Zpátky do totality, ale bez komunistů

V moderně zařízené a pěkně osvícené kanceláři se sešli tři pánové. První byl ředitel úspěšné firmy a majitel kanceláře. Ti další dva byli uchazeči o místo ředitele jedné z poboček jeho firmy. Oba byli přibližně stejně staří a měli stejné vzdělání. Konkurz probíhal tak, že každý si připravil svůj projekt a měl ho obhájit během hodinové prezentace. Během hodinové prezentace si prohlížel doklady a doporučení obou zaměstnanců. Zatímco pan A byl za svých 18 let praxe zaměstnán ve dvou podnicích a předvedl až na pár malých detailů skvělý projekt pan B jich během 16 let vystřídal kolem dvaceti. Omlouval to tím žárlivostí svých kolegů či neperspektivou profesního růstu. Zdá se, že i při tvorbě své práce byl neustále někým omezován, neboť by se dala nazvat jako lajdácká. Po prezentacích ředitel prohlásil, že si nechá vše projít hlavou a definitivní rozhodnutí oznámí příští pondělí.

Komu byste dali to místo? Člověku se vnucuje pan A. Opak je pravdou. Pan A byl jediným, kdo se při vyřčení jména nového lokálního ředitele podivil. Vzhledem k tomu, že neoplýval přebytečným studem, tak se šel ředitele zeptat, proč si vybral zrovna pana B. Nešel prosit o místo. Chtěl jenom znát důvody. Důvod byl pouze jeden. Pan A byl agentem StB. Nesnažil se toto tvrzení nikterak vyvracet i přesto, že byl pouze na výslechu a jediné, co podepsal byl doklad o dobrém zacházení. Zeptal, jak na to přišel. Ředitel odpověděl, že v pátek přišlo anonymní udání. Šéfem pobočky se tedy stal pan B, který svým vedením málem odsoudil filiálku k zániku.

Pokud se to někomu zdá smyšlené, tak má pravdu. Příběh, který tu byl popsán se nikdy nestal, protože žijeme v demokratické a svobodné společnosti, kde je nepřípustné nějaké kádrování. Blížíme se ovšem k určitému zlomu. Naši liberální vůdci chtějí otevřít a zveřejnit seznamy spolupracovníků StB. Tvrdí, že minulost nás může vždycky dohnat. Nemyslím, že to tak je. Myslím, že pokud se tyto seznamy zveřejní, vrátíme se zpátky do dob posudků. Krom toho může nastat i lynčování lidí. Mnoho lidí, do kterých by to člověk nikdy neřekl, je v těchto seznamech. Neříkám: „ten je vinen a ten nevinen“. Chci jen říct, že nikdo pořádně neví, zda a do jaké míry se ten či onen provinil.

Místo zveřejnění těchto seznamů navrhuji pravý opak. Tyto seznamy spalme, skartujme nebo zničme. Máme 17 let po revoluci a pořád se nejen při pracovních pohovorech musí lidi ospravedlňovat z přítomnosti v inkriminovaných archivech. Nesmíte zapomínat, že ty největší „svině“ tam stejně nenajdete, neboť pracovníci příslušného úřadu během sametové revoluce ničili ty nejvíce kompromitující dokumenty. Tak se můžeme jen dohadovat kdo je tam a proč. Stačilo podepsat jen papír o vzorném zacházení v mezích lidských práv a jméno bylo zaevidováno. Tuto kouli na noze si nese mnoho lidí ať už jde o estébáky nebo miličáky.

Lidové milice, to je taky kapitola sama pro sebe. Prakticky jediné, co dělali bylo to, že jednou v roce si vyrazili na dva týdny uložit do lihu. Říkalo se tomu vojenské cvičení na obranu socialismu nebo jednoduše manévry. Jejich další činnost spočívala v tom, že během nějakých ostřejších střetů byli povoláváni za účelem dělat esenbákům podržtašky. To ovšem nebrání tomu, aby tehdejší členové LM byli kriminalizováni nebo znevýhodňováni na trhu práce.

Bohužel se ti lidé nemohou obhajovat jako naši umělci, jejichž podpisy zdobí antichartu. Jediný u koho sem slyšel, že by se k tomu podpisu postavil čelem byl Ivan Mládek: „Podepsal sem, protože sem měl strach“. Není to jako u těch, kteří vymetali večírky v hotelu Internacionál. Oni to nikdy nepodepsali, někdo to podepsal za ně. Můžeme tedy otevřít novou grafologickou školu. Budeme potřebovat tyto lidi, abychom zjistili čí podpis je pravý a čí ne. Ale co potom? Kdo to bude platit? Co budeme dělat až tato štvanice skončí? Jaké jiné nepřátele si najdeme? A co uděláme s grafology?

Mám jednu připomínku pro všechny ty spravedlivé pravičáky. Měli jste možnost se všemi komunisty, miličáky, estébáky a dalšími takovými lidmi vyběhnout. Zprasili jste ústavu a nechali tu komunisty pobíhat, tak si teď nestěžujte. To vaše „hovnožroutství“ už dávno není na místě. Za čas všichni ti spolupracovníci či agenti vymřou, pak budete pronásledovat jejich potomky?

poslal Superzurda