Školné ? Školné !

Když se před čtrnácti dny novináři ptali paní Kuchtové, co říká návrhu na zavedení školného, který vypracovává její náměstek, odpověděla, že tato otázka není na pořadu dne. Poskytla tak svému ministerstvu sdostatek času k práci. Jenže týden minul týden a přes starý program se konečně přelepil nový: „školné připouštíme,“ stojí na něm, přičemž p. Kuchtová říká „zpětně“, zatímco p. Topolánek hystericky pořvává, že na formě mu nesejde, hlavně když padne věčný nepřítel, chimérické „Zadlužení“.

Pomineme-li fakt, že volební program Zelených se ostře staví proti školnému (ten modrý sice taky, ale to jsou jen „nesmyslné letáčky“, jak jsme si zvykli) , vyznívají tato slova obzvláště podivně i od lidí, jež „reformami“ bodají v slabiny Zadlužení. Jenže bude-li školné zavedeno, znamená to, že už ze školy vyšlého člověka bude tížit dluh kolem dvaceti tisíc korun. Když k tomu připočteme hypotéku i výdaje za rodinu, vychází nám z toho poněkud hrůzná rovnice, na jejímž konci stojí výsledek, při jehož čtení je už poměrně jedno, bude-li školné strháváno z platu nebo za pomoci obecního drába.

Už ve dvaceti pěti letech se na člověka zavěsí pohledávky, které jej uzavřou za nepropustnou zeď, jež nebohého zcela odřízne od ostatního vědění a zájmů: úzká profilace jako prostředek novodobého otrokářství (vážně v tom nevidím rozdíl). V pět vstanout, od šesti do dvou v práci, ve čtyři doma, aby zbylo sdostatek času pomodlit se, aby Vás z onoho zaměstnání nevyhodili a vy měli sdostatek prostředků nepřijít o to málo, co máte. Systém, jenž pomalu přestává fungovat v USA (v souvislosti s poklesem burzy) si razí cestu do naší věčně opožděné zemičky, které, jak se zdá, vládnou opoždění politici, jimž kdosi zapomněl přetočit kalendář ze Silvestru 84 na Nový rok 85, přičemž v životě nečetli libovolného klasického filosofa, protože jak jsou zrovna tito rozhádání, tak v jako jednom se shodují: člověk by nikdy neměl nikomu nic dluhovat (Platón, Kierkegaard, dokonce Nietzsche…), speciálně pak svému učiteli, vůči němuž není v ničem vázán.

Inu vědomosti přestaly být vědomostmi a staly se zbožím, jež si je možno jednoduše koupit a to s příplatkem za obory, které „nebudou tak užitečné a potřebné“ (jak podobně pravil p. Topolánek). Protože k čemu jsou národu historikové, proč studenti umělecké estetiky, filosofové, umělci? Dají se zpeněžit? Moudrý člověk ví, že ano, modrý člověk prohlásí, že ne – jeho zajímá okamžitý zisk; národ, či kultura (jak zase svědčí nový rozpočet) jsou ukradeny, či jej dokonce tíží, neboť v sobě nesou dobro nad osobní rámec jeho zájmu: takové „třešničky na dortu“, jak zní třebas ona provařená definice ekologie.

Prorocky, bůh děj ať slepě, si troufám prohlásit, že v těchto dnech stojíme v naší zemi na prahu nové společnosti. Společnosti, v níž vše bude přepočteno na peníze v okamžiku: vyrazíme do obchodu a zjistíme, že projektant stojí 29 000/měsíc, programátor 37 000/měsíc, učitel 22 000/měsíc, stačí si jen vybrat a po použití zahodit na místo předem určené, kde budou skartováni. Zánik individuality a nahrazení vůle strachem o pohodlí těla. Ostatně mysl je právě jen produkt těla a strádá-li tělo, mysl se upne k jeho přežití; na úvahy a plány nezbývá čas; klapky na oči a táhnout.

poslal Winter

----------------

obrázek poslal Fudzijan