Tužka pana Duška

Výrok pana Duška, jak se to bojí ohnout na dráhách pro tužku, je na a možná i pod úrovní žertíků puberťáků a není divu, že vzbudil velké pobouření. Rozhodně právem, ale zároveň je to stále jen jedna věta z delšího rozhovoru, který rozhodně hloupý ani primitivní není. Dokonce i ta pitomá tužka je jen závěrem určité myšlenky, která by neměla ve vlně upřímného i neupřímného celospolečenského pobouření zapadnout.

Pan Dušek totiž mimo jiné naznačil, že v Českých drahách a potažmo na ministerstvech dochází k vlastně ke klasickému nepotismu. Představme si, že by nepoužil slovo homosexuálové a už vůbec vynechal tužku a oznámil nám, že všichni z vedení drah jsou čirou náhodou příbuzní a že stejní příbuzní čirou náhodou obsazují posty na vládě. Nebo že by veřejnost poinformoval, jak tyto různé posty zastávají čirou náhodou pouze premiérovy nebo prezidentovy milenky. Trestný čin by to u nás asi nebyl, ale rozhodně by to nikdo z dnešních hlasitých kritiků nepovažoval za správné a hlavně by se přezkoumalo, jestli Duškem popsaný nepotismus opravdu existuje.