Co jste si nadrobili

Modrá vládní elita v posledních dnech řeší svůj klasický problém. To, co dříve bylo naprosto správné, pokud se to týkalo aktuální opozice, dnes jí nějak nevoní. A důvod je prostý. Sama se ocitla v podobné situaci a najednou neví kudy kam.

Na konci minulého týdne pět poslanců Občanské a prý demokratické strany hlasovalo v rozporu s vládním návrhem pro to, aby rodiče dětí s postižením dostávali státní příspěvek až do patnáctého roku života dítěte. Dočkali se snad vzbouřenci pochvaly, za tak žádoucí hlasování proti vůli vlastní strany, ale v souladu s vlastním vědomím a svědomím ? V žádném případě. Okamžitě se na ně snesla vlna kritiky z vlastních řad, jak si mohou dovolit hlasovat jinak než matička strana při tak křehké vládní většině a vysvětlení, že lidskost není v souladu s pravicovou ideologií. Výkonná rada občanských demokratů nakonec vyzvala regiony, aby rebely zpacifikovaly, protože hlasování melčákovským stylem je u ODS naprosto nepřijatelné.

Další spor, který má také kořeny v pokrytectví modré strany, se točí kolem rozdílných přístupů vlády a prezidenta ke gruzínskému konfliktu. Mirek Topolánek má dnes jasno, za zahraniční politiku odpovídá vláda a její ministr zahraničí, prezident podle premiéra z ústavy není odpovědný a jeho rozdílný názor je pro Českou republiku komplikace směrem k dalším zemím. Ale ještě před třemi lety všechno bylo jinak. Tehdy dokonce ODS vydala během konfliktu prezidenta s premiérem jasné prohlášení. "Prezident podle ústavy zastupuje stát navenek a je spolutvůrcem zahraniční politiky."

Takže milí občanští nedemokraté, co jste si nadrobili, také si snězte.