čtvrtek, října 23, 2008

Stále jsme tady

„Stále jsme tady!" – tak by se dalo stručně charakterizovat poselství dnešní demonstrace proti ratifikaci smluv s USA o zřízení radarové stanice v Brdech. Protože žádné zprávy o osudu smluv ve Sněmovně, která o nich měla začít dnes jednat, během dne nepřišly, nesla se demonstrace v duchu sdělení: „Stále jsme tady. Nenechali jsme se zastrašit, nenechali jsme se znechutit, nenechali jsme se uplatit. Jsme zde a nebudeme mlčet! Nezapomněli jsme a nezapomeneme a v příštích volbách vám to spočteme!" Druhým poselstvím pak bylo burcování k účasti v druhém kole senátních voleb a hlasovaní pro ty kandidáty, kteří deklarují svůj nesouhlas s radarem, aby tak ODS přišla v Senátu o pohodlnou ústavní většinu.

Malomyslnost, která byla cítit při poslední demonstraci 21. srpna, byla ta tam. Dnes byla morálka velmi vysoko a nálada optimistická. Snad to způsobil výsledek krajských voleb, který ukázal, že i molocha ODS lze porazit, a vlil odpůrcům radaru novou krev do žil. Dnešní demonstrace si svojí razancí nezadala s jednou z prvních demonstrací proti radaru (tou, kterou magistrát zakázal ve snaze umlčet odpůrce) a jasně tak ukázala, že odpor proti radaru pokračuje s neztenčenou intenzitou.

Ani účast nebyla marná. Ještě na Palachově náměstí, kde demonstrace začínala, jsem odhadoval počet účastníků na 300 – 500, ale průvod, který poté zamířil přes Vltavu na Malou Stranu, byl podle mého odhadu výrazně početnější a hlavně – byl vidět a slyšet.

Co mne překvapilo bylo masivní nasazení policie. Již při příchodu na Palachovo náměstí jsem nabyl dojmu, že policistů je tentokrát více, než při minulých demonstracích. Dojem se změnil v jistotu v okamžiku, kdy protestní průvod došel na Malou Stranu do prostoru Parlamentu a velvyslanectví USA – policejní antony, psovodi se psy, těžkooděnci bránící v přístupu k Poslanecké sněmovně. Páni poslanci, to se opravdu tak bojíte občanů, které zastupujete?

Nicméně policie se chovala korektně a pokárání v tomto směru zaslouží spíše někteří účastníci demonstrace, zřejmě s anarchistickými kořeny. Pro jednotlivce nebyl problém kordonem policistů projít, a tak jsem mohl zjistit situaci i v okolí Poslanecké sněmovny. A i když průvod přímo ke Sněmovně nemohl, byl slyšet dostatečně hlasitě a zřetelně na to, aby se poslanci nemohli vymlouvat, že nevědí, jakého mínění jsou občané a voliči, kteří jediní jsou zdrojem veškeré moci v zemi a jež poslanci pouze zastupují.

napsal Tribun
původně publikováno na http://tribun.bloguje.cz/

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 4:

V 10/23/2008 8:48 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Na serveru který kritizuje raketovou základnu( http://www.nezakladnam.cz/cs/15_10x-ne-radaru ) jsem našel 10 argumentů proti. Některé bych chtěl vysvětlit protože jim nerozumím nebo s nimi nesouhlasím.

-1- Umístěním radarové základny USA bychom se stali nástrojem jednostranné americké zahraniční politiky určované snahou o světovou hegemonii. Spojeným státům by příslušelo výhradní velení a řízení operací protiraketové obrany.

Je samozřejmé že se USA snaží hájit svoje zájmy jako ostatně každý. Důležité je, že se jejich zájmy shodují s našimi srovnatelně snad jenom se Slovenskem. Kdo jiný by měl řídit jejich obranu než oni, kteří ji platí(a to velmi těžce).


-3- Uvažovaný americký radar by byl součástí systému, jenž umožní Spojeným státům zaútočit na jiné země bez obav z následné odvety.

Snad nevěříte tomu že USA budou útočit na kohokoliv atomovými zbraněmi? To je naprosto nerealistické. Tomuto může uvěřit pouze někdo, kdo je zaslepený nenávistí a to vy doufám nejste.


-4-Jednání o radaru odporují demokratickým principům. Zapojení ČR do systému americké raketové obrany prosazuje hrstka politiků proti vůli většiny občanů, kterým bylo a je bráněno se k tak závažné věci vyjádřit ve volbách či v referendu.

O tom jak je přímá demokracie nebezpečná si asi nemusíme ani povídat. Je asi stejně realizovatelná jako komunismus a pan Eybl tady o tom psal vcelku rozumně(celé jsem to nečetl) takže je to jasné...


-7-K vybudování radaru nás nenutí žádné spojenecké závazky. Šlo by o zcela novou dvoustrannou smlouvu mezi USA a Českou republikou. Radar nebude integrován do struktur Severoatlantické aliance.

Nic nás nenutí povolit, ale pokud to neuděláme výrazně si pohoršíme v očích Američanů, kterým z velké části vděčíme za ekonomický blahobyt(nejen my , ale celá Evropa) a hlavně za politickou stabilitu. Já osobně si úplně chrochtám blahem, že mně neohrožují třeba nacisti z Němec, nebo komunisti z Ruska jiní "isti" z jiné země. Ale úplnou jistotu nemám a proto se rád pojistím pro případ napadení třeba tím, že pomohu budovat systém, který sestřelí případné rakety namířené na nás, nebo naše spojence.


-8-Česká republika by fakticky přišla o plnou suverenitu nad částí svého území.

Klidně jim na 100 let pronajmu pár hektarů ať ochrání sebe a nás před raketami. Asi by nebylo normální dělat opak.


-9-Naše místo je v Evropě. Sousední státy jako Slovensko či Rakousko s radarem nesouhlasí. Přehnané zdůrazňování „transatlantické vazby“ brzdí rozvoj samostatné Společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie, která je ze strany USA a České republiky vědomě obcházena.

Rakousko je proti lecčemu, a vy víte o čem mluvím. Zatím nijak výrazně neprotestovalo pokud vím tak je mi to jedno co si myslí. O nesouhlasu Slovenska nic nevím a je mi to taky s dovolením jedno. Přehnané zdůrazňování transatlantické vazby může být skutečně škodlivé. Občas vede k nereálnému očekávání od druhé strany. Na druhou stranu. V zahraniční politice(především mimo EU) jsme si často bližší právě se spojenými státy. Navíc skepticky řečeno - zahraniční bezpečnostní politika EU takřka neexistuje.

-10-Smlouva s USA je pro ČR nevýhodná. Dohoda o radaru byla sepsána na dobu neurčitou, v podstatě ji nelze vypovědět bez hrozby roztržky s USA. Ve smlouvě se ČR vzdává možnosti dožadovat se naplnění bodů této smlouvy u mezinárodních institucí. Americká strana dostala právo radar modernizovat a měnit tak jeho výkonové parametry.

Smlouvu jsem nečetl, ale plnění těchto smluv je většinou garantováno stabilní zahraniční politikou USA. A pokud vím s Američany nebývají v tomto problémy.
Je samozřejmé že si chtějí na základně, kde investují tolik peněz instalovat techniku jakou potřebují.
Ještě dodám, že nejsem fanda jejich způsobu řešení přestupků svých vojáků mimo území USA(ještě pořád skřípu zuby při vzpomínce na katastrofu s lanovkou v Itálii). V tomto bych byl velmi opatrný, ale celkově mě radar ani zdaleka nevadí. Příspěvek do diskuze po sobě z časových důvodů nečtu proto se omlouvám za chyby.

Předem díky za reakci na příspěvek.

 
V 10/23/2008 9:22 odp. , Blogger ods řekl...

1. Zájmy velmocí se nikdy dlouhodobě neshodují se zájmy malých států. A konec konců i interpretace zájmů může být různá. V zájmu Británie či Francie bylo podpořit Československo proti Hitlerovi. Nestalo se tak.

3. Spojené státy byly zatím jedinou zemí, která jaderné zbraně v konfliktu použila. Navíc preventivní jaderný úder jim povolila po roce 2000 nová Bushova doktrina. Takže tady to není o nenávisti, ale o posouzení možností. Jestli je pravděpodobné, že na nás teroristé zaútočí raketami, které nemají a není možné je odpálit jen tak bez zpráv ze satelitů, tak mnohem pravděpodobnější je, že ten kdo má jaderné zbraně a může je odpálit v každé vteřině je také někdy použije.

4. A o tom jak je zastupitelská demokracie či diktatura nebezpečná si povídat už nemusíme asi vůbec. Je to záležitost názoru, odpůrci přímé demokracie vypíchnou pár příkladů, její zastánci zas vypíchnou jiné, kde to velmi dobře funguje. A konec konců Švýcarsko je jednou z nejlepších zemí pro život a je velmi silně opřené o přímou demokracii.

7. Pohoršíme si u aktuální administrativy, to jestli si pohoršíme v očích Američanů jako občanů nebo u Američanů jako demokratů je sporné a neprokazatelné.

8. Pokud nás ochrání a to nelze dokázat.

9. Jestli k něčemu dojde, tak jsou pro nás mnohem důležitější sousedé. A pokud místo snahy vytvořit kvalitní zahraniční politiku EU ji budeme sabotovat, tak na tom nevyděláme. Až dojde k průšvihu, tak USA se s klidem od nás stáhnou jako z Vietnamu a nám obklopeným nepříliš přátelskými státy zbydou jen oči pro pláč.

10. Právě že stabilní zahraniční politika Spojených států je mýtus. Včera nepřítel dnes kamarád - Libye, fundamentalista kamarád - Saudská Arábie, menší fundamentalista nepřítel - Irán. Včera věrný spojenec, dnes zbytečný kámen na krku domácí politiky - Jižní Vietnam.

 
V 10/23/2008 10:31 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Je toho hodně na čem se neshodneme a k diskuzi.
V každém případě díky za odpověď.

Zeus

 
V 10/24/2008 9:33 odp. , Blogger Tribun řekl...

Přestože „ods“ již odpověděl, a odpověděl velice dobře, dovolím si i já připojit několik poznámek (budu se držet vašeho číslování, Anonyme (Die?)):

1. Státy jistě hájí především své zájmy – a jiné státy k tomu používají jako nástroje. Stát se nástrojem dobrovolně může být snad méně bolestivé, ale rozhodně to není méně potupné. Protože přiznáváte USA právo hájit své zájmy (a ani já jim ho neberu), předpokládám, že toto právo přiznáváte i Rusku či někdejšímu SSSR. Invaze v roce 1968 totiž nebyla nic jiného, než hájení si vlastních zájmů Sovětským svazem; a nepochybně se i u nás našla řada lidí, která tehdy Sověty vítala ze stejného důvodu (jen zrcadlově obráceného), z jakého se dnes někteří těší na Američany – tedy jako vnější faktor determinující vnitřní záležitosti.

Naše zájmy se s v maximální míře (ovšem nikoliv absolutně!) shodují se zájmy států EU, prostě proto, že jsme spolu na jedné lodi, zvané Evropa. Naším zájmem je silná EU, zájmem USA je naopak EU slabá a bezradná. Naše zájmy jsou protikladem k zájmům USA, mimo jiné i proto že existence USA je závislá na vnější expanzi, exploataci a kolonizaci, což jsou vývojové fáze, které Evropa již dokázala překonat.

3. USA jsou jediný stát, který prokazatelně použil jaderné zbraně v boji a jasně deklaruje svoji připravenost učinit tak znova. Nicméně v dané souvislosti je lhostejné, zda by se jednalo o jaderný útok, i útok konvenčními zbraněmi (kupříkladu tzv. křídlatými střelami) může být zničující. Systém NMD má Spojeným státům zajistit „svobodu jednání“, tedy možnost libovolně zaútočit na kohokoliv bez obav z možné odvety. To není žádný paranoidní výplod mozku zatemněného nenávistí, takto potřebu rozvinutí NMD zdůvodňuje například R. Kagan, jedna z vůdčích postav PNAC, ale i další neokonzervativní američtí myslitelé.

4. Přímá demokracie je nebezpečná pouze pro toho, kdo chce vládnout silou, silou vnucovat lidu svoji vůli a silou si vynucovat poslušnost, protože si je dobře vědom toho, že nedokáže získat lid na svoji stranu váhou svých argumentů. Pokud jsou lidé způsobilí hlasovat ve volbách, jsou způsobilí i k jakémukoliv jinému rozhodnutí. Způsob, jakým je radar prosazován, popírá demokratickou postatu státu v jejích základech. (I obyčejnou slušnost, protože dělá z lidí voly.)

Přímá demokracie vadí pouze tomu, kdo chce realizovat opatření, ze kterých má prospěch menšina, a se kterými by většina jen stěží mohla souhlasit.

Lidé jsou svobodní, svéprávní a mají právo i na špatná rozhodnutí. Politici jsou odpovědni lidu, lid není odpovědný nikomu než sobě.

Odmítáte-li přímou demokracii, v podstatě tím legitimujete diktaturu proletariátu, dnes ovšem v podobě diktatury buržoazie.

7. Tak si výrazně pohoršíme v očích Američanů. No a co? Jsme dospělý svéprávný národ a nemusíme se nikomu podbízet. Jenže my (naše vláda!) se chováme jako roztoužená prvnička, která udělá cokoliv, aby si ji její idol vzal do postele, a vůbec nevidí, že ji ten idol po použití zneuctěnou odkopne tak, jako všechny před ní. USA nevděčíme za nic, protož nic nedělaly pro nás, ale vždy jen pro sebe (a jestli jsme z toho někdy něco měli, tak pouze jako vedlejší efekt). Pokud jim z něco „vděčíme“, tak za současnou ekonomickou krizi (v žádné případě za blahobyt, který navíc nikdy nebyl pro všechny), za studenou válku a dost možná i za tu Druhou světovou (ale to se při tázání po jejích příčinách nesmíte zastavit v roce 1939 v Německu, ale musíte se ptát dál).

Nejlepší službu bychom Američanům prokázali tím, že bychom jejich vládu umravnili, klepli ji přes prsty a nedovolili jí zahrávat si s ohněm (o kterém navíc doufá, že nebude hořet u ní doma). Co myslíte, čím spíše pomůžete příteli, který příliš pil? Tím, že mu ještě nalijete, nebo tím, že před ním schováte poslední láhev? Mimochodem, toto je i přání některých Američanů, aby někdo jejich vládě konečně ukázal meze.

Současný svět jistě není bezpečný, ale pokud bych hledal, odkud nebezpečí přijde, tak bych zajisté začal u toho největšího agresora, a tím jsou USA. Zde je seznam amerických intervencí. Jaká další země se může pochlubit tak impozantní bilancí?

Proč se více bojíte toho, kdo by nebezpečný být mohl, než toho, kdo nebezpečný zcela bezprostředně je?

8. Sebe možná ochrání, nás zcela jistě ne. Kdyby mohla základna chránit své vlastní okolí, proč by musela být předsunuta do Evropy? Navíc ten systém zcela objektivně nefunguje, není schopen operačního nasazení a ještě dlouho nebude. Příliš nepřeháním když řeknu, že v současnosti je schopen se vypřádat maximálně s nebezpečím, které představuje izolovaný útok raketou na úrovni V-2.

Cituji aktuální zprávu: „Podle nedávno vydané studie Pentagonu (1) není žádný důvod stavět nové základny v Polsku a České republice, přinejmenším do doby než se prokáže, že protiraketová obrana funguje. Studie říká, že současný protiraketový systém potřebuje zásadní „opravy“, protože Protiraketová agentura (MDA) nesmyslně spěchala s rozmisťováním systému na úkor výzkumu a pečlivého vývoje nástroje, který skutečně funguje.“

9. Ignorovat mínění svých sousedů, se kterými musím žít v jednom domě, je velmi arogantní a nebezpečné. Pokud by si váš soused pouštěl nahlas hudbu, nebo pravidelně kálel na vaši rohožku, jak byste se tvářil na to, kdybyste si stěžoval a on vám řekl: „Mě to nezajímá“? Pohrdat lidmi, zejména jste-li trpaslík, kterému zrovna stojí za zády Velký Bratr, takže se jenom chlubíte cizím peřím (v tomto případě by bylo přiléhavější říci: chlubit se cizím klackem), to je nejlepší způsob, jak zůstat v nouzi sám a bez pomoci. Protože USA se na nás beze všech cavyků vykašlou, až jim nebudeme k užitku, nebo budou mít pocit, že na tom vydělají, když nás prodají (viz Jalta).

Pokud se vám nelíbí, kde žijete, tak se odstěhujte, protože Praotce Čecha už asi stěží někde potkáte, abyste mu vynadal za to, kde zakotvil.

10. Smlouvu jste nečetl, ale víte naprosto přesně, že vám nevadí. Svatá prostoto! (Pokud si ji přesto přečíst chcete, nabízím vám její komentovanou verzi.) Ta smlouva je skutečně nevýhodná, a to nikoliv proto, že by byla nevypověditelná, ale proto, že z ní pro USA nevyplývají v postatě žádné závazky (kromě toho, že po sobě při odchodu musí uklidit), zato veškeré náklady budou ležet na bedrech ČR a USA se pouze zavázaly se za nás v případě placení škod způsobených provozem základny přimluvit.

O „stabilní zahraniční politice USA“ si nechte vyprávět od Talibů, nebo od nebožtíka Saddáma Huseina. Zahraniční politika USA je stabilní pouze v tom smyslu, že USA vždy hájí pouze své zájmy a používají při tom zcela libovolné prostředky, i takové, jejichž používání všem ostatním zakazují a svým vlivem znemožňují. Ty především. V zájmu nás všech nejsou Spojené státy silnější, ale naopak Spojen státy slabší, protože jedno mocenské centrum, které může jednat unilaterálně a nemusí nic respektovat, představuje ohnisko nestability a nejistoty a ohrožuje celý svět.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

<< Domovská stránka