Nejlepší dráhy na světě

Nelíbilo se mi, jak se pan Dušek před pár dny vyjádřil. Na rozdíl od novinářů mne ale hlavně zajímal obsah a přiblblá forma až na druhém místě. Do dnešního dne se ale stále rozebírá pouze formu. Obsah naznačující naprosto nepřípustný nepotismus nikdo neřeší. Ba co více, novináři momentálně s nadšením popisují, kdo všechno bude koho za co žalovat.

Základní a nejvíce fascinující drobnost teď v novinářském pojetí světa uniká. Ti samí lidé, kteří vlastně ještě před pár dny byli hlavními negativními hrdiny cyklu jak se to v dopravě dělat nemá, jak se komu hází jaké klacky pod nohy, jsou najednou ti správní hošani, co se tak strašně snaží o co nejlepší dopravu.

Do prčic (a i kdlidně i dále na delší jarní pochod), ještě v době anti Čssd Jančurovy vzpoury byli na dopravě samí idioti. Co se stalo, že najednou o obsah jejich práce nejde ?

Pokud by čirou náhodou někdo stále nechápal o co jde, tak buď jde o osobu mdlého rozumu, která věří na liberalistické pohádky o automaticky špatně vedených státních podnicích nebo někoho, kdo poslední měsíce a roky prožil v zahraničí. České dráhy jsou dlouhodobě kritizovaným subjektem, jen čirou náhodou, celá kritika se nikdy netýkala kroků konkrétních osob. Velmi často je dáván za příklad soukromý sektor, kde v případě špatných výsledků je automaticky označen ten, kdo i když za ně přímo nemůže, tak má největší vliv na případnou změnu. A také je nejvíc sledovaný případně další lidé s jasně definovaným vlivem na výsledky. U ČD z mediálního pokrytí si při tom postačíme pouze s mantrou pro kretény o vždy špatném vlastníkovi jakým je stát (i když zrovna i v naší zemi je několik nádherných příkladů jak jde o blábol) a někdo houkne jak se možná dalo víc peněz na nějakou reklamu a tady celá investigativní žurnalistika končí (vyměním diamanty za ořechy, když mi někdo doloží, že někdo konkrétní z vedení ČD byl dlouhodobě propírán novináři jako rozhazovačný či neschopný zhýralec - to že podnik vedený těmito supermany je rozhazovačný a zhýralý víme překvapivě díky stejným poloslepým žurnalistům už dávno). Jinde jsou novináři mnohem šťouravější a vydávají personální verdikty a to jde o částky desetkrát či i storkrát menší než na železnici. Kde je problém ? Po novinářské impotenci posledních dnů si říkám, jestli opravdu není v tom ta tužka, ale nejen na chodbách mašinfírů.