolik tu bude amerických vojáků?

Na stanici by mělo sloužit maximálně 250 amerických vojáků. Rusové by chtěli, aby radar hlídali také jejich inspektoři, ale to se jim zřejmě nepodaří prosadit. Podmínky pobytu Američanů v Česku řeší mezinárodní smlouva SOFA, o níž se Češi s Američany stále dohadují. Řeší se například právní postavení vojáků, daňové otázky či možnosti kontrol českých úřadů na zařízení.

To, že na stanici bude trvale sloužit jen 250 vojáků, nedává odpověď na otázku rotace obsluhy (částečná obměna po kolika měsících?; setrvání obsluhy po výměně na českém území atd.)

6/ Kdy vláda odtajní detaily smlouvy, kterou dnes podepíše s vládou USA?

Smlouva, kterou dnes česká a americká strana podepisují, bude zveřejněna až po jejím podpisu. Bude to trvat několik dní či týdnů. Vláda zatím poskytla jen výtah z této smlouvy, z něj se dá vyčíst, že text má osmnáct článků nebo že amerických vojáků bude na našem území maximálně dvě stě padesát.

Už přípravu smlouvy provázely mimořádné tajnosti. Jak zjistil TÝDEN.CZ, s určitým nepochopením ba roztrpčením se na přípravu smlouvy dívá část českých diplomatů. "V Černínském paláci o ní téměř nikdo nic nevěděl. S jejím obsahem byla fakticky seznámena jen úzká skupina kolem náměstka ministra zahraničí Tomáše Pojara," řekl jeden z českých diplomatů, který si nepřál být jmenován. Podle něj se k dokumentu nevedla z tohoto důvodu ani žádná odborná diskuse, vyjma několikačlenného kruhu nemohl nikdo vznést žádné připomínky.

Zvláště v pozici, kdy vláda je koaliční (se zjevnými problémy koaliční spolupráce), kdy nemá oficiální parlamentní většinu a spoléhá na přeběhlíky (může jistě vědět své o spolehnutí se na ně), je popisovaný postup ve světové politice neobvyklý (právě v USA jsou takové strategické smlouvy vždy diskutovány s opozicí v Kongresu).

7/ Komu radar vadí?

Nejviditelnějším odpůrcem radaru je iniciativa Ne základnám. Připojili se k ní někteří starostové obcí sousedících s kótou 718, kde má radar stát, či osobnosti společenského života. Proti radaru vystoupil například Erazim Kohák, Petr Uhl, Věra Chytilová, Zdeněk Troška či Martin Kraus. Proti jsou také poslanci ČSSD a KSČM a zelené poslankyně Olga Zubová a Věra Jakubková. Příznivcům radaru nenahrávají ani průzkumy veřejného mínění, proti jich je podle odpůrců více než šedesát procent.

Pokud by vláda byla schopna diskutovat a vyvrátit výše uvedené zpochybňující argumenty, pak by radar vadil mnohem méně. Vláda se o to ale nepokusila a dává tak oponentům do ruky argument, že to vyvrátit ani nelze. Proto radar vadí většině našeho obyvatelstva.

8/ Druhá část systému - základna s antiraketami - měla vyrůst v Polsku. Jednání s Poláky jsou však zablokována. Co se stane, když se s nimi Američané nedohodnou? Vznikne vůbec radar v Česku?

Poté, co se v Polsku ujal vlády Donald Tusk, země změnila přístup ke štítu na svém území. Za umístění desítky raket na svém území chce velkou finanční injekci do své armády. Spekuluje se nejen o miliardách dolarů, ale i o pořízení střel Patriot. Američané kvůli polským tanečkům začali zkoumat možnosti umístění raket v Litvě. A ministryně zahraničí Condoleezza Riceová nemá v plánu odjet z nynější návštěvy Česka do Polska.

Tady je další faux-pas naší vlády, paní ministryně Parkanová totiž před časem při diskusi jednoznačně spojila existenci radaru u nás s existencí antiraketové základy v Polsku. Teď, kdy Polsko má evidentně mnohem vyšší obavy o svou bezpečnost v případě vybudování zmíněné základny než máme my s radarem, se ze strany naší vlády o tomto provázání mlčí. Pokud USA pokračuje v sjednávání výstavby radaru i při nejasnosti, zda vůbec bude možno základnu s antiraketami vybudovat, nahrává to úvaze k bodu 1) – co je cílem vybudování radaru – pochybná protiraketová obrana nebo radarový průzkum území východně od radaru?

9/ Co vlastně Česku Američané za radar nabízejí, když Poláci chtějí posílit armádu?

Česká vláda nevznesla vůči Američanům žádné konkrétní požadavky odměnou za umístění radaru. Premiér Topolánek hovořil spíše o všeobecných věcech, jako o využití know-how českých vědců. Česko má být také prioritně chráněno při případném napadení nepřátelskou raketou.

Prioritní ochrana před napadením nepřátelskou raketou je problémem (viz výše úvaha o ochraně evropského prostoru v omezeném čase). To je tedy první „bezelstné“ zanedbání odpovědnosti vůči bezpečnosti ČR naší vládou. To, že na rozdíl od Polska, nepožaduje naše vláda ne jen záruky, ale konkrétní zajištění naší bezpečnosti při zvýšeném riziku po aktivaci radarové základy, je velice špatnou známkou pro strategické politické uvažování naší vlády.


10/ Radar vadí hlavně opoziční ČSSD. Může ho po vyhraných volbách „zrušit"?

Sám Jiří Paroubek připustil, že po vyhraných volbách sociální demokraté s radarem nic nezmůžou. Snaží se proto všechny síly napřít na to, aby ve sněmovně neprošel. Americká strana na to sází. Česko požádala o zapojení se do protiraketové obrany zhruba dvě hodiny poté, co Topolánkův kabinet dostal důvěru sněmovny.

Toto je příliš akademické uvažování. Může se stát i to, že nová vláda USA po letošních presidentských volbách změní svůj přístup – radar totiž skutečně může být hlavně ochranou USA po vlastním preventivním útoku (a to odpovídá dnešní strategii neocons a Bushe).

Jiná věc je i úvaha, co zajistí větší bezpečnost USA – vojenská převaha nebo férové vyjednávání o vzájemné důvěře ve světě?

Když mohl být „uzbrojen“ SSSR, nemůže se USA samo „uzbrojit“ s ohledem na svou dnešní ne tak perfektní hospodářskou situaci a zadlužení? A je Irán pro USA větší hrozbou než ekonomické posilování a politická emancipace Číny či Indie? A nedošlo právě teď díky jednání k eliminaci nebezpečí ze strany darebáckého státu – Severní Koreje?

Nevrhla se naše vláda dosti bezhlavě do velmi nejistého experimentu a partnerství?

poslal Onlooker