Horší než zločin

Je to horší než zločin. Je to blbost. Tak přesně se dá nahlížet na situaci v Brně. IWT si tady před novým rokem stěžoval na to, že v Karlových Varech stále vládne ODS. Rád bych ho potěšil, že je možné dopadnou ještě hůř – pod vládou Zelených. Zloději jsou totiž předvídatelní. Když si můžou nakrást, tak nelikvidují všechno okolo, jen tak pro zábavu (tedy většinou.) Za to fanatici, si klidně pod sebou podříznou i větev.

Před komunálními volbami jsem byl v Praze. Nevěřil jsem svým očím. Pravda, viděl jsem skoro pouze modř. Ale ty hesla: „Postavíme další stanice metra! Tunely pro auta!“ Tohle někdo vylepit v Brně, tak si ani neškrtne. Protože Brno bylo polepeno plakáty, které slibovaly, co všechno se stavět nebude.

Logiku nechte doma, a pojďte trochu nahlédnout do zeleného myšlení.

Lávka pod hradem
Brno má sice krásné okolí, ale samotné město nemá tolik atrakcí, aby v něm jakýkoliv turista trávil více jak den. Proto se před pár lety radní usmysleli, že postaví pod hradem Veveří lávku přes přehradu. Chtěli to postavit na místě, kde už dříve most stál. Ten byl ale zničen za druhé světové války.

Brno je též ale také sídlem mnoha ekologických organizací. Dlouhé roky zde měla své hlavní sídlo i Strana zelených. A pochází z něho i 3 ze sedmi členů dnešního vedení strany Zelených. Navzájem jsou všechny tyto organizace úzce propojeny. Z Brna je i třeba pan Ander, předseda hnutí Duha, dnešní náměstek primátora a místopředseda strany Zelených To znamená, že musel nastat průšvih…

Utvořilo se ekologické sdružení v počtu 6 lidí. Začali mít nejen strach o ubohá zvířata žijící na protějším břehu, protože dle jejich mínění měl být druhý břeh zaplaven okamžitě bandou turistů. Ale měli velkou starost i o ty nebohé turisty, neboť část chodníku na druhé straně byla v nevyhovujícím stavu a ekologové se báli, že by někdo mohl zahučet do přehrady. Těchto 6 milovníků přírody zbrzdilo stavbu o pouhé 3 roky ( slovíčko pouhé je na místě, protože jak dále uvidíte, řešení rozvojových projektů v Brně se tradičně počítá na desítky let). A světe div se, kromě postavení lávky se zpevnilo těch nevyhovujících 20m z 5,5km dlouhé cesty na druhém břehu. To by jeden nečekal, že?

Usměrňování individuální dopravy
Individuální doprava je téma, kterého se Zelení nejsou schopni vzdát. Tak na něm lpí, že předsedkyně brněnských zelených Drápalová, nebyla schopna opustit svého čtyřkolového miláčka ani během Dne bez aut.

Na soutoku Svratky a Svitavy založili již ve starověku Keltové oppidum. Odjakživa bylo křižovatkou obchodních cest. Ve středověku mělo Brno mezinárodní obyvatelstvo, které kromě Čechů a Němců tvořili Francouzi a Italové. Dnes je Brno také strategickou křižovatkou Evropských obchodních cest. Prochází jím severo-jižní trasa Balt – Jadran. Na této trase bylo rozhodnuto o vybudování dálnice v roce 1938, kdy v rámci Mnichovského diktátu bylo nařízeno povolit vést německou dálnici Vratislav – Vídeň přes Československé území. Stavba začala po obsazení, ale stejně jako stavba D1, a Sudetské dálnice (Cheb – Liberec) skončila v roce 1940. Dodnes se však, i v oficiálních dokumentech, nazývá část mezi Brnem a Moravskou Třebovou jako „tzv. Hitlerova dálnice“. Dnes je její realizace rozdělena na dvě části. R52 má spojit Brno z Vídní, R43 s již zmiňovanou Moravskou Třebovou. Za to, že ani jedna z nich neměří dneska více jak pár kilometrů nesou zodpovědnost Zelení…

Realizace R52 již v tuto chvíli opustila hranice Brna, avšak ne hranice zajmu Brněnských Zelených, proto o ni taktéž pojednám. Nejvíc proti ní bojuje nenzávislý ekolog Vlašín (kandidát na senátora za Zelené). S její realizací přišli sami Rakušané v průběhu 90.let. A nepřišli s prázdnými kapsami, ale rovnou se sliby na miliardy z fondu EU. Celá realizace se zasekla na tom, že Zelení nesouhlasí s přímou trasou přes Mikulov, ale chtějí vést dálnici odklonem po již existující dálnici D2 na Bratislavu s tím, že kolem Břeclavi by se doprava svedla obchvatem do Rakouska. Důvod? Rušení hnízdících ptáků na Novomlýnských nádržích. Jako obvykle byli k jejich žádostem hluší, protože dálnice by neměla opustiti stopu již existující komunikace, která žádné ptáky neruší. Když bylo všechno tak hezky schváleno a Rakušané konečně kopli do země, tak přišla studená sprcha z Bruselu. Zelení tak dlouho lobovali, až EU přikázala všechno zastavit a posoudit variantu přes Břeclav. Nejvíce naštvaní ze všeho jsou s obyvatelé Rakouských vesnic, jenž si budou moci i nadále užívat plnými doušky tranzitu přes jejich obce. Holt na ptáky jsou krátcí…

Trasa R43 začala být v 80.letech budovaná z centra města. Toto rozhodnutí bylo podmíněno dobou, kdy intenzita automobilové dopravy byla poloviční oproti dnešku. Je to silnice s největším počtem projetých aut za den z Brna. Celých 40 tisíc. Tak vytížená není ani D1 procházející Brnem. Z tohoto důvodu se již v 90.letech navrátilo k původní koncepci, kdy by R43 prošla okrajem Brna a rovnou zaústila do R52. Oproti třicátým létům však bylo v cestě sídliště Bystrc, jenž na trase zatím vyrostlo. Po protestech místních obyvatel a petici s 30 000 podpisy byl plán změněn na tunel procházející pod sídlištěm. Zdálo by se, že problém byl ke spokojenosti všech vyřešen. Ale nebyl…

Dálnice má procházet pod hrází přehrady. Na druhém svahu je chatová osada. Několik chatek by bylo potřeba zbourat. Jak je to v Brně běžné, z majitelů chatek se stali přes noc ekologové, kteří měli velkou starost o ekosystém Brněnské přehrady (ale o chatky jim samozřejmě vůbec nejde ;-) ). Objevila se varianta vést trasu na druhém konci přehrady Boskovickou brázdou. Problém je v tom, že by to byla už velká zajížďka a kamiony by to rychleji projely skrz Brno. Do této rozjeté debaty nakonec vstoupila Strana Zelených. Přinesli svoji nulovou variantu. Žádná dálnice! Veškerá doprava se svede hezky lidem pod okna na velký městský okruh. Ještě že nakonec upustili od svého návrhu zrušit v těch místech tramvajové těleso aby bylo místo pro další pruhy asfaltu.

A reálná politika když se dostali k moci? R43 vyškrtnuta z územního plánu, za to příprava výstavby cyklostezek a tří až čtyř parkovacích domů hezky kolem historického centra.

Takové hezké rychlíkové nádraží
Celá republika ví, že Brno zbytečné přesouvá nádraží. A díky místopředsedovi Strany Zelených a poslanci Liškovi to ví i Brusel. Peníze na nové nádraží musí schválit v Bruselu 3 výbory. A Liška zalonoval a dva z nich se díky němu zasekly a poslaly do Brna upozornění že na přesun nádraží někam do Modříc žádné peníze EU nedá (v Praze by byl ekvivalentem takové hlouposti přesun hlavního nádraží do Říčan).

Když byla v roce 1839 postavena odbočka ze Severní dráhy Františka Josefa vedoucí z Břeclavi do Brna, byla to velká sláva. Už z dálky bylo vidět na obzoru červenou linku, jak jiskry z komína lokomotivy zapalovaly všechny doškové střechy stodol po okolí trati. Nicméně veškerá způsobená škoda byla nejenom uhrazena, ale dostali zaplaceno i na pořízení pálených tašek. Vlak v Brně dojel na místo, kde nádraží stojí do dnes. Byla to jedna ze 3 původně zvažovaných variant. Druhá byla na Nových sadech, dnes varianta nádraží v centru, varianta označovaná dneska jako odsunuté nádraží se uvažovala již tehdy, ale nebyly volné pozemky.

Železniční uzel během dalších 70 let prodělal vývoj obdobný železničním uzlům srovnatelné velikosti – živelná výstavba tratí se samostatnými nádražími a následné živelné zapojení do hlavního nádraží. To způsobilo spolu se zvyšujícím se provozem už v roce 1912 radikální rozhodnutí c.k. úředníků nádraží přemístit. Co se dělo dalších 95 let? První světová válka projekt odsunula. Za první republiky bylo pořádáno několik architektonických soutěží, ale nic se nedělo. Po druhé světové válce se poloha nového nádraží odsohlasovala v každém územním rozhodnutí. Naposledy bylo toto rozhodnutí potvrzeno v roce 1994. Při té příležitosti skoupili lukrativní pozemky spekulanti napojeni na ODS. A to je jediný hmatatelný argument, který zelení mají. Protože k důvodům, které vedly k rozhodnutí za Rakouska – Uherska, se dnes přidaly ještě další.

Nejdůležitější informace jsou ty, že ten takzvaný odsun znamená posun budovy o 700m na jih, do prostor dnešního nákladního nádraží. A celý projekt nezahrnuje jenom tu jednu budovu, ale přestavbu a přemístění dalších brněnských nádraží včetně obnovy celého kolejiště. Technické parametry rozepíši po bodech a vysvětlím, jak to řeší varianta odsunutého nádraží a zelená varianta v centru.

Přestavba okrajových části železničního uzlu je v obou variantách totožná. Problém je s napojením kolejí do hlavního nádraží. Ze severu se napojují tratě 2 - z České Třebové a Havlíčkova Brodu. Obé jsou dvojkolejné s vysokou frekvencí spojů. Brzy za hranicemi Brna se tyto dvě dvojkolejné tratě spojí do jedné dvojkolejné. Návrh Zelených toto neřeší, i přesto, že na obou je do budoucna kromě expresů, vlaků vyšší kvality a rychlíků počítáno s příměstskou dopravou v taktu 10 minut(2+2=2). Z jihu ústí do hlavního nádraží 5 tratí. Z toho se před Brnem napojují na dvojkolejnou trať od Uherského hradiště rychlíky od Ostravy. V Brně je pak tato dvoukolejka redukována dokonce jen na jednu kolej a po okružním výletu městem nakonec přivedena na nádraží. Odsunutá varianta počítá s vedením i této tratě od severu a dohromady v 6 kolejích. Zelení jsou taky pro vést to od severu, počet kolejí však ponechat (oprava: 2+2+2=2).
Mnoho lidí neví, že ani v případě realizace varianty nádraží v centru se postaví nová budova na Nových sadech. Stávající totiž již kapacitně nedostačuje. Další parametry jsou ještě horší. Stávající nádraží je v esíčku. Maximální rychlost 30km/h (na koridoru 160km/h). Od jihu je přivedena trať po viaduktu, který je zasypaný (aby unesla další a další přidávané koleje). Trať byla budovaná v době, kdy jezdily po silnicích povozy s koňmi. Na to jsou stavěny i světlé víšky mostů. Nejhůř je na tom most ihned vedle nádražní budovy, ke kterému se nikdo nehlásí. Není divu. Projíždí pod ním tramvaje i trolejbusy a troleje mají na nejnižší možné hranici. Každý rok se musí žádat povolení pro provoz. Mnozí předpovídají, že jednoho dne v těch místech nějaká tramvaj nebo trolejbus shoří. Pokud by bylo postavené nádraží v centru, tak se musí těleso trati zvednout a stávající budova bude zasypána do výše poloviny oken.
Zatím je 6 nástupních hran průjezdných, plus 3 neprůjezdné. Standardně se ke každé hraně přistavují dva vlaky. Buď do opačných směrů, nebo za sebou rychlík a osobák. Nádraží v centru počítá jenom s přesunutím neprůjezdných hran do podzemí. Nedají se přistavovat dlouhé vlaky. Když jezdily ještě před rokem 89 vlaky o 20 vagónech, tak stavěly v Králově poli. Nádraží v centru chce pouze neprůjezdné koleje strčit do podzemí. V odsunuté poloze má být 12 rovných nástupních hran v délce 400m, neboť se počítá s přivedením vysokorychlostních vlaků. Zelení tvrdí, že i takový vlak by se dal dovést na nádraží v centru a argumentují pendolínem (mezi ním a TGV rozdíl asi není…), a na oblouky našli fotky nějaké nové Francouzské stanice, která je v mírném oblouku… V Brně má být křižovatka vysokorychlostních vlaků do směrů Praha (Berlín), Varšava, Bratislava (Budapešť), Vídeň. Pokud nebude odpovídající nádraží, tak se bude muset přesunout jinam. Kraj už nabízí Břeclav, ministerstvo dopravy chce Olomouc. Asi to ale nakonec dopadne tak, jak si namyslel pan Liška – udělá se terminál v Modřících. Tak, či tak, to bude pořádnej odsun. Budeme mít takové hezké rychlíkové nádraží. Osobáky se nevejdou počtem, a rychlovlaky parametry.
Nákladní doprava dnes objíždí nádraží z jihu. Vzhledem k tomu, že odsunuté nádraží by stále na nákladním průtahu, tak by jezdily nákladní vlaky přes něj. To je správná připomínka. Jenže už na ni bylo zareagováno a do plánů byl doplněn nový nákladní průtah jižněji. Přes osobní nádraží by tak jezdily jen vlaky, které by něco nakládaly, nebo vykládaly v Brně.
Napojení na další složky dopravy. Nádraží v centru plánuje vsunout pod peróny autobusové nádraží s 18 nástupišti. Zvonařka má 45 a spoje do Prahy odjíždí ze starého autobusového. Opravdu nechápu, jak to tam chtějí všechno vecpat… Dále vedle toho by mělo být parkoviště pro auta. To je v těch místech už dnes, a kapacitou zrovna ohromné není, ani kdyby se vyhnali Vietnamci, co tam mají stánky. U nového nádraží se má vše vsunout pod již zmiňované dlouhé nástupiště. MHD plánuje přivést k odsunutému nádraží novou tramvajovou tratí + dvě spojky se stávajícími tratěmi. Novou trolejbusovou tratí a měly by na něm končit autobusy pokračující dál na jih Brna a za jeho hranice. Pan Liška na to pronesl takovou krásnou větu, že by s tím Zelení i souhlasili, ale nevěří, že se to opravdu vybuduje. Proto budou stále proti přesunu (faktem je to, že dnešní napojení autobusového nádraží na MHD nemá mouchy, ale přímo díry). Zelení dále tvrdí, že se prodlouží jízdní doba, a zhorší dosažitelnost, protože tam budou jen 2 linky tramvaje. Nechápu, jak spočítali počet tramvajových linek. Po jednom tělese jich může být vedeno klidně 5. Co se týká rychlé dostupnosti centra, znovu byl na světlo vytažen projekt podzemní dráhy ze 60. let (Brno bylo prvním městem v Československu, kde měla být postavena podzemní dráha. Původní návrh zněl na tunel pro tramvaj, který by vedl z centra na výstaviště. Samozřejmě to dopadlo jako ostatní brněnské projekty. Nebyli jsme se schopni dohodnout a pak na to už nebyly prostředky…), tentokrát ve formě železničního tunelu, který by protínal Brno ze severu na jih. Takže by přestupy často ani nebyly potřeba.
Zelení tvrdí, že minulé vedení záměrně brzdilo rozvoj centra z druhé strany železničního náspu ke Svratce. A že Nové jižní centrum se dá postavit i bez posunu nádraží. Nová výstavba bude ale jistě generovat nová auta. A vzhledem k tomu, že pod mosty v náspu prochází v těch místech jenom dvě silnice. Jedna je součástí malého městského okruhu, druhá velkého městského okruhu. Možná ale zelení navrhnout pro tuto část města dostatečný počet heliportů.
Cena v odsunuté poloze je 25 miliard. V centru prý 16. Zelení razí názor, že dávat peníze do Brna, je vyhazování peněz, protože jinde by se užily lépe. A než odsunuté nádraží, tak to radši zanechat stávající stav! Je zvláštní, že v Praze nikdo neprotestuje, že se modernizuje železniční uzel za 130 miliard. Ono to většina obyvatel ani neví. Už jsem zažil i dotaz, co se to staví pod Vítkovem za dálnici. :-)
Zelení si z nádraží udělali své hlavní téma. Měli v cetru tomu věnovaný svůj stánek. Uspořádali i referendum, jehož výsledky se ohánějí. Přišlo však jen 25% voličů, z toho proti přesunu bylo 80%. To je ale jen 20% obyvatel Brna. Zastánci odsunuté polohy volili převážně nohama. Protože pro platnost referenda je potřeba 50% účast. Zelení to ale reprezentují tak, že drtivá většina obyvatel je za nimi.

Dále Zelení historii odsunu vykladaji tak, jako by celých 95 let sídlila na magistrátu nějaká mafie. Přišli třeba s tvrzením, že byl Fuchs odvolán z plánování rozvoje města po té, co přešel na stranu zastánců nádraží v centru. Fuchs byl ale několikanásobný vítěz prvorepublikových architektonických soutěží na nové nádraží v odsunuté poloze a jeho žák se v obsáhlém novinovém rozhovoru vyjádřil, že Fuchs myšlenku odsunutého nádraží neopustil do konce života a považoval ji za zásadní pro další rozvoj Brna. Dnes, když Zelení vládnou Brnu, tak se dělá další analýza polohy nádraží, pod taktovkou největšího odpůrce přesunu, pana Andera. Ale čas utíká, peníze z EU budou k dispozici pouze do roku 2013. Pak půjdou do Bulharska a Rumunska.

Zelení jsou v Brně třetí nejsilnější politickou stranou a mají obrovský počet sympatizantů. Na člověka s typicky zeleným myšlením narazí v Brně člověk na každém kroku. Jejich znakem je velká angažovanost, vlezou vám do všeho, strkají petice na podpis, a mají plná ústa občanské společnosti. Pokud s nimi někdo nesouhlasí, tak mají ve zvyku křičet, dovolávat se vyšších a vyšších institucí, napadat nejrůznější rozhodnutí. I když je jejich kritika někdy plně oprávněná, nevyužívají ji pro blaho ostatních, jak sami sebe prezentují (kouzelný byl před volbami pamflet o demokracii. Vychloubali se na příkladu, kdy svými hereckými etudami nakonec překonali názor většiny.) , ale pouze k vlastní egoistické realizaci.

Mohl bych pokračovat dále a dále. Přichází jaro a můžete u nás spatřit, jak blbost kvete. To, co se dá Zeleným přičíst k dobru je stornovaní rozhodnutí o převedení zahrádek na stavební parcely. Tak se přijeďte podívat, dokud ještě nějaké cesty vedou do Brna.

poslal Elf