sobota, října 27, 2007

Jan Keller: Sociální stát - krize a hledáni východisek

Ve čtvrtek 11.10. se v malém sálu Břetislava Bakaly v Brně uskutečnila přednáška profesora sociologie Jana Kellera na téma Krize sociálního státu (a aby to mělo prý hapy end, tak i hledání východisek).

Podobné akce se v Brně nekonají, takže jsem si ji při přečtení pozvánky v Právu nemohl nechat ujít. Stejně jako přibližně dalších 200 lidí, jejichž počet organizátory z občanského sdružení ProRegion dokonale zaskočil. Přinášely se další židle a část lidí musela stát. Jinak byla ale akce dobře připravena a každý účastník dokonce obdržel brožurku s výtahem z Kellerovy knihy Soumrak sociálního státu. Účastníci přednášky se dali už od letmého pohledu rozdělit na dvě skupiny: vysokoškolské studenty a důchodce. Střední generace byla zastoupena minimálně.

Přednáška držela styl který znám z jeho článků: Nabitá informacemi, příklady z jiných evropských zemí i pravicová tvrzení přivedená k absurdním, ale přísně logickým závěrům. Například: „Když jsou nezaměstnaní lenoší, tak jsou Ostravací 5x línější než Pražáci, protože mají 5x větší nezaměstnanost. Největší lenoši jsou obyvatelé Karviné, kde na jedno volné pracovní místo připadá 32 zájemců…“ Pokusím shrnout hlavní teze a uvést nejzajímavější informace.

Bohatství je nejlepší ochranou před životními krizemi. To je taky jedním z důvodů, proč se ho snaží lidé dosáhnout. Sociální stát se tak dá brát jako určitý způsob pojištění pro ty, kteří nemají dostatek prostředků. Sociální stát se začal ve velkém po celé Evropě budovat na začátku 20. století. Největší rozmach zaznamenal po druhé světové válce. Za bod zvratu, kdy začal upadat se dá považovat polovina sedmdesátých let. Příčinou krize je několik faktorů, které se navzájem posilují.

Prvním je flexibilizace práce. Sociální stát byl budován na takřka plnou zaměstnanost (přibližně na 2% nezaměstnanosti). Dnes je nezaměstnanost vyšší a pracovní úvazky jsou neplnohodnotné. Buď jen částečné na omezenou dobu, nebo se rozmáhá švarcsystém. Vzniká pracující chudoba – lidé, kteří mají tak malý příjem, že z něho nejsou schopni platit daně a zároveň jsou závislí na sociálních dávkách.

Druhým problémem je krize rodiny. Úplně nemizí, ale stává se z ní „průchozí instituce“. Flexibilizací rodiny se zvyšují nejistoty pro její členy. Hlavně pro ženy.

Dalším problémem je stárnutí populace. V padesátých letech pracovalo na jednoho důchodce 5 lidí v aktivním věku. Dnes to jsou jenom něco přes dva. Lidé dříve začínali pracovat kolem 16-18 let. Dnes je to kolem 25, protože i lidé jen se středoškolským vzděláním ztratí několik let hledáním stálého místa na trhu práce. Nebyli lidé dlouhodobě nezaměstnaní, dnes musí člověk pomalu počítat, že bude mít dlouhé údobí života bez práce. A také menší dobu trávili lidé v důchodu. Díky době dožití i tím, že kdo může jít dnes do předčasného důchodu tak toho využívá (v západní Evropě se takto stále dá odejít do penze před dovršením 60 let věku). Tak se zdá, že některým lidem se vlastně nepoštěstí si ani celý svůj život „odpracovat“.

Se stárnutím populace má spojitost i porodnost. Od 60.let je 1/3 Němců bezdětných. Bezdětné rodiny mají 10x více prostředků pro použití na své zajmy. Ti kdo děti mají, jsou znevýhodněni dvakrát – napřed je musí živit a poté jejich děti dělají na penze těch, kteří žádné děti neměli.

Posledním činitelem krize sociálního státu je globalizace. Nadnárodní firmy mají trojí zisk. Přesouvají výrobu do zemí s nízkou cenou pracovní síly, výrobky prodávají v zemích s vysokou kupní silou a daně přiznávají v daňových rájích.

Firmy ztrácejí zájem na kupní síle v místě výroby, protože prodávají v úplně jiných oblastech. Platy ve vyspělém světě jsou příliš vysoké i příliš nízké. Vysoké v porovnání se zaostalými zeměmi. Začínají být ale nízké pro pokrytí životních nákladů.

Projevuje se krize solidarity. Lidé na flexibilní úvazek závidí lidem v trvalém pracovním poměru. Nezaměstnaní závidí všem, kdo mají nějakou práci. Jednotlivá odvětví se začínají od sebe vzdalovat. Třeba státní úředníci jsou na tom jinak, než lidé z výrobního sektoru.

Končí také daňová solidarita. Keller to ukázal na údajích z Německa. V roce 1950 se na daních vybrala od zaměstnanců 1/3 daňových příjmů států. Zbytek zaplatily firmy a nejbohatší. V roce 1975 se odvody vyrovnaly. V roce 2000 byl koláč výběru daní opačný – zaměstnanci 2/3 a firmy 1/3. Za tu samou dobu od roku 1950 se čisté mzdy německých zaměstnanců zvýšili 2x a firem 13x.

Rozvrstvení společnosti dal na příkladu z Francie. Úplně na spodu jsou sociálně vyloučení. Těch je 20%. Trvale nemají stabilní zaměstnání a ani perspektivu na změnu svého postavení.

Nižší vrstvy jsou tvořeny dělníky a pracovníky ve službách. Je jich přibližně 40%. Ač mají poměrně stabilní práci, jsou nejvíce ohroženy nezaměstnaností. Jejich sociální status stagnuje. Zatím mají některá sociální práva.

Nižší střední vrstvy tvoří 25% populace. Jsou tvořeny „zprostředkujícími profesemi“. Ty byly dříve kandidáty na vstup do středních vrstev. Dnes budou padat nejhlouběji. Možná až na úplně dno.

Vyšší střední vrstvy jsou tvořeny těmi, kteří jsou si schopni vlastní aktivitou zajistit nezávislou existenci, ale nemají žádné závratné bohatství. Jsou to dobře placení zaměstnanci řídicích, nebo intelektuálních profesí. Asi 15% z populace.

K elitě patří jen pár desetin procent obyvatelstva. Kontrolují nejen velké majetky, ale i vědění a toky informací. Ti jediní na krizi sociálního státu vydělávají. A také jako jediní sami sebe vnímají jako třídu. Zbytek populace žije v hlubokém třídním bezvědomí. Neboli si neuvědomují, že mají s někým jiným společné zájmy.

Ač se krize sociálního státu dotkne kromě elit všech, nejvíce to pocítí ve snížení životní úrovně nižší střední vrstva. Ta totiž dokázala nejlépe využívat všemožné příspěvky na školství, zdravotnictví, veřejné dopravy, penze, ale i na kulturu. Střední vrstvy byly ale ty, které po druhé světová válce roztáčely spirálu blahobytu. Nemusely se nijak jistit prosti rizikům a tak veškeré své přijmi vrhly na spotřebu, čímž vznikala nová pracovní místa. Dnes je vývoj přesně opačný.

Co s tím? Řešení se navrhují různé, žádné z nich však v tuto chvíli není proveditelné. Třeba německý analytik Horst Afheldt navrhuje sjednocení EU po sociální a daňové stránce. Pak by se mohli zvýšit daně firmám na dvojnásobek a zaměstnancům o polovinu. Zároveň by celá unie byla obehnána bariérou 20-30% cel. Ovšem jaký by to mělo účinek, zda by jen nedošlo k 30% inflaci si nikdo netroufá odhadovat.

Tolik výtah přednášky a textu k ní. Pokud vás tohle zaujalo, tak si můžete sehnat knihu Jana Kellera – soumrak sociálního státu z které bylo čerpáno. Po přednášce byl čas i na pár dotazů. Tykaly se například ropného zlomu, do kterých novin píše (hlad po informacích byl u účastníků přednášky patrný) a další. Nejzajímavější dotaz byl na hrozbu vzestupu krajní pravice. Nacisté měli v první fázi největší podporu u střední třídy, která ztrácela pozice. Zkrachovalí živnostníci, vyhození řídicí pracovníci a další začali zmatkovat, když se začal hroutit jejich sociální status. A v reakci na to se hromadně upnuli k nacismu.

Po dvou hodinách končil čas pronájmu sálu. Hodně lidí by se ještě rádo ptalo dál. Při odchodu jsme v předsálí procházeli kolem improvizovaného stánku KSM, kde sbírali podpisy na petici proti radaru. Přibylo jim pěkných pár podpisů. Celkově měla tato akce velký úspěch. Škoda, že se takových nekoná více a když už ano, tak pouze v Praze. Lidí, kteří touží si rozšířit své obzory je dost.

poslal Elf

Štítky: ,



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 18:

V 10/27/2007 8:20 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

No jo - Keller. Kdyby měl nějaké své království a zajištěno stejně kvalitní potomstvo tak bych tam asi emigroval. A ani by mi nevadilo že žiji v monarchii :-)

 
V 10/27/2007 8:30 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Ale hlavně jsem chtěl poznamenat že většinu myšlenek které vložil do knihy je možno najít i na jeho blogu který opravdu stojí za návštěvu.

 
V 10/28/2007 8:56 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Pokud jde o hlad po informacích, ten pociťuji také, nezastupitelnou úlohu tu WEB...
Jak další zdroj doporučuji Vratimovský seminář, kam také Keller dochází, záznam z posledního je zde:
http://www.haloradio.cz/index.php?kat=archiv&o_show=2
- je to na třetí straně archivu Haloradia, doporučuju také Oskara Krejčího.
Potěšitelný je rostoucí zájem studentů.

 
V 10/28/2007 6:29 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

elfe, dobré, ale ty hrubky by stály za přečtení před vylepením ..

 
V 10/28/2007 9:57 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

...ano, ano, a v tomto dávám soudruhovi profesorovi plně za pravdu - sociální stát je de facto nechtěné dítě komunistů...a pro různé hnidopichy a kverulanty připomínám, že co Vašek první veliký řekne, to platí, prostě se přepíše historie...

 
V 10/30/2007 12:33 dop. , Anonymous cl.ever řekl...

Předpokládám, že je pan Keller při své sečtělosti velmi dobře obeznámen s dílem Gustava le Bona a jeho "Psychologií davu". Velká studnice moudra o tom, jak jdou sociální systémy do kopru, protože nemají na výběr. Rozdávají co nemají, až si lehnou do vlatsního ... Vřele všem doporučuji.

 
V 10/30/2007 10:12 odp. , Blogger Tribun řekl...

Kellera si vážím, považuji jej za velice vzdělaného a chytrého člověka, který jsa vybaven výtečným intelektem, dokáže pregnantně a přitom lehce formulovat myšlenky, které představují tolik potřebnou alternativu k oficiálnímu diskursu. Kdybychom Kellera neměli, museli bychom si ho vymyslet. Keller je jeden z těch, kteří vyvracejí do základů pravičácké floskule o tom, že vzdělání a intelekt jde ruku v ruce s pravicovou orientací.

A není sám, jsou zde další: Bělohradský, Kohák. Ale i Cepl, Cílek a Třeštík blahé paměti. A další. U třech posledně jmenovaných si sice nejsme jistý, kam je zařadit politicky (popravdě na levici bych je nehledal), to však nemění nic na tom, že se jedná o muže sečtělé a bystré, kteří se ve svých úvahách nenechali spoutat řetězy oficiální propagandy, ale uchovali si intelektuální svobodu a nezávislost. Potřebujeme víc takových mužů a žen. A já věřím, že je snad i máme, ale jsou před námi utajeni. Protože nedokáží vidět svět jednoduchým schémátkém dobro-zlo, či moderněji modrá-rudá, protože nedávají autoritativní odpovědi, ale spíše provokují k otázkám, jsou zcela nepoužitelní pro moderní média, která prostřednictvím infantilizace udržují masy v poslušnosti. Jsou nepohodlní, protože neuchopitelní a neovladatelní. Buďme za ně rádi – dokud je máme, potud máme naději.

***

Pokud bych měl z Elfem citovaných myšlenek Kellera vybrat jednu, byla by to jednoznačně tato: „K elitě patří jen pár desetin procent obyvatelstva. Kontrolují nejen velké majetky, ale i vědění a toky informací. Ti jediní na krizi sociálního státu vydělávají. A také jako jediní sami sebe vnímají jako třídu. Zbytek populace žije v hlubokém třídním bezvědomí. Neboli si neuvědomují, že mají s někým jiným společné zájmy.“ To je možná klíč k pochopení naší současnosti. Vládnoucí třída je totiž nepočetná a v podstatě bezbranná proti zbytku populace. Její silou je ve skutečnosti slabost druhých. Chce-li si své postavení udržet, musí zabránit ostatním v tom, aby si uvědomili svoji moc a svoji sounáležitost. Používá k tomu nejenom osvědčené techniky „cukr a bič,“ „chléb a hry,“ „rozděl a panuj,“ ale i celou škálu morální a materiální korupce, to vše doplněno manipulací, jako je již zmiňovaná infantilizace. Jedním z klíčových bodů jejich strategie je nevyhnutelně udržování třídního nevědomí u ostatních skupin. K tomu slouží mimo jiné neustálé zdůrazňování amorálnosti a nehumánnosti třídního vnímání, ztotožňování tříd s třídním bojem, násilím,chaosem a lůzou, a další způsoby diskreditace společenských tříd jako nástroje chápání a popisu lidské společnosti a jejích vnitřních interakcí. Vládnoucí třída, tím že sama sebe jako třídu vnímá, ale ostatním v tom (úspěšně) brání, má v konkurenčním boji o moc (společenské zdroje) jednoznačnou výhodu. Produktem této strategie jsou masy izolovaných, dezorientovaných a k manipulaci náchylných jedinců, které si k sobě vládnoucí třída poutá tím, že jim dává pocit alespoň nějaké jistoty a smysluplné existenci. Sice iluzorní, ale pro jejich vyprahlé duše tak kýžené.

Nabízí se tedy otázka: máme začít třídním uvědoměním a třídním chápáním společnosti? A nehrozí nám přitom, že sklouzneme do kastovnictví a nakonec tak pozici vládnoucí třídy ještě upevníme?

(P.S. Marxismus-Leninismus jsem nikdy nestudoval, takže netuším, kolik s ním mají mé úvahy společného. Pokud je zde někde znalec (RSDr. není podmínkou), tak uvítám zpětnou vazbu z tohoto směru.)

 
V 10/31/2007 9:11 dop. , Anonymous klokan řekl...

S tim "tridnim uvedomenim" bych byl velice velice opatrny. To uz tu jednou bylo a jak to dopadlo vsichni vime. "Pravicovy" system uz jednou vyprodukoval protireakci na sebe sama, ktera nadelala spoustu zla a mam velke obavy, ze se historie bude behem par desitek let opakovat a ze ti, kteri pak budou hrat roli "zachrancu mas" budou jeste horsi nez originalni komuniste - lepe receno: komuniste proti nim budou uplni bridilove.

Ale jinak ve spouste veci s Kellerem chte nechte musim souhlasit. Souhlasim castecne i s tim, co pise Tribun - obzvlast to o infantilizaci je presny zasah do cerneho. Staci si udelat studijni vylet do libovolneho hypermarketu, kde se masy oddavaji iluzi blahobytu (na dluh) nakupovanim smejdu, paradoxne vyrobeneho z prevazne casti v komunisticke Cine :-). Tihle lide zatim zadnou potrebu zmeny neciti. Az budou muset zacit opravdu platit sve dluhy, mam obavy, ze ideologie, ktere se pak zoufale chyti na teto planete nikomu neprospeje.

 
V 11/01/2007 12:00 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Marx - leninismus vymyslel Stalin a nehodí se k ničemu, hledat ale východiska u Marxe či Uljanova je jiná. Právě zkostnatělost teorie za doby tzv, realsocialismu způsobila současnou bezradnost, jinak předpokládám že třídní vědomí existuje, k jeho projevům je však třeba určité situace. Smutné je, že na webu není Leninův Stát a revoluce, bylo by to východisko k další debatě (i jako jeho kritika).

 
V 11/01/2007 1:27 odp. , Anonymous klokan řekl...

To: anonymni

Mozna by bylo lepe, pokud byste psal sve uvahy na nejaky Web, kde se schazeji komuniste.
Ja osobne bych byl tedy velmi nerad, pokud by to zde bylo kompromitovano ozivovanim myslenek Vladimira Uljanova.

 
V 11/01/2007 3:31 odp. , Blogger Tribun řekl...

Nebuďte tak nedůtklivý, Klokane. Jestli začneme některé myšlenky zakazovat jako špinavé, nežádoucí, či kacířské, sklouzneme do toho samého bahna morální ignorance a intelektuálního násilí, ve kterém se potácí pravicová scéna. Nechceme-li si zavírat dveře k přemýšlení a diskusím, nemůžeme přeci nepohodlné názory vykazovat a tvářit se, že neexistují.

 
V 11/02/2007 8:11 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Tak Klokanovi vadí i věcná kritika Lenina - UF.
Autor inkriminovaného příspěvku.

 
V 11/02/2007 11:52 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Dvakrát Lenin

1) Dopis z archivu obsahující instrukce místním stranickým představitelům:

"Soudruzi! ...Pověste bez váhání a veřejně, tak aby to všichni viděli, nejméně stovku známých kulaků, bohatých lidí, vykořisťovatelů! Udělejte to tak, aby se na stovky verst všichni třásli, uvědomili si to a šířili dál zprávy o tom, že věšíme, zabíjíme vykořisťovatelské kulaky."


2) Ale pod tohle bych se klidně podepsal:

"Lidé vždy byli a budou prostoduchými obětmi klamu i sebeklamu v politice, dokud se nenaučí za nejrůznějšími mravními, náboženskými, politickými a sociálními frázemi, deklaracemi a sliby hledat zájmy těch či oněch tříd."
Spisy 19, Praha 1959, str. 16

 
V 11/03/2007 11:37 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

U prvního jsi zapomněl uvést zdroj a další souvislosti, pokud vím, tak za občanské války si to rudí vypořádali s bílými, bílí pak s celou vesnicí.

 
V 11/03/2007 3:05 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Rád bych zdroj uvedl, ale opomenul jsem si poznamenat ve kterém archivu se tenhle dopis našel. Ale souvislosti snad není třeba uvádět. Myslím že období bolševismu v Rusku je jednou z typických ukázek toho, jak je snadné zdiskreditovat, jinak dobrou myšlenku, když se dá volný průchod fanatismu, jak u jejích realizátorů tak i odpůrců.

 
V 11/05/2007 2:03 odp. , Anonymous klokan řekl...

Pratele, i nadale jsem proti tomu, aby se zde jakkoliv koketovalo s myslenkami Uljanova. Uljanov byl alespon pokud ja vim, zapskly clovek s pocitem krivdy, ktereho k revoluci vedly predevsim osobni duvody - chtel se pomstit vsem tem o nichz se domnival, ze mu v mladi ublizili. To se mu povedlo dokonale a vysledky vsichni dobre zname. To uz bychom zde mohli za chvili debatovat dokonce i nad moudry Adolfa Hitlera. :-)
Nic sympatickeho na nem neni a ja se domnivam, ze jeho myslenky patri nekam na diskusni forum mladych naivnich komunistu. To my nejsme.
Brr...Uplne mne naskocila husi kuze.

 
V 11/05/2007 4:54 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Ale Klokane ... V tom přece spočívá půvab svobodné diskuse že v ní můžeme rozebrat myšlenky, postoje a nebo činy kohokoli. Užijme si to dokud můžeme.
Mimochodem, skvěle formulovanou myšlenku jsem teď četl zde a doporučuji každému učinit totéž (nemá s Leninem nic společného).

 
V 11/06/2007 12:48 odp. , Anonymous klokan řekl...

To: kamil mudra

Nezakazuji svobodnou diskusi. Pouze apeluji na zdravy rozum diskutujicich.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka