Mohl bych Vám celý příběh hospodaření naší milé pravice jasně popsat a ukázat na hospodaření magistrátu hlavního města Prahy, a ušetřil bych si práci, protože tak nádherné mrhání veřejnými prostředky ve spojení s klientelismem, korupcí a zázračnými podnikatelskými aktivitami některých subjektů, napojených na magistrát, se totiž nevidí, ani v nejzkorumpovanějších zemí naší planety. Ano, mohl bych popisovat nekonečné lži příležitostného primátora Pavla Open Béma, který už hezkých pár let žije zřejmě ve svém vlastním matrixu, daleko od reality a svých slibů, nekonečných záštit a stále mohutnější arogance a věřte, že projekt Opencard, je jen z mnoha projektů, který i přes svou zbytečnost, navíc v době krize, elegantně vysává veřejné prostředky….. Nicméně to neudělám, neboť bych byl pro mnohé, jenom populistou (smích).
Jak se ukazuje na hru naší milované pravice, která postavila ukázku rozmařilosti levice, na mateřské a třináctých důchodech neslyší jen, jistě schopní ekonomičtí analytici, fungující více čí méně z peněz, nejrůznějších bankovních a finančních skupin, ale i řada našich médií, která už dávno nejsou nezávislým arbitrem ve věcech veřejných. Ano, naše země skutečně nemá na rozhazování, ale proč stát, nebo chcete-li státní správa tedy stále rozhazuje ?
Málokdo si také uvědomil, že pravice v podobě ODS o těchto věcech raději mlčí, a když už mluví, tak jen o imaginárním zadlužování našich ještě nenarozených dětí, jen škoda, že nám sama ještě nesdělila, jak velký dluh naší zemi zůstal po velkolepém díle jménem kupónová privatizace, jejímž tvůrcem nebyl nikdo jiný, než tvůrce samotné ODS.Bohužel jedním z příkladů rozmařilosti opačné, jsou odměny managerů státních podniků a firem. Jednou z ukázek skutečně logického nakládání s prostředky státu můžou být například ČSA, bezedná studna jménem ČD a třeba ČEZ. Potom co pan Lašák a spol. předvedli své umění v aerolinkách, kde udělali dluh, nějaké 2 miliardy, žádal ještě pro sebe a své ovečky odstupné ve výši 120 miliónů korun, nechápu a ptám se, za co? Ano jistě ani pan Tvrdík, si nevedl nejlépe, jenže to je socialista a ten přeci hospodařit neumí. Nechci použít staré rčení o jednom ze osmnáct a druhém……však víte za kolik, ale i přesto všechno, mi je sympatičtější projídání státního dluhu důchodci a rodinami s dětmi, než úzkou skupinkou prominentních manažerů, kteří si za pár let, a nemyslím si, že bůh ví jak těžké práce, doslova nahrabali neuvěřitelné majetky, že pane Hušáku.
Tady ovšem uznávám, že pořádnou hroudu másla má na hlavě i sociální demokracie, která podobným manýrám v minulosti zdatně sekundovala. Vedle těchto jistě logicky a tržně, fungujících jevů, se mi jeví přilepšení starouškům a matkám, jako maličkost, navíc i důchodci a samozřejmě maminky na mateřské si přilepšení v době krize zaslouží rozhodně více, než neschopní a těžce přeplácení státní managery a jejich pohůnci v nejrůznějších dozorčích radách a že jich máme.
Opět jsme svědky vykopávání Klausovských teorií o utahování opasků, pokolikáté už, milí čtenáři, a skutečně věříte tomu, že ten opasek si utáhneme všichni?Proč tedy stát nebere peníze tam, kde jsou, a zdaleka se nemusí jednat jen o třídní boj závistivých a líných socanů se skromnými a pracovitými voliči pravice. A kdeže ty peníze jsou? To je přeci jednoduché a nemusíme řešit levou, ani pravou stranu, projděte se jakýmkoliv městem, na každém rohu narazíte na luxusní pobočku našich nenažraných bankovních domů, hledejte zisky mobilních operátorů, kteří zde našli skutečný ráj na zemi, skutečně si myslíte, že si můžete vybrat dodavatele vody, tepla a samozřejmě elektřiny? Kolik dáváte měsíčně své bance za to, že Vám hlídá Vaše peníze? Z jakých zakázek především, čerpají obří stavební firmy své vysoké zisky, skutečně v této sféře funguje trh? Položme si otázku, kolik nás ročně stojí korupce a co pro ti ní, udělala naše pravice, která boj s korupcí svým voličům v roce 2006 předhazovala v každé větě na svém volebním letáku.
Ano, tady všude jsou peníze, obrovské peníze, které státu unikají a na které se nechce raději sahat, protože to je trochu složitější a hlavně bychom mohli nazlobit, novodobé zbohatlíky, kteří své pohádkové bohatství, získali v úžasných 90. letech, kdy se pod taktovkou neomylného tatíčka Klause, rozdávali továrny po koruně. Kdy stát konečně pochopí, že zvýšení daní v korporátním a bankovním sektoru, nebude zdaleka znamenat zmrazení podnikání a odliv zahraničních investic. Věc je jasná, pro podstatnou část firem, je trh v České republice rájem na zemi a nic na tom nezmění ani úprava daňových sazeb pro nejvíce vydělávající firmy, nebo jednotlivce. Vedle toho se musí výrazněji podporovat, například malé a střední výrobní firmy a samozřejmě inovace, těch způsobů, jak ulevit právě menším firmám, je celá řada. Navíc nastavit skutečně konkurenční prostředí v oblasti získávání státních zakázek a samozřejmě zajistit vymahatelnost práva, kdy řada malých firem doplácí na velké giganty je další cesta, která může výrazně napomoci menším firmám a rozvoji podnikání obecně. Ale bohužel i tímto směrem se naše neomylná pravice, také nějak nevydala. Proč asi?
Vedle toho nám bude kdosi vyhrožovat daňovými ráji, ať si tedy firmy, které zde podnikají, využívají naši infrastrukturu, ale nezdaňují svůj zisk, sbalí svých pár švestek a začnou naplno podnikat na Bahamách, nebo na Kypru, jistě jim tam zákazníci padnou kolem krku.Osobně se domnívám, že klíčem k rozvoji naší země je, a nutně musí být, ekonomický rozvoj nejchudších regionů v České republice. Zapomeňme na blábolení pravice o rozvoji podnikání, právě v těchto regionech. Klíčovým musí být zajištění práce pro většinu, v ekonomicky fungujících regionech se samozřejmě přirozeně začne rozvíjet i malé a střední podnikání a to v různých oblastech, stále se domnívám, že cestou mohou být přímé investice ze zahraničí a samozřejmě jejich podpora. Mimochodem i tady udělala pravice slušnou paseku, to když naprosto nelogicky rozprášila státní agenturu Czech Invest. Proč asi?
Bohužel pan Janota, za kterého se dnes pravice, po tom, co ho v roce 2006 vyhodila z ministerstva financí, pere jak o život, vedle úpravy DPH a spotřebních daní, dle mého názoru nepředvedl nic zvláštního. Navíc není se čemu divit a jeho místo na slunci mu v takto politicky pokřivené zemi rozhodně nezávidím. Stejně tak musím konstatovat, že žádný zázrak nebyl ani NERV, jehož víkendové dýchánky s Mirkem Topolánkem, nelze brát jako seriózní lék na hospodářskou krizi, nad kterou, koneckonců, kdosi ve vládě ODS mával pobaveně rukou.
Nakonec tedy chápu, že důchodci, pacienti a budoucí maminky, se škubou přeci jenom o něco lépe. A média slyší na rozhazování ve jménu sociálních dávek vždy naprosto spolehlivě, takže nekupte to…….když je to, tak jasné.
Napsal Leoš Paclík
Štítky: leoš paclík, politika