Od června po modré

Po velice dobrém výsledku sociální demokracie v červnových volbách, byť si toho mnozí komentátoři nebyli schopni všimnout, jsem byl neuvěřitelně rozčarován z dalšího postupu Jiřího Paroubka, bohužel jeho povolební projev se jaksi nepovedl, mírně řečeno, a ani další kroky mou osobu ne zcela těšily. V tu chvíli jsem byl velice kritický ke krokům ČSSD, nicméně i nadále nadřazuji myšlenky sociální demokracie nad stranické taškařice (hm to bylo hluboké).

Na rozdíl od komentátorů profesionálů, bych zde velice rád podnikl výlet hlubokým politickým lesem a to po modré.

Než se vydáme po modré, tak si trochu postesknu, jde jen o jednu maličkost a to je ta, že se nemohu zbavit dojmu, jak řada komentátorů a údajně nezávislých novinářů neměří všem tak úplně stejným metrem, jak se obecně tvrdí, a ze současné povolební situace ždímají více, než jaká skutečně je. Současná povolební krize je totiž dle mého názoru naprosto jasná a čitelná, volby vyhrála, prý s drtivou převahou, ODS a pověření k sestavení vlády dostal předseda Mirek Topolánek. To jsou prosím fakta, dalším faktem zůstává i to, že dodnes po sedmi měsících jednání, vláda, tedy vláda s důvěrou a mandátem není. Jen těžko mě dnes budete přesvědčovat, že je to právě ČSSD, která blokuje jednání o sestavení vlády, ale hlavně dojednání podpory v poslanecké sněmovně. I přesto, že vítězství ODS v parlamentních volbách plně respektuji, zdá se mi, že vyjednavači právě této strany i přesto, že se vydali po modré, zřejmě zabloudili. A bohužel bloudí a bloudí v lese plném konstruktivních přeběhlíků a hodných zelených skřítků dále. Prvním mylným krokem bylo určitě naprosto zbytečné jednání o trojkoaliční vládě s poraženými KDU-ČSL a stranou na výrazném vzestupu, Stranou Zelených. Do toho všeho se na nás řinou zaručené informace o záměrech hrozného diktátora Jiřího Paroubka, který prý tak baží po moci a chce uzmout naši zemi a nastolit v ní diktaturu, minimálně na sto let a co víc zakázat modrou. Někteří naši občané a skřítci dokonce hodlají emigrovat. I to jsou bohužel fakta. Prezident nestačí zvát jednotlivé aktéry hry bludný les k sobě na hrad, kde se všichni objímají a skoro i tančí, jen co však sejdou do podhradí, každý hledá tu svou značku, i když v módě je jen modrá. Jak se po tom máte na výletě orientovat, když Vám tu a tam ta dobrá modrá zmizí. Když už se konečně zdá, že tolik protěžované předčasné volby budou, vykvetla další naděje v podobě kytičky Agendy 2010. Neznám přesný obsah, nicméně v té skrumáži prohlášení a politického nicnedělání konečně jakýsi i když nepevný bod. Zdá se, že se opět nacházíme a modrou značku doplní nakrátko značka oranžová. Značka mírných reforem, nicméně s vládou, která by měla alespoň tak hledanou podporu. A zase nic někdo nám ještě nezaschlé značky smazal prý nějaký zlý skřítek, který nemá rád oranžovou barvu, ale jediné barvy které mu nevadí jsou barvy nebe a trávy. Jenže zlý skřítek smazal i tu modrou po které už sedm měsíců jdeme volky nevolky a cestou necestou. V tuto chvíli se zase někdo probral a začíná znovu malovat modrou, jenže ta ne a ne zaschnout. No a nás na našem výletě modrá vrátila zase na ten nešťastný začátek, zase se dlouze a důležitě jedná o trojkoalici a zase se zjistí že nám něco chybí a nebo někdo přebývá? A to mě před volbami nějací pánové neustále přesvědčovali ať jdu po modré. No musím uznat, že tohle je zatím nejdelší pochoďák mého života.

Vše nejlepší v Novém roce a mimo zdraví, Vám všem přeji, zdravý nadhled.

poslal Leoš Paclík (autor je členem ČSSD)