středa, října 24, 2007

Jak se připravit na Reformu veřejných financí

Mnozí z nás ať již informovaní či neinformovaní nedokážou dohlédnout na všechny dopady reformy veřejných financí (jiný název pro Měnovou reformu). I přední ekonomové se různí v názorech jaké budou skutečné "ekonomické" dopady - jaké bude vlastně finanční zatížení domácností, obyčejných lidí, kterých je ve státě většina. Původně se snad hovořilo o nějakých dvěstě či tisíci korunách, ale měl snad tento propočet uklidnit veřejnost s tím, že se vlastně zatížení vykompenzuje vyššími příjmy? Topolánek říkal, že na to existuje jediný lék: Kdo chce více peněz, ať více pracuje. Zásadní omyl.

Každá domácnost by si měla udělat přesný propočet za co vynakládá finanční prostředky. Každá domácnost by měla alespoň měsíc fungovat jako podnik, který hlídá veškeré nákladové položky a který chce hospodařit s přebytkem - nikoliv se ztrátou.

Životní úroveň neurčuje množství peněz, které můžeme za měsíc vynaložit, ale jestli je dokážeme efektně vynakládat. Životní úroveň neurčuje luxusní styl života, luxusní vozidla s vysokou spotřebou, kulturní vyžití (návštěvý drahých multiplexů, zábavy, množství oděvů v šatníku) - společnost nás naučila domnívat se, že styl života určují takzvané hvězdy, hvězdičky, celebrity... v mnohých to vyvolalo pocit, že se jim musí příblížit a Ti pro které byl nákladný život nedosažitelný velice trpěli... přiznejme si proč se chceme přibližovat hvězdám.. vždyť svět, který ony představují je za zlatavou září reflektorů umělý a falešný... je těžké procitnout pod denodenním náporem reklamy, kdy je vsugerováno národu množství výrobků a zboží bez kterých bychom nebyli "TRENDY"; "IN" nebo bez kterých bychom se měli cítit méněcennými. Potřeby lidí jsou uměle nadstavené, tak aby kapitál násobil kapitál a bohatí ještě více bohatli. Již dávno nedostáváme jako spotřebitelé odpovídající kvalitu - proč tedy kupujeme nekvalitní výrobky, počínaje potravinami složenými z chemických náhražek konče značkovým oblečením, které vydrží dvě sezony či auty, které musíme po skončení leasingu ihned prodat, protože nás to naučila společnost a šikovní marketéři? Člověk je zmatený - všude na něj číhá nebezpečí, ze všech bilboardů číhá hraný úsměv... 1000x opakovaná lež se stává pravdou a my už tak nějak z podvědomí věříme té jedné velké hře, která ma za cíl nás co nejvíce ožebračit a když nemáme na život na "úrovni" všude se vyskytuje plno ochotných bank a ústavů, které nám nasypou peníze do kapes. Všechno je lež za kterou stojí malé skupiny marketingových pracovníků.

Jsme ochotni si to připustit?

Ale abych se vrátil k receptu Mirka Topolánka - zkusme se na to dívat jinak. Čistou myslí - zkusme udělat pravý opak. Nikoliv více pracovat, ale méně kupovat. Můžeme společně položit ekonomiku - protože výrobci nebudou mít odbytiště předraženého zboží, spotřebitelé mohou společnými silami uměle snížit růst ekonomiky. Ekonomové budou zděšení - lidé z marketingu budou zděšení, nadnárodní korporace na ně budou tlačit... "Vymyslete nějakou lež ať ti hlupáci kupují, ať pořizují věci, které nepotřebují. Jak to, že to šlo od začátku devedesátých let, co jsme s nimi vyběhli a jako ovce skoupili všechna balení Vizíru...." Český trh byl pro západní firmy velkou spásou poté, co byl otevřen. A je stále spásou.... nebuďme smutní, že na nějaké zboží nebudeme mít, že si každé dva roky nepořídíme nový počítač... vždyť my některé věci ani nepotřebujeme k životu. Člověk musí přestat uvažovat tak, že má celebrita nový kabát a my jej musíme mít také; že herece propaguje nějaké zboží po kterém také zatoužíme... to jsou všechno domnělé potřeby ve snaze se někomu vyrovnat....

Pokusme se společně srazit ekonomiku na kolena - nekupujme to co nemusíme. Nebuďme konzumenty služeb jako jsou restaurace, kina atd. Kupujme jen základní potraviny a z nich doma vařme... žádné čokolády, oplatky (cukrovinky), žádné limonády - Coca Cola, Pepsi Cola, Sprite atd., žádný alkohol, žádné speciality a speciální pochutiny... místo placení kabelové televize si povinně kupme satelit a příjímejme signál jiným způsobem... Hledejme alternativy v cestování... a to bych mohl pokračovat. Hledejme, kde ušetřit - ne přemýšlet jak více vydělat, abychom měli na přebytečné věci. Z každé navíc vydané koruny stát více vybírá na daních - nedopřejme to státu. Stát počítal s tím, že zdražením vydělá více - dokažme mu, že to obyčejné lidi nijak nezlomí, že je to naopak posílí. Nesmíme vládcům dopřát pocit absolutního vítězství nad lidmi, nad celým národem - teď nastává okamžik, kdy jim nesmíme ukázat slabost, bezmoc. My nepotřebujeme takové vládce - oni potřebují nás... potřebují nás,
aby měli komu vládnout a někoho, kdo je bude poslouchat. Neposlouchejme je. Dodržme rysy a demokratické zásady, ale přestaňme je poslouchat. Oni jsou stejní jako Ti lidé, co vymýšlí kampaně na znásobení prodejů výrobků - oni však nepodávají výrobky jako takové, ale falešnou víru v politický program.

Loučím se slovy George Orwella:
"V dobách všeobecného lhaní je již pouhé říkání pravdy revoluční akt"

poslal Fudzijan

Štítky:



pošli na vybrali.sme.sk

Komentáře: 33:

V 10/24/2007 7:55 dop. , Anonymous Jan řekl...

Chtělo by se říct:"Ano, ano, ano...,ale je to sen. Kdekdo na politická rozhodnutí reaguje slovy: " Co já s tím nadělám ?" Pravda, jedinec nic nenadělá, masa dosáhne svého i když nic neudělá, ba právě proto, že nic neudělá. Když nebude spotřebovávat. Jak pravil Tyrš: "Tam svět se hne, kam síla se napře".
Uplynul již notný čas od chvíle, kdy řetězec Lidl vykácel kdesi nějaké stromy. Nastalo velké rozhořčení. Jenže v den otevření stála před vchodem fronta "rozhořčených" občanů toužících levněji zakoupit nějakou blbost. A přitom bylo řešení primitivní a nevyžadovalo žádnou námahu. Jen ten řetězec, případně ten konkrétní market ignorovat. Stromy by se už nezachránily, ale vsadil bych vše na to, že podobnou akci by si už nikdy nedovolil. Jenže potěšení z "výhodného" nákupu je pro mnoho lidí slastným okamžikem, na němž stojí jejich život, neboť jinak na tom světě nemají nic. Viz "Český sen".
Bohužel zde musím použít modifikovaně ono oblíbené rčení:" S tím nic nenadělám". A bohužel nikdo nic nenadělá. Marketing to dobře ví. Lidstvo má divné vlastnosti.
Ale nápad pana Topolánka je opravdu zásadní. V podstatě znamená: "Chtějte, spotřebovávejte, zadlužte se a pak budete makat a držet pysk". Prostitutky prý vždy mohly z veřejných domů svobodně odejít. Ale až poté, co zaplatily dluhy bordelmamá za šaty, ubytování, jídlo, ochranu atd. A to se při dobré manipulaci nemohlo stát nikdy. Ale nutno přiznat, že ty prostitutky byly opravdu svobodné. Stejně jako my.

 
V 10/24/2007 8:13 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

ODS je strana hrabivcu, parazitu a zlodeju, kterym jsou ukradene zajmy lidi, kteri se zivi vlastni praci. Bylo to videt vcera ve vystoupeni v parlamentu, kdyz prisla rec na zdrazovani. Vzdy, kdyz byla u moci pravice, nastalo u nas zdrazovani, inflace, zeslabovani koruny. Vsak take poslanec Vojir za ods
(http://www.bezkorupce.cz/aktuality/poslanec-vojir-vydelal-na-akciich-cez-13-2-milionu/)

vyjadril obavy a litost, ze je nase koruna pry prilis tvrda. Takze pane Vojiri, muj vzkaz vasi hrabivosti a chtivosti: mam diky vlade a uspesne ekonomicke politice CSSD nejake uspory, jsem rad, ze je koruna tvrda, makal jsem na to hodne let, nestacilo mi jen spekulovat na burze jako vam. A nenecham si to od vas, pravicovych povalecu, kteri si delaji zakony sobe na miru, vzit. Doufam, ze vase saskovska a trapna vlada ODS brzy skonci a udelam pro to, co budu moct.

 
V 10/24/2007 8:18 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

ODS vycitila, ze jsou ted mezi lidmi nejake tvrde penize, takze se snazi o ne lidi pripravit. Kdyz budeme setrit, oni vsechno zdrazi jeste vic, jako s elektrinou, plynem a vodou. Pouze nekonzumovat tedy bohuzel asi neni to prave reseni. Jedine reseni spociva opravdu jit do ulic a vypraskat je ze Strakovky. Popleteni madarsti pravicaci demonstrovali proti sve levicove vlade kvuli poplatkum u doktora, jako kdyby prave tohle nebylo pravicove, platit uz za jakekoliv "male nadechnuti". Divat se dal na Topolankovy gaunery v TV mne uz urazi a obtezuje.

 
V 10/24/2007 9:51 dop. , Anonymous Jaromír Eybl řekl...

Bohužel nereálné, možná to píšu jen proto že jsem poslední dobou ke všemu skeptický. Konzum, média, reklama, to je jeden velký propletenec. Za mého mládí byl vždy nějaký hit a já to nikdy něměl ač spolužáci jo. Dneska za to rodičům děkuji. Táta vždy razil cestu kupovat jen nezbytně nutné, jen chleba, rohlíky, máslo (pravé) a suchý salám(ten jediý si jakžtakž drží pořád kvalitu). Bohužel máma je přesný opak a kupuje vše co vidí, čte ty připitomělé letáky a vždy když řiká jak je něco levný, že to musíme mít tak mi vstávaj vlasy hrůzou. Tohle zkrátka prosadit nepůjde bez podpory médií, jenže kde tu podporu získat? Jediná cesta je založit si vlastní. Spoustě rodin internet nené dostupný a když ano tak slouží špatnému účelu. V první řadě má informovat, bohužel nikdo neví že je to poslední zdroj nezávislých informací. Třeba tisknout bitské listy by nebylo špatné, jenže může tam přispívat každý, pravicový aktivisté by tam posílali tuny spamu z liberálních institutů jako kdysy pan Nejedlý a kdyby to neotiskli, tak by byla zpochybněna ona nezávislost a byli by ovlivněny z cenzury. Myslím že je potřeba napřít všechny své síly do nejakutnějšího problému, radarové základny. Chystá se na 17.11.2007 demostrace, musíme sjednotit své síly. Když vidím jak teď už ji iDnes zdiskreditoval a na diskuzi všichni kývaly, tak mě to jen utvrdilo že tam musím. Včera jsem diskutoval s dlouholetým kamarádem ohledně politické situace u nás a přesvědčit někoho že je tu něco špatně je nemožné. Divil se jak někdo může volit KSČM, ale nebyl schopen ani definovat komunimus, jen řekl že vláda lidu, tak jsme mu vyvětlil že to je demokracie. a všechno říkal že je mu to jedno, že jeho se to netýká (myslel válku v Iráku a Afghanistánu). Přitom je velmi chytrý, ale nikdo nechápe že základ demokracie jsou informovaní občané, vždyť společnost lidí lhostejných, kterých se nic netýká je odsouzená k zániku, přitom já jsem vypadal jako ten blbec, jako nějaký revolucionář, jako teroristickými muslimi najatý propagátor, jako nepřítel demoracie.

 
V 10/24/2007 12:10 odp. , Anonymous Winter řekl...

Jan to všechno napsal přesně zamě. Jak s příměrem k prostituci, tak s příkladem hypermarketu. Sice nenmyslím Lidl, ale jeden ostravský Interspar, který se se svou průmyslovou halou "vysral" (musel jsem zvolit tak tvrdé slovo) vprostřed města do poslední zelené plochy. Nejhorší je, že až jej otevřou budou před ním fronty. A všichni chodí kolem, jsou naštvaní, ale říkaj si já stím nic neudělám.

 
V 10/24/2007 1:05 odp. , Anonymous Fudzijan řekl...

Ještě malá poznámka - doba je taková, že z lidí udělala konzumenty a nakupování v hyper a supermarketech nahrává právě obchodníkům typu Lídl atd. Lidé jsou pohodlní... kdyby nebyli přišli by na to, že vynecháním jednoho článku z obchodního řetězce vydělají. Nadnárodní společnosti expandují, protože moc dobře ví, že zákazníci jim zaplatí nové prodejní prostory a zaměstnance...

Český sen nebyla utopie - projekt ukazoval, že jsou potraviny předražováné a ukazoval jejich "reálnou cenu"

 
V 10/24/2007 4:43 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Český sen byl zly zert pravicovych zmrdu s kamerou, kteri si udelali srandu z chudych a starych lidi. Nejsem ani jedno, ale stejne se mi z te jejich manipulace zvedl kufr.

 
V 10/24/2007 5:28 odp. , Anonymous Winter řekl...

Český sen (ten dokument) byl stejně prázdná obálka jako ten jejich obchoďák. Namísto toho, aby ukazoval příčiny, zaměřil se na následky. Tohle není dokument, tohle je zaznamenání hospodské debaty (univerzálně pravdivé, ať se náhodou někdo nepobije) na celuloid.

 
V 10/24/2007 9:03 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

... to je dobrý, na americké základně v Česku , která bude oplývat radarem, mohou být i ruští specialisté, dokonce radar nebude ani zapnutý -prý garantované vládou USA –a když, tak se výhradně zapne z důvodu přímého ohrožení Íránem a nikým jiným - to znamená, že nebude prý vůbec monitorovat ruské území, vojenská elektron. strategická zařízení, odpalovací zařízení - tane na mysl otázka, jestli tady bude vůbec radar ve své plné funkční podobě postaven a jestli nepůjde jenom o maketu. Takže, na co tady vlastně bude ?! – Pro přímou bezpečnost, která je reakci na jakési údajné ohrožení , Evropy, USA, anglosaské civilizace třetí, nepřátelskou zemí??...nebo je to opravdu novodobý zábor území, na který si budou dělat zálusk a podle diplomatických a jiných aktivit i naších zkorumpovaných demokratických zástupců ( tř. viz Nomura a feudální abolice čestného předsedy zdejší totalitní partaje ) už i dělají jiné, výhledově populačně velmi náročné země, potencionálně schopné v blízkém časovém horizontu převzít dominantní ekonomicko-mocenské postavení ve světě...??

 
V 10/24/2007 9:49 odp. , Blogger Tribun řekl...

Přestože jsem měl to privilegium číst Fudzijanův text v předstihu, nenapadl mne lepší komentář než prastarý aforismus: „Než tlustý zhubne, hubený zhebne.“ Co když to zafunguje a ekonomika se opravdu zhroutí? Odskáčí to nejvíc ti nejbědnější a ti nejvypasenější bařtipáni z toho vyjdou možná ne s úsměvem, ale určitě s kůží zdravou dost na to, aby se mohli pomstít. Problém je totiž v tom, že Fudzijanův návrh je v kardinálním rozporu s dnes dominantním hospodářským paradigmatem, kterým je – růst. Či ještě lépe – růst růstu. Současnou ekonomiku – a třeba v USA je to otevřeně přiznávaný fakt – táhne spotřebitelská poptávka, konzum. A to již skoro sto let. Již ve 20. letech 20. století byla spotřebitelská poptávka v USA hlavním motorem ekonomiky a Američané byli masivní reklamní kampaní přesvědčováni, že se nemají chovat šetrně, ale naopak co nejvíce spotřebovávat (kam se poděl gründerský étos kapitalismu?). Skromnost a šetrnost byly prezentovány jako neamerické vlastnosti, protože pravý Američan je rozmařilý jak epikurejský velekněz. Dnes je tento přístup rozšířen po celém světě, stal se dominantním. A má velmi silné sebezáchovné mechanismy. Podobně jako někteří parazité nezabíjejí svého hostitele, ale naopak se jej snaží učinit na sobě závislým, korumpuje dnešní systém lidi tím, že jim nabízí dostatek luxusu na to, aby měli co ztratit, pokud se systém zhroutí.

Fudzijanův recept je dobrý, vytváří prostor pro trvale udržitelný rozvoj, bohužel se obávám, že nabízí lidem něco, oč vlastně nestojí. Člověk je stále svojí podstatou pravěká opice, lovec a sběrač. Kořistí, hromadí a nedokáže přestat. Nevěřím na postupnou změnu, vždyť kolikrát již evoluce šlápla vedle. Změna může přijít pouze s náhlou změnou podmínek, která způsobí, že současné zdroje moci budou k ničemu, a nově rozdá karty, takže hra začne od začátku – začnou se vytvářet nové elity, nové strategie a vytvoří se prostor k proměně paradigmatu. Tou náhlou změnou může být vlastně cokoliv: přírodní katastrofa, masivní válečný konflikt, kolaps infrastruktury, objev nových zdrojů energie, druhý příchod Krista, cokoliv, co otřese světem a vytrhne lidi z letargie a myšlenkových stereotypů.

Ovšem pozor – nic z toho neznamená revoluci! Revoluce je totiž plánovaná záležitost: byla vymyšlena v rámci existujících stereotypů a dominantní paradigma je v ní stále latentně přítomno. Revoluce, alespoň jak je známe, představují změnu formu, nikoliv podstaty. Jak ostatně dokazují komunistické revoluce ve Východní Evropě, které se nakonec zvrhly zpět do kapitalismu, ovšem zbaveného toho mála zabezpečovacích mechanismů, které v něm jsou. Dobrým příkladem by naopak mohla být průmyslová revoluce, která pravda neznamenala zvláštní pokrok z pohledu humanity (spíš vůbec žádný), z hlediska dominantního společenského paradigmatu se však jednalo o zlom zásadní.

Přesto všechno si vezmu Fudzijanovy rady k srdci. Vždy jsem byl totiž fascinován jednoduchostí a sílou rčení: „Co nemám, to nepotřebuji.“ Řeknete si: to se mu to mluví, když má všechno. A to je právě ono – co je to „všechno“? Kdo se spokojí s málem, může být šťastnější než ten, kdo má sice mnoho, ale chce ještě víc, a proto žije v neustále frustraci. Možná by nebylo od věci se občas zamyslet na buddhistickou doktrínou „nelpění na ničem.“

 
V 10/24/2007 11:03 odp. , Blogger Tribun řekl...

Pro Anonyma k radaru: proti radaru se staví i část americké generality. Raději by viděli další rozvoj mobilních námořních systémů, jako je AEGIS. Stacionární radar uprostřed Evropy považují za vyhazování peněz. Což asi také ve skutečnosti je. Proto jsou Američané ochotni přistoupit na Ruskou přítomnost, ale i na to, že radar bude víc vypnutý, než zapnutý. Možná by i byli raději, že bude radar vypnutý, protože pak by nikdo nepoznal, že nefunguje (= není schopen navést raketu na cíl, zářit bude o sto šest, o to strach nemám). Dost možná je radar americká verze českého tunelu –především za draho postavit, přelít peníze do správných kapes, a kdyby to snad někdy náhodou někdo proti Rusům skutečně použil, a ono to fungovalo, tak jenom lépe a radostněji, ale hlavní cíl to není.

I když kdo ví. O možnému scénáři použití základny proti Rusku čtěte na Res publica.
Zajímavá noticka o tom, že USA od plánu možná v tichosti ustupují, je na Britských listech.

 
V 10/25/2007 12:17 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Fudziane, postoj který doporučujete má svůj název: Spotřebitelská stávka. Jenomže podle vašeho receptu: Každá domácnost by si měla udělat přesný propočet za co vynakládá finanční prostředky. Každá domácnost by měla alespoň měsíc fungovat jako podnik, který hlídá veškeré nákladové položky a který chce hospodařit s přebytkem - nikoliv se ztrátou. už v téhle zemi žije řada rodin. Ne proto že by ti lidé chtěli "srazit ekonomiku na kolena" ale prostě proto že jim nic jiného nezbývá. Víte jak by označili vaši výzvu? "Hraběcí rady."

A měli by pravdu. Oni nechodí nakupovat do velkých obchoďáků pro svoje pohodlí. Dělají to kvůli nižším cenám. Kvůli nižším cenám, které zaplatí za to nejzákladnější co potřebují k životu. Mají stejně vrchovaté koše jako ti typičtí konzumenti, jen zboží je poněkud jiného složení. Nakoupí co nejvíc toho základního, ze kterého pak doma vaří, aby sem nemuseli jet často a ušetřili za benzín.

Kupříkladu rodina v této sestavě: Manželka na mateřské (7000,-Kč) s půlročním dítětem, desetiletý synek, manžel nosí domů nějakých 12000,-Kč. Za nájemné dají měsíčně 6000,-Kč. Jsou i rodiny s horší ekonomickou situací, ale já jsem zvolil tenhle model. A teď jim zkuste poradit: "Hledejme, kde ušetřit - ne přemýšlet jak více vydělat, abychom měli na přebytečné věci." Kamaráde, oni musí přemýšlet jak více vydělat aby měli na ty nejnutnější věci.

Máte pro ně také nějaký recept? A vynechte, prosím, takové to: "Pracuj na sobě, zvyš si kvalifikaci, sežeň si lépe placenou práci. Každý na to prostě nemá. Což vůbec neznamená že to musí být méně hodnotní lidé a že nejsou přínosem pro své okolí. Je to prostě tak jak napsal Tribun: „Než tlustý zhubne, hubený zhebne.“

Také jste, Tribune, napsal: "Kdo se spokojí s málem, může být šťastnější než ten, kdo má sice mnoho, ale chce ještě víc, a proto žije v neustále frustraci." což je hluboká pravda kterou mnoho lidí nechápe. Ale zkuste tuhle budhistickou doktrínu o neulpívání vysvětlit dítěti které chodí do školy se spolužáky jejichž kapesné se blíží vašemu platu. Dítěti které si nestěžuje kvůli mobilu či oblečení a dalším věcem jimiž oplývají jeho kamarádi ale je smutné, že kroužek do kterého by rádo chodilo, je nad vaše finanční možnosti. Kde jsou hranice toho "spokojení se s málem"? A nebo lépe: Jak je nastavit v nestejnorodé společnosti?

Všiměme si (třeba na různých diskusních fórech) kolik lidí slyší na snižování různých sociálních dávek abychom prý "nemuseli živit ty nemakačenka". No já myslím, že kdyby byla vyšší minimální mzda, tak aby každého uživila jeho práce a on by tudíž neměl na dávky nárok bylo by po problému. Takhle totiž živíme nejen příjemce těch sociálních dávek ale i zaměstnavatele kteří vyplácejí podhodnocené mzdy a dobře z toho profitují.

A ještě k tomu radaru. Řekl bych že těm kteří ho tu chtějí mít je ukradený zda bude funkční či nikoli. Jde hlavně o to aby tady BYL. Jezinkovská strategie - "jen dva prstíčky do škvírky ..."

 
V 10/25/2007 8:16 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Spotřebitelská stávka nedavno probehla v Italii, kdyz jim tam skokove zdrazili testoviny. Nevim, jak to s tim dopadlo.

Po nedavnem skokovem zdrazeni jsem temer prestal kupovat maslo a mleko. Jeste pred 2 mesici se dalo nekde koupit maslo za 20 korun plusminus. Nejak nechapu, ze to dneska nekdo "musi" prodavat za 40. asi ma spatneho dodavatele. Mleko polotucne zdrazilo z 10 na 18. To je IMHO stejna habadura jako za Husaka nebo za prvni Klausovy liberalizace, je videt, ze nas trh nefunguje volne (to by byl rust cen pozvolny a dlouhy), ale na rozkaz z nejakeho centra. Toto je proste neprijatelne, jsou to neurvale a mafianske praktiky, podporovane vladou ODS: Za vlady CSSD byly ceny skutecne logicke a zilo i pracovalo se lip.

Proste odmitam kupovat predrazene veci. Odmitnete rovnez. A jdete jinam, kde totez maji o 10 korun levnejsi. Myslim, ze se to jeste nekde najit da.

 
V 10/25/2007 8:17 dop. , Anonymous Anonymní řekl...

Programem ODS je ve skutecnosti inflace a devalvace koruny, protoze chteji lidem zlikvidovat uspory a vydelat na tom.

 
V 10/25/2007 9:57 dop. , Anonymous Fudzijan řekl...

anonymní: Někdo tomu říká spotřebitelská stávka, někdo Gándího protest a někdo stávka trhu. Trh není nějaký imaginární živočich - trh jsem my. Největší katasrofou trhu bude to, když nebude možné nikomu nic prodat.. buď když budou mít všichni všechno a nebo, když budou všichni tak soběstační (když budou znát technologie výroby věcí potřebných k životu tzn. potraviny, energie atd.), že se to obchodníkům nevyplatí prodávat...

Obchodník nic nevyrábí - obchodník jen parazituje v malé nebo velké míře na tom, co vyrobí jiní. Víte jak to funguje např. v takovém řetězci Tesco? (z určitých důvodů nemohu uvést zdroje informací).... "Dobrý den, jsem zástupce korporace Tesco měli bychom zájem o Vaše výrobky.. můžeme garantovat odběr v tomto objemu.... XY". "Výrobce začne kalkulovat, protože nebude mít starost s odbytem... ", "Nákupčí Tesca zmanipuluje výrobce, stlačí ho cenou na nejnižší možnou míru a pak ještě výrobce každý měsíc platí odběrateli statisícovou částku - říká se jí - "za lepší umístění výrobku v prodejně"... to co Tesco neprodá končí zpět u výrobce a ten to musí na vlastní náklady zlikvidovat. Tesco byla náhodně vybraná společnost...

Za totality existovalo něco jako maximální možná míra zisku. A dnes? Až 300% zisky jsou ukazatelem úspěchu - ekonomického zázraku, přitom je to obyčejná zlodějina.

Jestliže je zisk na potravinách až 40% tak je nákupní cena másla kolem 28 Kč při prodejní ceně 40 Kč... ale nákupní cena není 28 Kč... ta zůstala stále stejná kolem 21 Kč.

 
V 10/25/2007 10:34 dop. , Anonymous Fudzijan řekl...

Kamile, víte v Ústavě je stále ještě zakotven článek... "Lid je zdrojem veškeré státní moci; vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní." Chybí tam ekonomická moc - u té vše začíná a končí. Chtěl sem dát lidem naději, že je to vlastně opačně... možná to bude znít bláznivě... ale lid drží v šachu vládu, lid drží v šachu celou ekonomiku. Dříve sem měl také výborný pocit, že vlastně státu pomáhám a podporuju jeho růst, když hodně nakupuji a hodně spotřebovávám, ale pak jsem si začal hodně věcí uvědomovat, že je vlastně všechno jinak. Dříve sem té hodné a laskavé ekonomice "pomáhal...." Moje největší pochopení v životě bylo to, že jsem pochopil své potřeby, své skutečné potřeby bez různých marketingových a ekonomických manipulací. Rozhodně nepatřím k lidem, kteří by měli všechno... nejsem hrabě, nejsem milionář... jak psal Tribun mám "málo", ale přesto jsem šťastný... Nelpim na ničem. Řadu "bezvýznamných" věcí, které jsem měl jsou už dávno pryč... přitom na nich dříve jako by "závisela existence mého žití a bytí".
Ve spotřebních a jiných věcech člověk nenalezne štěstí...

Máte pro ně také nějaký recept? A vynechte, prosím, takové to: "Pracuj na sobě, zvyš si kvalifikaci, sežeň si lépe placenou práci. Každý na to prostě nemá. Což vůbec neznamená že to musí být méně hodnotní lidé a že nejsou přínosem pro své okolí. Je to prostě tak jak napsal Tribun: „Než tlustý zhubne, hubený zhebne.“
To nikam nevede - jak se zvyšuje kvalifikace tak se na pracovním trhu zvyšujou požadavky na kvalifikaci. Na současném trhu práce nikoho nezájímá, co druhý umí, jestli je nebo není přínosem. Oni právě Ti zdánlivě nepotřební lidé jsou velice hodnotní. Úřady práce nezajímají, co vlastně umí, k čemu mají předpoklady, v čem by se mohli rozvíjet a co nabídnout. Takoví lidé by měli být šťastní, že je nikdo nepotřebuje... tím, že je nikdo nepotřebuje je nikdo nedozoruje. A tím, že jsou na okraji společnosti nikdo neví, co od nich mohou očekávat - v pozitivním i negativním směru.

... A jaké jsou potřeby takové rodiny? Skutečné potřeby ne ekonomické ukazatele, čísla a tabulky. Bydlení, potraviny, energie, voda, ošacení - vynechal sem něco? Rád bych se k tomu ještě vrátil - dobrý dotaz. Díky

 
V 10/25/2007 10:48 dop. , Anonymous Fudzijan řekl...

Lid jako člověk, jedinec... lid se skládá z jedinců, jednotlivců

 
V 10/25/2007 3:01 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

Pro Tribuna
...i mně, jako příslušníka zdejšího zvířecího společenství (tř. v otázce radaru a jeho pozadí) pracovně zajímá současný stav a nastavení místních občanů a ten není vůbec lichotivý, ale abych tady jenom nepodsouval svůj subjektivní názor podbarvený intuitivní prognózou dovolím si i jeden vox populi...

...Dostal jsem dotaz týkající se radarové základny USA v České republice. Je to dotaz svým způsobem tendenční, ale právě proto zajímavý. Zobrazuje stereotyp otroka v duši toho, kdo je dlouhodobě utlačován a kdo není schopen opustit tuto duševní totalitu. Zbývá tedy jediné řešení – přimknout se k Moci a "osvobodit se" od tíhy svobody, která vyžaduje zodpovědnost za sebe sama. Teď hned!:)
Dotaz čtenářky:
Proč Vám vadí US radar? Já s tím nemám nejmenší problém. Není to projev mindráku stále potlačovaného národa? Jaký máte poměr k Rusku? Vy si snad myslíte (spíše přejete) ,že k naší malé pacifistické zemičce má indiferentní vztah? Vyberte si - buď s USA nebo s Ruskem! Teď!!
Odpověď:
Můj poměr k Rusku je naprosto neutrální, jako mindrák vidím právě to, že se tento, český, "potlačovaný národ" nedokáže osvobodit od pocitu, že musí být na někom závislý. To je psychika otroka nebo vězně, který po letech nesvobody tíhne k tomu být nadále nesvobodný a přimknout se k nějaké "vyšší" moci. Erich Fromm to kdysi hezky popsal jako "strach ze svobody".
Když pominu fakt, že americký protiraketový systém je technicky a funkčně problematický, že pro Českou republiku jako takovou je spíše hrozbou než ochranou,že americká vláda zjevně klame ve svých proklamacích, k čemu vlastně má sloužit, a že čeští politici jsou tragicky směšní tím, jak tyto proklamace bez jakéhokoliv přispění vlastního úsudku papouškují, pak mi zcela zásadně vadí, že si současná politická reprezentace drze osobuje právo rozhodovat o tom, co zcela a naprosto přesahuje její mandát spravovat tuto zemi po dobu současného volebního období. Fakt, že tak činí za naprosto nejasné politické situace, kdy se opírá o hlasy dvou politických přeběhlíků, jen dokresluje neschopnost přijmout zcela jasná a transparentní politická pravidla pro rozhodování o tak důležitých věcech, jako je přítomnost cizí vojenské moci na území suverénního státu, který navíc má být důležitou zbraní v geopolitickém souboji velmocí.
Váš imperativ "vyberte si zda s USA, nebo s Ruskem" naprosto odmítám. Právě proto, že se cítím být naprosto svobodnou a svéprávnou bytostí, a chtěl bych, aby se za takovou - v přeneseném slova smyslu - považovala i společnost, ve které žiji, právě proto si nemusím a nechci vybírat jako otrok. Vztah nejen Ruska, ale kterékoliv jiné mocnosti k České republice, považuji za zcela standardní vztah dvou suverénních států. Pokud máte indicie o tom, že by snad chtělo Rusko nějak suverenitu České republiky ohrozit, předložte ji prosím v pokud možno pregnantní a doložitelné podobě veřejnosti. Prozatím jedinou mocností, která plánuje narušit (lépe řečeno zneužít) suverenitu této země, jsou USA. Činí tak ovšem naprosto legitimně a jediným, kdo skutečně za možné důsledky této snahy zodpovídá, je v současnosti vláda České republiky. Jednoduše proto, že jsme suverénní stát, který má možnost o sobě rozhodovat zcela nezávisle.


.... Všimněme si prosím,( když už se chceme problémem osobně zabývat), že Rusko nepřesvědčuje o nevhodnosti umístění prvku protiraketové obrany v České republice vládu České republiky, ale vládu USA. To jen dokladuje, jakou pozici Česká republika v celém sporu zastává - je to bezvýznamný pěšák na globální mocenské šachovnici. Nemuseli bychom jím být, pokud bychom dokázali zastávat svébytná stanoviska. Současní vládní činitelé se však s duší otroka raději přimknou k síle Moci, která jim sice nepatří, ale na které chtějí tímto iluzorním způsobem participovat. Je to stejná touha, jaká žene různé ubožáky do reality show - být viděn, ať už je kontext jakýkoliv, třeba i karikující a dehonestující. ...

 
V 10/25/2007 3:18 odp. , Blogger Tribun řekl...

Díky za ten text, Anonyme. Kdo je ten "vox populi"? Jako bych slyšel sebe - přesněji řečeno to, co bych chtěl říct. Takto pregnantní formulace mi stále unikají. Strach ze svobody jsem četl a velmi mne ovlivnil. (Pokud vás zajímá víc, pátrejte na mém blogu).

 
V 10/25/2007 5:38 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

vynechal sem něco?
Ano, Fudziane, vynechal. Vyjmenoval jste potřeby těla u kterých vám chybí prostředky na jeho "údržbu" což bych shrnul pod pojmy hygiena a zdravotnictví. Tím by ovšem byly vyčerpány potřeby "biologického nemyslícího robota".

Pak jsou tu ovšem potřeby člověka: hraní si, rozvíjení se, seberealizace. Tyto potřeby jsou zástupné a prolínající se avšak nepostradatelné. Škála jejich naplňování je tak široká a individuální, že není možné ji zde vypsat. Snad jen nastínit rozpětí: od věnečku z kopretin až po světoznámé umělecké dílo, od šéfování dětské party až po vytvoření impéria, od výpravy za humna až po let na Mars (nebo dál), od pracného přeslabikování jedné věty až po dosažení nejvyššího osvícení.... Dalo by se dlouze pokračovat.

Každý chce být něčím více než biologickým robotem ať už vědomě či podvědomě. Potřeba míry tohoto přesahu je různorodá ale u nikoho nulová. A to i v těch případech kdy se vám někdo jeví jako by jí v sobě neměl ani co by se za nehet vešlo.

Život nás sice donutí tyhle potřeby korigovat podle možností a schopností ale nikdy je neztratíme dokud v nás zůstává alespoň kousíček toho co dělá člověka člověkem.
Ubírá-li se naše zrání tím správným směrem tak si postupně uvědomujeme stále více věcí, z té materiální oblasti, bez kterých se obejdeme. Nejeví se mi to však jako jejich odkládání. Spíše bych to přirovnal k postupnému nahrazování hraček užitečnými nástroji. Jako když nás přestane bavit dětské leporelo a sáhneme raději po encyklopedii a nebo třeba i po kvalitní beletrii. Ale musíme mít po čem sáhnout protože s prázdnými dlaněmi neumíme žít.

To se týká každého kdo nedosahuje úrovně Budhy a jemu podobných. I on se to musel nejdříve naučit než se stal sám svým vlastním nástrojem. Ale kolika lidem se to podaří?
Měl jsem možnost popovídat si se ženou která se svým mužem a několika dalšími členy komunity, žila asi šest let v nějaké jeskyni v Austrálii. Kontakt se společností omezili jen na občasné doplnění zásob toho co si sami nedokázali vyrobit. Dokonce v té jeskyni i porodila. Ačkoli těch několik let považuje za nejhezčí etapu svého života, přece se vrátila s dětmi do Česka. Kvůli těm dětem. Uvědomila si, že je v té jeskyni nedokáže připravit na život ve společnosti a ony by už neměly tu možnost volby, jakou měla ona.

A v tom je právě ta potíž. Ať dojdete během svého života jakkoli daleko, v momentu kdy přivedete na svět nového člověka, musíte mu dát možnost stejnou, jako jste měl vy. Musíte se s ním vrátit znovu na začátek cesty, kterou jste už prošel aby jste ho nepřipravil o možnost volby. Protože nikdy nebudete mít stoprocentní jistotu že právě ta cesta kterou jste se vydal je tou nejsprávnější. Možná byla správná pro vás. Ale platí totéž i pro vaše děti?

A tak máte snahu, nabídnout jim co nejširší výběr toho jak naplňovat výše zmíněné potřeby a najednou zjišťujete potřebnost většiny toho, co jste již před delší dobou odložil jako nepotřebné. Jdete znovu koupit to leporelo ale ono už je podstatně dražší než bývalo za vašich mladých let. Navíc máte problém s výběrem protože současná leporela už mají jinou podobu než ta která vás přivedla k encyklopedii.

Nu, uchýlil jsem se sice občas k metaforám, ale snad se mi podařilo vyjádřit odpověď na vaši otázku "vynechal sem něco?" a poskytl vám tak pár podnětů pro úvahy až se k tomuto tématu budete vracet.

 
V 10/25/2007 5:52 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Anonyme, myslím že není nutné abyste do diskuse kopíroval celý článek. Postačí když když napíšete svou úvahu a přiložíte odkaz na článek který je zde.
Tribune souhlas. Také bych si s Bohumilem Kartouzem docela notoval.

 
V 10/25/2007 9:02 odp. , Anonymous Fudzijan řekl...

Kamile a co dělá člověka člověkem? To, že se pořád za něčím honí? A to, že pořád chce někým a něčím být?

Společnost je samozřejmě tak nastavená, aby v rámci "soutěžení" jeden jedinec převyšoval druhého... neustále si hrál. Za to dostává pochvalu, diplomy nebo Oskary za nejlepší herecké výkony - je to stále to sámé.... Člověk je člověkem jen tehdy, když je sám sebou, přestane hrát hry, kteří vymysleli druzí a rozvíjí se.

 
V 10/25/2007 10:17 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Fudziane je to přesně tak. Člověk se liší od zvířat jen tím že se honí i za jinými věcmi než je plné břicho, pohodlný pelech a rozmnožování. A taky tím že touží být něčím víc než v daný okamžik je. Velká Drbna nasadí maximum sil aby se dozvěděla kdo byl včera večer u sousedky na návštěvě. Velký Vědec nasadí maximum sil aby objevil nevyčerpatelnou energii nebo univerzální lék. Oba půjdou za svým se stejným zaujetím a stejně silnou touhou. Může se vám to nelíbit, můžete s tím nesouhlasit ale to je asi tak všechno co můžete.
A hry? Člověk si nikdy nepřestane hrát a bude si hrát tím více čím více je sám sebou. Protože hrou se rozvíjí a rozvíjení je hra. Tohle má se zvířaty společné. Rozdíl je jen v tom že část lidí si to uvědomuje a přemýšlí nad tím proč je tomu tak. Podle toho jak výsledky svých úvah využijí se pak rozdělí na obchodníky, uzurpátory moci a nebo filozofy.

 
V 10/26/2007 12:07 dop. , Anonymous Fudzijan řekl...

Kamile, a myslíte, že člověk někam dospěl od pravěku? Že se někam posunul? Např. od středověku... rozvinul své kladné vlastnosti? Že si začal plně uvědomovat sama sebe? Nebo, že aspoň začal žít svůj život -jak píšete "Velká Drbna nasadí maximum sil aby se dozvěděla kdo byl včera večer u sousedky na návštěvě"... lidé tím, že hrají "vypečené hry" nežijí vlastní životy, ale jsou vtahováni do iluzorního světa.. lákavých ocenění, prvních míst a uznání... Komenský říkával: Škola hrou, a to určitě neměl na mysli hru, kterou vidíme kolem sebe...

Připomněl jste mi jeden židovský vtip:

Přijde Lajb za rabínem. "Rebe, poraď, špatně se mi vede, obchody nejdou, nevím čím to je... A přitom třeba támhle! Takový Grün! Má obchod se stejným zbožím jako já – a jemu se vede dobře! Čím to, rebe, je, že jemu obchody jdou a mně ne?"

Rabín se zamyslí.

"Příčina je prostá a přirozená," povídá. "Grünovi se vede dobře, protože se stará jen o jeden obchod. Na to mu síly i rozum stačí. Ale ty, Lajb, se staráš o dva obchody: O svůj a o jeho! A na to nemáš dost síly ani dost rozumu!"

 
V 10/26/2007 2:46 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Fudziane, napadlo mne že mluvíme jeden o koze a druhý o voze. Není to tak že vy mluvíte o hře ve které má jedinec svou roli, kterou si občas režíruje sám a po většinu času mu ji režíruje někdo jiný?

Tak tuto hru já na mysli nemám.

Já mluvím po celou dobu o HRANÍ SI. To znamená o veškeré aktivitě kterou člověk během svého života vyvine, aniž by k tomu byl čímkoli nebo kýmkoli nucen. Jednoduše řečeno: vše co podnikne jen proto aby se nenudil a nebo proto aby si opatřil nové hračky.

Rozdíl je pouze v tom že někdo si vystačí s papírovou skládačkou a jiní si potřebují hrát tak že přitom hýbou celými národy či státy nebo alespoň jejich ekonomikou. Možnost ovládat druhé, ten pocit vlastní moci, je jejich oblíbená hračka a udělají vše proto aby si ji nenechali vzít.

Touha po majetku a jeho hromadění ve větší míře je také jen obstarávání si prostředků na nové hračky. Jsou sice i jedinci kterým ke spokojenosti postačí mít vysoké konto a z toho pramenící vědomí, že si mohou jakoukoli hračku pořídit ale ti jsou spíše v menšině. Většina má potřebu si nové hračky neustále nakupovat protože je ty staré stále rychleji omrzí. Jejich okolí je přesvědčeno že už mají všechno ale oni ne.

Ale abych se nestrefoval jen do toho materiálního. V oblasti poznání je to to samé. Věčně neukojený hlad po dalších informacích. Ačkoli velmi brzy zjistíme, že tu nejsme navždy a že si sebou do hrobu nic nevezmeme, stejně se neustále pachtíme po tom abychom se o zvoleném tématu dozvěděli stále víc. Kolik lidí už napsalo knihy o tom co si přečetli v knihách.

Mohlo by se zdát že je to všechno zbytečné. Ale když zavřu oči tak abych neviděl to špatné a promítnu si z vědomí to dobré, vidím že tomu tak není. Jsou Díla Člověka nad kterými se tají dech ať už se to týká architektury, malířství, sochařství, hudby, divadelních her, filmu, literatury či vědy. Jsou to ukázky toho jak úžasně si lidé dovedou Hrát.

Můžete namítnou že jde o tvorbu výjimečných jedinců. Jenže oni čerpali podněty pro svá díla z prostředí tvořeného těmi miliony bezejmenných, se všemi jejich pozitivními i negativními či až zavrženíhodnými vlastnostmi. Bez toho, všemi špatnostmi prorostlého, podhoubí by tady nebyli ani tito géniové ani jejich díla.

Posaďte se na lavičku tak abyste měl na dohled třeba Chrám Svatého Víta, pusťte si k tomu do uší nějakou krásnou hudbu, chvíli poseďte, poslouchejte a dívejte se. Pak si znovu položte tu otázku jestli člověk někam dospěl od pravěku. Pokud ovšem tím pravěkem máte na mysli tu klasickou představu jeskynního obyvatele a ne nějaké zapomenuté pravěké civilizace.

 
V 10/26/2007 10:23 dop. , Anonymous Fudzijan řekl...

Ona je potíž v tom, že se vnímání velkých děl různí. Pro někoho je velké dílo radar a Britney Spears, pro někoho Pyramidy a Beethoven... ale i velikost velkých děl je pomíjivá.

Meyrink říkal: "Nekteří budují celou svou osobnost celý život, aby ještě posmrtně mohli žít. A některým se to na okamžik ještě podaří..."

 
V 10/26/2007 10:56 dop. , Anonymous Jan řekl...

Závist je téměř od věčnosti považována za zlou vlastnost. Mám na to trochu jiný názor, ale to není podstatné. Proč tedy začínám o závisti?
Závidím totiž mnohým účastníkům zdejších diskuzí, že si uchovali schopnost formulovat ucelené myšlenky. Snad mají štěstí na lepší prostředí. Už jsem rezignoval. Ne proto, že bych nechtěl, jen v posledních letech mám pocit, že je vrcholným výkonem dostat se vůbec ke slovu, nadlidským výkonem, aby to slovo někdo sledoval a nemožným výkonem, aby někdo projev druhého sledoval déle než 10 vteřin a ještě ho vnímal. Svoboda slova byla pochopena jako svoboda mluvit. Kdykoli k čemukoli a vyvozovat na složité otázky jasné, jednoznačné a nesprávné závěry. Podlehl jsem. Mluvím stále méně, poslouchám zřídka.

 
V 10/26/2007 3:14 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

A co z tohoto světa pomíjivé není, Fudziane? Ale o tom čtenáři Gustava Meyrinka přece nemusím vykládat. Tak vám jen připomenu slova jedné z jeho postav - Chidhera: "Pomozte jako já, vystavěti opět budoucím pokolením novou říši ze sutin staré, aby nastala doba, v níž bych se směl i já usmívati".

Relativitu vnímání světa nemíním rozporovat, je několikrát zmíněna v mých předchozích příspěvcích a tak se znovu vracím k vašemu článku. Ještě jsem se nedozvěděl recept pro rodiny jejichž situaci jsem nastínil výše. Pro ty které žijí, tak jak navrhujete ve svém článku a přece už teď "jedou na doraz". Poraďte také jim jak se mají připravit na reformu veřejných financí.

 
V 10/26/2007 8:17 odp. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Jane, myslím že negativa která popisujete se na tomto webu neprojevují a proto zde není rezignace na místě. Zajímal by mne však popis toho prostředí které vás do rezignace tlačí, abych měl možnost posoudit zda skutečně máme takové štěstí o kterém mluvíte. Mohl byste o tom pojednat šířeji? Máte na mysli pouze internetové prostředí nebo i jiné? Už delší dobou se zaobírám komunikací mezi lidmi obecně a tak mne zajímá každý nový pohled.

 
V 10/27/2007 12:39 dop. , Anonymous Fudzijan řekl...

Kamile, počítám to. Nezapomenu odpovědět.

 
V 10/28/2007 8:38 odp. , Anonymous Anonymní řekl...

... už Seneca pravil, že ten kdo žije podle mínění lidí, nikdy nebude bohatý a ten kdo žije v souladu s přírodou, nikdy nebude chudý... a k lidové pranostice Tribuna bych jenom připojil jedno prvorepublikové - jde to od tenkejch do tlustejch, ale nakonec pojdou všicky... to je myslím velmi optimistická vyhlídka pro smějící se bestie.

 
V 10/29/2007 12:07 dop. , Anonymous Kamil Mudra řekl...

Hm... Docela bych bral takovou přírodu v jaké se mohl procházet Seneca.

 
V 10/29/2007 7:25 dop. , Anonymous Jan řekl...

K výzvě Kamila: Byl jsem přes víkend trochu na cestách, takže -zřejmě do již opouštěné diskuze. Na internetu si člověk společnost může vybrat a má nejrůznější technické možnosti jak komunikaci regulovat. V tom problém není, i když člověk občas masochisticky čte něco, co ani neměl otevřít. Ale z pracovního prostředí nelze utéct a jsem-li jedincem poskytujícím služby podnikatelům tak nemůhu ani skřípat zuby, ale přiblble se usmívat. Ale to by bylo na dlouhé povídání. Třeba to v rámci jiných diskuzí postupně vyjádřím, neboť to nevypovídá jen o prostředí, ale hlavně o postojích, hodnotách a společnosti obecně.

 

Přihlášení k odběru Komentáře k příspěvku [Atom]

Odkazy na tento příspěvek:

Vytvořte odkaz

<< Domovská stránka