Co prohrálo ODS volby

Máme za sebou krajské i obě kola senátních voleb, které skončily řeží modrých viňátek a drtivou výhrou sociální demokracie. Politici ODS jsou v šoku a spíše se omezují na pofňukávání, jak vše špatně vykomunikovali, protože vládnou skvěle a ČSSD prý vedla neférovou kampaň (zároveň středočeská a pražská klika svůj relativní úspěch využívá k zarputilému podkopávání židle pod předsedou Topolánkem). Zábavnější jsou pravicové komentáře, které z velké části vysvětlují, jak voliči jsou hlupáci, co za směšných třicet korun zaprodali svoji zářnou budoucnost. Důvody jsou samozřejmě jiné a navíc argumentování třemi pětkami na úrovni jednoho piva či půl krabičky cigaret je od začátku falešné a prázdné. Každý, kdo občas musí k doktorovi, totiž dnes neplatí jen třicet korun. Návštěva u lékaře znamená průměrně také vypsání aspoň jednoho receptu, často ještě s doplatkem a to celkem dělá kolem sta korun. Volby ale ODS prohrála z mnohem více důvodů, zde jsou některé z nich.

Neplnění volebních slibů - byť to bylo jasné už před volbami, že ODS své skutečné plány voličům neřekne, protože by ji nikdy nevolili, tak rozsah neplnění slibů a zvláště slavné Smlouvy s voliči asi šokoval i velkou část tvrdého voličského jádra. Z celé předvolební rétoriky opřené na Baroších, kolečkách a šťastné budoucnosti našich dětí zůstalo jen postavení hráze fiktivnímu rudému nebezpečí a lidožravému Jiřímu Paroubkovi. Tento trik možná byl úspěšný v době Klausovy Mobilizace, ale lidé nejsou hloupí a velmi dobře chápou, že návrat před rok 1989 je v naší geopolitické situaci nemožný a kdo je přesvědčuje o opaku asi nemá jiné argumenty.

Radar - velká část občanů si ho zde nepřeje. Nepomohly tabákové kampaně, nepomohlo strašení ajatolláhy co již více než tisíc let touží rozbombardovat Českou Republiku, nepomohlo apelování na věčnou lásku k novému Velkému Bratrovi, který to s námi myslí a vždy myslel upřímně, proto se kampaň více méně omezila na strašení špiony, Rusy a komunisty, kterými prý jsou odpůrci onoho výtečného systému. Navíc občas vláda, která nenechá ani nitku suchou na svých předchůdcích paradoxně argumentovala, že radar musí být dobrý, když konzultace o něm začaly za hloupých a neschopných socanů. Na otázky občanů zastánci radaru více méně odmítali odpovídat, vystačili si jen s frázemi a několika překroucenými údaji.

Zdravotnictví - odpor vůči chystaným reformám je samozřejmě spojen i s poplatky. Neexistuje jediný důkaz, že bychom se díky třiceti korunám u lékaře najednou stali váženými zákazníky. Stejně tak je pro většinu lidí nepřijatelné, že mají odvádět každý měsíc vysoké částky na zdravotní pojištění a ještě k tomu neustále něco doplácet. Je také nepochopitelné, že z důvodu zneužívání zdravotní péče několika procenty pacientů (za spolupráce lékaře) mají být všichni pokutováni. Podobně závažný problém pro většinu občanů je i příprava na privatizaci systému, i když zkušenosti z celého světa ukazují, že nejlepší zdravotnictví mají země se silnou rolí státu. Zvláště v situaci, kdy za projektem stojí strana, kterou má většina populace jasně a oprávněně spojenou s privatizačními podvody a legislativní neschopností začátku devadesátých let.

Policie, korupce atd. - ODS neustále ukazovala prstem, jak její předchůdci byli propojeni s organizovaným zločinem, bujela korupce a jak nové koště vše dobře vymete. Vymetání skončilo více méně tak, že ministr vnitra zlikvidoval finanční policii. Nějaký pokrok či zlepšení situace nikde viditelně nenastal. Navíc přinejmenším šéfpolicajt i ministr dopravy mají velmi zajímavé vazby na ještě zajímavější lidi, které by naprosto jistě vyčítali libovolnému vládnímu politikovi, pokud by sami byli v opozici.

Novináři - ODS jistě může mít dojem, že porážku částečně způsobila kauza Morava a pečlivě popisované bratrovražedné boje uvnitř strany. Ale to byla jen špička ledovce navíc těsně před volbami ji výrazně zahlušilo "kočkování". Novináři přispěli velmi výrazně k úspěchu opozice ... svojí podporou plánům ODS. Co si může asi myslet čtenář, když je denně v tisku přesvědčován, že je komunistickým zbabělcem, protože nechce radar. Co ho asi tak napadne, když je označován za hlupáka, protože by chtěl mít vliv na rozhodování ve své vlastní zemi v referendu. Jak se mu půjde volit ODS, když se dozvídá, že pokud chce udržet sociální stát a progresivní zdanění, tak je závistivá socka, na kterou platí jen přísnost. Jak asi vypadá modrá pozitivní motivace, když na každého občana tisk prstem ukazuje jako na simulanta a požírače paralenů, který zabíjí lidi nemocné na rakovinu. V zemi vládne již dva roky vláda ODS, přitom pro velkou část novinářů, podobně jako v Rusku a Bělorusku největším problémem je opozice. O velké části kontroverzních kroků vládnoucích stran se píše malým tiskem na páté straně, ale téměř denně byla, buď v Lidových Novinách nebo Mladé Frontě, vypíchnuta nějaká Paroubek story a zastrašování komunismem. Krátkodobě to může mít efekt, ale když člověk vidí, že skutečné problémy se zametají pod koberec, tak postupně se veřejné mínění začne obracet proti takovéto propagandě. Je naprosto normální, že lidé se začínají stavět na stranu neustále kritizovaného, zvláště pokud kritika stojí na velmi vratkých základech nebo je jen čistě osobního rázu.