sobota, března 22, 2008

Kladivo na cigarety

V poslanecké sněmovně se objevil návrh nového protikuřáckého zákona. Tentokrát se má jednat o zákaz kouření v restauracích. Jistě je to bohulibý záměr. A předkladatelům fandím. Avšak pochybuji, že stejně jako předcházející protikuřácké zákony změní něco na trendu neustálého růstu počtu kuřáků. Protože ač se stále přijímají nejrůznější podpůrná opatření, ale s tím pravým „kladivem na cigarety“ ještě nikdo nepřišel.

Dosavadní taktika je trojí. Za prvé jde o neustále zvedání ceny cigaret pomocí spotřební daně. Výsledkem však není, že by kvůli šetření přestávali lidé kouřit. Ale že si pro snížení nákladů začali mnozí balit cigarety sami.

Za druhé je snaha neustále ubírat plochy, kde je dovoleno kouřit. Z důvodů ochrany nekuřáků, před pasivním kouřením. Tak byli kuřáci vyhnání z pracovišť, zastávek hromadné dopravy, teď se plánují hospody. Krom toho, že to kuřáci dodržují jen, když jim stojí za zády policajt, tak stále to nepokrývá všechny případy. A ani je pokrýt nemůže. Nejvíce si všímám fenoménu kuřáckých kroužků. Kuřáci si chodí často zakouřit na určité místo. Když se tam sejde více lidi, tak samozřejmě začnou při kouření debatovat. A protože často se nejedná jen o nezávazné klábosení, ale i o důležité věci, začnou se u hloučku zastavovat i nekuřáci, a pustí se do debaty taky. Nejvíce to vidím ve škole, kde máme naprosto tristní systém předávání důležitých informací. A právě kuřácké kroužky jsou důležitým zdrojem informací, kde je se potřeba nahlásit, jak nám změnili terminy, či jak budou probíhat zkoušky. Je to tedy klasická svobodná volba – buď riskuj rakovinu plic, nebo vyhazov kvůli nějaké administrativní blbosti.

Nejhorších výsledků ze všech opatření proti kouření má ale jednoznačně informační kampaň. Naposledy jsem viděl reklamu se psy, kde bylo napsáno „Neumíme číst, přesto nekouříme.“ Jako by kouření bylo nějak závislé na inteligenci. To by nesměli kouřit lékaři, právníci, architekti,… Když se bavím s nějakým kuřákem o kouření, nezávisle na tom zda je vyučen, nebo má vysokoškolský titul, má rozhovor tři fáze. V první je velice nevraživý, že mu narušuji jeho soukromí. Následuje fáze obranná, kdy dovykládá naučené fráze šíření panem Klvaňou a mu podobných, že jestli si zakouří, tak je to stejné jako se projít kolem rušené silnice, či sníst jakoukoliv potravinu, neboť jsou všechny dnes nasáklé chemii. A nakonec jsem poučen, že mu mám vlastně poděkovat, protože jen kvůli němu se mi z jím odvedené spotřební daně platí první poslední.

Když někomu ublížíme, zdráháme se to přiznat. Stejně tak, když ublížíme sobě. Tím, že by se ti lidé snažili přestat kouřit, by si museli automaticky přiznat, že si deset, dvacet, třicet let zadělávali na problémy které mají, nebo mít budou. Že za jejich nemoci, že se zadýchají i na rovince a jsou impotentní si mohou svým konáním. Právě proto potřebují slyšet slova pánů Klvaňů, že si nepoškozují zdraví víc, než ti kdož nekouří. Dopřávají těmto hlasům sluchu, aby si ulevilo jejich svědomí.

Boj proti kouření do současných dnů je ne nepodobný boji proti hydře. Udatní reci stínají jednu hlavu za druhou a vůbec nevnímají, že z jedné uťaté vyrůstají dvě hlavy nové. Pro její zničení je však nutné vzít pořádné kladivo a rozmlátit na padrť její tělo. Snad to jednou pochopí i někteří z naších zákonodárců a zaměří se i na tabákové koncerny.

poslal Elf

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 17:

V 3/22/2008 6:02 odp. , Blogger Tribun řekl...

Tento komentář byl odstraněn autorem.

 
V 3/22/2008 6:03 odp. , Blogger Tribun řekl...

Kdo si vzpomíná na můj dřívější spor s Kamilem, tak je mu jasné, že jsem rozhodným zastáncem zákazu kouření, a to z jednoho prostého důvodu: zatímco nekuřák tím, že nekouří, nenutí jiného kouřit, kuřák tím že kouří nutí kouřit všechny ve svém okolí, a to i proti jejich vůli. Kouření nelze srovnávat s jinými neřestmi, protože zatímco alkoholik si chlastá na vlastní játra, kuřák kouří nejenom na svoje plíce, ale i na cizí. Ostatně jsem před více než dvěma roky sepsal vlastní Návrh protikuřáckého zákona, dokonce v paragrafovaném znění.

Teď bych ovšem chtěl hovořit o něčem jiném, totiž o tom, jak kouření prorůstá (či spíše již prorostlo) hluboko do sociálních struktur společnosti. Ne dnes, ale již dávno. Že byly (a zřejmě stále jsou) cigarety běžným „platidlem“ ve věznicích je známá věc. Za připomenutí však stojí i to, že ve válečných letech byl tabák postaven na roveň základním potravinám, když byl na příděl na lístky a jeho distribuci zajišťoval stát. O cigaretě jako nárokové složce žoldu (papirosa & rum & šturm), či obligátní cigaretě nabízené odsouzeným před popravou ani nemluvě.

Nejsem si úplně jistý, že v této situaci je možno kouření zakázat. Je otázka, zda úsilí o eliminaci kouření není předem odsouzeno k neúspěchu stejně, jako úsilí církve o omezení souloží na zřídkavé technické zajištění prosté reprodukce. Možná na to jdeme špatně, možná není řešením kouření zakazovat, ale kultivovat, vychovávat kuřáky k tomu, aby neobtěžovali se svým zlozvykem neobtěžovali okolí, nekouřili v přítomnosti dětí, v uzavřených prostorách, neodhazovali nedopalky na zem. Bohužel, empirická zkušenost říká, že mezi kuřáky jsou především lidé agresivní a ti se sníženou (sociální) inteligencí.

Snad tedy alespoň přijmout jistá podpůrná opatření, tak aby kuřáci neparazitovali na zbytku společnosti. Mluvím zde především o vyšších sazbách zdravotního pojištění pro prokazatelné chronické kuřáky. Samozřejmě, že o podobných opatřeních je možno uvažovat i v souvislosti s alkoholiky či nezodpovědnými řidiči (využití informací o plnění z povinného ručení, či trestných bodech z registru řidičů).

 
V 3/22/2008 6:52 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Elefe ono je to složitější než se zdá. Samotné ubírání plochy, kde je dovoleno kouřit není zrovna šťastné řešení problému. Vždyť co si má o takovém zákonu myslet kuřák který si svou cigaretou krátil čas na zastávce, kde byl úplně sám, do té doby než u něj zastavil projíždějící policista, jen proto aby ho pokutoval? Nebo když jsou pokutováni kuřáci ve společnosti nekuřáků od kterých dostali svolení popustit uzdu své vášni a jiní nekuřáci se poblíž nevyskytují? Stejně tak jako existují disciplinovaní a ohleduplní kuřáci, existuje i mnoho tolerantních nekuřáků, ale tuto okolnost zákony vůbec neberou v úvahu.

Už za minulého režimu platil zákon který nekuřákovi umožňoval zakázat kuřákům kouřit v jeho přítomnosti i když byli početně jednoznačně v přesile (na schůzích, poradách, v kanceláři atd.) To, podle mne, byla cesta správným směrem. Zákon má chránit nekuřáky před škodlivým kouřem. Má chránit lidi a ne (kupříkladu) autobusovou zastávku která je proti jamkýkoli chorobám imunní.

Osobně mi to tažení proti kuřákům připadá více jako snaha o svedení pozornosti na druhotný problém než jako poctivý zájem o zdraví občanů. Kdyby tomu tak nebylo, musely by vlády postupovat stejně razantně proti konzumaci alkoholu, cukrářských výrobků a jiným škodlivinám. Jenže na tyto věci jsou běžně reklamy v médiích a na každém rohu. Liší se sice od tabáku tím, že jejich konzumace se se nepromítá do okolí, ale jejich dopad na společnost je stejně nepříznivý.

U toho alkoholu si troufám říct, že takový opilec dokáže narušit pohodu svému okolí víc než kuřák a bývá mnohdy i mnohem nebezpečnější. Rozpadlé rodiny, destrukce osobnosti, autonehody, pracovní úrazy, násilnosti, vandalismus - to všechno jsou následky konzumace alkoholu a přece nikde nevidím snahu o vymýcení tohoto nešvaru.
Čím to?

Vůbec se zde nechci zastávat kuřáků, jen proto že jsem jeden z nich. Apel na zákonodárce aby se zaměřili na tábákové koncerny bych podpořil. Sám nemám dostatek vůle abych s tímto zlozvykem přestal. Vadí mi ta závislost i finanční výdaje. Pokud by nebyly cigarety k sehnání měl bych mnohem větší (téměř jistou) šanci toho zanechat.

Ale vadí mi ta licoměrnost. Mám pocit že tu jde hlavně o zdůvodňování zdražování produktu, na kterém je dost lidí závislých a tak se nepředpokládá jeho neprodejnost. Penízky se pak hodí jak tabákovým koncernům tak i potažmo vládám. A vůbec by mne nepřekvapilo, kdyby tato kampaň utichla v momentě kdy zaznamená viditelné výsledky. Ony ty miliardy zisků, které se v tom točí nejsou nijak bezvýznamné.

 
V 3/22/2008 6:56 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

"Bohužel, empirická zkušenost říká, že mezi kuřáky jsou především lidé agresivní a ti se sníženou (sociální) inteligencí."

Tedy Tribune, nezlobte se ale tohle mi připadá jako vystřižené z letáčku ODS který hlásá že jejich stranu volí ti inteligentnější a úspěšní. :-)

 
V 3/22/2008 8:13 odp. , Blogger Tribun řekl...

Jenže přesně taková je moje osobní zkušenost, Kamile, a s tím ani jeden nic nenaděláme. Nebudu přece v duchu politické korektnosti zpochybňova a relativizovat vlastní zkušenost. Navíc jsem toho názoru, že již prosté zapálení si ve společnosti je aktem agrese. Ale hlavně, Kamile, jste ze zaměřil na nejméně podstatnou část mého komentáře.

 
V 3/22/2008 9:39 odp. , Blogger ods řekl...

Myslím si, že i omezení kouření v restauracích (barech, kavárnách) má smysl. Trh se v tomto momentě ukázal jako naprosto neschopný řešit poptávku po nekuřáckých prostorách. Když jsem před dvěma měsíci hledal takový podnik tak mě překvapilo jak malý počet jich je v porovnání s kuřáckými, který naprosto neodpovídá počtu kuřáků ve společnosti. Při tom když se i člověk v mnoha z těch podniků podívá kolem sebe, tak zjistí jak velký počet nekuřáků v nich sedí. Navíc zvláště pro mladé lidi je to určitá "výchova", chození do různých podniků je normální zábavou u nás a pokud jejich možnost je jen chodit do kuřáckého, kde se podvědomě učí, že kouřit je naprosto normální, tak si myslím, že je něco v nepořádku. S úplným zákazem nesouhlasím, ale s výraznějším omezením ano. A nic na tom nemění, že jsem občasný kuřák. Co více, kdybyž sedím v kuřáckém podniku tak si rád a velmi rychle zapalím nějaký ten doutníček (proč inhalovat něčí přežvýkaný zápach, když si můžu dát svůj kvalitnějšího výběru), když sedím v nekuřáckém, tak mě to většinou ani nenapadne.

Problémeme ale stále zůstane to co zmiňuje Elf a to jsou koncerny a vůbec kouření jako jev. Zvlášť jsem si to před pár dny uvědomil, když jsem viděl dvě děti, odhadem tak dvanáct třináct let, každý z nich měl cigaretu za uchem a velmi zasvěceně se bavili, jestli lepší jsou Sparty nebo Camelky. Možná by bylo na místě nějaké omezení ziskovosti - ne jen spotřební daní ale například i zvýšenou daní ze zisku či obratu jejíž výtěžek by byl například plně věnovaný na boj se závislostí a léčbu jejích následků. Jednak by to snížilo investorskou atraktivitu oboru a navíc by to zvýšilo aspoň společenský přínos z této tolerované drogy.

 
V 3/22/2008 10:17 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Tak to se Tribune omlouvám. Ale uznejte že jsem z uvedeného výroku nemohl poznat že jde o vaši osobní empirickou zkušenost. Moje taková není. Vidím že je kouření rozšířené celkem rovnoměrně mezi lidmi se kterými se stýkám. Kouří nebo nekouří profesoři, "kavárenští filosofové", lidi od kumštu, trampíci, lidi "od lopaty" ...
Nezávisle na své povaze, inteligenci či sociální zralosti. Dříve nebývalo kouření tématem rozhovorů a nezažil jsem že by ho někdo považoval za agresivní jednání. Agresivita se opravdu vyskytovala vždy spíše v souvislosti s alkoholem než s cigaretou.
Sám jsem přesvědčen o škodlivosti kouření z vícero důvodů a tak přesvědčovat mne o tomto by bylo dobývání se do otevřených dveří. Avšak, stejně jako u jiných věcí, mne odpuzuje fanatismus některých odpůrců kouření. Mám na mysli, kupříkladu, ztotožňování toho že ucítím kouř s pasivním kouřením které ohrožuje můj život a podobně. Pasivně kouřit může ten kdo tráví svůj čas v uzavřeném zakouřeném prostředí, ale ne ten kdo projde okolo kuřáka sedícího na lavičce v parku a to ani v případě že se tam těch kuřáků vyskytuje vícero.

"Možná na to jdeme špatně, možná není řešením kouření zakazovat, ale kultivovat, vychovávat kuřáky k tomu, aby neobtěžovali se svým zlozvykem neobtěžovali okolí, nekouřili v přítomnosti dětí, v uzavřených prostorách, neodhazovali nedopalky na zem."

K tomu bych jen dodal že na zem je nepořádnými lidmi odhazováno mnohem více než jen nedopalky. Už jste se prošel někdy turistickou stezkou, lemovanou pet-lahvemi, obaly od cukrovinek a podobně? Tak že na výchovu v tomto směru tu nekandidují jen kuřáci.

Pročítal jsem si ten váš návrh zákona. I z něj dýchá občas poněkud hysterický přístup. Tak teď nevím s kterým vaším postojem polemizovat protože se od výše uvedené citace liší. Změnil jste názor od té doby co jste tento zákon sepisoval?

Já s vámi souhlasím že kouření je třeba kultivovat, ale úplný zákaz, byť s výjimkami (váš zákon) mi nepřipadá jako nejlepší kultivační nástroj. Aplikace různých příkazů a zákazů potlačuje v člověku vlastní iniciativu. Proč by se slušný kuřák ptal svého okolí zda si smí zapálit když se nachází na místě kde je to dovoleno? A přece pamatuji že to bylo u kuřáků dříve běžným zvykem, provázeným obvykle nabídnutím cigarety. Byl to ostatně jeden z rituálů k navázání rozhovoru.

Jak správně uvádíte, během doby po kterou velká část lidstva tomuto holduje vytvořilo se okolo kouření mnoho rituálů nejen obecných ale i těch osobních, vlastních každému jednotlivci. Na lidi závislé na jiných drogách se zpravidla pohlíží jako na ty kterým je třeba pomoci ale na kuřáky tabáku jako na vyvrhele společnosti. Proč ten rozdíl? Protože na rozdíl od jiných je jejich droga legální? Bylo by dobré se zamyslet nad tím proč je prozatím legální. Já myslím že, mimo jiné, i proto že nemá tak negativní dopad na společnost jako ty ostatní.

"Snad tedy alespoň přijmout jistá podpůrná opatření, tak aby kuřáci neparazitovali na zbytku společnosti."

Proč se má toto týkat jen kuřáků ke kterým jste "jen tak na okraj" přidal i alkoholiky? Lidé jsou léčeni z obezity, z úrazů následkem adrenalinových sportů, z následků špatné volby oblečení (nahá bříška a záda u mnohých dívek i za špatného počasí), dokonce i z toho jak vypadají (některé plastické operace také hradí pojišťovna). Proč mají být kuřáci a alkoholici výjimkou? Zvláště když, na rozdíl od vyjmenovaných případů, odvádějí společně do státní pokladny sumu v desítkách miliard.

"Zatímco nekuřák tím, že nekouří, nenutí jiného kouřit, kuřák tím že kouří nutí kouřit všechny ve svém okolí, a to i proti jejich vůli."

V tomto s vámi souhlasím. Jen bych dodal "pokud se s kuřákem nacházejí v uzavřeném prostoru". A proto bych dal nekuřákům obranu v podobě zákona který by ukládal kuřákovi povinnost vyhovět jejich žádosti o nekouření pokud se nalézají mimo prostor kde je kouření výslovně povoleno (například restaurace označená jako kuřácká).

"Kouření nelze srovnávat s jinými neřestmi, protože zatímco alkoholik si chlastá na vlastní játra, kuřák kouří nejenom na svoje plíce, ale i na cizí."

Tento argument je na místě pouze týká-li se kontaktu kuřáka s nekuřákem. Za typickou ukázku "protikuřácké hysterie" považuji jeho užívání v obecné argumentační rovině proti kuřáctví jako takovému. V ostatních náležitostech je kuřáctví srovnatelné s jakoukoli jinou neřestí a z mnohých srovnání by vyšlo s "čistším štítem".

Ale ani tímto se nechci zastávat kuřáků. Jde mi o to aby se k tomuto negativu přistupovalo věcně, střízlivě a řešení byla účelná. Z těch dosavadních přístupů mám pocit jako by se jen někdo bavil pícháním do vosího hnízda.

 
V 3/22/2008 11:00 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Elfe, jak se má husa? :-)

 
V 3/22/2008 11:31 odp. , Anonymous elf řekl...

Zatím se Kamile zaobírám samou podstatou existence husy.

 
V 3/23/2008 11:46 dop. , Anonymous brtník řekl...

Několik dodatkových poznámek:
Současný protikuřácká „osvěta“ je k smíchu, chybí peníze i vůle a ostatně každý mrtvý na rakovinu plic už nebude chtít důchod... Jaksi se ale už zapomnělo a z pochopitelných důvodů se tají, že koncem 80 tých let minulého století probíhala rozsáhlá akce zvaná „šance pro 3 miliony“. Skutečně vedla k určitému úspěchu, počet kuřáků se zmenšoval a kouření přestávalo být moderní. Pak přišel listopad a všechno bylo jinak.
Kouření je závislost se vším co k tomu patří. Ve srovnání s ostatními závislostmi je nejhorší ze všech, je u něho největší pravděpodobnost, že se vyvine u jedince, který se stane konzumentem (svátečním kuřákem), jestli u alkoholu to dělá u všech typů alkoholismu něco kolem 15%, heroinu, morfia, kokainu v rozmezí tak 40 – 70% (u některých látek se to ani přesně neví), ta u tabakismu se to blíží 100%, uvádí se i 98 až 99%, sám si ale myslím, že to bude spíš něco nad 90%, jedná se o psychickou závislost, z té je snadnější se vymanit, kuřáků, kteří dokázali přestat sami je ale menšina a zaslouží si náš respekt.
Vývoj této závislosti je velmi rychlý i několik málo týdnů, platí čím mladší organismus, tím rychlejší vznik závislosti – proto se reklama také skrytě směřuje hlavně k dětem. Z dětského kuřáka bude dospělý závislák který bude ochotný platit jakoukoliv cenu – i kdyby na chleba nebylo.
To Tribun – zákaz by skutečně k ničemu nevedl – viz. doba prohibice v USA. Kultivace a propaganda – ev. osvěta, říkejme tomu jak chceme k výsledku vede byť ne 100% nímu.
To Kamil – i kouření má na svědomí dopravní nehody, úrazy, změny osobnosti, byť ne v takové míře, pokud jde o alkohol tak bohužel s politováním vidím, že mizí „kultura pití“ - mezi mladou generací se stává čím dál větší hrdinství se opít do němoty, dřív, pokud někdo své pití nezvládl, i jednorázově tak se znemožnil, dneska se to považuje za hrdinství. Existují i další faktory které povedou k tomu, že těch opravdových závisláků bude čím dál tím víc. Souhlasím, že by se problému mělo věnovat víc pozornosti, v současné společnosti vidím reálnější omezení kouření než alkoholu, ideálem by bylo kdyby se dosáhlo toho co definovala před lety SZO: 100% abstinence u nemocných lidí (zakázal či nedoporučil pan doktor), těhotných a kojících žen a mladších dejme tomu i těch 18 let. Ostatní by zůstali jen na úrovni konzumentů – 1 desítka nebo decinka vína, ne každý den a se schopností libovolně dlouho abstinovat. Bych nebyl tak přísný lze být ještě nedůsledný, třeba 7 vína pro dva – občas, 10 se dneska pomalu nedá pít – proboha oni to snad vaří z košťat, ale ty dvě 12 nesmí být denně … ale skutečně musí být zachovaná ona schopnost libovolně dlouho abstinovat.
To tvrzení, že kouří oni agresivní... se skutečně objevuje i odborné literatuře, ale skutečný důkaz není.
To ODS – copak trh někdy něco uspokojivě vyřešil?
To Kamil – Adrenalinové sporty, růst závislostí jsou i důsledkem růstu stresu ve společnosti.
No ta bříška – a pak ty problémy s čůráním!

Kdo se chce dovědět víc tak na http://www.plbohnice.cz/nespor/addictcz.html

PS nejsem tak zanícený jak on – přiznávám mírnou závislost na kávě a konzumenství u alkoholu, ale plně jej chápu.

 
V 3/23/2008 7:08 odp. , Anonymous Ahura řekl...

Podle mého by se zákaz kouření v restauracích měl zavést co nejrychleji - v Irsku také brečeli, že je to zruinuje, kuřáci přestanou chodit....Nepřestali, na cigárko si skočí ven. Osobně znám pár kuřáků, kterým zakouřené putiky také extrémně vadí, nedá se tam dýchat, smrdí vám oblečení i vlasy....

 
V 3/23/2008 8:40 odp. , Anonymous Brumla řekl...

Není třeba se rozepisovat o tabákovém průmyslu....

Stačí se podívat na jeden z dílů "Jistě, pane ministře" - smutné, ale pravdivé.

 
V 3/24/2008 2:58 odp. , Anonymous Mirka řekl...

Předem s omluvou upozorňuji všechny blogující že pato písemnost je tu pro Vaška.
Pane Vašku, zdálo se mi o Vás, že jste přemýšlivý člověk, který miluje východní filosofii a svobodu pohybovat se v krásné přírodě.
Že jste celkem milý a společenský člověk.
Proč Vám píšu?
myslím si že jsem prošla podobnými postoji a že o nich dál přemýšlím.
Myslím si, že náboženství,ideologie a víry včetně víry v ateismus, humanismus nebo víry v peníze mají své BOHY.
A za většinou složitých dogmat je víra v BOHA-ČLOVĚKA, dokonce za budhismem,hinduismem,taoismem které se zdají tak duchovní je podle mě jen uctívání člověka.
Ani dárvinisté ani fašisté neuctívají v podstatě nic jen nováho bohočlověka.
Myslím si, že šance na další krok v poznávání je prostudovat si Bibli, ze srdce Vám přeji nové zážitky.

 
V 3/25/2008 11:22 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Tak co jak jste si užili Velikonoce? Stále jsem se chystal že zde popřeji všem jejich hezké prožití a pak jsem na to zapoměl :-(
No, doufám že se vám všem vyhnuly zážitky podobné tomuto. Takhle to vypadá když je pro někoho majetek nade vše.

 
V 3/25/2008 11:46 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Brtníku, vaše zmínka o tom že kouření způsobuje také změnu osobnosti mne zaujala a tak jsem věnoval poměrně dost času pátrání po nějakém textu, který by toto zmiňoval. Výsledek = nula. Nepočítám-li tedy kouření marihuany. Ale já se domnívám že jste měl na mysli kouření tabáku. Tak že, pokud o takovém textu víte, mohl byste mi dát nějaký odkaz?

 
V 3/25/2008 12:14 odp. , Anonymous Hruška řekl...

Všechno je jinak.

Když chcete vědět, proč lidi kouří, neberte vážně to, co o tom říkají a čemu i sami věří. Každý (přinejmenším skoro každý) kuřák kouří proto, že MUSÍ. Návyk je silnější než on. To, co tvrdí jsou výmluvy, kterými sami před sebou tuto ponižující skutečnost zastírají (nejpřevrácenější je srdce lidské...). Při jakýchkoli úvahách o tom, jak omezit kouření bychom si tento fakt měli uvědomit a vycházet z něj.
Jo a ještě něco: Před časem jsem zaslechl, že po převzetí našeho tabákového průmyslu americkými firmami se začaly vyrábět cigarety s daleko větším obsahem návykových látek, jmenovitě nikotinu. Možná odtud by se při protikuřáckém tažení mělo vyjít.
J. H.

 
V 4/02/2008 10:47 dop. , Anonymous brtník řekl...

Kamile, měl jsem na mysli závislosti obecně, dá se to odvodit z chování závislých. U kouření nikotinu je to ale jen na úrovni hypotézy protože tu může být i jiný vliv, neplatí to obecně, jde jen o zvýšený výskyt proti stejnému vzorku nekuřáků. - Můj názor.
(Odlišnost osobností - proto kouří nebo odlišnost osobnosti jako důsledek?)
Projevuje se to také v tom co popisuje Hruška. Všimni si taky, že dost kuřáků se snaží kouření propagovat a získat další ovečky pro svou závislost.
Já jsem se s tímhle tvrzením o vlivu na osobnost setkal před delším časem u Dr Nešpora ale už nevím při jaké příležitosti.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka