Jak se Paroubek nemýlil

Dlouho jsem se neudržel a musím znovu rušit Vaše kruhy, abych se s Vámi podělil o jeden zajímavý postřeh, který se týká bubliny jménem Kubiceho zpráva.

Zkusme se vrátit o nějaký čas zpátky, z pohledu historie to je pouhý zlomek času, do předvolební bitvy a zkusme nestranně znovu přehodnotit některé výroky a události, které výrazně ovlivnily atmosféru a možná i výsledky voleb. Je totiž až s podivem, jak nám naše paměť přestává sloužit a všichni zapomínáme, necháváme podstatné a klíčové věci plout bez reakce časem, až mě udivuje jak je možné, že zejména novináři jsou tímto typem sklerózy postiženi. Pokusím se některým, zpětně převyprávět celý příběh okolo Kubiceho zprávy.

30. května 2006 zasedá sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost, na němž šéf Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jan Kubice předložil poslancům dokumenty, mající dokazovat snahu politicky ovlivnit vyšetřování vraždy podnikatele Mrázka nebo korupční aféry kolem biolíhu. Policejní prezídium, ministerstvo vnitra a sám premiér Paroubek podle Kubiceho chtějí průběh těchto kauz ovlivnit. Všichni jsou v šoku, je jasné, že porážka ČSSD v parlamentních volbách je více než zřejmá. Ještě teď vidím smrtelně vážné tváře pánů Vidíma a Langera, druhý jmenovaný takřka vyhlásí válku korupci a slibuje, že kauza bude transparentně prošetřena, neboť se jedná o velice závažné informace. Novináři a zejména pak nezávislí (pravicoví) na stránkách svých plátků fabulují a dál odkrývají neuvěřitelné zločinné spolčení napojené na koho jiného než na ČSSD a samozřejmě Jiřího Paroubka. Je jasné, že po románu Jana Kubiceho, má pravice cestu k vítězství o něco snazší.

Volby končí vítězstvím ODS, voliči dávají jasně najevo, že chtějí změnu (hlásají média).

Další šok po už tak šokující Kubiceho zprávě zažije národ po povolebním projevu, kde si Jiří Paroubek dovolí, přirovnat zmanipulování voleb k roku 1948. Všichni čestní a zejména pravicoví demokraté šílí. Šílí i celý národ a šílel jsem i já, bylo jasné, že Jiří Paroubek překročil veškeré meze a neznal jsem v tu dobu člověka, který by Paroubka tvrdě neodsoudil. Byl to právě tento muž, ze kterého pan Kubice a jeho zprávy vytvořili nepřítele státu číslo jedna. Velice těžko jsem se jako člen ČSSD mohl s reakcí na povolební výsledky, Jiřího Paroubka smířit. Kdybychom žili v jiném století, možná by byl Jiří Paroubek upálen na hranici.

Po nekonečných tahanicích se nakonec podaří sestavit vládu (hurá), která díky velice konstruktivním poslancům (ještě jednou díky pánové) dostává na půdě Parlamentu ČR důvěru. Na scéně se překvapivě znovu objeví Ivan Langer, tentokrát už jako muž činu, stává se ministem vnitra, čekám že to bude právě on, bojovník za neotřesitelnou svobodu jednotlivce, který Kubiceho zprávu řádně prověří a odkryje ono propojení organizovaného zločinu na vládní špičky ČSSD. Bylo by to koneckonců logické, ODS totiž ovládá záhy řadu klíčových postů v nejrůznějších útvarech policie a ministerstva vnitra. Pana Langra, lze dokonce přejmenovat díky jeho čistkám na Ivana čističe. Na první pohled se zdá, že teď bude čas prověřit závažná fakta, která Kubiceho zpráva obsahuje, bylo by to totiž více než logické vyústění celé aféry.
Jenže tady naše drama končí, Kubiceho zpráva stejně jako její autor už nikoho nezajímá. Dokonce sama ODS začíná mít Kubiceho plné zuby a kouká kam starýho poldu zašít. Jenže pro mě je tato situace jenom začátek, začínám věřit, že povolební projev Jiřího Paroubka, nebylo jenom vyšinutí předsedy opozice, byl to možná prostě a jasně logický krok s přemírou emocí, mimochodem těch má současný premiér hulvát na rozdávání.

Jako člen a volič ČSSD se cítím být poškozený Kubiceho zprávou a žádám tedy aby ODS a celá koalice naplnila své předvolební sliby o boji proti korupci a tak závažné informace, které jí velice dobře posloužily před volbami v roce 2006 vyšetřila.

Kubiceho zpráva vykonala své a tady její život končí a už nikoho nezajímá. Nikoho ani nezajímá jakou mají tedy informace v této zprávě váhu a cenu. Dokonce ani poslanci nemají zájem tuto zprávu a informace v ní zkoumat. Paradoxně to byla právě půda Parlamentu, která byla v červnu 2006, díky Kubicemu tak horká.

V tuto chvíli mi z Kubiceho rovnice vychází jeden jediný výsledek a ten zní, ovlivnění voleb. V každém případě se toto podařilo a geniálně načasovaná hra prostě vyšla. Po volbách se v celkem nepřehledné situaci vše rychle a šikovně zametlo, pod červený koberec. Po volbách se totiž dalíkovalo, pak reformovalo a teď se bude věcně radarovat……

poslal Leoš Paclík (autor je členem ČSSD)